Cesky lid 2012. indb
Yüklə 408,95 Kb. Pdf görüntüsü
|
225 Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu Na zápasech Tractoru s fotbalovými kluby pocházejícími s Persie zazníva- jí z obou stran nenávistné i dehonestující slogany s etnicko-nacionalistickým podtextem. Peršané zpravidla skandují „tork-e char“ čili turecký osel, na to jim Ázerbájdžánci v posledních měsících stále častěji opětují „fars-e majmún“ čili perská opice, což ústí v krvavé střety, při kterých policie zpravidla podporu- je perskou stranu (Tohidi 2006, online). Polarizace společnosti podle etnických a jazykových kritérií se tak nadále stupňuje, stejně jako nacionalistické napětí mezi perskou a ázerbájdžánskou mládeží. Tato polarizace má částečný dopad i na příslušníky jiných méně početných turkických komunit Íránu, které se hlásí k turkické identitě silněji než předtím. Kromě stále častějších střetů fotbalových fanoušků ázerbájdžánského a per- ského původu se v Tabrízu, Urmije, Maraze, Sulduzu, Ardabílu a řadě jiných měst íránského Ázerbájdžánu začaly objevovat anonymní plakáty volající po vý- uce v turkickém jazyce, stejně jako vlajky Ázerbájdžánu a Turecka, vztyčované přes noc na viditelných místech a ihned strhávané policisty a jednotkami milice. Podle informací z regionu, potvrzenými íránskými vládními činiteli a akademiky, vznikají v řadách příznivců fotbalového klubu Tractor Sazi separatistické buňky, což vede k politizaci jejich požadavků. Zpravidla se tyto buňky scházejí v Nachičevanu, (severo)ázerbájdžánské exklávě, se kterou občané Íránu nemají vízovou povinnost. Tractor Sazi se jakožto sportovní klub s letitou tradicí dá jen obtížně zrušit, proto se teheránská vláda podle dostupných informací rozhodla pro infi ltraci agentů do jeho sítě a stíhání politicky nejangažovanějších fanoušků (Souleimanov 2010, online). V íránském Ázerbájdžánu je v případě jakýchkoliv náznaků protistátní činnos- ti uplatňován obávaný represivní aparát, opírající se o rozvinutou agenturní síť. Aktivisté etnicko-jazykových práv ázerbájdžánské komunity jsou při zadržení po- licií běžně týráni, objevují se také informace o jejich znásilňování. Řada íránsko- -ázerbájdžánských aktivistů byla v posledních letech odsouzena a tito lidé rozšířili již tak vysoký počet politických vězňů v islámské republice. Vzhledem k absenci ofi ciálních údajů o národnosti vězňů a faktu, že mnozí aktivisté jsou odsuzováni za nepolitické trestné činy typu výtržnictví, nelze jejich přesný počet určit. Většina z nich je odsouzena spíše k lehčím trestům v řádu měsíců. Přesto existují i aktivis- té, kterým se dostalo vyšších trestů, např. novinář Sa‘íd Matinpúr byl v roce 2008 odsouzen k osmi letům vězení (Said Matinpour 2011, online). Mírové demonstra- ce na podporu výuky v rodné řeči, např. ta, která proběhla v Tabrízu dne 1. srpna 2010 a které se zúčastnilo 2 000–3 000 lidí, jsou potlačovány za použití násilí. Na tabrízské státní univerzitě, mezi jejímiž studenty jsou velmi početné buňky ázerbájdžánských nacionalistických hnutí, se pravidelně uskutečňují razie. 10 10
226 ČESKÝ LID 99, 2012, 2 V samotném Íránu existuje na aktivity tohoto druhu naprosté informační embargo ze strany státu a v důsledku toho má majoritní perská populace jen omezené povědomí o situaci v regionu a o jeho specifi kách. Takovou neznalost někdy projevují i vrcholní státní představitelé, což lze dokumentovat na takřka humorném incidentu z jara 2006. Prezident Mahmúd Ahmadínežád byl tehdy na ofi ciální návštěvě v Tabrízu, jejíž součástí byla i přednáška na tamní univer- zitě. Ázerbájdžánští studenti státníka provokativně vítali tradičním pozdravem panturkistických radikálů, známým jako „vlčí hlava“ (kurtbaşı). Ahmadínežád toto gesto pokládal za místní pozdrav a bez znalosti jeho politických konotací jej opětoval. Fotografi e prezidenta bezděčně užívajícího pozdrav organizace, kterou jeho režim tvrdě potírá, dodnes kolují na internetu (AlefNoon 2007, online). V září 2010 uskutečnil Emil Souleimanov v íránském Ázerbájdžánu omeze- ný terénní výzkum. Jeho závěry jsou na íránské poměry více než překvapující. Např. v Tabrízu se téměř otevřeně mluví o potřebě federalizace Íránu a vytvo- ření ázerbájdžánské autonomie, čas od času zaznívají i hesla o nutnosti odtrže- ní Ázerbájdžánu od Íránu. Vezmeme-li v úvahu ustálenou tezi o plné integra- ci Ázerbájdžánců do íránské společnosti a permanentní hrozbu represálií, lze předpokládat, že nálady jsou vyostřené. Na rozdíl od situace před 20 lety, kdy stěží bylo možné v Tabrízu slyšet turkickou řeč, nebo před 10 lety, kdy turkicky na veřejnosti mluvila stěží polovina obyvatel, nyní se všichni na veřejnosti baví ázerbájdžánsky, poslouchá se výhradně ázerbájdžánská a turecká hudba atd. Podle některých informací, které se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů, docházelo na jaře 2009 k výbuchům u policejních stanic v řadě míst západní- ho Ázerbájdžánu, což mají mít na svědomí ázerbájdžánští separatisté. Podle některých informací se jedná o společné aktivity ázerbájdžánských separatistů s kurdskými, kteří mají v tomto regionu dlouhou tradici ozbrojeného odboje. K podobným incidentům, byť ojedinělým, docházelo v roce 1996 ve stejné části íránského Ázerbájdžánu; ty se však vládě v Teheránu podařilo zadusit v zárodku i vzhledem k omezené podpoře, jíž se ázerbájdžánským separatistům od sou- kmenovců dostávalo. 11 Zdá se tedy, že v současné době probíhá emancipační fáze ázerbájdžánského na- cionalismu s paralelním vznikem i rozvojem ozbrojených složek odboje. Už vzhle- dem k náročnosti nacionalistických kampaní, a to jak po materiální stránce, tak z hlediska průpravy aktivistů podobných hnutí, je zjevné, že nacionalistická uskupe- ní íránských Ázerbájdžánců musí mít širokou podporu. Vzhledem k represivní po- vaze íránského režimu si nelze představit, že by podobná hnutí mohla fungovat bez podpory ze zahraničí, ať už by ji poskytovaly cizí vlády, nebo diasporní komunity. 11 Osobní konzultace E. S. s výzkumníky na teheránské univerzitě s vazbami na vládu, září 2010. Yüklə 408,95 Kb. Dostları ilə paylaş:
|