Biologie pod mikroskopem Gymnázium Hranice g gymnázium Hranice

Projekt: Svět práce v každodenním životě

Biologie pod mikroskopem

Gymnázium

Hranice

G

Gymnázium

Hranice

G

Laboratorní práce č. 11

Rostlinná buňka

1. 
   Zelené rostliny patří podle způsobu výživy mezi organismy:
   
   1. 
      fotoautotrofní
      
   2. 
      fotoheterotrofní
      
   3. 
      chemoautotrofní
      
   4. 
      chemoheterotrofní
      
2. 
   Na rozdíl od živočišné buňky rostlinná buňka:
   
   1. 
      je vždy větší
      
   2. 
      obsahuje vakuoly
      
   3. 
      má celulózní buněčnou stěnu
      
   4. 
      dělí se výhradně mitózou
      
3. 
   Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
   
   1. 
      obsah vakuol
      
   2. 
      celý protoplast
      
   3. 
      základní cytoplazmu
      
   4. 
      obsah vakuol a lyzozómů
      
4. 
   Kutin je součástí buněčných stěn krycích pletiv:
   
   1. 
      nadzemních orgánů rostliny, u nichž hlavně omezuje ztrátu vody transpirací
      
   2. 
      podzemních orgánů rostliny, přičemž zvyšuje jejich nasávací schopnost
      
   3. 
      kořenů
      
   4. 
      nadzemních i podzemních orgánů rostliny
      
5. 
   Antokyany patří mezi:
   
   1. 
      barviva rozpustná ve vodě
      
   2. 
      barviva rozpustná v tucích
      
   3. 
      lipoproteiny
      
   4. 
      hydrochromy
      
   5. 
      karotenoidy
      

Řešení: 1A, 2BC, 3A, 4A, 5AD

1. 
   Základními složkami buněčné stěny rostlinných buněk jsou:
   
   1. 
      celulóza, fosfolipidy
      
   2. 
      celulóza, suberin, kutin
      
   3. 
      celulóza, proteiny
      
   4. 
      celulóza, hemicelulózy, pektiny
      
2. 
   Zkorkovatění buněčných stěn podmiňuje přítomnost:
   
   1. 
      kutinu
      
   2. 
      suberinu
      
   3. 
      pektinu
      
   4. 
      korku
      
   5. 
      škrobu
      
3. 
   Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
   
   1. 
      obsah vakuol
      
   2. 
      celý protoplast
      
   3. 
      základní cytoplazmu
      
   4. 
      obsah vakuol a lysozomů
      
4. 
   Z následujícího vyberte membránové organely:
   
   1. 
      vakuoly
      
   2. 
      škrobová zrna
      
   3. 
      jaderná membrána
      
   4. 
      mitochondrie
      
   5. 
      endoplazmatické retikulum
      
   6. 
      chromozomy
      
5. 
   Kutin je součástí buněčných stěn krycích pletiv:
   
   1. 
      nadzemních orgánů rostliny, u nichž hlavně omezuje ztrátu vody transpirací
      
   2. 
      podzemních orgánů rostliny, přičemž zvyšuje jejich nasávací schopnost
      
   3. 
      kořenů
      
   4. 
      nadzemních i podzemních orgánů rostliny
      

Řešení: 1A, 2B, 3A, 4ACDE, 5A

1. 
   Tonoplast ohraničuje:
   
   1. 
      buněčné jádro
      
   2. 
      jadérko
      
   3. 
      vakuoly
      
   4. 
      protoplast
      
   5. 
      chloroplasty
      
2. 
   Vyztužení buněčné stěny ligninem se označuje jako:
   
   1. 
      lignifikace
      
   2. 
      suberinizace
      
   3. 
      impregnace
      
   4. 
      inkrustace
      
3. 
   Membrána chloroplastů je:
   
   1. 
      jednoduchá
      
   2. 
      dvojitá
      
   3. 
      trojitá
      
   4. 
      jednoduchá či dvojitá, v závislosti na intenzitě slunečního záření
      
4. 
   Nejrozšířenější zásobní látkou zelených rostlin je:
   
   1. 
      rostlinný olej
      
   2. 
      škrob
      
   3. 
      glykogen
      
   4. 
      inulin
      
   5. 
      laminarin
      
5. 
   Lístky měříku jsou vhodným objektem pro pozorování:
   
   1. 
      chloroplastů
      
   2. 
      chromoplastů
      
   3. 
      leukoplastů
      
   4. 
      krystalků inulinu
      

Řešení: 1C, 2A, 3B, 4B, 5A

1. 
   Chloroplasty v jedné rostlinné buňce obvykle dosahují počtu:
   
   1. 
      několika
      
   2. 
      desítek
      
   3. 
      stovek
      
   4. 
      tisíců
      
2. 
   Membrána chloroplastů je:
   
   1. 
      jednoduchá
      
   2. 
      dvojitá
      
   3. 
      trojitá
      
   4. 
      jednoduchá či dvojitá, v závislosti na intenzitě slunečního záření
      
3. 
   Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
   
   1. 
      obsah vakuol
      
   2. 
      celý protoplast
      
   3. 
      základní cytoplazmu
      
   4. 
      obsah vakuol a lyzozómů
      
4. 
   Plastidy, ve kterých se hromadí škrob, se nazývají:
   
   1. 
      chloroplasty
      
   2. 
      chromoplasty
      
   3. 
      elaioplasty
      
   4. 
      amyloplasty
      
5. 
   Thylakoidy jsou součástí:
   
   1. 
      buněčného jádra
      
   2. 
      plazmalemy
      
   3. 
      trachejí
      
   4. 
      chloroplastů
      

Řešení: 1B, 2B, 3A, 4D, 5D

1. 
   Plastidy, ve kterých se hromadí škrob, se nazývají:
   
   1. 
      chloroplasty
      
   2. 
      chromoplasty
      
   3. 
      elaioplasty
      
   4. 
      amyloplasty
      
2. 
   Zkorkovatění buněčných stěn podmiňuje přítomnost:
   
   1. 
      kutinu
      
   2. 
      suberinu
      
   3. 
      pektinu
      
   4. 
      korku
      
   5. 
      škrobu
      
3. 
   Pojmem buněčná šťáva rozumíme:
   
   1. 
      obsah vakuol
      
   2. 
      celý protoplast
      
   3. 
      základní cytoplazmu
      
   4. 
      obsah vakuol a lysozomů
      
4. 
   Thylakoidy jsou součástí:
   
   1. 
      buněčného jádra
      
   2. 
      plazmalemy
      
   3. 
      trachejí
      
   4. 
      chloroplastů
      
5. 
   Základními složkami buněčné stěny rostlinných buněk jsou:
   
   1. 
      celulóza, fosfolipidy
      
   2. 
      celulóza, suberin, kutin
      
   3. 
      celulóza, proteiny
      
   4. 
      celulóza, hemicelulózy, pektiny
      

Řešení: 1D, 2B, 3A, 4D, 5D

1. 
   Tonoplast ohraničuje:
   
   1. 
      buněčné jádro
      
   2. 
      jadérko
      
   3. 
      vakuoly
      
   4. 
      protoplast
      
   5. 
      chloroplasty
      
2. 
   Lístky měříku jsou vhodným objektem pro pozorování:
   
   1. 
      chloroplastů
      
   2. 
      chromoplastů
      
   3. 
      leukoplastů
      
   4. 
      krystalků inulinu
      
3. 
   Zkorkovatění buněčných stěn podmiňuje přítomnost:
   

1. 
   kutinu
   
2. 
   suberinu
   
3. 
   pektinu
   
4. 
   korku
   
5. 
   škrobu
   

4. 
   Na rozdíl od živočišné buňky rostlinná buňka:
   

1. 
   je vždy větší
   
2. 
   obsahuje vakuoly
   
3. 
   má celulózní buněčnou stěnu
   
4. 
   dělí se výhradně mitózou
   

5. 
   Antokyany patří mezi:
   

1. 
   barviva rozpustná ve vodě
   
2. 
   barviva rozpustná v tucích
   
3. 
   lipoproteiny
   
4. 
   hydrochromy
   
5. 
   karotenoidy
   

Řešení: 1C, 2A, 3B, 4BC, 5A

Laboratorní práce č. 11: Rostlinná buňka

Rostlinná buňka obsahuje jádro, které řídí chod celé buňky, a membránové organely, ve kterých probíhají metabolické procesy. Mezi zvlášť postavené organely patří mitochondrie a chloroplasty, které obsahují svou vlastní DNA a mohou se množit nezávisle na buňce. Říkáme jim semiautonomní organely. Dalšími organelami jsou endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuola, lyzozómy.

Mechorost rašeliníku se skládá ze dvou druhů buněk: ze zelených chlorocyst a bezbarvých hyalocyst. Hyalocysty mají za úkol jako malé nádržky s drobnými otvory zadržet vodu, a proto jsou oblíbenou přísadou do zeminy pokojových rostlin. Jsou dobře pozorovatelné pod mikroskopem.

Při zrání šípku se zelené chloroplasty mění na červené chromoplasty (zelené šípky zčervenají) a jsou dobře pozorovatelné pod mikroskopem.

Úkoly:

1. Pozorování buněk mechu měříku

2. Pozorování buněk rašeliníku

3. Pozorování plastidů v češulích šípku

Pomůcky:

Potřeby pro mikroskopování, stélka rašeliníku, měřík a češule šípku zralé i nezralé.

Úkol č. 1: Pozorování buněk mechu měříku

Postup:

Pinzetou utrhněte jeden čerstvý lístek (fyloid) měříku a zhotovte z něj vodní preparát. Pozorujte chloroplasty a zakreslete jejich rozložení v buňce.

Pozorování:

Závěr:

Shrňte poznatky, které jste získali v tomto úkolu laboratorní práce.Úkol č. 2: Pozorování buněk rašeliníku

Postup:

Ze stélky rašeliníku pinzetou utrhněte malý lístek a zhotovte suchý preparát. Pozorujte pod mikroskopem a viditelné chlorocysty a hyalocysty zakreslete.

Pozorování:

Schematicky zakreslete a popište pozorovaný preparát.

Závěr:

Shrňte poznatky, které jste získali v tomto úkolu laboratorní práce.

Úkol č. 3: Pozorování plastidů v češulích šípku
Postup:

Ze zelené a červené šešule šípku uřízněte tenké příčné řezy a dejte je do kapky vody na podložním sklíčku.

Pozorování:

Závěr:

Shrňte poznatky, které jste získali v tomto úkolu laboratorní práce.

Zdroje:
Hadač, Emil a kol.Praktická cvičení z botaniky. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1967.

Kincl, Lubomír a Chalupová, Vlastimila a kol.Biologie. Olomouc : Rubico, 1997. ISBN 80-85839-14-8.

Úvodní obrázek: Mgr. Ludmila Malá

Autoři: Ing. Pavla Plšková a Mgr. Jiří Horký