Cesky lid 2012. indb



Yüklə 408,95 Kb.
Pdf görüntüsü
səhifə2/8
tarix19.07.2018
ölçüsü408,95 Kb.
#57334
1   2   3   4   5   6   7   8

215

Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu

stávající situace v regionu, byť i ten by byl vzhledem k nedostatečnému množství 

literatury k tématu nemalým přínosem. Autoři nadto usilují o identifi kaci vnějších 

i vnitřních faktorů, které přispěly k rozmachu nacionalismu mezi příslušníky 

studované etnické menšiny a které mají vliv na jeho další vývoj. Podle naší 

hypotézy patří k nejvýraznějším faktorům zintenzivnění kontaktů  příslušníků 

minority s Tureckou republikou, a to jak přímo prostřednictvím ekonomické 

migrace a turismu, tak nepřímo skrze turecká média, především televizi. Dalším 

významným faktorem je vznik nezávislého Ázerbájdžánu, kde rovněž došlo 

k prudkému rozvoji nacionalismu, který je prostřednictvím médií i osobních 

vazeb mezi jednotlivými aktivisty z obou zemí dále přenášen do Íránu.

Etnická a náboženská identita íránských Ázerbájdžánců

Způsob, jakým íránští Ázerbájdžánci vnímají centrální vládu a Peršany coby do-

minantní etnikum Íránu, úzce souvisí s tím, jak tato menšina chápe samu sebe 

a jakou má historickou zkušenost se soužitím s Peršany. Obzvláště důležité jsou 

v tomto ohledu jazyková a náboženská příslušnost Ázerbájdžánců a vývoj jejich 

postavení v Íránu.

Ázerbájdžánci v Íránu hovoří jazykem náležejícím do oguzské jazykové sku-

piny, který je až na větší množství perských a arabských lexikálních výpůjček 

totožný s jazykem tzv. severních (sovětských či kavkazských) Ázerbájdžánců.

4

 



Velmi blízký je také jazyku, kterým se mluví v Turecku. Tyto dva jazyky (ázer-

bájdžánská a anatolská turečtina) jsou vzájemně srozumitelné. Mnohé menší 

turkické jazyky Íránu, zejména jazyky Kaškájců, Afšárů a Kádžárů, bývají stále 

častěji považovány za dialekty ázerbájdžánské turečtiny, a mluvčí těchto jazyků 

se čím dál více hlásí k ázerbájdžánské národnosti.

Znalost vlastní řeči je mezi Ázerbájdžánci, obývajícími severozápad Íránu, 

běžná. Výuka ázerbájdžánské turečtiny je v zemi na všech úrovních de facto 

zakázána, což protiřečí samotné íránské ústavě. Zákaz probíhá na všech úrov-

ních škol a týká se nejen výuky v turkickém jazyce, ale i výuky tohoto jazyka 

jako předmětu, takže např. na Tabrízské univerzitě, kde je vyučováno sedm ji-

ných jazyků, se nesmí vyučovat rodná řeč většiny studentů (Southern Azerbaijan 

2010: 4). V době nacionalistického režimu dynastie Pahláví (1925–1979) bylo 

užívání turkického jazyka na veřejnosti zcela zakázáno. V následujícím období 

došlo k mírnému uvolnění, včetně založení ázerbájdžánské rozhlasová stanice 

a televize. Tato ofi ciální média ale vysílají v ázerbájdžánské turečtině pouze 

4

 Jazyk, kterým Ázerbájdžánci hovoří, se v Ázerbájdžánské republice běžně označuje 



jako ázerbájdžánština (Azərbaycanca). V Íránu je pro týž jazyk častěji užíváno označení 

„ázerbájdžánská turečtina“ (Azərbaycan Türkçesi). Tento termín bude užíván také v této stati.




216

ČESKÝ LID 99, 2012, 2 

několik hodin týdně a jazyk vysílání je navíc maximálně persifi kovaný.

5

 Většina 



íránských Ázerbájdžánců pro písemnou komunikaci donedávna používala farsi 

(perštinu), neboť íránská varianta ázerbájdžánské turečtiny nebyla kodifi kována. 

Znalost vlastní řeči mezi ázerbájdžánskými imigranty Teheránu, Kómu a dalších 

měst mimo severozápadní Írán se postupně vytrácí, což souvisí i s redukcí ázer-

bájdžánské sebeidentifi kace (Minahan 2002: 1765–1766).

Drtivá většina Ázerbájdžánců se stejně jako většina ostatních obyvatel Íránu 

hlásí k ší’itské odnoži islámu.

6

 Ší’itská varianta islámu vedle Íránu převládá pou-



ze v malém počtu zemí, např. v Ázerbájdžánské republice, Bahrajnu a Iráku. 

Ší’itská solidarita je i vzhledem k menšinovému postavení ší’itských věřících 

v islámském světě silnější než solidarita, kterou najdeme mezi většinovými su-

nnity. Jistou roli zde hrají i silné tenze, které historicky existují mezi příslušníky 

těchto dvou komunit, a represálie, kterým byli ší’ité tradičně vystaveni v zemích 

se sunnitskou dominancí, což se týká zejména Iráku, Saúdské Arábie, Osmanské 

říše a následně Turecka, ale také třeba Pákistánu (Zandi 2008: 71–75).

Náboženství hraje velice důležitou roli v životě patriarchálních Ázerbájdžánců 

severozápadního Íránu i jako prvek kolektivní identity. Skutečnost, že se Peršané 

a Ázerbájdžánci hlásí ke stejnému náboženství, je historicky pojila a naopak vy-

tvářela animozitu vůči anatolským Turkům a Kurdům, kteří převážně vyznávají 

sunnitský islám. Navíc během mnoha osmanských invazí do Persie byly její pří-

hraniční oblasti, kde žije většina ázerbájdžánské populace v zemi, nejvíce vy-

staveny útokům osmanských vojsk a nejčastěji nesly břímě ozbrojeného odporu 

proti sunnitským Osmanům.

Pro mnoho nábožensky založených Ázerbájdžánců je dodnes sňatek mezi 

osobami hovořícími týmž (turkickým) jazykem, ale náležejícími k odlišné větvi 

islámu (tedy ší’itské a sunnitské) zcela nemyslitelný. Oproti tomu sňatku mezi 

dvěma ší’ity různého etnického původu (například Peršany a Ázerbájdžánci) 

nic nebrání. Není proto divu, že v zemi existuje mnoho smíšených persko-ázer-

bájdžánských rodin. V posledních desetiletích tento trend posílily také maso-

vé migrace Ázerbájdžánců za prací a lepším životem do vnitřních oblastí Íránu 

(Persie). Mezi migranty do částí země s převahou etnicky perského obyvatelstva 

vedle možnosti uzavírat smíšené sňatky působilo také odtržení od prostředí, kde 

je běžně užíván turkický jazyk, a jistá etnicko-jazyková diskriminace ze strany 

5

  Jedná se o vysílání kanálu íránské státní televize Sahar 1, který je určený primárně pro diváky 



v severním Ázerbájdžánu, jenž usiluje o šíření íránské státní propagandy a íránské kultury. 

Obdobné kanály provozuje stanice Sahar také v dalších světových a regionálních jazycích. Viz 



Azeri TV of Sahar Universal Network [online].

V zemi existuje také sunnitská menšina, etnicky se skládá zejména z Kurdů, Balúčů, Turkmenů, 



Paštunů a části Arabů. Celkově tvoří sunnité přibližně 9 % íránské populace (Hassan 2008: 3).


Yüklə 408,95 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə