Indikace výkonu -
Symptomatická cholecystolitiáza a cholecystitida (a s tím související opakované biliární koliky);
-
nádorová onemocnění žlučníku a žlučovodů.
Kontraindikac
Absolutní kontraindikací je generalizovaná abdominální infekce, těhotenství a krvácivé poruchy. Mezi relativní kontraindikace patří abdominální malignita, akutní biliární kolika, obezita.[2]
Nutná předoperační vyšetření
Kromě interních předoperačních vyšetření by měly zahrnovat:
-
USG;
-
ERCP (MRCP);
-
CT (v případě nádorového onemocnění žlučníku či žlučových cest v rámci stagingu onemocnění).
Pacient musí být i při plánovaném laparoskopickém zákroku připraven na možnost konverze v laparotomický zákrok (k tomu je nutné mít i odpovídající předoperační vyšetření).[2]
Typy výkonu
V současné době je zlatým standardem laparoskopická cholecystektomie (LACH, LACHE), která je upřednostňována před klasickou cholecystektomií. Kromě miniinvazivity laparoskopie přináší výhody rychlejší zotavení pacienta po výkonu, s tím spojená kratší hospitalizace a rychlejší návrat pacienta do pracovního procesu.
Laparoskopická cholecystektomie -
Po zavedení prvního portu (obvykle subumbilikálně) se vytvoří kapnoperitoneum, zavede se optika, pomocí které se prohlédne peritoneální dutina, a zavedou se další 3 porty pro trokary
-
Při odstranění žlučníku lze postupovat dvěmi způsoby:
-
anterográdně – žlučník se začne preparovat od fundu (nastřihne se peritoneum) a postupuje se směrem k hilovým strukturám (a. cystica, a. hepatica, ductus choledochus, ductus cysticus, v. portae)[1];
-
retrográdně – naopak se začne preparací hilových struktur a pokračuje se na fundus žlučníku[1].
Cholecystektomie spočívá ve vypreparování žlučníku od dolního okraje jater a podvazu a přerušení ductus cysticus a arteria cystica
Pro přerušení arterie a duktu se používají metalické klipy
Žlučník je je z peritoneální dutiny vybaven obvykle skrze subumbilikální port. Zavede se drén (do foramen omentale).
Komplikace výkonu
Mezi nejzávažnější komplikace laparoskopické cholecystektomie patří:
-
poranění žlučových cest
-
krvácení – poranění a. hepatica propria, vena portae
-
perforace žlučníku peroperačně (obvykle se řeší záchytem žlučníku do speciálního pytlíku a výplachem peritoneální dutiny fyziologickým roztokem).
-
pneumotorax (porušením bránice);
-
podkožní emfyzém;
-
kýla v jizvě (pozdní komplikace)
Konverze -
peroperační komplikace jako masivní krvácení nebo závažné poškození žlučových cest;
-
peroperační zjištění rozsáhlých peritoneálních srůstů (obvykle po předchozích operacích nebo peritonitidách);
-
peroperační zjištění pokročilé jaterní cirhózy s předpokládanou portální hypertenzí (rozšíření portální žíly, ale i žil v mezenteriu, mezkolon, v okolí žaludku).
Klasická (laparotomická) cholecystektomie -
z důvodu pokročilých nádorů žlučníku s prorůstáním do jaterní tkáně, případně s metastatickým postižením
-
Operačním přístupem je šikmá laparotomie nebo transrektální řez v pravém podžebří, výjimečně horní střední laparotomie
-
Způsob preparace žlučníku je analogický jako u laparoskopického výkonu (anterográdně nebo retrográdně)
Komplikace laparotomické operace jsou stejné jako u laparoskopické.
c. PNEUMOPERITONEUM- PŘÍČINY, DIAGNOSTIKA, TERAPIE
přítomnost vzduchu nebo plynu v peritoneální dutině
spontánní x arteficiální
PF: perforace dutého orgánu dutiny břišní, zbytek spontánní
ETIO:
-
nejčasteji: divertikulární choroba, gastroduodenální vřed, zánětlivé onemocnění střev, Meckelův divertikl
-
spontánní: postoperačně
DG:
-
fyzikální vyšetření
-
laboratoř… markery zánětu
-
nativ RTG vestoje, při podezření na eprforaci s vodným kontrastem
-
vhodný je i utrazvuk
TERAPIE:
-
KONZERVATIVNÍ: u benigního pneumoperitonea bez specifických příznaků a známek peritoneálního dráždění
-
progrese stavu s rozvojem známek peritoneálního dráždění…. CHIRURGIE
-
masivní pneumpoeritoneum provázeno známkami peritonitidy a paralytického ileu...nutná revize a postup dle vyvolavatele
d. Bodná a střelná poranění
- charakter válečných poranění je určován způsobem vedení války a druhem zbraní
- v současných válkách přibývá střelných poranění – jak projektilových tak střepinových
- ale i tady se mění charakter užíváním nových technologií (tříštivé střely, vysokorychlostní malokalibrové M16)
- používání nových zápalných směsí (napalm, termit, elektron) vede k prudkému nárůstu těžkých popálenin
- zvýšená mechanizace s sebou nese i více zavřených poranění (i když jich je stále o moc míň než otevřených)
Střelná poranění
- rozeznáváme – rány projektilové (střelou) a rány střepinové (úlomky min, granátů, pum, fragmentačních zbraní)
- střela může rozpohybovat jiné předměty, které vyvolají druhotné střelné kanály (druhotné projektily)
- dělení dle charakteru střelného kanálu
- postřel – tečné proranění, ranný kanál je otevřen navenek
- zástřel – je vstřel, ranný kanál, končí slepě, projektil uvázne v tkáni
- zvláštní typ – konturová poranění – projektil pronikne do podkoží a pohybuje se po fascii a uvázne daleko od místa vstřelu
- průstřel – nacházíme vstřel, ranný kanál a výstřel
- dělení podle vztahu k tělesným dutinám – rány pronikající a nepronikající
- ranný kanál je obklopen tzv. zónou bezprostřední traumatické nekrózy, ta zevně přechází do zóny molekulárního otřesu (drobné krevní výrony, trombózy kapilár, otok) – změny v této zóně jsou reverzibilní a závisí na všasném chirurgickém ošetření
- hojení rány – dvě období
- období biologického čištění – zánět a odlučování a vyplavování nekrotických tkání
- období regeneračně reparační – nevazuje na předchozí, tvorba granulační tkáně, přeměna v jizvu
Prvotní chirurgické ošetření
- může být – včasné (do 24 hod), odložené (do 48 h), pozdní (později než 48h)
- jednotlivá ošetření se od sebe liší stupněm radikálnosti (díky změnám, které se tam během toho vytvořily)
- technika a taktika
- toaleta okolí rány – očištění, oholení rány, zarouškování operačního pole
- znecitlivění – LA nebo CA
- vlastní chirurgické ošetření rány – discize střelného kanálu, excize nekróz, odstranění cizích těles, kostních úlomků, zástava krvácení, odsátí hematomů, výplach rány, drenáž, lokální ATB...
- uzavření rány – za válečných podmínek se liší od mírové praxe
- prvotní okamžitý steh – na včasné ošetření neinfikovaných ran
- prvotní odložený steh – u poranění konvenčních ale hlavně u ran způsobených jadernými zbraněmi
- provádí se 3.-5. den po ošetření rány, pokud rána nejeví známky zánětu
- včasný druhotný steh – uzavření rány, kde došlo k zánětu, který jsme zvládli
- nakládá se 10. až 20. den po prvotním ošetření
- pozdní druhotný steh – u ran, které hnisaly dlouhou dobu, které měly vtažené okraje, před suturou musíme provést excizi okrajů
- pokud ránu nesešijeme hned, kryjeme ji sterilní gázou a obvazem, důležité je znehybnění
- místní terapii doplníme celkovou (ATB, úprava vnitřního prostředí)
Druhotné chirurgické ošetření
- každý chirurgický výkon následující po prvotním ošetření
- indikace – zánětlivé komplikace v ráně, dehiscence sutur apod.
Bodná poranění (vulnus punctum)
- proniknutím úzkého, ostrého předmětu do hloubky těla
- hloubka – dle síly, tvaru a charakteru tkáně
- u hlubokých se rozlišuje – vbod, průbod, popř. výbod
- tvar vbodu – dán tvarem předmětu (ostrý, tupý...)
- kanál může být přímočarý nebo nemusí (pružný předmět se třeba o kost stočí)
- nebezpečí spočívá v hloubce poranění – možnost průniku do dutin, poškození hlubokých orgánů...
Prozatímní ošetření ran
- ošetření rány v terénu
- před ošetřením musíme zhodnotit životní funkce a případně se pustit do resuscitace...
- když rána hodně krvácí – stavíme krvácení – viz dále
- když moc nekrvácí, ošetříme ránu tak, abychom vyloučili možnost sekundární infekce – přiložíme sterilní obvaz
- ránu nevyplachujeme, nesondujeme její hloubku, cizí tělesa neodstraňujeme
- okolí rány můžeme omýt slabým roztokem mýdla (tekutina nesmí zatékat do rány)
- kůži v okolí lze potřít dezinfekcí
- sterilní obvaz má ránu přesahovat aspoň o 5 cm na všechny strany
- krytí rány nesterilním materiálem (šátek, oděv, listí, pavučiny apod.) je nepřípustné
Definitivní ošetření ran
- provádíme v chirurgickém zařízení
- každá rána se ošetřuje za aseptických podmínek
- důležitý je časový faktor ošetření – rána se ideálně hojí při chirurgickém ošetření do 6hodin po vzniku
- aktivní přístup volíme u ran, které mají svěží vzhled a přirozenou barvu tkání
- obezřetně postupujeme u ran šedavě povleklých s matnými tkáněmi
- znečištěné rány i okolí omyjeme sterilním roztokem mýdla, dezinfikujeme okolí rány, vymezíme operační pole rouškami
- chirurg postupuje jako při operaci – má ústenku, rukavice, čepici..., důležitá je i anestezie
- ránu první zrevidujeme, pátráme po chobotech, odstraňujeme devitalizovanou tkáň, odstraňujeme cizí tělesa
- pátráme po komunikaci do tělních dutin, kontrolujeme celistvost periostu a kostí, pátráme po poškození nervů a šlach (je nutné si předoperačně vyšetřit funkce nervů a šlach...)
- excize – rozsah musíme pečlivě zvážit – kvůli estetice, problémech se sešitím...
- nakonec provedeme steh – u hlubších zavedeme drenáž
- u silně devitalizovaných volíme odložený steh – necháme to rozcapený a kryjeme...
- odstranění stehů – cca po 7 dnech – na obličeji dříve (4.-6.den), nad klouby nebo při tahu déle (10.-12. den)
- kontrola infekčních komplikací – u hospitalizovaného á 2 dny, ambulantního poučíme, aby při známkách zánětu přišel dřív
- rána několik dnů stará s infekcí v okolí -
- dezinfekce, revidujeme, odstraníme cizí tělesa, nekrektomie, drenujeme..., primárně neoštřujeme šlachy ani nervy, jejich konce fixujeme a ošetříme až při definitivním ošetření
- ránu necháme sekundárnímu hojení, kryjeme ji mulem, končetinu vždy fixujeme
- typy stehů (hledisko časové)–
- primární steh - včasný – hned to prostě zašijeme
- odložený – ránu podezřelou z infekce necháme otevřenou, kryjeme a šijeme za 3-7 dnů
- sekundární steh – tím šijeme rány znečištěné a infikované, kdy pacient přichází několik dní po úrazu
- včasný – sešijeme to tehdy, když k nám příjde
- odložený – zas to necháme první rozcapený a sešijeme časem...
e. Základní způsoby rekonstrukce v tepenné chirurgii, druhy používaných náhrad (+)
Základy operační techniky
Kožní řez a operační přístup
- řez provádíme skalpelem kolmo na povrch, jedním řezem (snažíme se v linii štěpitelnosti kůže)
- usnadňujeme to napínáním kůže palcem a ukazovákem druhé ruky
- při krátkých řezech držíme skalpel jako nůž, při dlouhých jako smyčec
- po protětí kůže přikládáme k okrajům roušky, které fixujeme stehy (případně tam máme průhlednou fólii na kůži)
- podkoží a kůži protínáme ve stejném rozsahu, aby se rána trychtýřovité nezužovala
- pokud to jde, svalová vlákna radši rozhrneme než bychom je příčně protínali
- při vstupu do břicha přišijeme na okraje peritonea roušky podobně jako předtím na kůži
- přístupy do hrudníku a břicha – viz. speciální chirurgie
Stavění krvácení
- komprese krvácejícího místa tamponem navlhčeným v teplém fysiologickém roztoku
- antiotrypse (zhmoždění konce cévy), angiotorse (zkroucení konce cévy)
- elektrokoagulace
- přímá (bipolár) – sondou se dotkneme krvácející cévy (druhý pól – elektroda umístěná pod pacientem)
- nepřímá (monopolár) – sondou se dotkneme klíštěk držících cévu
- ligatura (prostý podvaz), opich (jehlou zabereme i tkáně v okolí krvácející cévy), propichová ligatura
- cévní rekonstrukce – sutura prostá nebo se záplatou, úplně přerušenou cévu šijeme end-to-end nebo s náhradou žilním štěpem (interpositum nebo bypass)
- podvaz nebo stlačení přívodného cévního kmene (např. Pringleho hmat – stlačení lig. hepatoduodenale při ruptuře jater)
- tamponáda rouškami (např. perihepatická tamponáda – packing)
- krvácení z kostí – Horsleyův vosk vtlačovaný do spongiosy
- krvácení z mozkových cév – naložení Cushingových svorek
- resekce krvácejícího orgánu – sleziny, části jater, žaludku – při nezastavitelném masivním krvácení
- působení tepla (výplach peritoneální dutiny teplým fysiologickým roztokem) i chladu (výplach žaludku studeným fysiologickým roztokem při erosivní gastritidě)
Principy:
Preparace
- při preparaci respektujeme anatomické poměry dané oblasti
- pokud možno prvně ozřejmíme, pak přetínáme
- ostrá preparace – skalpelem, nůžkami nebo elektrokauterem, větší cévy podvazujeme
- tupá preparace – rozevíráním branží nůžek, příp. peánu nebo disektoru
- obě metody se často kombinují – tupě preparujeme, něco najdeme, přefikneme to...
Technika uzlení
- základním typem je jednoduchý nepřekřížený uzel – prostě uděláme smyčku
- babský uzel – dva jednoduchý za sebou
- pokud druhej založíme protichůdně – námořnickej uzel
Technika šití
- použití vláken z různých materiálů, různé síly a konfigurace v různých lokalisacích a situacích je závislé na zvyklostech daného pracoviště, operatéra a materiálním vybavení
Zásady drenáže
- odvádí krev, sekrety, hnis...
- přirozená drenáž – při spontánní perforaci abscesu, incizi nebo povolení stehu v ráně
- umělá drenáž – zavedení hadičky či proužku z gumy
- nejúčinnější je drenáž odsávací – Redon
Fyziologické operování
- ten pojem sám o sobě je kravina – operace je vždycky děj nefyziologický
- je tím ale myšleno operovat tak šetrně, aby byly tkáně co nejméně poškozeny
- snaha o snížení invazivity – zavádění miniinvazivní chirurgie – endoskopicky – laparoskopie, thorakoskopie, artroskopie...
Dostları ilə paylaş: |