Asie přírodní podmínky

ASIE Přírodní podmínky

• Geologický vývoj

• Reliéf

• Klima

• Hydrologie

• Půdy

• Vegetace

Geologický vývoj

• Složitý vývoj

• Základem je Eurasijská tektonická deska

• Na východní Sibiři odkryty nejstarší horniny
• Další t. desky: Arabská, Indická, Filipínská, Ochotská

• Prahorní pevninské štíty:

• Sibiřský (Sibiřská tabule)
• Středosibiřská vysočina, Zabajkalí
• Východočínský (Čínská tabule)
• Mezi Koreou, Zadní Indií a Tarimskou pánví
• 7 dílčích masívů (Korejský, Šantungský, Sičuanský, Jihočínský, Tarimský, Ordoský, Indočínský)

• Indická t. deska: Indický štít

• Arabská t. deska: Arabský štít

• S Euroasijskou deskou spojeny až počátkem třetihor

Tektonické desky

Tektonické desky II

Horotvorné pohyby

• Kaledonské vrásnění

• Starší prvohory
• Sajany, Altaj
• Peneplenizovány, ale ve třetihorách opět z části vyzdviženy

• Hercynské vrásnění

• Perm, trias
• Ural, Altaj

• Janšanské (tichomořské) vrásnění

• Druhohory
• Verchojanský hřbet, Kolymské pohoří, Sichote Aliň, Malajský poloostrov, Kalimantan

• Alpínské vrásnění

• Třetihory, z geosynklinály Tethys
• Nejvyšší horské soustavy na Zemi

Alpínské vrásnění

• 2 pásma:

• alpínsko-himálajské
• Kavkaz, Pamír, Himáláj, …
• tichooceánské
• Korjacký hřbet, Kamčatka, Japonské ostrovy, Filipíny, Nová Guinea…

• Zmlazení reliéfu

• Oddělení Asie od Severní Ameriky a Afriky

• Horotvorné pohyby dosud pokračují

• Obě pásma tektonicky neklidná

• zemětřesení
• vulkanická činnost
• 130 aktivních vulkánů

Aktivní zlomy

• Místa častých zemětřesení

• Severoanatolský zlom

• severním Tureckem (cca 40º s. š.)
• Izmit 1999

• Velké riftové údolí

• Rudé moře, Akabský záliv, Mrtvé moře

• Zlom Nojima

• Honšú
• Kóbe 1995 (6,9 stupňů Richterovy stupnice)

Aktivní sopky

• Nejčastěji stratovulkány

• Ključevskaja (4 750m)
• Fudži (3 776m)
• poslední erupce 1707 (považována za vyhaslou)
• Unzen (1 500m)
• Honšú, poslední erupce 1996
• Pinatubo (1 780m)
• Luzon, poslední erupce 1993
• Tambora (2 850m)
• o. Sumbawa, Malé Sundy
• erupce r. 1815 považována za největší zaznamenanou v historii

Ibu (ostrov Halmahera, Moluky)

Krakatau

Reliéf

• Výrazná členitost (horizontální i vertikální)

• Nejvýše i nejníže položená místa na Zemi

• Střední nadmořská výška: 960m n. m.

• nejvíce po Antarktidě
• do 200m n. m.: 26% rozlohy
• nad 2000m n. m.: 14% rozlohy (nejvíce mezi kontinenty)

Pohoří – Malá Asie

• Pontské pohoří

• Kaçkar, 3931 m

• Taurus (Toros Daĝlari)

• Erciyeş Daĝi, 3916 m

• Antitaurus

• Arménská vysočina

• vrásno-zlomový systém
• Ararat (Büyük Aĝri Daĝi), 5165 m

• Malý Kavkaz

• Gjamyš, 3 728 m

Kavkaz

• vrásno – zlomové pohoří, vulkanická činnost

• 2 rovnoběžná pásma

• Elbrus, 5 643 m
• Kazbeg, 5 047 m
• Oba vyhaslé vulkány
• Dychtau, 5 204 m

• Silné pleistocénní zalednění

• dnes cca 1 400 ledovců
• nejdelší Ullu-čiran, 19 km

Zágros

Zágros

• tlak Arabské desky na Eurasijskou
• antiklinály
• délka pohoří 1200 km
• Zardkúh 4 547m

Pohoří – Írán

• Elborz

• Damávand (Demávend) 5671 m
• sopka, v historické době žádná erupce

Vysoká Asie: Hindúkuš

• „zabiják Indů“

• Avesta: „vodní hory“

Vysoká Asie: Pamír

• Horský uzel

• „střecha světa“

• antiklinální stavba

Ťan Šan

• délka 2600 km

• základem hercynská vrásná soustava

• složitý vrásno – zlomový vývoj

• Navazují další pohoří:

• Džungarslý Alatau
• Altaj
• Sajany
• Tannu Ola

Karákoram

• 2. nejvyšší pohoří na Zemi

• Nejvíce zaledněná oblast na Zemi (mimo polární oblasti): plocha ledovců: 50 000 km2

• Ledovec Baltoro 57 km

Himálaj

• Nejvyšší a nejmohutnější pohoří na Zemi

• 4 horská pásma:

• Siválik (max 1500m)
• Mahábhárat (max 3500m), Paňdžal (max 4500m)
• Vysoký Himálaj
• Transhimálaj - Ladákh

• Vysoký Himálaj

• 10 vrcholů nad 8 000 m
• Sagarmátha/Čomolungma (Mt. Everest) 8 848m
• Káčaňdžunga 8 598m
• Lhoce 8 511m
• Makalu 8 481m
• Dhaulágiri 8 172m
• Není rozvodím

Himálaj

Tichooceánské horské pásmo

• Korjacké pohoří

• Ledjanaja 2 562 m

• Kamčatka: Středokamčatské pohoří, Východní pohoří

• Ključevskaja 4 750 m

• Kurily

• Sachalin

• Japonské ostrovy

• Složitá struktura – vrásno-zlomová, aktivní vulkanismus
• 58 činných sopek
• Fudžisan 3 776 m

• Tchajwan

• Filipíny

• Kalimantan/Borneo

• Sulawesi/Celebes

• zde se tichooceánské pásmo spojuje s pásmem alpsko-himálajským

Klima

• Velká rozloha = vysoká rozmanitost podnebí

• Převládá kontinentální charakter podnebí

• Mírný pás: převládá západní proudění

• Atlantský vzduch se vysušuje, stává se kontinentální
• Vliv tichooceánského vzduchu jen na úzkém pásu pobřeží

• Sever:

• otevřený pronikání arktického vzduchu do střední Asie
• v zimě rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna)
• Nejnižší teploty na severní polokouli (Omjakon, Verchojansk, -70ºC)

• Jih:

• oblast tropického vzduchu
• silné sezónní změny atmosférické cirkulace
• monzuny

Letní monzun

• Další oblast nízkého tlaku vzduchu nad Paňdžábem a Rádžastánem

• Níže nasávají tropický oceánský vzduch

• z Indického i Tichého oceánu

Povodně (Bangladéš)

Zimní monzun

• Po jejím východním obvodu vanou chladné a suché větry – zimní monzun

• Další tlaková výše nad Paňdžábem

Kalkata, 22,5º s. š.

Hohhot, Čína, 41º s. š.

Srážky

• Maxima: horské svahy obrácené k moři

• Čerápundží 11 674 mm (roční průměr), maximum 22 900 (r. 1861)
• Denní maximum 924 mm
• Mt. Kinabalu 11 000 mm

• oblasti tropických monzunů: > 1000 mm

• subtropy, mírný pás: 600 – 1000 mm

• východní Sibiř: < 350 mm

• mezihorské kotliny, Turanská nížina, Sindh: 150 – 200 mm

• pouště, polopouště: < 100 mm

Klimatické typy (podle W. Köppena)

• Tropické vlhké (Af) – tropický deštný les

• Velké a Malé Sundy, Moluky, Nová Guinea

• Tropické monzunové (Aw) – střídání období deště a sucha

• Indie, Zadní Indie

• Tropické suché (BW) – pouště

• Arabský poloostrov, Balúčistán, Thár, Taklamakan…

• Mírné suché (BS) – stepi

• Pás stepí od Kaspického moře po severní Čínu

• Mediteránní (Cs) – křoviny

• Pobřeží Středozemního a Černého moře, Kypr

Klimatické typy (podle W. Köppena) II

• Mírné vlhké (Cf) – listnaté lesy

• Dolní tok Jang-c-ťiangu, Korea, Japonsko (mimo Hokkaidó)

• Boreální klima (Df) – tajga

• Východní Sibiř, severní a severovýchodní Čína, náhorní plošiny v Malé Asii

• Klima tundry (E) – tundra

• Sever střední a západní Sibiře, ostrovy

• Vysokohorské klima (H) – alpínské louky

• Tibet, horské oblasti

Klimatické typy (podle W. Köppena) II

Písečná bouře nad oblastí Sístánu

Hydrologie

• Průměrné množství vody proteklé za rok: 12 850 km3

• Průměrná odtoková výška: 286 mm

• Méně než v Evropě, více než v Severní Americe a Africe

• 40% rozlohy tvoří bezodtoké pánve

• střední Asie
• jihozápadní Asie

• Řeky: 5 typů (podle vodního režimu)

• Řeky Sibiře
• Řeky suchých bezodtokých oblastí
• Monzunové řeky
• Tropické řeky
• Středomořské řeky

Řeky Sibiře

• Maxima na jaře (tání sněhu), minima na podzim a v zimě

• Větší část roku zamrzlé

• Na dolním toku rozmrzají později než na horním - záplavy
• Ob – Irtyš 5 410 km, 12 600 m3s-1
• Jenisej 4 092 km, 19 600 m3s-1
• Lena 4 400 km, 16 400 m3s-1
• Kolyma 2 129 km, 4 060 m3s-1
• Chatanga, Jana, Indigirka, Anadyr,…
• Amur (Hei-long-ťiang) – přechodný typ

Řeky suchých bezodtokých oblastí

• Pramení v horských oblastech

• Ústí do bezodtokých jezer nebo končí v poušti suchou deltou

• Velkou část vody ztrácejí výparem

• Řeky zásobované z ledovců

• Dvě maxima: léto (tají ledovce) a zima (zimní monzun)
• Amudarja (Pjandž) 2 600 km, 1 330 m3s-1
• Syrdarja 2 991 km, 430 m3s-1
• Tarim 2 090 km
• Ili 1 439 km
• Zeravšan, Murgab, Hilmand

• Řeky zásobované jen srážkami

• Maximum na jaře, v létě často vysychají
• Řeky bezodtokých oblastí Íránu (Karasu/Qareh Su, Šúr)

Monzunové řeky

• Maxima v době letního monzunu

• Velmi nevyrovnaný průtok

• s výjimkou řek napájených ledovcem

• Řeky čínské, indické, japonské, korejské

• Jang-c-ťiang (Čchang-ťiang) 5 500 km, 31 900 m3s-1
• Chuang Che 4 845 km, 2 500 m3s-1
• Si ťiang(Xi Jiang)/Perlová řeka 2 129 km, 10 600 m3s-1
• Mekong 4 500 km , 15 900 m3s-1
• Salwin 2 815 km
• Iravadí 2 092 km , 14 000 m3s-1
• Brahmaputra 2 960 km, 14 900 m3s-1
• Ganga 2 700 km, , 11 100 m3s-1
• společné ústí Gangy a Brahmaputry – Méghna – největší na světě (52 000 km2)

• Čchang-ťiang – soutěska Xiling

Delta Perlové řeky (Xi Jiang)

Tropické řeky

• Zásobovány srážkovou vodou celý rok

• Kratší toky – na ostrovech

• Kalimantan: Kapuas, Mahakam
• Sumatra: Hari
• Filipíny: Cagayan

Jezera

• Asie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené…

• Množství genetických typů jezer:

• Reliktní
• Tektonická
• Ledovcová
• Pozůstatek pevninského zalednění
• Karová, morénová jezera
• Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem)
• Hrazená sesuvem
• Limanová - laguny
• Fluviální
• Termokrasová

Reliktní jezera

• Velmi stará – pozůstatek moře před vyzdvižením oblasti

• Kaspické moře

• Spojení s oceánem ztratilo před 5,5 mil. lety
• Největší jezero na světě
• 371 000 km2
• Slaná voda
• 80% vody přitéká Volhou

• Aralské jezero

• Stáří 5 mil. let
• Původně 66 500 km2
• čtvrté největší jezero na světě
• Bohaté na ryby
• Rybolov živil 60 000 lidí

Kaspické moře

• 28metrů pod hladinou oceánu
• Výška hladiny nepravidelně kolísá
• hloubka 1025m
• Jezero nebo moře?
• politický a ekonomický význam debaty
• problém znečištění

Aralské jezero 1950 - 2000

Tektonická jezera

• Bajkal

• Kryptodeprese, stáří 20-30 mil. let
• hloubka 1637 m
• 7. největší jezero na světě
• 31500 km2
• největší množství sladké vody na světě (20% svět. zásob sladké vody)

• Balchaš

• západní část sladká (řeka Ili), východní slaná
• 17 600 km2 (velikost kolísá)
• 14. největší na světě

• Issyk kul

• Chovsgol

• Biva (o. Honšú)

• Mrtvé moře

Issyk-kul

• Stáří 25 mil. let

• 1608 m n. m.

• mírně slaná voda

• nezamrzá

Tonlesap (Tonlé Sap)

• zima: hloubka 1 m, rozloha 2700 km2

• řekou Tonlé Sap spojeno s Mekongem.

• letní monzun: voda přitéká, rozloha až 16 000 km2, hloubka 9m

• gigantický poldr

• zdroj 60% bílkovin v Kambodži (ryby)

Urmijské jezero (Urmai, Urumiyeh)

• příliš slané pro ryby

• rozloha 5 200 km2, max. hloubka 16m

• Bariéra mezi městy Tabríz a Urmiyah – stavba mostu

Ledovcová jezera

• Bhútán – tání ledovců

Jezero Toba (Sumatra)

• kalderové jezero

• největší čtvrtohorní kaldera na světě

Jezero Taal (Luzon) - kalderové jezero

• kalderové jezero

• největší čtvrtohorní kaldera na světě

Půdy

• od tropických po arktické

• půdní pásma v severní a západní části kontinentu

• jinde zonalitu narušují vysoká pohoří

• Sever (Sibiř, Kazachstán, Mongolsko)

• výrazná zonalita
• tundrové půdy
• podzolové půdy
• šedé lesní půdy
• černozemě
• hnědé lesní půdy

Půdy

• Střední Asie

• šedé půdy
• skeletové pouštní půdy
• slaniska
• horské stepní půdy
• oázy: šedé půdy, aluviální půdy

• Východní Asie

• poledníková zonalita půdních pásem
• vliv Tichého oceánu
• od západu k východu:
• kaštanové půdy
• černozemě
• tmavohnědé lesní půdy při pobřeží

• Jižní Asie

• tropické půdy
• tropické červenozemě
• laterity
• tmavohnědé půdy savan

VEGETACE

• Hlavní vliv:

• klima
• zeměpisná šířka
• nadmořská výška
• pedologické vlastnosti
• vliv člověka

• výrazná zonalita

• sever a západ kontinentu

• silný vliv vertikální členitosti

• 2 velké fytogeografické oblasti

• důsledek geologického vývoje
• paleotropická a holoarktická

Paleotropická oblast

• bohaté druhové složení

• mnoho reliktů

• vývoj nebyl přerušen zaledněním

• severní hranice: Balúčistán, Himálaj, Jün-nan, ústí Jang-c-ťiangu

• 2 podoblasti:

• indoafrická
• indomalajská

Geomy

• Asie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené…

• Množství genetických typů jezer:

• Reliktní
• Tektonická
• Ledovcová
• Pozůstatek pevninského zalednění
• Karová, morénová jezera
• Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem)
• Hrazená sesuvem
• Limanová - laguny
• Fluviální
• Termokrasová

Indoafrická podoblast

• podobná s africkou flórou

• společný geologický vývoj

• a) Indický poloostrov, Srí Lanka

• typické geomy:

• savany (výše položené oblasti)
• monzunové lesy (návětrné svahy) – „džungle“
• galeriové lesy (údolí řek)

• světlé listnaté opadavé lesy

• období sucha
• týk (teak)
• palmy

• b) jižní Írán, jih Arabského poloostrova

• polopouště a pouště
• vegetace jen podél říčních toků a v oázách

Indomalajská podoblast

• Zadní Indie, jižní Čína, Malajské souostroví, jižní svahy Himálaje

• typické geomy:

• vždyzelené vlhké tropické pralesy
• dešťové monzunové pralesy

• vydatné srážky, bez období sucha

• lesy:

• mohutné neopadavé stromy
• vlhkomilné rostliny
• bohatá epifytní (cizopasná) vegetace (stará: terciér)

• mnoho endemitů

• kauliflorie

• liány: palma rotang až 200m

• velké byliny: banánovník 5-6 m

Holoarktická oblast

• ve čtvrtohorách změna klimatických podmínek

• ledové doby
• výrazná změna rostlinstva

• 5 podoblastí:

• eurosibiřská
• čínsko-japonská
• ponticko-středoasijská
• mediteránní
• severoafricko-indická pouštní podoblast

Čínsko-japonská podoblast

• Sachalin, Japonsko, Korea, Mandžusko, V Čína

• typické geomy:

• jehličnaté lesy
• přechod k tajze: limba, javor, modřín
• Mandžusko
• smíšené opadavé lesy
• podobné lesům střední Evropy
• druhově bohatší (dub, buk, javor, ořech, jehličnany)
• Korea, severní Japonsko
• subtropické neopadavé lesy
• neopadavý dub, vavřín, kafrovník, kamélie, magnólie, bambus

Eurosibiřská podoblast

• Sibiř, Přibajkalí, Kamčatka

• typické geomy:

• mechová tundra (rašeliník, křoviny: klikva, bříza)
• travnatá tundra
• lesotundra (zakrslé: bříza, olše, vrba)
• tajga
• západní Sibiř (po Jenisej): smrk, jedle, borovice
• východní Sibiř: modřín, lípa, javor klen
• smíšené lesy
• Altaj: lípa
• Usurijská oblast: dub a klen

Ponticko-středoasijská podoblast

• Kazachstán, Mongolsko, střední Asie, Tibet, vnitrozemí Íránu a Turecka

• typické geomy:

• suché stepi
• polopouště
• pouště

• lesy:

• jen zbytky na svazích hor, (JV Tibet, ŤanŠan)
• druhově pestré (modřín, cedr, jedle, vrba, ořešák)

• xerofytní vegetace:

• keře: saxaul, tamaryšek
• stepi a polopouště: na jaře rozkvetou, začátkem léta uschnou

Mediteránní podoblast

• pobřeží Malé Asie a Arábie

• suché horké léto, vlhká zima

• typické geomy:

• vždyzelené středomořské lesy
• cypřiš, jilm, tamaryšek, neopadavý dub, halebské sosny, pistácie, dub korkový, olivovník, libanonský cedr

Severoafricko-indická pouštní podoblast

• pouště Arábie, Iráku, Balúčistán, Sindh, Thár

• vegetace jen údolích řek a zavlažovaných místech
• kulturní plodiny: palma datlová, rýže, bavlník, cukrová třtina

Zoogeografické členění

• Indomalajská oblast

• Paleoarktická oblast

• podoblast tunder
• podoblast tajgových lesů
• východočínsko-japonská podoblast
• středoasijská podoblast
• středomořská podoblast

ZOOGEOGRAFIE

• podobnost zoogeografického a fytogeografického členění

• fauna:

• vysoká kontinentalita fauny
• druhově chudá na severu a na pouštích a horách střední Asie
• bohatá zejména Jihovýchodní Asie
• málo endemických forem – jen v JV Asii
• příbuznost sibiřské a severoamerické fauny
• sob, los, jelen, bobr, rosomák, hranostaj
• příbuznost africké a indické a západoasijské fauny
• lev, dikobraz, slon, nosorožec, poloopice