MASARYKOVA UNIVERZITA
Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Učitelství estetické výchovy pro střední školy
Estetika přírody v estetické výchově
Magisterská diplomová práce
2012
Vypracoval: Bc. Tomáš Majtán
Vedoucí práce: Mgr. Karel Stibral, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
………….......................
Tomáš Majtán
Na tomto místě chci poděkovat Mgr. Karlu Stibralovi, Ph.D. za cenné rady a ochotu vést práci, dále pak své přítelkyni, rodině a Andreovi Rottinovi za podporu.
Obsah
Úvod 4
Co je estetika přírody? 6
1.Příroda jako „fakt“ a příroda jako „dojem“ 8
2.Výběr šíře 10
3.Umění a konstituce estetického postoje k přírodě 12
4.Etická implikace 13
Novověk a nejvlivnější myšlenky 16
1.Shaftesbury a jeho škola 16
a)Pojem harmonie a volná příroda 16
b)„Vnější“ a „vnitřní“ smysl pro estetično a soud apriori 17
c)Proti souměrnosti a rozumu při posuzování krásy a vznešena 18
2.Rousseau a výchova k přirozenosti 20
a)Příroda je naše matka učitelka, ne věda 20
b)Výchova svobodného, přirozeného člověka 22
3.Kantova stopa 24
a)Subjektivní vnímání objektivního přírodního světa 24
b)Víc jak umění 26
c)Souvislost vznešenosti a nového vnímání „strašné“ přírody 28
4.Souvislost s 20. stoletím 29
Od „degradace“ k „renesanci“ ve 20. Století 30
1.Kontext: cennost zvláštního a „vykořenění“ 30
2.Adornova kritika v Estetické teorii 33
3.Ronald W. Hepburn a počátek environmentální estetiky 36
a)Estetično „mimo mapu“ 36
b)Diference uměleckých a přírodních objektů 37
c)Nebezpečí bagatelizace přírody v estetické výchově 39
d)Vědomost a nevědomost jako příklad antiformalistické teze 40
4.Allen Carlson a koncept kognitivního soudu 41
I když jeho přínos se samozřejmě nedá redukovat na tuto jednu knihu. Jeho průkopnická role v environmentální estetice je připisována článkům z přelomu 70. a 80. let (např. Appreciation and the Natural Environment /1979/) 42
a)Pojetí přírody jako environmentu a téma všednosti pro výchovu 42
b)Dilema estetické výchovy 43
c)Kritika posuzování přírody jako modelu objektu a krajiny a vliv „neintencionálního umění“ 45
d)Příroda taková jaká je? (environmentální model ocenění) 47
Příroda v estetické výchově Otakara Hostinského 49
1.Příroda rovnocenným činitelem v estetické výchově 50
2.Vztah přírodovědných znalostí a estetického oceňování přírody 52
54
Různé náhledy soudobé estetické výchovy 54
1.Příroda v estetické výchově obecně 54
2.Příroda „výchozí“ nebo „cílová“? 56
3.Cíle estetické výchovy a příroda 61
4.Možnosti v kurikulárních pojetích 63
Příroda a estetika v Rámcovém vzdělávacím programu 66
1.Člověk a příroda v RVP GV – kognitivní dominance a estetická eventualita 67
2.Estetika v konkrétních oborech oblasti Člověk a příroda 69
3.Místo přírodního krásna v oblasti Umění a kultura RVP GV 71
4.Shrnutí: estetika přírody v potencionálním předmětu Estetická výchova 73
Závěr 77
Resumé 78
Summary 79
Sinossi 80
Bibliografie: 82
Úvod
„Při hesle estetická výchova (…) sluší varovati před nedorozuměním; není tím míněno ani plané estetizování a krásnořečnictví, ani přeceňování zevnějších forem v společenském životě (…) – míněno je jen buzení a pěstění smyslu pro krásu jakoukoliv, již nám podává příroda i umění, a to beze všeho jednostranného obmezování na jeden z těchto oborů.“
O. Hostinský1
Po zmíněné citaci by už možná nebylo třeba pokračovat. Otakar Hostinský pojmenovává velice přesně motto estetické výchovy, k jehož dodržování chce vyzývat i tato diplomová práce. Důvodem pro pokračování je akorát „trhlina“, kterou tato oblast neustále uniká z obzoru vyučovacích programů a obsahů.2 Tuto „trhlinu“ je třeba identifikovat a naplnit legitimními informacemi, reflektujícími potřebu větší svébytnosti estetického cítění jako takového (méně orientovaného pouze na vztah recipienta a uměleckého díla).
Základním „problémem“ zde sledovaným se tedy stává přírodní krásno, jeho charakteristika, tradice/ne-tradice v estetických teoriích a zejména jeho privace v soudobém školském kontextu.
Bylo by frází říci, že je toto téma aktuální zrovna dnes. Mohlo by být teoreticky aktuální v kterékoliv jiné epoše naší i jiné civilizace, byť se může jevit v dnešní tzv. „přetechnizované době“ zaměření na „přirozenost“ (a celkově přírodu) tématem par excellence. Podle mnohých lze vidět souvislost mezi „mizením“ přírodního prostředí a konstitucí hodnotové orientace k němu.3
Tuto diplomovou práci lze považovat za teoretickou (i když v závěru budou představeny ve stručnosti i možné aplikační závěry), sledující cíl, možný rozdělit na tři podružné:
1. představit estetiku přírody v různých náhledech a stupních svého vývoje, a to především na nejvýznamnějších estetických myslitelích, možných s tímto předmětem zájmu spojovat (Shaftesbury, Kant, Rousseau, Carlson, Hepburn),4 ale i v kontextu obecných rysů samotného pojmu (díky estetickým slovníkům, antologiím atd.)
2. sledovat toto téma v pracích esteticko-výchovných teoretiků (vybraných soudobých i historických) a rovněž v jednom konkrétním vybraném vzdělávacím dokumentu (konkrétně v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia)
3. po celou dobu práce upozorňovat na momenty související s estetickou výchovou, porovnávat a kritizovat jejich přínos a v závěru navrhnout eventuální uplatnění klíčových fragmentů estetiky přírody v estetické výchově
Od obecných teorií, jež budou analyzovány, se tedy budeme posouvat k čím dál konkrétnějším východiskům, na závěr poté bude navrženo i zevrubné řešení v rámci konkrétního dokumentu.
Za nejdůležitější použitou literaturu lze považovat Hostinského stať Umění a příroda v estetické výchově, sloužící zde jako autorita „žehnající“ dosaženým tezím a návrhům této práce. Dále pak Kantovu Kritiku soudnosti a Rousseauovi knihy (Emil, Vyznání, Rozpravy atd.) k vytvoření přehledu o nejvlivnějších pojednáních o estetice přírody v novověku, Hepburnův článek Současná estetika a opomíjení přírodní krásy a Carlsonovu knihu Estetika a environment jako příklady znovuobjeveného zájmu o tuto oblast ve 20. století.
Dostları ilə paylaş: |