Cesky lid 2012. indb
Yüklə 408,95 Kb. Pdf görüntüsü
|
- Bu səhifədəki naviqasiya:
- Mezinárodní souvislosti ázerbájdžánského nacionalismu v Íránu
- Barbora Gergelová – Jaroslav Otčenášek: Tradiční řemeslná výroba a zemědělské práce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
- Cena s DPH 230 Kč
227 Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu Důsledná analýza nacionalistických hnutí íránských Ázerbájdžánců se proto nemůže vyhnout alespoň stručné charakteristice zahraničních vlivů působících na vývoj těchto skupin. Je ovšem třeba dodat, že právě problematika zahranič- ních vlivů na studovanou problematiku patří k oblastem, kde je výzkum patrně nejobtížnější. V samotném Íránu zdroje k tomuto tématu zcela chybí, neboť re- žim se snaží informace tohoto charakteru z bezpečnostních důvodů zcela potla- čovat. Stejně tak členové ázerbájdžánských nacionalistických uskupení v Íránu o případné zahraniční podpoře hovoří velmi neradi, neboť se chtějí vyhnout možným obviněním ze špionáže apod. Níže uvedený nástin proto vychází pře- vážně z kusých informací dostupných v zemích, které jihoázerbájdžánská nacio- nalistická uskupení podporují či v minulosti podporovaly. Mezinárodní souvislosti ázerbájdžánského nacionalismu v Íránu Z nejpodstatnějších zahraničních faktorů ovlivňujících postavení ázerbájdžán- ských nacionalistů v islámské republice jmenujme vliv Spojených států, Ázer- bájdžánské republiky a Turecka. Navíc do této kategorie lze zařadit též zahranič- něpolitické zájmy teheránské vlády a jejich případné dopady na severozápadní provincie země. Podle dostupných informací usiloval Washington ještě v letech 2003–2004 o iniciaci ázerbájdžánského separatismu v Íránu. Vzhledem k tehdejšímu rela- tivně slabému etnickému sebeuvědomění Ázerbájdžánců a jejich apolitičnosti se tento záměr nepodařilo uskutečnit. 12 Vůdce SANAM (South Azerbaijan National Awakening Movement) 13 dr. Mahmudəli Çöhrəqanlı (persky Čohragání) byl v té době přijímán na nejvyšší úrovni ve Washingtonu (v roce 2003 a následně též v roce 2004). Vzhledem k naznačenému neúspěchu amerických snah o aktivaci separatismu na severozápadě Íránu se mnohé nepokoje z roku 2006 jak v USA, tak v Íránu jevily jako značně překvapivé. Ačkoliv vláda v Teheránu tradičně obviňovala strůjce nepořádků z vazeb na USA a Izrael, skutečnost, že západní média téměř nevěnovala prostor událostem v severozápadním Íránu, stejně jako řada dalších faktorů nasvědčovala tomu, že Američané k nim žádný vztah neměli. 14 12
Osobní konsultace E. S. s nejmenovaným úředníkem CIA ve Washingtonu v dubnu 2007. 13 Tato organizace, známá též pod turkickou zkratkou GAMOH (Güney Azərbayacan Milli Oya- nış Hərəkəti) založená roku 1995, má hlavní sídlo v Baku a usiluje o kulturně-jazykové zrov- noprávnění Ázerbájdžánců v Íránu, zřízení autonomie ve federalizovaném Íránu a podle ně- kterých informací i secesi od Íránu. V Íránu je zakázána. Viz Güney Azərbayacan Milli Oyanış
14 Osobní konsultace E. S. s Frederickem Starrem a Tourajem Atabakim ve Washingtonu v dubnu 2007. 228 ČESKÝ LID 99, 2012, 2 Nepopíratelný vliv na rozmach ázerbájdžánského nacionalismu v Íránu měl kontakt s nacionalisty ze severního Ázerbájdžánu. Jaký vliv na jeho vývoj má samotná ázerbájdžánská vláda, je dosud poněkud nejasné. Podle některých in- formací je fotbalový klub Tractor Sazi fi nančně podporován z Baku. Jinak se ov- šem postsovětský Ázerbájdžán všemožně snaží distancovat od dění v íránském Ázerbájdžánu a ofi ciálně žádnou podporu separatistických hnutí nepřiznává. Přesto vláda v Baku sídlo SANAM navzdory všem protestům Teheránu na svém území nezrušila (Brown 2004: 592–595). Není bez zajímavosti, že ázerbájdžán- ští nacionalisté od počátku 90. let o severozápadu Íránu referují výhradně jako o Jižním Ázerbájdžánu (Cənubi Azərbaycan), což je pojem v Íránu zakázaný. Usilují o sjednocení obou Ázerbájdžánů a tím o vytvoření mocné regionální ze- mě. 15
Je sporné, jestliže se vláda v Baku odhodlá k tomu, aby – při podpoře USA, Izraele či jiných západních zemí, ale bez bezpečnostních záruk z jejich strany – podporovala separatismus Ázerbájdžánců v severozápadním Íránu, neboť si musí být vědoma nesmírné citlivosti Teheránu v této věci (Atabaki 2005: 43). Jihoázerbájdžánská karta se však Baku může hodit pro vyvíjení byť omezené- ho diplomatického nátlaku na Írán, a to nejméně ze dvou důvodů. Prvním může být požadavek, aby islámská republika zaujala vůči Baku vstřícnější stanovisko kolem otázky řešení náhorně-karabašského konfl iktu. Přítomnost stále nacio- nalističtější ázerbájdžánské komunity v Íránu může způsobit, že se Írán bude v případném obnoveném sporu o Náhorní Karabach chovat s ohledem na tužby svého ázerbájdžánského obyvatelstva. Druhým důvodem by mohla být případ- ná eskalace sporů o dosud nevytyčené vzájemné hranice na Kaspickém moři (Morozova 2005: 119). Podněcování kurdsko-ázerbájdžánských tenzí je integrální součástí politi- ky Teheránu zejména v západním Ázerbájdžánu, kde existuje početná kurdská komunita. Zejména v 90. letech minulého století usazoval islamistický režim Kurdy ve vesnicích na jih od řeky Arax, podél které probíhá státní hranice s Ázerbájdžánem a Arménií, aby vytvořil jakési ná razníkové pásmo. Vládě se tehdy podařilo vytvořit značné napětí mezi místními ázerbájdžánskými obyvate- li a nově příchozími Kurdy. Snaha Teheránu poštvávat proti sobě kurdské a ázer- bájdžánské komunity této provincie tedy byla částečně úspěšná a zapříčinila jis- té zhoršení vzájemných vztahů, ale doposud nevyústila ve vážnější střet. Podle posledních informací z regionu navíc mezi předáky obou komunit, usilujících 15 Na druhou stranu je třeba dodat, že ze strany některých íránských kleriků naopak zaznívají výzvy k připojení Severního Ázerbájdžánu k islámské republice, a to na základě sdílené ší‘it- ské identity. Podobně se několikrát vyjádřil např. tabrízský ajatolláh Mohsín Šabestání (Hicks 1997, online).
229 Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu o podobné reformy (výuku v kurdštině a ázerbájdžánské turečtině, zřízení etnic- ko-administrativních autonomií atd.), existuje významná shoda (Khorshidi – Fee – Soltani 2010: 273). Důležitým regionálním hráčem je Turecko. Dnešní vřelé vztahy mezi umír- něně islamistickou vládou v Ankaře a íránskou teokracií jsou podmíněny mj. snahou Turecka udržet normální vztahy s Íránem, důležitým ekonomickým part- nerem a významným regionálním hráčem. Ačkoli se však ofi ciálně Ankara vyja- dřuje ve prospěch Íránu pokud se týče rozhovorů o uvalení sankcí na islámskou republiku, případné získání nukleární bomby Teheránem by vedlo k citelnému oslabení bezpečnosti Turecké republiky. Ostatně v dosavadní historii turecko- -íránských vztahů období nepřátelství výrazně převažují nad periodami, kdy byly vzájemné ofi ciální styky korektní nebo dokonce vřelé. V minulosti např. Íránci podporovali tureckou odnož Hizballáhu, což způsobilo znatelné ochlazení ve vztazích mezi regionálními mocnostmi v 90. letech. Turci se navíc obávají, že Teherán by mohl v budoucnu znovu podporovat separatismus iráckých (a tu- reckých) Kurdů, jak již v minulosti činil (například za irácko-íránské války) (Davutoğlu 2008: 426–436). Existence separatistického hnutí Ázerbájdžánců v Íránu by se Turecku proto hodila. Nicméně absentují informace z nezávislých zdrojů, jež by ukazovaly, že Ankara skutečně aktivně podněcuje separatismus íránských Ázerbájdžánců. Podle některých odborníků, kteří mají blízko k americké vládě, je to však částeč- ně vysvětlitelné zastaralou, ale v Turecku stále poměrně rozšířenou představou o íránském cítění ázerbájdžánské komunity islámské republiky. 16
Je zřejmé, že v současné době probíhá emancipační fáze ázerbájdžánského na- cionalismu s paralelním vznikem i rozvojem ozbrojených složek odboje, což je však vzhledem k mocné úloze restriktivního aparátu Íránu velmi obtížně prove- ditelné. Pravdou je, že v případě posílení separatismu Ázerbájdžánců by byla hrozba pro teritoriální integritu Íránu nesrovnatelně větší než v případě již čin- ných Kurdů, Balúčů nebo částečně též chúzestánských Arabů. Ázerbájdžánci totiž představují největší etnickou menšinu země a na rozdíl od marginálních (sunnitských) Kurdů, Balúčů i Arabů hrají mnozí představitelé této menšiny přední role ve společenském životě Íránu, v neposlední řadě díky svému vy- sokému vlivu v oddílech milice, v armádě, policii a státním aparátu. Navíc sa- motné území íránského Ázerbájdžánu je pro zemi strategicky nesmírně důležité, 16 Konzultace E. S. se Svante Cornellem v říjnu 2010. 230 ČESKÝ LID 99, 2012, 2 a to jednak kvůli významné zemědělské produkci v regionu a jednak kvůli své poloze, kdy právě ázerbájdžánskými provinciemi prochází významné exportní trasy směrem do Turecka a západní Evropy. Vliv jejich etnicko-separatistických aspirací zejména na jiné (menší) turkické národy Íránu, např. východomazand- áránské a chorásánské Turkmeny, čítající na 1,5 milionu lidí a osídlené u hranic s Turkmenistánem, by rovněž nebyl zanedbatelný. Pokud by tedy loajalita Ázer- bájdžánců myšlence íránské státnosti vzala za své, mělo by to dramatický dopad na podobu íránské státnosti. Květen 2012 Literatura: Abdi, Kamyar: 2001 – Nationalism, Politics, and the Development of Archeology in Iran. American Journal of Archeology 2001: 51–76. Akhbari, Mohammed: 2009 – A Geopolitical Analysis of Ethnicity in Iran, with an Emphasis on Challenges and Opportunities. Geopolitics Quartertly 5: 3: 45–69. Alikhan, Fardin: 2008 – The Politics of Satellite Television in Iran. In: Semati, Mehdi (ed.): Media, Culture and Society in Iran. New York : Routledge: 94–110. Asgharzadeh, Alireza: 2007 – In Search of a Global Soul. Azerbaijan and the Challenge of Multiple Identities. Middle East Review of International Affairs 11: 4: 7–18. Atabaki, Touraj: 2005 – Ethnic Diversity and Territorial Integrity of Iran: Domestic Harmony and Regional Challenges. Iranian Studies 38: 22–44. Baharan, Bijan: 2010 – The hidden side of Iran. Discrimination against ethnic and religious mino- rities. Paris: International Federation for Human Rights. Brown, Cameron: 2002 – Observations from Azerbaijan. Middle East Review of International Afairs 6: 4: 66–74. Brown, Cameron: 2004 – Wanting to Have Their Cake and Their Neighbour‘s Too. Azerbaijani attitudes towards Karabakh and Iranian Azernaijan. The Middle East Journal 58: 576–596. Clark, Janine A.: 2006 – Field Research Methods in the Middle East. Political Science and Politics 39: 3: 417–424. Davutoğlu, Ahmet: 2008 – Stratejik Derinlik. Türkiye’nin Uluslararası Konumu. İstanbul: Küre Yayınları. Elling, Rasmus C.: 2008 – State of Mind, State of Order. Reaction to the Ethnic Unrest in the Islamic Republic of Iran. Studies in Ethnicity and Nationalism 8: 481–501. Hassan, Hussein. Iran: Ethnic and Religious Minorities. Washington D. C.: Congressional Research Service, 2008. 14 s. Khorshidi, M. – Fee, L. Y. – Soltani, F.: 2010 – Ethnic Secessionism in Iran. Accusation or Fact? Journal of Politics and Law 3: 2: 269–276. Minahan, James: 2002 – Encyclopedia of the Stateless Nations. Westport: Greenwood Publishing Group. Mohtadi, Hamid: 1986 – Rural Stratifi cation, Rural to Urban Migration, and Urban Inequality : Evidence from Iran. World Development 14: 713–725. Moosavi, Nastaran: 2007 – Secularism in Iran. In: Kosmin, B. – Keysar, A. (eds.): Secularism and
231 Emil Souleimanov – Kamil Pikal: Perspektivy ázerbájdžánského nacionalismu a separatismu v Íránu Morozova, Irina: 2005 – Contemporary Azerbaijani Historiography on the Problem of “Souhthern Azerbaijan“ after World War II. Iran and the Caucausus 9: 85–120. Reny, Marie-Eve: 2011 – Authoritarianism as a Research Constraint for Political Scientists in the Field? The Case of China Comparative Democratization Newsletter 9: 2: 2, 14–16. Shaffer, Brenda: 2000 – The Formation of Azerbaijani Collective Identity in Iran. Nationalities Papers 28: 449–477. Shaffer, Brenda: 2002 – Borders and Brethren. Iran and the Challenge of Azerbaijani Identity. Cambridge: MIT Press.
Zandi, Davoud G: 2008 – Conceptualization of Islamic Solidarity in Foreign Policy of the Islamic Republic of Iran. The Iranian Journal of International Affairs 20: 69–91.
AlefNoon ... Picasa Web Albums [online]. 5.2.2007 [cit. 2011-07-31]. AlefNoon, Photo 21. Dostupné z: http://picasaweb.google.com/alefnoonphoto/AlefNoon#5028156005409439138. Azeri TV ... Sahar [online]. 2011 [cit. 2011-03-31]. Azeri TV of Sahar Universal Network. Dostupné z: http://www.sahartv.ir/en/index.php?option=com_content&view=article&i- d=574&Itemid=53 Cornell, Svante E. Azeri.dk [online]. 22.11.2004 [cit. 2011-08-01]. Iranian Azerbaijan: A Brewing Hotspot. Dostupné z: http://www.azeri.dk/en/articles/Iranian_azerbaijan.html. Güney Azərbayacan Milli Oyanış Hərərkatı [online]. 31.3.2003 [cit. 2011-03-31]. Dostupné z: http://www.gamoh.biz/default.asp. Güney Azerbaycan ... Tarihte ve Günümüzde Türk Bayrakları [online]. 20.11.2006 [cit. 2011- 07-31]. Güney Azerbaycan. Dostupné z: http://turkbayraklari.blogcu.com/guney-azerbay- can/705509. Hicks, Elahé. Amnesty International [online]. 1997 [cit. 2011-04-01]. Iran‘s Religious and Ethnic Minorities: Discrimination in Law and Practice. Dostupné z: http://www.hrw.org/legacy/re- ports/1997/iran/. İranlı turistler ... Hürriyet [online]. 22.2.2011 [cit. 2011-07-31]. İranlı turistler Türkiye‘ye geliyor. Dostupné z: http://www.hurriyet.com.tr/ekonomi/17087969.asp. Racisism ... Association for Defense of Azerbaijani Political Prisoners in Iran [online]. 9.10.2009 [cit. 2011-03-31]. Racisism in contemporaty Iran: an interview with Alireza Asgharzadeh. Dostupné z: http://adapp.info/en/index.php?option=com_content&view=article&id=192:pro- fi le-dr-alireza-asgharzadeh&catid=32:adapp-exposes&Itemid=47. Said Matinpour. Association for Defense of Azerbaijani Political Prisoners in Iran [online]. 28.2.2011 [cit. 2011-07-31]. Said Matinpour. Dostupné z: http://adapp.info/en/index.php?op- tion=com_content&view=article&id=464:saeed-matinpour&catid=32:adapp-exposes&I- temid=47. Souleimanov, Emil. Central Asia-Caucasus Institute Analyst [online]. 27.10.2010 [cit. 2011-08- 01]. Iranian Azerbaijan: The Brewing Hotspot of Future Separatism? Dostupné z: http://www. cacianalyst.org/?q=node/5432/print. Tohidi, Neyereh. OpenDemocracy.net [online]. 28.6.2006 [cit. 2011-04-01]. Iran: regionalism, ethnicity and democracy. Dostupné z: http://www.opendemocracy.net/democracy-irandemo- cracy/regionalism_3695.jsp. Tractor Sazi ... Havádárán Tirachtúr Ázerbájdžán [online]. 13.12.2010 [cit. 2011-08-31]. Tractor Sazi football club and racism in Iran. Dostupné z: http://tractorfans.blogsky.com/1389/09/22/ post-4/.
232 ČESKÝ LID 99, 2012, 2 Contact: PhDr. Emil Souleimanov, Ph.D., Katedra ruských a výcho- doevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze, U Kříže 661/8, Praha 5, Czech Republic, e-mail: arslanlik@yahoo.com; Mgr. Kamil Pikal, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze, U Kříže 661/8, Praha 5, Czech Republic, e-mail: kamilpikal@post.cz. Barbora Gergelová – Jaroslav Otčenášek: Tradiční řemeslná výroba a zemědělské práce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – vědecká kritická edice CD-Rom. Etnologický ústav AV ČR ,v. v. i. Praha 2011, elektronický dokument 1,6 GB. Vydáno za podpory GA ČR, č. grantu 404/09/1329. SW a zpracování AiP Beroun, s. r. o. Tradiční řemeslná výroba a zemědělské práce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku navazuje na dva předcházející CD-R věnované lidovému stavitelství (2001) a vesnickému interiéru (2006), které doplňuje a rozšiřuje o další úhel pohledu na realitu venkova 40. až 80. let 20. století. Vznikající tematická řada CD-R prezentující bohaté fotografi cké fondy Etnologického ústavu navazuje na dlouhodobou koncepci ústavu v oblasti výzkumu a uchovávání tradiční hmotné a duchovní kultury a její proměny v 20. století. Výchozími podklady pro zpracování projektu jsou dokumentační a fotografi cké fondy uložené v Etnologickém ústavu AV ČR, v. v. i. K těmto pramenům jsou zpracovány odborné popisy jednotlivých fotografi í s lokalizací, časovým zařazením a odkazem na mapu a heslář krajo- vých nebo profesních výrazů. Celý soubor je doplněn doprovodnou vědeckou studií o tradiční řemeslné a zemědělské výrobě se seznamem doporučené literatury. K edici je připojena mapa s vyznačením lokalit, kde se nacházejí lidoví výrobci, držitelé titulu Nositel tradice lidových řemesel 2001–2010. Další mapa dokumentuje lidovou řemeslnou výrobu v letech 1952–1989. (Zpracováno ze záznamů z terénních výzkumů Ústavu pro etnografi i a folkloristiku ČSAV.) Cena s DPH 230 Kč Yüklə 408,95 Kb. Dostları ilə paylaş:
|