Cesky lid 2012. indb

223

Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu

bylo dočasně zastaveno, ale demonstrace pokračovaly dál. Zaznívaly při nich 

na íránské poměry hodně smělé politické slogany, např. „Jsem hrdý, že jsem 

Turek“, „Pryč s perským šovinismem“, „Ruce pryč od Ázerbájdžánu“, „Chceme 

školní výuku v turečtině“ atd. Pro potlačení demonstrací byly přivolány jednotky 

milice a armády z jiných oblastí Íránu, což stálo životy desítek lidí. Podle ně-

kterých informací, poskytovaných zejména ázerbájdžánskými nacionalisty, pře-

sáhl počet obětí sto lidí. Přesný počet obětí však není možné vyčíslit vzhledem 

k striktnímu informačnímu embargu, které bylo naloženo na události v severozá-

padním Íránu ze strany Teheránu (

Tractor Sazi... 2010, online)

.

Události z roku 2006, resp. tvrdé represálie, které následovaly, posloužily pro 

upevnění turkického ázerbájdžánského nacionalismu a posílení nevraživosti vůči 

radikálně teokratickému režimu. Tato nevraživost nalezla své další výrazné pro-

jevy např. během evidentně zfalšovaných prezidentských voleb v roce 2009, kdy 

se severozápad Íránu postavil na stranu místního rodáka a reformisty Musávího, 

což stálo životy několika demonstrujících Ázerbájdžánců. Odpor k vládnoucí-

mu režimu zčásti může íránské Ázerbájdžánce spojovat s ostatními opozičními 

proudy, ale přesto zde existují určité bariéry, neboť nemalá část perské protire-

žimní opozice teokratickou vládu kritizuje z pozic perského nacionalismu, který 

je k turkickému nacionalismu stejně antagonistický jako současný režim.

Ideologický rozkol uvnitř ázerbájdžánské populace Íránu

V současné době procházejí íránští Ázerbájdžánci znatelným rozkolem. Nábo-

žensky založení konzervativní příslušníci zejména starší generace se primárně 

identifi kují se svými souvěrci. Ší‘itský islám ztotožňují s myšlenkou íránské 

státnosti a zaujímají skeptický až antagonistický postoj vůči projevům ázerbáj-

džánského nacionalismu. K anatolským Turkům se staví zpravidla negativně ja-

kožto k nevěřícím (sunnitům) a ke kavkazským Ázerbájdžáncům jako k „poruš-

těncům“. Znatelnou roli v jejich sebeidentifi kaci hrají rovněž desetiletí íránského 

nacionalismu, podle něhož Ázerbájdžánci jsou íránského původu a „barbarský“ 

turkický původ se považuje za neprestižní. V prostředí takto smýšlejících jedin-

ců nezřídka zaznívá teze o tom, že by se měla Ázerbájdžánská republika připojit 

k Íránu, resp. íránskému Ázerbájdžánu, neboť „jsme všichni ší‘ité“ a kavkazský 

Ázerbájdžán historicky vždy patřil Persii (Cornell 2004, online).

Naopak mezi sekulárně naladěnými Ázerbájdžánci, zejména mezi mládeží, 

klesá význam ší‘itského náboženství coby pilíře jejich identity. Hlásí se spíše 

ke svému turkickému původu i turkickému ázerbájdžánskému nacionalismu. 

Ten je vzdaluje od myšlenky íránské státnosti a naopak psychologicky sbližu-

je s příslušníky turkických komunit Íránu, ale i Ázerbájdžánskou republikou 

---

224

ČESKÝ LID 99, 2012, 2 

a Tureckem, se kterými se chtějí sjednotit. Etnické napětí a emancipační zápal, 

který v posledních letech sílí v severozápadním Íránu, přispívají k jisté polarizaci 

íránské společnosti podle etnicko-jazykového principu. Vzhledem k odporu vůči 

restriktivnímu teokratickému režimu, který je mezi relativně liberální ázerbájd-

žánskou mládeží tradičně silný, lze očekávat posílení této tendence.

Aktuální situace v íránském Ázerbájdžánu

Od počátku nového století se přes všechny restrikce ze strany íránských úřa-

dů téměř pravidelně uskutečňují masové pochody Ázerbájdžánců k národním 

symbolům – hoře Savalan a pevnosti Bazz, na kterých nezřídka zaznívají i se-

paratistická hesla, objevuje se panturkistická symbolika a ilegální vlajka tzv. 

jižního Ázerbájdžánu, která má podobnou strukturu jako vlajka Ázerbájdžánské 

republiky.

9

Vzhledem k faktickému zákazu sdružování za účelem etnicko-emancipač-

ních aktivit Ázerbájdžánců, stejně jako jiných etnicko-jazykových komunit, 

hraje v současné době úlohu vlajkové lodi emancipačního hnutí íránských 

Ázerbájdžánců sportovní či fotbalový nacionalismus, ztělesněný v podobě fot-

balového klubu z Tabrízu, historického střediska tzv. jižního Ázerbájdžánu. Klub 

Tractor (též Teraktur, Tiraxtur) Sazi, založený roku 1970 při tabrízské továrně 

na výrobu traktorů, se v posledních letech dostal do nejvyšší fotbalové ligy Íránu 

a již stačil prolomit řadu celoíránských rekordů.

Dříve pouze dva největší fotbalové kluby Íránu, oba z Teheránu (Esteglál 

a Persepolis), byly schopny zajistit na výjezdních utkáních větší množství fa-

noušků než domácí mužstvo – fanoušci Tractoru však co do počtu již téměř pře-

vyšují domácí fanoušky i na utkáních výše uvedených dvou fotbalových klubů 

v samotném Teheránu, což zajišťují v neposlední řadě fanoušci ázerbájdžánské-

ho původu, žijící v Teheránu a okolních obcích. Na jakékoliv utkání Tractor Sazi 

stabilně chodí přes 60 000 fanoušků, což je íránský rekord.

Tak vysoká míra podpory Tractoru je podmíněna politizovaností jeho fanoušků, 

kteří v průběhu téměř každého utkání, stejně jako před a po něm artikulují poža-

davky na zřízení výuky a televizního vysílání v rodném ázerbájdžánském jazyce. 

Mnohatisícové davy fanoušků používají panturkistické symboly a otevřeně vykři-

kují panturkistická hesla, např. „Tabríz, Baku, Ankara, naše cesta vede jinam, než 

cesta Peršanů“, „Ázerbájdžán je náš, Afghánistán je váš“, „Každý má právo studo-

vat ve vlastní řeči“, „Pryč s perským fašismem“, „Ať žije svobodný Ázerbájdžán“, 

„Do háje s tím, kdo nás nemá rád“ nebo „Jsme hrdí, že jsme Turci“.

9

  Pro vyobrazení jihoázerbájdžánské vlajky viz Güney Azerbaycan 2006, online.

---