Analýza kontaminace půd těžkými kovy

Analýza kontaminace půd těžkými kovy

• Zpracovatel : Monika Konečná

• VŠB – TU OSTRAVA

• Vedoucí práce : Doc. Ing. Petr Rapant, CSc.

Předmět analýz

• V popředí zájmu je půda, která patří spolu s atmosférou a vodou mezi základní složky životního prostředí. Voda a vzduch se mohou pohybovat, což umožňuje ředění. Znečištění vody a vzduchu lze v podstatě omezit nebo i zcela vyloučit.

• Znečištění půd rizikovými prvky je zpravidla nevratné a o to závažnější.

Systém hodnocení

• Hodnocení obsahu rizikových prvků v půdách je prováděno podle vyhlášky č. 13/1994 Sb., ve které jsou stanoveny maximálně přípustné hodnoty rizikových prvků ve „výluhu“ a v „celkovém obsahu“.

Rizikové látky

• Arzén

• Berylium

• Kadmium

• Kobalt

• Chrom

• Měď

Cíl práce

• Návrh vhodné databáze

• a naplnění údaji.

• Vytvoření sady tématických

• map pro sledovanou oblast

• v měřítku 1:100 000.

Dostupné podklady

• Data o směsných vzorcích

• v papírové podobě.

• Analogová mapa se zobrazením

• odběrných míst v monitorované

• oblasti.

Monitorované území 16 k.ú.

• Baška

• Bruzovice

• Dobrá

• Frýdek

• Kunčičky u Bašky

• Lískovec

• Lysůvky

• Místek

Metoda odběru půdních vzorků

• Odběr půdních vzorků se uskutečnil v říjnu 1995.

• Z důvodu finanční náročnosti bylo lokalizováno 200 odběrných míst v celé sledované oblasti.

• Odběrné místo je tvořeno pěti až deseti bodovými vzorky, které jsou od sebe rozmístěny ve vzdálenosti i několika desítek metrů.

• Bodový vzorek půdy je odebírán do maximální hloubky 30 cm.

Chemické vyhodnocení

• Laboratorní analýzy byly provedeny firmou EKOCENTRUM v Ostravě – Martinově.

• Měření hodnot pH půdních vzorků bylo provedeno ve firmě ZEMPOLA sdružení Hnojník.

Souřadnice odběrných míst

• Souřadnice x a y odběrného místa byla určována ze Základní mapy 1 : 10 000. Z pozemku, kde se uskutečnil odběr půdního vzorku, byl nalezen přibližný střed, který určuje odběrné místo směsného vzorku.

Databáze

• Na základě prostudovaných podkladů jsem navrhla databázi, která se skládá ze sedmi tabulek nutných pro přehlednou evidenci všech potřebných dat.

Seznam tabulek

• Odběrné místo

• Adresář katastrálních území

• Adresář mapových listů

• Druh pozemku

Vizualizace dat

• Mapové výstupy byly provedeny v produktu ArcView společnosti ESRI.

• K dispozici jsem měla vektorovou vrstvu 2pr3802.dgn, která zobrazuje okres Frýdek – Místek.

• Naprogramovanou db ve formátu .mdb jsem přeexportovala do formátu

• dBase.

Mapové výstupy

• Mapové výstupy tvoří kolekci 10 – ti tématických map v měřítku 1:100000.

• Byly zvoleny tři třídy pro klasifikaci znečištění zemědělských půd.

• První třída – nedochází k překročení limitu.

• Druhá třída – limit není překročen, ale blíží se k hraničním hodnotám.

• Třetí třída – stanovený limit byl překročen.

Tématické mapy v měřítku 1:100 000

• Výluh kadmia

• Výluh olova

• Výluh zinku

• Výluh arzénu

• Totální obsah kadmia

Závěr

• Ve sledované oblasti byly překročeny limitní hodnoty dle vyhlášky č. 13/1994 Sb.:

• Výluh u prvků: kadmium, olovo, arzén a

• zinek.

• Totální obsah u prvků: kadmium a zinek.

• Kontaminované půdy se nacházejí v oblasti Válcoven plechu ve Frýdku a v zastavěné oblasti města.

Možnosti návaznosti na práci

• Přehled počtu vzorků překračujících limit hodnot dle katastrálních území.

• Přehled průměrných hodnot jednotlivých prvků dle katastrálních území.

• Rozpětí čerpání limitní hodnoty pro jednotlivé prvky.

• Vyhodnocení půd dle půdní kyselosti v jednotlivých katastrech.

• Vyhodnocení počtu nadlimitních hodnot dle druhu pozemku.

• Srovnání výsledků měření s jinými lokalitami a studiemi.

Poděkování

• Chtěla bych poděkovat panu RNDr. Miroslavu Konečnému, CSc. z firmy ZEMPOLA sdružení za poskytnutí vstupních dat a za informace v oblasti životního prostředí a panu Doc. Ing. Petru Rapantovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce.

Děkuji za pozornost.