6. ročník Plán práce Úvod do studia dějepisu Pravěk Starověk



Yüklə 114,97 Kb.
tarix08.10.2017
ölçüsü114,97 Kb.
#4057

6. ročník
Plán práce
1. Úvod do studia dějepisu

2. Pravěk

3. Starověk … orientální despocie : Mezopotámie

Egypt


Indie

Čína


… antický svět : Řecko

Řím


1 - Úvod do studia dějepisu;

historické prameny

Pojmy
* minulost = vše, co se odehrálo do současnosti

* dějiny = minulost lidstva

* dějepis = soupis toho nejdůležitějšího, co se v minulosti dělo

dějepisec … dějepisectví (historiografie)

* historie = a) dějepis

b) věda, která se zabývá dějinami

historik
Historia magistra vitae“ … „Dějiny jsou učitelkou života“
Historické prameny

1. hmotné - kosti, šperky, zbraně, nástroje, nádoby, oděvy, nábytek …

- nalézá a zkoumá … archeolog - archeologie

- depot = místo nálezu většího počtu vykopávek

- zpřístupňuje muzeum

- expozice … exponát (vystavuje se)

- depozitář = prostor sloužící k úschově knih, písemností, obrazů a jiných sbírkových předmětů, „sklad“

2. písemné - listiny, smlouvy, dopisy, deníky, účetní záznamy, noviny …

- zkoumá … historik; archivář

- soustřeďuje a zpřístupňuje archiv = místo, kde se shromažďují, zpracovávají a uchovávají dokumenty (badatelna)

- archiválie = vytříděné dokumenty (písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy trvalé hodnoty)

… knihovna (studovna)

3. obrazové - malby, sochy, kresby, mozaiky, reliéfy … fotografie, filmy

- zkoumá … historik, historik umění (kunsthistorik)

- soustřeďuje a zpřístupňuje galerie, popř. muzeum … hrady, zámky, paláce, kláštery, kostely …
Muzeum … „chrám múz“

- získává, uchovává, zkoumá, zpřístupňuje a vystavuje hmotné prameny


2 - Úvod do studia dějepisu;

pomocné vědy historické
Dějiny Země
astronomie - hvězdářství, věda, zabývající se jevy za hranicemi zemské atmosféry, výzkumem vesmírných těles, jejich soustav a dějů ve vesmíru

→ měření času … kalendář


geologie - věda zkoumající složení Země a její vývoj

→ pomoc pro archeology při hledání v různých vrstvách země


paleontologie - věda zkoumající pozůstatky zkamenělých rostlin a živočichů (na základě fosilních nálezů) z dob, kdy ještě nežili lidé
- fosilie - pozůstatek zkamenělé rostliny nebo živočicha
Dějiny člověka - prehistorie (pravěk) + historie (od prvních písemných pramenů)
Archeologie - věda zkoumající doklady činnosti a chování lidí v minulosti, sestavuje obraz o životě lidí
Pomocné vědy historické :
* heraldika - nauka o znacích a erbech

* numizmatika - nauka o platidlech

* genealogie - nauka o rodových vztazích

* chronologie - nauka o způsobech měření času

* metrologie - nauka o mírách a váhách

* paleografie - nauka o starých písmech


* epigrafika - nauka o nápisech

* diplomatika - nauka o úředních písemnostech

* sfragistika - nauka o pečetích

* kodikologie - nauka o středověkých literárních rukopisech

* vexilologie - nauka o vlajkách a praporech

* faleristika - nauka o vyznamenáních a řádech


* etnologie - věda, zabývající se studiem kultury a života různých národů, národností a etnických skupin

* etnografie - národopis … popisuje život a kulturu různých národů, národností a etnických skupin




3 - Úvod do studia dějepisu;

čas a jeho měření
Vnímání času

a) cyklické - sled opakujících se událostí … den a noc, roční období

- zemědělci (polní práce) … hodiny

b) lineární - čas plyne postupně od nějakého počátku … dny a roky

- státní útvary (roky vlády panovníka) … kalendář
Kalendáře
- lunární (proměny Měsíce → měsíční rok … 354 dnů)

- solární (Slunce → délka tropického roku … 365 a ¼ dne)

- lunisolární
… rok se dělí na měsíce, týdny a dny

… roky se spojují do desetiletí, století a tisíciletí (milénium)


… události mají své datum !!!
Letopočet = pořadí roků počítaných od nějaké významné události zvolené za jeho počátek
a) křesťanský letopočet - začíná narozením Krista (rok 0) → události před tímto datem = před Kristem (př. Kr.) nebo před naším letopočtem (př. n. l.), události po tomto datu = po Kristu (po Kr.) nebo našeho letopočtu (n. l.) … současný rok: 2 016
b) židovský letopočet - počítá se od stvoření světa (3 761 př. n. l.) … současný rok: 5 777
c) muslimský letopočet - začíná dnem odchodu Muhammada z Mekky do Mediny roku 622 n. l. (tzv. hidžra) … používají lunární kalendář … současný rok: 1 437
d) ve starověkém Řecku začínal letopočet od prvních olympijských her (776 př. n. l.)
e) ve starověkém Římě začínal letopočet od založení města (Říma) – Ab urbe condita (753 př. n. l.)
Časová osa
Roky a události můžeme zaznamenávat na časovou přímku (nemá konec ani začátek)výsledek obrázku pro časová osa dějin


68 1 asov p mka letopo ty


Periodizace dějin
Prehistorie

* pravěk … od vzniku člověka do prvních písemných památek (na daném území)


Historie

* starověk … od vzniku prvních státních útvarů do roku 476 n. l.

(= zánik západořímské říše)

* středověk … od roku 476 n. l. (či navazuje na pravěk jako u nás) do roku 1453 (dobytí Konstantinopole Turky) nebo 1492 (vyhnání Maurů z Pyrenejského poloostrova a objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem)

* novověk - raný novověk … od konce 15. století do roku 1648 (konec Třicetileté války)

… od roku 1648 do roku 1918 (konec 1. světové války)

* nejnovější dějiny … od roku 1918 do současnosti

malá časová přímka

4 – Epochy pravěku


Periodizace pravěku
- pravěk = dlouhé období dějin bez písemných pramenů, tedy od doby před téměř 3 miliony let do prvních starověkých států, u nás do 6. století našeho letopočtu (příchod slovanských kmenů)

- v pravěku byly položeny základy současné civilizace


Starší pravěk

- doba kamenná (lithos = kámen)

… kámen byl hlavní surovinou, dále byly využívány kosti, kůže, rohovina, zvířecí šlachy, dřevo …

- paleolit = starší doba kamenná

- mezolit = střední doba kamenná

- neolit = mladší doba kamenná

- eneolit = pozdní doba kamenná (využíval měď)

Mladší pravěk

- doba bronzová (starší, střední, mladší a pozdní)

- doba železná

- starší doba železná (doba halštatská)

- mladší doba železná (doba laténská)

počátek období protohistorie

- doba římsko-germánská

období stěhování národů


5, 6 – Paleolit - vývoj člověka
Paleolit

- starší doba kamenná … 3 000 000 - 8 000 př. n. l.

- hlavní surovina = kámen + dřevo, kosti, kly, parohy, kůže, šlachy, později hlína

- doba výrazných klimatických změn

- doby ledové (asi 10) - průměrná teplota okolo 0° (cca o 10°C nižší než dnes) … mamuti, jeskynní medvědi, srstnatí nosorožci …

- doby meziledové … lesní sloni, nosorožci, bizoni, jeleni, srnci, daňci, divoká prasata, tur …

- doba vzniku a vývoje člověka

- o vzniku a vývoji Země i vzniku a vývoji člověka přemýšleli lidé již velmi dávno → báje (mýty) → bájesloví (mytologie)

náboženské představy: člověk byl stvořen bohy nebo Bohem

vědecké představy: člověk pravděpodobně vznikal evolučním vývojem (postupně) četnými proměnami z dávných prapředků, které máme společné s dnešními lidoopy (Proconsul) … názor vychází z učení anglického vědce Charlese Darwina z roku 1859

- první přímí předchůdci člověka ……… 25 – 35 milionů let

- hominoidní předchůdci……………………… 3 miliony let


Australopiték (australopithecus)

- vyhynulý lidoop, pravděpodobně slepá větev

- 4 až 1,3 milionů let

- stepi a lesostepi střední a jižní Afriky

- vysoký 120 cm, vážil maximálně 35 kg

- chodil i po dvou končetinách

- výrazné nadočnicové oblouky, ploché čelo, chrup blízký lidskému

- živil se převážně rostlinnou stravou

- ukrýval se v křoví a pod skalními převisy

- neuměl vyrábět nástroje, ale používal klacky, velké kosti nebo kameny


Člověk zručný (homo habilis)

- 2,7 až 1,5 milionů let

- východní Afrika

- vysoký 140 cm, vážil maximálně 45 kg

- pohyboval se vzpřímeně po dvou končetinách

- měl trochu větší mozkovnu, ploché čelo a stále ještě výrazné nadočnicové oblouky, čelist bez brady

- živil se sběrem, lovil pouze menší zvířata

- ukrýval se v křoví a pod skalními převisy

- štípáním a otloukáním zhotovoval jednoduché kamenné nástroje
homo ergaster (člověk přičinlivý, dělný)

→ Afrika → Evropa, Asie (Gruzie)


homo antecessor (předchůdce) … homo heidelbergensis
Člověk vzpřímený (homo erectus)

- před 1,8 až 150 000 lety, nejdéle žijící hominid

- rozšířil se z Afriky do Evropy a Asie (Čína, Jáva)

- obýval tundry a stepi či lesy a lesostepi

- vysoký asi 170 cm, vážil asi 70 kg

- efektivní chůze a běh

- prodloužená mozkovna

- ještě zploštělé čelo, vystouplé nadočnicové oblouky, spodní čelist bez bradového výběžku, velké lícní kosti, široký nos

- živil se lovem a sběrem

- zhotovoval poměrně dokonalé kamenné nástroje (pěstní klín z pazourku)

- dovedl využívat oheň

- u nás: Beroun, Přezletice u Prahy, Bečov nad Ohří, Brno - Stránská skála


Člověk rozumný (homo sapiens)

- před 300 až 40 tisíci lety

- Afrika, Asie, západní Evropa

- druh steinheimensis žil v době meziledové

- druh neanderthalensis v době ledové v Evropě … neandertálci

- bojoval o přežití

- menší, ale svalnatá postava; zvětšil se objem mozkovny

- zmenšily se nadočnicové oblouky; ploché temeno, široké nosní otvory, stále chyběl bradový výběžek

- specializovaný lov velké zvěře (mamuti), doplňkový sběr

- rod pokrevně příbuzných žil v jeskyních nebo chatách z větví či kostí

- dokonale zpracovával kámen → vyráběl nástroje pro různé činnosti (pěstní klín, škrabadla, vrtáky, rydla, nože, oštěpy…)

- uměl rozdělat oheň

- vyráběl oděvy z kůží

- jednoduchá řeč a myšlení

- pohřbíval mrtvé (představy o posmrtném životě)

- u nás: okolí Prahy, Berounka, Bečov nad Ohří, jeskyně Šipka - S Morava, Předmostí - střední Morava, jeskyně Kůlna v Moravském krasu)



7 – Paleolit – člověk dnešního typu
- přisvojovací hospodářství - sběr, lov, rybolov … podíleli se všichni

- společenství: nejprve tlupy, později rody pokrevně příbuzných (homo sapiens)

- sídla: bez stálých tábořišť → jeskyněchaty z větví a kostí

- nástroje: sekáče (z odštípnutých valounů) → pěstní klíny (sekání, řezání, bodání) → úštěpy (z pazourku) - škrabadla, drásadla, dlátka … nože, rydla, vrtáky, oštěpy (kamenné hroty) …


Člověk dnešního typu (homo sapiens sapiens / fossilis)

– před 40 000 lety během poslední doby ledové

- obýval savany plné zvěře; rozšířil se z Afriky do celého světa

- v Evropě naleziště Cro-Magnon (JZ Francie - jeskyně Altamira) → označení kromaňonci

- stavba těla i mozku stejná jako u dnešních lidí

- živil se sběrem, lovem a rybolovem … specializovaný lov stádních zvířat (mamuti, tur, koně, sobi) - spolupráce při lovu (léčky, pasti)

- vyráběl dokonalé čepelové nástroje z pazourku a rohovce a z kostí a parohů (dláta, jehly, harpuny, luky a šípy …), dřevěné nádoby, zpracovával kůži

- stavěl obydlí z kůlů a kůží

- dělba práce podle pohlaví

- domestikace psa

- mluvil a myslel

- vznik umění - hudební nástroje, jeskynní malby (Španělsko - Altamira, Francie - Lascaux), drobné sošky zvířat a lidí vyřezané z mamutích klů či kostí, sošky venuší, vyryté obrázky do kamenů či kostí, ozdoby … asi před 20 000 lety se objevila keramika - sošky z vypálené hlíny

- představy o posmrtném životě, kult mrtvýchmilodary do hrobů, ozdoby, červené barvivo

- vznik náboženství - magie lovu a plodnosti (malby, venuše) - obřady a slavnosti k zabezpečení úspěšného lovu a dostatku potomků

víra v zásahy nadpřirozených sil, v životní sílu (manu), v kouzla, poslouchali šamany, báli se překročit tabu

- tlupy se proměňovaly v rody (pokrevní příbuzenství), nejvýznamnější postavení měla patrně žena-matka - matriarchát

- začátek lidské kultury

- u nás: Morava - Dolní Věstonice (Věstonická venuše - tým Karla Absolona), Pavlov, Brno, jeskyně Pekárna, Předmostí, Petřkovice; Čechy - Koněpruské jeskyně, Hostim, Putim …


- starší doba kamenná (paleolit) končí před 10 000 lety - výrazné oteplení = konec poslední doby ledové

- člověk se díky práci a učení vyčlenil z přírody

- lidé osídlili celou zeměkouli

8, 9 – Mezolit
Mezolitvýsledek obrázku pro monoxyl

- střední doba kamenná … 8 000 - 5 500 př. n. l.

- postupné oteplovánízalesnění listnatými stromy

- velká stádní zvířata vyhynula nebo se stáhla na sever

- lidé se živili rybolovem a lovem menší lesní zvěře … boje o lovecké revíry mezi rody, využití ochočeného psa

- rody žily v přechodných tábořištích

- hlavní surovina = kámen + dřevo, kosti, parohy, hlína http://www.tulenipasy.cz/public/data/uploads/svetoutdooru_cz/clanky/festtest_7.jpg

specializované nástroje

- lodě vydlabané z kmenů stromů (monoxyly)

- saně a primitivní lyže

- rybářské sítě a proutěné vrše
Neolit
Neolit

- mladší doba kamenná … 5 500 - 4 300 př. n. l.

- hlavní zdroj obživy = pěstování zemědělských plodin a chov domácího zvířectva

od 8. tisíciletí př. n. l. - Blízký východ - tzv. úrodný půlměsíc (obilí), později Čína (rýže) a Střední a Jižní Amerika (kukuřice)

→ lidé vyšlechtili a začali pěstovat pšenici, ječmen, luštěniny (hráchčočku), mák a lenproso; ochočili si ovce, kozy a prasatahovězí dobytek

→ z JZ Asie se zemědělství rozšířilo do Evropy (v českých zemích od poloviny 6. tisíciletí př. n. l.)

mýcení a žďáření lesů, zakládání polí a vesnic … stěhování podél řek po vyčerpání půdy (Labe, Ohře, Vltava, Morava, Dyje)

ruční mlácení, mletí v ručních kamenných drtičích (zrnotěrka = ležák + běhoun)

- doplňkový zdroj potravy - lov, rybolov a sběr (med lesních včel, ptačí vejce, plody divoce rostoucích ovocných stromů, divoký česnek, houby, kaštany)
- usedlý způsob života … první vesnice a rodové dvorce … malá pohřebiště

- rodová občina - několik desítek obyvatel, v čele stařešina rodu

- společná práce, společný majetek - neexistují výrazné majetkové rozdíly

- dlouhé domy - kůlová konstrukce (8-45 m x 6-8 m), sedlová střecha pokrytá slámou nebo rákosem, kůly propletené proutím a omazané hlínou … obytné části, stáje a sýpky, popř. skladiště či zásobárny

- obilné jámy (na skladování obilí a potravin)

- pece, jámy na získávání keramické hlíny

- odpadní jámy

→ rozvoj tesařství - stavba domů, roubení studní …

výroba keramiky - hliněné misky, lahve, polokulovité nádoby zdobené rytím nebo malováním; zásobnice

výroba broušených, štípaných a vrtaných nástrojů … nově sekerky, klíny, srpová čepelka … pazourek (silex), břidlice

→ textilní výroba - počátky oděvní kultury - tkaní vlněných a lněných látek → košile, pláště, čepice … opasky, boty)

počátky pravidelného výměnného obchodu … mramorové náramky


- víra ve všeobecné mateřské božstvo „velkou matku“ … magické obřady a rituály na její uctění související se zemědělskými pracemi, se životními etapami člověka a k uctívání předků … první svatyně (tzv. rondely), šamani

→ vznikají mýty o založení a o životě rodu

- pohřbívání - inhumace (kostrové hroby) i kremace

- zvýšil se počet obyvatel … paleolit - na světě jen několik desítek tisíc lidí, počátek neolitu - milion, mladší doba bronzová - 30 milionů, přelom letopočtu - 200 až 300 milionů, kolem roku 1650 - ½ miliardy, v roce 1850 - 1 miliarda, 1950 - 2 miliardy, 1980 - 4.5 miliardy, nyní - 7,2 mld)

- u nás: řeky Morava (Mohelnice), Svratka, Jihlava (Vedrovice) a Dyje; Berounka (Vochov), Vltava (Praha), Ohře (Březno u Loun) a Labe (Bylany u Kutné Hory) … kultury: lineární, vypíchaná, lengyelská, moravská malovaná, jordanovská …

10 – Eneolit
Eneolit / chalkolit (Přední východ)

- pozdní doba kamenná … 4 300 - 2 200 př. n. l.

- v Mezopotámii a v Egyptě vznikly nejstarší státní útvary

- zemědělství - dřevěné oradlo tažené dobytčaty, rádlo → možnost obdělávat větší plochu - lidé se nestěhují, ale obdělávají stále stejná pole (část - pastviny); tažná síla - dobytek a nově kůň

- dělba práce → rolníci a pastevci

- nové typy obydlí - zahloubené domy (zemnice a polozemnice), asi i sruby z částečně opracovaných kmenů

- menší zemědělské osady + vznikají hradiště = sídliště na vyvýšených místech chráněná přírodními útvary (ostrohy) a dřevěnými palisádami (hradby z kůlů zaražených do země těsně vedle sebe), příkopy, hlinitými valy a ojediněle i kamennou hradbou; hradiště = hospodářská (výroba nástrojů a látek, obchod), správní a náboženská centra

- objev mědi → drobné šperky nebo nástroje - sekery, dýky, klíny, dlátka a šídla … postupně byla využívána i měděná ruda → tavení kovů

- vynález vozu (5. tisíciletí v Mezopotámii a Sýrii) - doprava, boj

- další dělba práceřemeslná výroba - dobývání a tavení měděné rudy, odlévání kovových výrobků, kovářství … potřeba řídit činnosti

- rozvíjí se výměnný obchod … výrobky ze zlata a stříbra

- společenské změny

- rodové vazby na otce - patriarchát

- přebytky úrody, výrobky → majetkové rozdíly (soukromé vlastnictví) → společenské rozvrstvení: zemědělci, řemeslníci, obchodníci

→ nebezpečí vojenských střetů … potřeba chránit majetek - rozhodující moc má náčelník rodu

- náboženství - kult plodivých sil - uctívání Slunce a Měsíce

- vzniká a postupně zase zaniká řada místních božstev

- kultovní stavby (často pro potřeby astronomických pozorování)

- rodový náčelník = kněz … stojí mezi občinou a božstvem, vykonává náboženské obřady

- úcta k zemřelým - nejstarší pohřebiště v blízkosti vesnic (mrtví ve skrčené poloze na boku, drobné milodary) → žárové pohřby - popelnicová polemohylové hrobypohřební ritus *- V-Z, muži na pravém boku, ženy na levém boku, hlavu k východu; sekeromlaty)

- u nás: příchod obyvatel ze středního Německa a Podunají

- lid se šňůrovou keramikou *

- lid zvoncovitých pohárů (pohřební ritus - S-J, poloha opačně)

11, 12 – Doba bronzová
Doba bronzová

- starší, střední, mladší, pozdní … 2 200 - 700 př. n. l.

- objev bronzu (bronz = slitina mědi a cínu v poměru 10:1) … oblasti kolem Středozemního moře → rozšíření do Evropy

výroba zbraní (dýky, sekeromlaty), šperků (jehlice, záušnice, čelenky, náramky apod.), pracovních nástrojů (sekery, šídla, dláta, meče, srpy, nože), nádob a ochranné zbroje (štíty, pancíře, náholenice)

těžba mědi - Alpy, Slovensko, střední Německo (vývoz tzv. hřiven = vytavené měděné tyčinky určené pro další zpracování)

těžba cínu - Krušné hory

… rychlé vytěžení kovů → nedostatek bronzové suroviny → přetavování

→ hledání náhrady … železodepoty

- rozvoj dálkového obchodu - měděná surovina, měděné výrobky, skleněné korále, jantar, sůl; ze střední Evropy se vyváželo obilí, vosk, dobytek a kožešiny (až do středověku) - vznikala obchodnická střediska

- zemědělství - dřevěné oradlo; pěstování pšenice, ječmene, prosa, žita a luskovin; sklizeň usnadnilo zavádění bronzových srpů; začalo se hnojit a stavěly se první stáje pro dobytek … drůbež, kočky

- rozvoj řemesel - slévačství, kovolitectví a kovotepectví (odlévání do kamenných forem (kadlubů) i využívání voskových modelů pro lití do „ztracené formy“); zpracování zlata; hrnčířství (vypalovaná a zdobená ručně vyráběná keramika); výroba textilu, opracování kostí a rohoviny; kámen se začal více využívat jako stavební materiál

- sídliště: zemědělské osady (domy s kůlovou konstrukcí, polozemnice a sruby) a opevněná hradiště (sídla náčelníků, obchodnická a řemeslná centra, kultovní centra či útočištná hradiště určená na ochranu kmene)

- společnost: prohlubování dělby práce

- narůstání majetkových rozdílů → rozvrstvení společnosti … vládla náčelnická vrstva + ozbrojená družina, kněží, obchodníci, řemeslníci a zemědělci, v některých společnostech i otroci

- rodové občiny se spojovaly v kmeny (společný jazyk, území, zvyky, jméno) obývající rozsáhlejší území

- rozvoj náboženství - lidé věří v množství bohů - polyteismus (symbolizují Zemi, nebe, Slunce, Měsíc, případně hvězdy); byli uctíváni bohové úrody, vody, ohně, řemesel - lidé jim při obřadech (řídili je kněží) přinášeli na oltář nejrůznější dary, i zvířecí a lidské oběti

- náboženská centra - svatyně (časté krvavé rituály)

- víra v posmrtný život → dodržování přísných předpisů při pohřbívání (ale i vylupování bohatých hrobů) … inhumace (skrčený pohřeb), mohyly a obří mohyly

- u nás: naše země = významné centrum střední Evropy … výroba bronzu a rozvinutý obchod → vyspělá a bohatá společnost

- kultury únětická (více než pět set let) … Knovíz, Milavče, Velatice, Podolí; mohylová s okázalými hroby bojovníků s plnou zbrojí a žen s bohatými soupravami šperků … Nynice, Bylany, Štítary, Horákov; lužická, popelnicových polí (rozsáhlá pohřebiště)

- s výjimkou podhůří osídlené celé Čechy i Morava
- Evropa: Řecko - Achájové a Dórové, S Evropa - Germáni, V Evropa - Slované a Baltové, střední Evropa - Keltové, Balkán - Ilyrové a Trákové, Itálie - Italikové a předkové Etrusků

… většina evropských jazyků patří mezi indoevropské jazyky - původní nositelé pocházeli z oblastí Z Indie … společný indoevropský prajazyk


13 – Starší doba železná

Doba železná

- získávat železo z rud se lidé naučili v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. na území dnešního Turecka … do Evropy se začalo železo dovážet z Řecka až v 10. století př. n. l.


Starší doba halštatská

- 700 až 500 př. n. l. (Hallstatt v Rakousku)

- těžba železné rudy, povrchová naleziště → výroba železa z rudy v tavicí peci → rozvoj hutnictví a kovářství → výroba nástrojů (nově kosy), zbraní, součástí koňských postrojů … vznikají kovářské dílny (kladivo, perlík, kleště, kovadlina aj.)

- výroba dvoukolých a čtyřkolých vozů - kolářství (lehká kola tvořená paprsky a loukotěmi) … vůz byl symbolem bohatství (jsou součástí hrobů vládců) … byly využívány ve válečnictví

- hrnčířství - pomalý kruh

- chov koní - jízda, zápřah (dřevěná jha - uzdy, udidla a postranice)

- dovoz skla, různobarevných perel, jantaru, korálů, mušlí a zlata; bronzových nádob (soupravy na pití, řecká keramika) a vína (luxusní zboží)

- fajáns

- společnost: tři stavy (stabilní) - duchovní, bojovníci, zásobovači

- vládnoucí vrstva knížat - sídlili na mohutných opevněných hradištích; města, dvorce, vsi

- velké hřbitovy - nekropole - popelnicová pole … diferenciovaná společnost → jednotný pohřeb

- náboženství - sezonní obřady (slavnosti jara), kultovní mobiliář (bronzový vozík)

- u nás: Závist, Skalka u Velimi, Platěnice, Horákov, Těšetice, Býčí skála - jeskyně v Moravském krasu, nejslavnější objev na našem území ??? (Jindřich Wankel)
- Skytové - kočovné kmeny z černomořských stepí z počátku 6. století př. n. l. → ničivé nájezdy do Evropy (až na Moravu) … pravděpodobně způsobili zánik halštatské kultury

14, 15 – Mladší doba železná
Mladší doba laténská

- 500 př. n. l. až 0 (La Tène ve Švýcarsku)

- vyvrcholení pravěku na našem území
Keltové (též Galové)

- první známí obyvatelé na našem území

- pocházejí ze střední Evropy (dnešní Čechy a Německo)

- bojovný, odvážný lid milující dobrodružství, zábavu a hodování

- vysocí blonďáci s modrýma očima a jemnou pletí

- zemědělství: železná radlice; železné nářadí (nově motyčky a rýče)

- obilí se mlelo pomocí rotačních dvoudílných mlýnků (žernovy)

- vaření piva

- rozvoj ovocnářství a vinařství

- chov dobytka, slepic a snad i hus

- výroba podkov pro koně

- zpracování železa: tavba železné rudy v hliněných pecích pomocí dřevěného uhlí; mistři kováři umí svářet a kalithttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/torque_%c3%a0_tampons_somme-suippe_mus%c3%a9e_saint-remi_120208.jpg/1024px-torque_%c3%a0_tampons_somme-suippe_mus%c3%a9e_saint-remi_120208.jpg

- na vysoké úrovni umělecká výroba a zpracování bronzu - honosné ozdoby, spony, spínadla oděvu … torques

- zlatnictví - rýžování zlata z jihočeských řek

- zpracování kamene - stavby, sochy … hlava heroa z Mšeckých Žehrovichttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/stone_sculpture_of_celtic_hero.jpg/800px-stone_sculpture_of_celtic_hero.jpg

- hrnčířství - rotační hrnčířský kruh, specializované pece

- zpracování kostí - soustruh ?

- výroba skla (korále, perly a náramky) a švartnových náramků (švartna, sapropelit = kámen podobný uhlí)

- obchod (např. s Etrusky) … jantarová stezka

- ražba zlatých mincí - statéry (tzv. duhovky = čtyřiadvacetinky)

- textilní výroba - oděvy v zářivých barvách

- sídliště: zemnice s polosedlovou střechou … vesnice nebo zemědělské dvorce → velké aglomerace - řemeslnická a obchodnická centra

→ v 1. polovině 2. století př. n. l. oppida = velká, mohutně opevněná střediska řemeslné výroby, obchodu, náboženství i vojenské moci jednotlivých keltských kmenů … opevnění = hradba, vyhloubené příkopy, složité brány … dvorce a řemeslnické dílny jsou propojeny cestami zpevněnými oblázky … v oppidu jsou vyhloubené studně a nádrže na voduoppida zanikla ve 2. polovině 1. století př. n. l.

- konec rodového uspořádání společnosti - v čele kmene stál král vládnoucí vrstva (aristokracie - filid), obyvatelstvo tvořili svobodní rolníci a řemeslníci a nesvobodní otroci

- přírodní náboženství s prvky magie - místní i společní bohové - panteon … např. Epona (bohyně s koněm), její mužský protějšek Teutaté, Lugh (plodnost), Cerunos (les); hromovládce Taranis - byly mu zasvěcovány i lidské oběti; uctívána jsou i posvátná zvířata, rostliny či stromy

- náboženské obřady vedli druidové (věnovali se i magii a astronomii)

- lunisolární kalendář … lunární rok 354 / 355 dní; svátky:

- Samhain (31. 10. / 1. 11.) = začátek nového roku, svátek mrtvých → Halloween, Památka zesnulých, Dušičky

- Imbolc (1. 2.) = bohyně Brigid, oslava příchodu jara, svátek jehňat → Hromnice

- Beltain (1. 5.) = bůh Belen, oslava ohně a vody, příchodu léta → Čarodějnice, Máje



- Lughnasad (1. 8.) = bůh Lugh, oslava úrody → dožínky

- keltský stromový horoskop


- u nás: Bójové (Strašný) → název země Boioahemum (latinsky Bohemia) … mnohé místní názvy mají keltský původ - Ohře, Jizera, Labe, Vltava, Říp, Sudety

- na přelomu letopočtu keltská civilizace ve střední Evropě zaniká (+ střet s germánskými Teutony a Cimbry v Hercynském lese; - střet s Dáky v Podunají … „bojská poušť) → země ovládnuty méně vyspělými kmeny Germánů … potomci Keltů = Lemuzi

končí pravěk a začíná protohistorie (omezené písemné prameny, zejména římského původu - psané latinsky)

16, 17 – Doba římsko - germánská
Germáni

- 0 až 400 n. l.

- přišli ze severu - z Jutska (Dánska) a severního Německa → postupně osídlili celou střední Evropu → Římané zemi označovali Germánie

- sousedili s římskou říší (hranice na Rýnu - Octavianus a na Dunaji - Tiberius a Drusus) - nákladné hraniční opevnění vybudované Římany (limes Romanus) … na J Moravě doloženy římské vojenské stanice i pochodové tábory římských legií

- germánské kmeny Markomanů (Čechy) a Kvádů (Morava)

- jednoduché zemědělství - dřevěné oradlo, méně nástrojů, zrnotěrky - neznají rotační mlýnky; chov dobytka + římský kůň, holubi, kachny, kočky; chov kaprů - zaváděli Římané

- železářství - domácí pece - výroba zbraní (hutnické okrsky) … železo z bahenních rud

- hrnčířství - ruční výroba, nepoužívají hrnčířský kruh

- výroba a zpracování bronzu

- tkalcovství

- výrobky z kostí, kůže a kožešin

- až ve 3. století se objevují náročněji vyráběné ozdoby

- obchod - vývoz: suroviny, polotovary, otroci; dovoz: výrobky, sklo, slonovina, luxusní látky a potraviny, víno

- nerazili vlastní mince → římské mince

- sídliště: nejčastěji polozemnice v nevelkých vesnicích či dvorcích

- společnost: návrat k rodové občině

- kmenové svazy v čele s volenými králi + vojenská družina … dělení kořisti → zárodek válečnické šlechty

- významné postavení velmožů - inhumace …bohatá výbava hrobů - i koně a vozy; mohyly - Žuráň

- nejpočetnější rolníci, nejnižší postavení měli otroci … pro obyčejné obyvatele je typický pohřeb žehem (do popelnic bývaly někdy přikládány osobní věci zemřelého) → velká žárová pole

- uctívali mnoho bohů → nejvyšší - Odin, Votan - zuřivý bůh války, Donar - bůh hromu a povětří, Thór - bůh kovář, Freya - bohyně plodivé síly, Baldur - bůh dobra a míru … měli i místní bohy … obřady se konaly na posvátných místech v přírodě (háje, prameny, bažiny, stromy …) → oběti = předměty (naloupené zbraně), zvířata i lidé; magie, kouzla, rituály … věštili králové a kněží … runy (písmo)

- názvy dnů v týdnu (NJ, AJ, ItJ …) - pondělí = měsíční den, úterý = válečnický den, středa = Odinův den, čtvrtek = Thorův den, pátek = Fréyin den, sobota = Saturnův den, neděle = slunečný den

- králové odvozovali svůj původ od Odina


- náčelník Marobud (9 př. n. l. až 19 n. l.) = první postava našich dějin známá jménem … vychován jako rukojmí u dvora Octaviana Augusta … hlavní město Marobudum (Stradonice ?) → KatvaldaVibilius → později Vannius

- Markomanské války (169 až 180 n. l.) x císař Marcus Aurelius

- na konci 4. a v 5. století se moc Říma v provinciích postupně hroutí, jednotlivé kmeny se dávají do pohybu → začíná doba stěhování národů

- 4. století - vpád kočovných Hunů → roku 375 zaniká říše Ostrogótů (jih Ukrajiny a evropské části Ruska)



na území Čech a Moravy přicházejí nové kmeny Germánů - Durynkové a Langobardi … vedou se války (bohatá kořist), upadá obchod; na vysoké úrovni umělecká řemesla (šperkařství, vykládání drahokamy)

- polovina 6. století - germánské kmeny ze střední a JV Evropy vytlačeny na západ kmeny Slovanů - přišly z oblastí mezi Vislou a Dněprem → na obsazených územích vybudovaly své první státy … vzniká nová civilizace nastupujícího středověku
Yüklə 114,97 Kb.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə