6. ročník
Plán práce
1. Úvod do studia dějepisu
2. Pravěk
3. Starověk … orientální despocie : Mezopotámie
Egypt
Indie
Čína
… antický svět : Řecko
Řím
1 - Úvod do studia dějepisu;
historické prameny
Pojmy
* minulost = vše, co se odehrálo do současnosti
* dějiny = minulost lidstva
* dějepis = soupis toho nejdůležitějšího, co se v minulosti dělo
… dějepisec … dějepisectví (historiografie)
* historie = a) dějepis
b) věda, která se zabývá dějinami
… historik
„Historia magistra vitae“ … „Dějiny jsou učitelkou života“
Historické prameny
1. hmotné - kosti, šperky, zbraně, nástroje, nádoby, oděvy, nábytek …
- nalézá a zkoumá … archeolog - archeologie
- depot = místo nálezu většího počtu vykopávek
- zpřístupňuje muzeum
- expozice … exponát (vystavuje se)
- depozitář = prostor sloužící k úschově knih, písemností, obrazů a jiných sbírkových předmětů, „sklad“
2. písemné - listiny, smlouvy, dopisy, deníky, účetní záznamy, noviny …
- zkoumá … historik; archivář
- soustřeďuje a zpřístupňuje archiv = místo, kde se shromažďují, zpracovávají a uchovávají dokumenty (badatelna)
- archiválie = vytříděné dokumenty (písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy trvalé hodnoty)
… knihovna (studovna)
3. obrazové - malby, sochy, kresby, mozaiky, reliéfy … fotografie, filmy
- zkoumá … historik, historik umění (kunsthistorik)
- soustřeďuje a zpřístupňuje galerie, popř. muzeum … hrady, zámky, paláce, kláštery, kostely …
Muzeum … „chrám múz“
- získává, uchovává, zkoumá, zpřístupňuje a vystavuje hmotné prameny
2 - Úvod do studia dějepisu;
pomocné vědy historické
Dějiny Země
astronomie - hvězdářství, věda, zabývající se jevy za hranicemi zemské atmosféry, výzkumem vesmírných těles, jejich soustav a dějů ve vesmíru
→ měření času … kalendář
geologie - věda zkoumající složení Země a její vývoj
→ pomoc pro archeology při hledání v různých vrstvách země
paleontologie - věda zkoumající pozůstatky zkamenělých rostlin a živočichů (na základě fosilních nálezů) z dob, kdy ještě nežili lidé
- fosilie - pozůstatek zkamenělé rostliny nebo živočicha
Dějiny člověka - prehistorie (pravěk) + historie (od prvních písemných pramenů)
Archeologie - věda zkoumající doklady činnosti a chování lidí v minulosti, sestavuje obraz o životě lidí
Pomocné vědy historické :
* heraldika - nauka o znacích a erbech
* numizmatika - nauka o platidlech
* genealogie - nauka o rodových vztazích
* chronologie - nauka o způsobech měření času
* metrologie - nauka o mírách a váhách
* paleografie - nauka o starých písmech
* epigrafika - nauka o nápisech
* diplomatika - nauka o úředních písemnostech
* sfragistika - nauka o pečetích
* kodikologie - nauka o středověkých literárních rukopisech
* vexilologie - nauka o vlajkách a praporech
* faleristika - nauka o vyznamenáních a řádech
* etnologie - věda, zabývající se studiem kultury a života různých národů, národností a etnických skupin
* etnografie - národopis … popisuje život a kulturu různých národů, národností a etnických skupin
3 - Úvod do studia dějepisu;
čas a jeho měření
Vnímání času
a) cyklické - sled opakujících se událostí … den a noc, roční období
- zemědělci (polní práce) … hodiny
b) lineární - čas plyne postupně od nějakého počátku … dny a roky
- státní útvary (roky vlády panovníka) … kalendář
Kalendáře
- lunární (proměny Měsíce → měsíční rok … 354 dnů)
- solární (Slunce → délka tropického roku … 365 a ¼ dne)
- lunisolární
… rok se dělí na měsíce, týdny a dny
… roky se spojují do desetiletí, století a tisíciletí (milénium)
… události mají své datum !!!
Letopočet = pořadí roků počítaných od nějaké významné události zvolené za jeho počátek
a) křesťanský letopočet - začíná narozením Krista (rok 0) → události před tímto datem = před Kristem (př. Kr.) nebo před naším letopočtem (př. n. l.), události po tomto datu = po Kristu (po Kr.) nebo našeho letopočtu (n. l.) … současný rok: 2 016
b) židovský letopočet - počítá se od stvoření světa (3 761 př. n. l.) … současný rok: 5 777
c) muslimský letopočet - začíná dnem odchodu Muhammada z Mekky do Mediny roku 622 n. l. (tzv. hidžra) … používají lunární kalendář … současný rok: 1 437
d) ve starověkém Řecku začínal letopočet od prvních olympijských her (776 př. n. l.)
e) ve starověkém Římě začínal letopočet od založení města (Říma) – Ab urbe condita (753 př. n. l.)
Časová osa
Roky a události můžeme zaznamenávat na časovou přímku (nemá konec ani začátek)
Periodizace dějin
Prehistorie
* pravěk … od vzniku člověka do prvních písemných památek (na daném území)
Historie
* starověk … od vzniku prvních státních útvarů do roku 476 n. l.
(= zánik západořímské říše)
* středověk … od roku 476 n. l. (či navazuje na pravěk jako u nás) do roku 1453 (dobytí Konstantinopole Turky) nebo 1492 (vyhnání Maurů z Pyrenejského poloostrova a objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem)
* novověk - raný novověk … od konce 15. století do roku 1648 (konec Třicetileté války)
… od roku 1648 do roku 1918 (konec 1. světové války)
* nejnovější dějiny … od roku 1918 do současnosti
4 – Epochy pravěku
Periodizace pravěku
- pravěk = dlouhé období dějin bez písemných pramenů, tedy od doby před téměř 3 miliony let do prvních starověkých států, u nás do 6. století našeho letopočtu (příchod slovanských kmenů)
- v pravěku byly položeny základy současné civilizace
Starší pravěk
- doba kamenná (lithos = kámen)
… kámen byl hlavní surovinou, dále byly využívány kosti, kůže, rohovina, zvířecí šlachy, dřevo …
- paleolit = starší doba kamenná
- mezolit = střední doba kamenná
- neolit = mladší doba kamenná
- eneolit = pozdní doba kamenná (využíval měď)
Mladší pravěk
- doba bronzová (starší, střední, mladší a pozdní)
- doba železná
- starší doba železná (doba halštatská)
- mladší doba železná (doba laténská)
→ počátek období protohistorie
- doba římsko-germánská
→ období stěhování národů
5, 6 – Paleolit - vývoj člověka
Paleolit
- starší doba kamenná … 3 000 000 - 8 000 př. n. l.
- hlavní surovina = kámen + dřevo, kosti, kly, parohy, kůže, šlachy, později hlína
- doba výrazných klimatických změn
- doby ledové (asi 10) - průměrná teplota okolo 0° (cca o 10°C nižší než dnes) … mamuti, jeskynní medvědi, srstnatí nosorožci …
- doby meziledové … lesní sloni, nosorožci, bizoni, jeleni, srnci, daňci, divoká prasata, tur …
- doba vzniku a vývoje člověka
- o vzniku a vývoji Země i vzniku a vývoji člověka přemýšleli lidé již velmi dávno → báje (mýty) → bájesloví (mytologie)
→ náboženské představy: člověk byl stvořen bohy nebo Bohem
→ vědecké představy: člověk pravděpodobně vznikal evolučním vývojem (postupně) četnými proměnami z dávných prapředků, které máme společné s dnešními lidoopy (Proconsul) … názor vychází z učení anglického vědce Charlese Darwina z roku 1859
- první přímí předchůdci člověka ……… 25 – 35 milionů let
- hominoidní předchůdci……………………… 3 miliony let
Australopiték (australopithecus)
- vyhynulý lidoop, pravděpodobně slepá větev
- 4 až 1,3 milionů let
- stepi a lesostepi střední a jižní Afriky
- vysoký 120 cm, vážil maximálně 35 kg
- chodil i po dvou končetinách
- výrazné nadočnicové oblouky, ploché čelo, chrup blízký lidskému
- živil se převážně rostlinnou stravou
- ukrýval se v křoví a pod skalními převisy
- neuměl vyrábět nástroje, ale používal klacky, velké kosti nebo kameny
Člověk zručný (homo habilis)
- 2,7 až 1,5 milionů let
- východní Afrika
- vysoký 140 cm, vážil maximálně 45 kg
- pohyboval se vzpřímeně po dvou končetinách
- měl trochu větší mozkovnu, ploché čelo a stále ještě výrazné nadočnicové oblouky, čelist bez brady
- živil se sběrem, lovil pouze menší zvířata
- ukrýval se v křoví a pod skalními převisy
- štípáním a otloukáním zhotovoval jednoduché kamenné nástroje
→ homo ergaster (člověk přičinlivý, dělný)
→ Afrika → Evropa, Asie (Gruzie)
→ homo antecessor (předchůdce) … homo heidelbergensis
Člověk vzpřímený (homo erectus)
- před 1,8 až 150 000 lety, nejdéle žijící hominid
- rozšířil se z Afriky do Evropy a Asie (Čína, Jáva)
- obýval tundry a stepi či lesy a lesostepi
- vysoký asi 170 cm, vážil asi 70 kg
- efektivní chůze a běh
- prodloužená mozkovna
- ještě zploštělé čelo, vystouplé nadočnicové oblouky, spodní čelist bez bradového výběžku, velké lícní kosti, široký nos
- živil se lovem a sběrem
- zhotovoval poměrně dokonalé kamenné nástroje (pěstní klín z pazourku)
- dovedl využívat oheň
- u nás: Beroun, Přezletice u Prahy, Bečov nad Ohří, Brno - Stránská skála
Člověk rozumný (homo sapiens)
- před 300 až 40 tisíci lety
- Afrika, Asie, západní Evropa
- druh steinheimensis žil v době meziledové
- druh neanderthalensis v době ledové v Evropě … neandertálci
- bojoval o přežití
- menší, ale svalnatá postava; zvětšil se objem mozkovny
- zmenšily se nadočnicové oblouky; ploché temeno, široké nosní otvory, stále chyběl bradový výběžek
- specializovaný lov velké zvěře (mamuti), doplňkový sběr
- rod pokrevně příbuzných žil v jeskyních nebo chatách z větví či kostí
- dokonale zpracovával kámen → vyráběl nástroje pro různé činnosti (pěstní klín, škrabadla, vrtáky, rydla, nože, oštěpy…)
- uměl rozdělat oheň
- vyráběl oděvy z kůží
- jednoduchá řeč a myšlení
- pohřbíval mrtvé (představy o posmrtném životě)
- u nás: okolí Prahy, Berounka, Bečov nad Ohří, jeskyně Šipka - S Morava, Předmostí - střední Morava, jeskyně Kůlna v Moravském krasu)
7 – Paleolit – člověk dnešního typu
- přisvojovací hospodářství - sběr, lov, rybolov … podíleli se všichni
- společenství: nejprve tlupy, později rody pokrevně příbuzných (homo sapiens)
- sídla: bez stálých tábořišť → jeskyně → chaty z větví a kostí
- nástroje: sekáče (z odštípnutých valounů) → pěstní klíny (sekání, řezání, bodání) → úštěpy (z pazourku) - škrabadla, drásadla, dlátka … nože, rydla, vrtáky, oštěpy (kamenné hroty) …
Člověk dnešního typu (homo sapiens sapiens / fossilis)
– před 40 000 lety během poslední doby ledové
- obýval savany plné zvěře; rozšířil se z Afriky do celého světa
- v Evropě naleziště Cro-Magnon (JZ Francie - jeskyně Altamira) → označení kromaňonci
- stavba těla i mozku stejná jako u dnešních lidí
- živil se sběrem, lovem a rybolovem … specializovaný lov stádních zvířat (mamuti, tur, koně, sobi) - spolupráce při lovu (léčky, pasti)
- vyráběl dokonalé čepelové nástroje z pazourku a rohovce a z kostí a parohů (dláta, jehly, harpuny, luky a šípy …), dřevěné nádoby, zpracovával kůži
- stavěl obydlí z kůlů a kůží
- dělba práce podle pohlaví
- domestikace psa
- mluvil a myslel
- vznik umění - hudební nástroje, jeskynní malby (Španělsko - Altamira, Francie - Lascaux), drobné sošky zvířat a lidí vyřezané z mamutích klů či kostí, sošky venuší, vyryté obrázky do kamenů či kostí, ozdoby … asi před 20 000 lety se objevila keramika - sošky z vypálené hlíny
- představy o posmrtném životě, kult mrtvých → milodary do hrobů, ozdoby, červené barvivo
- vznik náboženství - magie lovu a plodnosti (malby, venuše) - obřady a slavnosti k zabezpečení úspěšného lovu a dostatku potomků
… víra v zásahy nadpřirozených sil, v životní sílu (manu), v kouzla, poslouchali šamany, báli se překročit tabu
- tlupy se proměňovaly v rody (pokrevní příbuzenství), nejvýznamnější postavení měla patrně žena-matka - matriarchát
- začátek lidské kultury
- u nás: Morava - Dolní Věstonice (Věstonická venuše - tým Karla Absolona), Pavlov, Brno, jeskyně Pekárna, Předmostí, Petřkovice; Čechy - Koněpruské jeskyně, Hostim, Putim …
- starší doba kamenná (paleolit) končí před 10 000 lety - výrazné oteplení = konec poslední doby ledové
- člověk se díky práci a učení vyčlenil z přírody
- lidé osídlili celou zeměkouli
8, 9 – Mezolit
Mezolit
- střední doba kamenná … 8 000 - 5 500 př. n. l.
- postupné oteplování → zalesnění listnatými stromy
- velká stádní zvířata vyhynula nebo se stáhla na sever
- lidé se živili rybolovem a lovem menší lesní zvěře … boje o lovecké revíry mezi rody, využití ochočeného psa
- rody žily v přechodných tábořištích
- hlavní surovina = kámen + dřevo, kosti, parohy, hlína
→ specializované nástroje
- lodě vydlabané z kmenů stromů (monoxyly)
- saně a primitivní lyže
- rybářské sítě a proutěné vrše
Neolit
Neolit
- mladší doba kamenná … 5 500 - 4 300 př. n. l.
- hlavní zdroj obživy = pěstování zemědělských plodin a chov domácího zvířectva
… od 8. tisíciletí př. n. l. - Blízký východ - tzv. úrodný půlměsíc (obilí), později Čína (rýže) a Střední a Jižní Amerika (kukuřice)
→ lidé vyšlechtili a začali pěstovat pšenici, ječmen, luštěniny (hrách a čočku), mák a len … proso; ochočili si ovce, kozy a prasata … hovězí dobytek
→ z JZ Asie se zemědělství rozšířilo do Evropy (v českých zemích od poloviny 6. tisíciletí př. n. l.)
→ mýcení a žďáření lesů, zakládání polí a vesnic … stěhování podél řek po vyčerpání půdy (Labe, Ohře, Vltava, Morava, Dyje)
→ ruční mlácení, mletí v ručních kamenných drtičích (zrnotěrka = ležák + běhoun)
- doplňkový zdroj potravy - lov, rybolov a sběr (med lesních včel, ptačí vejce, plody divoce rostoucích ovocných stromů, divoký česnek, houby, kaštany)
- usedlý způsob života … první vesnice a rodové dvorce … malá pohřebiště
- rodová občina - několik desítek obyvatel, v čele stařešina rodu
- společná práce, společný majetek - neexistují výrazné majetkové rozdíly
- dlouhé domy - kůlová konstrukce (8-45 m x 6-8 m), sedlová střecha pokrytá slámou nebo rákosem, kůly propletené proutím a omazané hlínou … obytné části, stáje a sýpky, popř. skladiště či zásobárny
- obilné jámy (na skladování obilí a potravin)
- pece, jámy na získávání keramické hlíny
- odpadní jámy
→ rozvoj tesařství - stavba domů, roubení studní …
→ výroba keramiky - hliněné misky, lahve, polokulovité nádoby zdobené rytím nebo malováním; zásobnice
→ výroba broušených, štípaných a vrtaných nástrojů … nově sekerky, klíny, srpová čepelka … pazourek (silex), břidlice
→ textilní výroba - počátky oděvní kultury - tkaní vlněných a lněných látek → košile, pláště, čepice … opasky, boty)
→ počátky pravidelného výměnného obchodu … mramorové náramky
- víra ve všeobecné mateřské božstvo „velkou matku“ … magické obřady a rituály na její uctění související se zemědělskými pracemi, se životními etapami člověka a k uctívání předků … první svatyně (tzv. rondely), šamani
→ vznikají mýty o založení a o životě rodu
- pohřbívání - inhumace (kostrové hroby) i kremace
- zvýšil se počet obyvatel … paleolit - na světě jen několik desítek tisíc lidí, počátek neolitu - milion, mladší doba bronzová - 30 milionů, přelom letopočtu - 200 až 300 milionů, kolem roku 1650 - ½ miliardy, v roce 1850 - 1 miliarda, 1950 - 2 miliardy, 1980 - 4.5 miliardy, nyní - 7,2 mld)
- u nás: řeky Morava (Mohelnice), Svratka, Jihlava (Vedrovice) a Dyje; Berounka (Vochov), Vltava (Praha), Ohře (Březno u Loun) a Labe (Bylany u Kutné Hory) … kultury: lineární, vypíchaná, lengyelská, moravská malovaná, jordanovská …
10 – Eneolit
Eneolit / chalkolit (Přední východ)
- pozdní doba kamenná … 4 300 - 2 200 př. n. l.
- v Mezopotámii a v Egyptě vznikly nejstarší státní útvary
- zemědělství - dřevěné oradlo tažené dobytčaty, rádlo → možnost obdělávat větší plochu - lidé se nestěhují, ale obdělávají stále stejná pole (část - pastviny); tažná síla - dobytek a nově kůň
- dělba práce → rolníci a pastevci
- nové typy obydlí - zahloubené domy (zemnice a polozemnice), asi i sruby z částečně opracovaných kmenů
- menší zemědělské osady + vznikají hradiště = sídliště na vyvýšených místech chráněná přírodními útvary (ostrohy) a dřevěnými palisádami (hradby z kůlů zaražených do země těsně vedle sebe), příkopy, hlinitými valy a ojediněle i kamennou hradbou; hradiště = hospodářská (výroba nástrojů a látek, obchod), správní a náboženská centra
- objev mědi → drobné šperky nebo nástroje - sekery, dýky, klíny, dlátka a šídla … postupně byla využívána i měděná ruda → tavení kovů
- vynález vozu (5. tisíciletí v Mezopotámii a Sýrii) - doprava, boj
- další dělba práce → řemeslná výroba - dobývání a tavení měděné rudy, odlévání kovových výrobků, kovářství … potřeba řídit činnosti
- rozvíjí se výměnný obchod … výrobky ze zlata a stříbra
- společenské změny
- rodové vazby na otce - patriarchát
- přebytky úrody, výrobky → majetkové rozdíly (soukromé vlastnictví) → společenské rozvrstvení: zemědělci, řemeslníci, obchodníci
→ nebezpečí vojenských střetů … potřeba chránit majetek - rozhodující moc má náčelník rodu
- náboženství - kult plodivých sil - uctívání Slunce a Měsíce
- vzniká a postupně zase zaniká řada místních božstev
- kultovní stavby (často pro potřeby astronomických pozorování)
- rodový náčelník = kněz … stojí mezi občinou a božstvem, vykonává náboženské obřady
- úcta k zemřelým - nejstarší pohřebiště v blízkosti vesnic (mrtví ve skrčené poloze na boku, drobné milodary) → žárové pohřby - popelnicová pole → mohylové hroby … pohřební ritus *- V-Z, muži na pravém boku, ženy na levém boku, hlavu k východu; sekeromlaty)
- u nás: příchod obyvatel ze středního Německa a Podunají
- lid se šňůrovou keramikou *
- lid zvoncovitých pohárů (pohřební ritus - S-J, poloha opačně)
11, 12 – Doba bronzová
Doba bronzová
- starší, střední, mladší, pozdní … 2 200 - 700 př. n. l.
- objev bronzu (bronz = slitina mědi a cínu v poměru 10:1) … oblasti kolem Středozemního moře → rozšíření do Evropy
→ výroba zbraní (dýky, sekeromlaty), šperků (jehlice, záušnice, čelenky, náramky apod.), pracovních nástrojů (sekery, šídla, dláta, meče, srpy, nože), nádob a ochranné zbroje (štíty, pancíře, náholenice)
→ těžba mědi - Alpy, Slovensko, střední Německo (vývoz tzv. hřiven = vytavené měděné tyčinky určené pro další zpracování)
→ těžba cínu - Krušné hory
… rychlé vytěžení kovů → nedostatek bronzové suroviny → přetavování
→ hledání náhrady … železo … depoty
- rozvoj dálkového obchodu - měděná surovina, měděné výrobky, skleněné korále, jantar, sůl; ze střední Evropy se vyváželo obilí, vosk, dobytek a kožešiny (až do středověku) - vznikala obchodnická střediska
- zemědělství - dřevěné oradlo; pěstování pšenice, ječmene, prosa, žita a luskovin; sklizeň usnadnilo zavádění bronzových srpů; začalo se hnojit a stavěly se první stáje pro dobytek … drůbež, kočky
- rozvoj řemesel - slévačství, kovolitectví a kovotepectví (odlévání do kamenných forem (kadlubů) i využívání voskových modelů pro lití do „ztracené formy“); zpracování zlata; hrnčířství (vypalovaná a zdobená ručně vyráběná keramika); výroba textilu, opracování kostí a rohoviny; kámen se začal více využívat jako stavební materiál
- sídliště: zemědělské osady (domy s kůlovou konstrukcí, polozemnice a sruby) a opevněná hradiště (sídla náčelníků, obchodnická a řemeslná centra, kultovní centra či útočištná hradiště určená na ochranu kmene)
- společnost: prohlubování dělby práce
- narůstání majetkových rozdílů → rozvrstvení společnosti … vládla náčelnická vrstva + ozbrojená družina, kněží, obchodníci, řemeslníci a zemědělci, v některých společnostech i otroci
- rodové občiny se spojovaly v kmeny (společný jazyk, území, zvyky, jméno) obývající rozsáhlejší území
- rozvoj náboženství - lidé věří v množství bohů - polyteismus (symbolizují Zemi, nebe, Slunce, Měsíc, případně hvězdy); byli uctíváni bohové úrody, vody, ohně, řemesel - lidé jim při obřadech (řídili je kněží) přinášeli na oltář nejrůznější dary, i zvířecí a lidské oběti
- náboženská centra - svatyně (časté krvavé rituály)
- víra v posmrtný život → dodržování přísných předpisů při pohřbívání (ale i vylupování bohatých hrobů) … inhumace (skrčený pohřeb), mohyly a obří mohyly
- u nás: naše země = významné centrum střední Evropy … výroba bronzu a rozvinutý obchod → vyspělá a bohatá společnost
- kultury únětická (více než pět set let) … Knovíz, Milavče, Velatice, Podolí; mohylová s okázalými hroby bojovníků s plnou zbrojí a žen s bohatými soupravami šperků … Nynice, Bylany, Štítary, Horákov; lužická, popelnicových polí (rozsáhlá pohřebiště)
- s výjimkou podhůří osídlené celé Čechy i Morava
- Evropa: Řecko - Achájové a Dórové, S Evropa - Germáni, V Evropa - Slované a Baltové, střední Evropa - Keltové, Balkán - Ilyrové a Trákové, Itálie - Italikové a předkové Etrusků
… většina evropských jazyků patří mezi indoevropské jazyky - původní nositelé pocházeli z oblastí Z Indie … společný indoevropský prajazyk
13 – Starší doba železná
Doba železná
- získávat železo z rud se lidé naučili v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. na území dnešního Turecka … do Evropy se začalo železo dovážet z Řecka až v 10. století př. n. l.
Starší doba halštatská
- 700 až 500 př. n. l. (Hallstatt v Rakousku)
- těžba železné rudy, povrchová naleziště → výroba železa z rudy v tavicí peci → rozvoj hutnictví a kovářství → výroba nástrojů (nově kosy), zbraní, součástí koňských postrojů … vznikají kovářské dílny (kladivo, perlík, kleště, kovadlina aj.)
- výroba dvoukolých a čtyřkolých vozů - kolářství (lehká kola tvořená paprsky a loukotěmi) … vůz byl symbolem bohatství (jsou součástí hrobů vládců) … byly využívány ve válečnictví
- hrnčířství - pomalý kruh
- chov koní - jízda, zápřah (dřevěná jha - uzdy, udidla a postranice)
- dovoz skla, různobarevných perel, jantaru, korálů, mušlí a zlata; bronzových nádob (soupravy na pití, řecká keramika) a vína (luxusní zboží)
- fajáns
- společnost: tři stavy (stabilní) - duchovní, bojovníci, zásobovači
- vládnoucí vrstva knížat - sídlili na mohutných opevněných hradištích; města, dvorce, vsi
- velké hřbitovy - nekropole - popelnicová pole … diferenciovaná společnost → jednotný pohřeb
- náboženství - sezonní obřady (slavnosti jara), kultovní mobiliář (bronzový vozík)
- u nás: Závist, Skalka u Velimi, Platěnice, Horákov, Těšetice, Býčí skála - jeskyně v Moravském krasu, nejslavnější objev na našem území ??? (Jindřich Wankel)
- Skytové - kočovné kmeny z černomořských stepí z počátku 6. století př. n. l. → ničivé nájezdy do Evropy (až na Moravu) … pravděpodobně způsobili zánik halštatské kultury
14, 15 – Mladší doba železná
Mladší doba laténská
- 500 př. n. l. až 0 (La Tène ve Švýcarsku)
- vyvrcholení pravěku na našem území
Keltové (též Galové)
- první známí obyvatelé na našem území
- pocházejí ze střední Evropy (dnešní Čechy a Německo)
- bojovný, odvážný lid milující dobrodružství, zábavu a hodování
- vysocí blonďáci s modrýma očima a jemnou pletí
- zemědělství: železná radlice; železné nářadí (nově motyčky a rýče)
- obilí se mlelo pomocí rotačních dvoudílných mlýnků (žernovy)
- vaření piva
- rozvoj ovocnářství a vinařství
- chov dobytka, slepic a snad i hus
- výroba podkov pro koně
- zpracování železa: tavba železné rudy v hliněných pecích pomocí dřevěného uhlí; mistři kováři umí svářet a kalit
- na vysoké úrovni umělecká výroba a zpracování bronzu - honosné ozdoby, spony, spínadla oděvu … torques
- zlatnictví - rýžování zlata z jihočeských řek
- zpracování kamene - stavby, sochy … hlava heroa z Mšeckých Žehrovic
- hrnčířství - rotační hrnčířský kruh, specializované pece
- zpracování kostí - soustruh ?
- výroba skla (korále, perly a náramky) a švartnových náramků (švartna, sapropelit = kámen podobný uhlí)
- obchod (např. s Etrusky) … jantarová stezka
- ražba zlatých mincí - statéry (tzv. duhovky = čtyřiadvacetinky)
- textilní výroba - oděvy v zářivých barvách
- sídliště: zemnice s polosedlovou střechou … vesnice nebo zemědělské dvorce → velké aglomerace - řemeslnická a obchodnická centra
→ v 1. polovině 2. století př. n. l. oppida = velká, mohutně opevněná střediska řemeslné výroby, obchodu, náboženství i vojenské moci jednotlivých keltských kmenů … opevnění = hradba, vyhloubené příkopy, složité brány … dvorce a řemeslnické dílny jsou propojeny cestami zpevněnými oblázky … v oppidu jsou vyhloubené studně a nádrže na vodu → oppida zanikla ve 2. polovině 1. století př. n. l.
- konec rodového uspořádání společnosti - v čele kmene stál král a vládnoucí vrstva (aristokracie - filid), obyvatelstvo tvořili svobodní rolníci a řemeslníci a nesvobodní otroci
- přírodní náboženství s prvky magie - místní i společní bohové - panteon … např. Epona (bohyně s koněm), její mužský protějšek Teutaté, Lugh (plodnost), Cerunos (les); hromovládce Taranis - byly mu zasvěcovány i lidské oběti; uctívána jsou i posvátná zvířata, rostliny či stromy
- náboženské obřady vedli druidové (věnovali se i magii a astronomii)
- lunisolární kalendář … lunární rok 354 / 355 dní; svátky:
- Samhain (31. 10. / 1. 11.) = začátek nového roku, svátek mrtvých → Halloween, Památka zesnulých, Dušičky
- Imbolc (1. 2.) = bohyně Brigid, oslava příchodu jara, svátek jehňat → Hromnice
- Beltain (1. 5.) = bůh Belen, oslava ohně a vody, příchodu léta → Čarodějnice, Máje
- Lughnasad (1. 8.) = bůh Lugh, oslava úrody → dožínky
- keltský stromový horoskop
- u nás: Bójové (Strašný) → název země Boioahemum (latinsky Bohemia) … mnohé místní názvy mají keltský původ - Ohře, Jizera, Labe, Vltava, Říp, Sudety
- na přelomu letopočtu keltská civilizace ve střední Evropě zaniká (+ střet s germánskými Teutony a Cimbry v Hercynském lese; - střet s Dáky v Podunají … „bojská poušť) → země ovládnuty méně vyspělými kmeny Germánů … potomci Keltů = Lemuzi
… končí pravěk a začíná protohistorie (omezené písemné prameny, zejména římského původu - psané latinsky)
16, 17 – Doba římsko - germánská
Germáni
- 0 až 400 n. l.
- přišli ze severu - z Jutska (Dánska) a severního Německa → postupně osídlili celou střední Evropu → Římané zemi označovali Germánie
- sousedili s římskou říší (hranice na Rýnu - Octavianus a na Dunaji - Tiberius a Drusus) - nákladné hraniční opevnění vybudované Římany (limes Romanus) … na J Moravě doloženy římské vojenské stanice i pochodové tábory římských legií
- germánské kmeny Markomanů (Čechy) a Kvádů (Morava)
- jednoduché zemědělství - dřevěné oradlo, méně nástrojů, zrnotěrky - neznají rotační mlýnky; chov dobytka + římský kůň, holubi, kachny, kočky; chov kaprů - zaváděli Římané
- železářství - domácí pece - výroba zbraní (hutnické okrsky) … železo z bahenních rud
- hrnčířství - ruční výroba, nepoužívají hrnčířský kruh
- výroba a zpracování bronzu
- tkalcovství
- výrobky z kostí, kůže a kožešin
- až ve 3. století se objevují náročněji vyráběné ozdoby
- obchod - vývoz: suroviny, polotovary, otroci; dovoz: výrobky, sklo, slonovina, luxusní látky a potraviny, víno
- nerazili vlastní mince → římské mince
- sídliště: nejčastěji polozemnice v nevelkých vesnicích či dvorcích
- společnost: návrat k rodové občině
- kmenové svazy v čele s volenými králi + vojenská družina … dělení kořisti → zárodek válečnické šlechty
- významné postavení velmožů - inhumace …bohatá výbava hrobů - i koně a vozy; mohyly - Žuráň
- nejpočetnější rolníci, nejnižší postavení měli otroci … pro obyčejné obyvatele je typický pohřeb žehem (do popelnic bývaly někdy přikládány osobní věci zemřelého) → velká žárová pole
- uctívali mnoho bohů → nejvyšší - Odin, Votan - zuřivý bůh války, Donar - bůh hromu a povětří, Thór - bůh kovář, Freya - bohyně plodivé síly, Baldur - bůh dobra a míru … měli i místní bohy … obřady se konaly na posvátných místech v přírodě (háje, prameny, bažiny, stromy …) → oběti = předměty (naloupené zbraně), zvířata i lidé; magie, kouzla, rituály … věštili králové a kněží … runy (písmo)
- názvy dnů v týdnu (NJ, AJ, ItJ …) - pondělí = měsíční den, úterý = válečnický den, středa = Odinův den, čtvrtek = Thorův den, pátek = Fréyin den, sobota = Saturnův den, neděle = slunečný den
- králové odvozovali svůj původ od Odina
- náčelník Marobud (9 př. n. l. až 19 n. l.) = první postava našich dějin známá jménem … vychován jako rukojmí u dvora Octaviana Augusta … hlavní město Marobudum (Stradonice ?) → Katvalda → Vibilius → později Vannius
- Markomanské války (169 až 180 n. l.) x císař Marcus Aurelius
- na konci 4. a v 5. století se moc Říma v provinciích postupně hroutí, jednotlivé kmeny se dávají do pohybu → začíná doba stěhování národů
- 4. století - vpád kočovných Hunů → roku 375 zaniká říše Ostrogótů (jih Ukrajiny a evropské části Ruska)
→ na území Čech a Moravy přicházejí nové kmeny Germánů - Durynkové a Langobardi … vedou se války (bohatá kořist), upadá obchod; na vysoké úrovni umělecká řemesla (šperkařství, vykládání drahokamy)
- polovina 6. století - germánské kmeny ze střední a JV Evropy vytlačeny na západ … kmeny Slovanů - přišly z oblastí mezi Vislou a Dněprem → na obsazených územích vybudovaly své první státy … vzniká nová civilizace nastupujícího středověku
Dostları ilə paylaş: |