Dopady antropogenního znečištění kadmiem na životní prostředí
-
Cílem bakalářské práce je zhodnotit dopady antropogenně vzniklého kadmia na jednotlivé složky životního prostředí a identifikovat hlavní zdroje znečištění.
-
Student podá informace týkající se výskytu Cd v různých složkách životního prostředí a hlavních antropogenních zdrojů prvku. Nedílnou součástí bude vyhodnocení dopadů zvýšených koncentrací kadmia v životním prostředí. Student využije informací především ze zahraničních, a dále pak českých zdrojů.
-
V praktické části student zpracuje dané vzorky ze životního prostředí, provede analýzu obsahu prvku a ze zjištěných dat vyvodí závěry o znečištění a zdrojích.
Harmonogram zpracování:
-
do 15. 11. 201X - vyhledávání dostupných zdrojů, studium literatury, konzultace, vypracování první verze BP
-
do 31. 1. 201X - konzultace, opravy, doplnění první verze BP, zpracování druhé verze BP
-
do 31. 3. 201X - konzultace, opravy, doplnění druhé verze BP, zpracování třetí verze BP
-
do 14. 4. 201X - konzultace, opravy, doplnění třetí verze BP, zpracování finální verze BP
-
15. 4. 201X - odevzdání finální verze BP
Cíle práce
-
provést podrobnou rešerši, zaměření na dopady znečištění izotopy, analýzy izotopů, technologie, metodiky, výskyt prvku v ŽP, kontaminace žp, znečišťovatelé
Literární rešerše
-
obecně - fyz a chem vlastnosti, přirozený výskyt prvku v ŽP, geologie, izotopové frakcionace (změny přírodního zastoupení izotopů), vznik, význam jak v anorg. tak v org. složkách
-
využití, hutní průmysl, strojírenství, baterie
-
analýzy izotopového složení: přístroje: TIMS, ICP-MS, ICP-OES..., metodiky (postupy analýz z odborných článků)
-
využití izotopů pro identifikaci zdrojů znečištění
-
právní úprava emise/imise, limity ve vodě, ovzduší, půdě
-
vstupy do žp, způsoby znečištění, rozsah, příklady kontaminací u nás a ve světě, dopady na jednotlivé složky žp, dopady na zdraví člověka
Diskuse
-
zhodnocení zjištěných informací
-
kontaminace v ČR, z čeho pochází nejvíce znečištění, největší znečišťovatelé
-
doporučení pro další vývoj, omezení znečištění
Závěr
-
shrnout, vlastní názor, zhodnocení splnění cílů, možnost pokračování jako DP na Ostravsku
Doporučená literatura:
Kadmium
Aylett, B. (1973). The chemistry of zinc, cadmium and mercury Oxford, [etc.]: Pergamon.
BALÍK, J., HANČ, A., SZÁKOVÁ, J., TLUSTOŠ P. Změna pohyblivosti kadmia a zinku v čistírenských kalech po jejich úpravě. Chemické listy. 2007, roč. 101, č. 10, s. 807-810
Cibulka J. a kolektiv: Pohyb olova, kadmia a rtuti v zemědělské výrobě a biosféře, 1985
CIBULKA J., 1991: Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Akademika, Praha, 427 s.
IRZ.CZ. Kadmium a sloučeniny. Integrovaný registr znečišťování http://www.irz.cz/node/63
Pavlíková, D., & Česká zemědělská univerzita v Praze. Katedra agrochemie a výživy rostlin. (2004). Postupná frakcionace rostlinné biomasy pro stanovení rizikových prvků a vliv kadmia a zinku na stresový metabolismus rostlin: Habilitační práce
Pertoldová J., Vacek V.: Metody stabilizace kadmia v průmyslových odpadech. Geologický průzkum, 1999
Petanová, J., Fučíková, T., & Univerzita Karlova. Lékařská fakulta, 1. (2001). Působení kadmia a zinku na funkce lidských lymfocytů in vitro: Kandidátská dizertační práce
Sprague, J. B., & Nriagu, J. O. (1987). Cadmium in the aquatic environment New York: Wiley-Interscience
Changes of emissions and atmospheric deposition of mercury, lead, and cadmium; Jozef M. Pacyna, Elisabeth G. Pacyna, Wenche Aas; Atmospheric Environment; 2009
Evaluation of zinc, cadmium and lead isotope fractionation during smelting and refining; Alyssa E. Shiel, Dominique Weis, Kristin J. Orians; Science of the Total Environment; 2010
Effects of grinding and shaking on Cd, Pb and Zn distribution in anthropogenically impacted soils; Christophe Waterlot, Geraldine Bidar, Christelle Pruvot, Francis Douay; Talanta; 2012
Future trends in soil cadmium concentration under current cadmium fluxes to European agricultural soils; L. Six, E. Smolders; Science of the Total Environment; 2014
Cadmiumisotope fractionation within the soil profile complicates source identification in relation to Pb–Zn mining and smelting processes; Vladislav Chrastný, Eva Čadková, Aleš Vaněk, Leslaw Teper, Jerzy Cabala, Michael Komárek; Chemical Geology; 2015
Těžké kovy:
Bencko, V., Cikrt, M., Lener, J. 1995. Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. Grada Publishing. Praha. 288 s. ISBN: 80-7169-150-X.
BORŮVKA, L., DRÁBEK, O. Rozdělení těžkých kovů mezi frakcemi humusu v silně kontaminované půdě. Sborník přednášek Mikroelementy 2002. Nová Rabyně. 2002. 134 – 138.
Ďuriš, M. 2005. Stopové prvky v půdách hlavního města Prahy. Výzkumný ústav rostlinné výroby. Praha. 35 s.
Förstner, U., & Wittmann, G. T. W. (1983). Metal pollution in the aquatic environment 2nd rev. ed. Berlin: Springer-Verlag.
http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/agrochemie_pudy/puda_tk.htm
CHLAP – Registr chemických látek a přípravků. https://snzr.ksrzis.cz/snzr/ozn/
CHVÁTAL, V., SÁŇKA, M. a kolektiv. Obsahy rizikových prvků v zemědělských plodinách. Bulletin 2000 odboru agrochemie půdy a výţivy rostlin. ÚKZS Brno. 2000, roč. 8, č. 4, s. 33
Krenkel, P. A. (1975). Heavy metals in the aquatic environment New York: Pergamon Press.
Těžké kovy: Sborník referátů. Aktuální ekologické otázky E'92, 1993
ULBRICHOVÁ, I. Hospodaření v imisních oblastech – obnova antropogenně poškozených oblastí. Fakulta lesnická a dřevařská, http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_HIO/kapitoly/Skodliviny/Tezkovyuvod.htm
Chemie:
Albarède, F. (2009). Geochemistry: An introduction 2nd ed. Cambridge: Cambridge Univ. Press
Anorganická chemie, Housecroft, Catherine E; Sharpe, A. G, 2014, Vyd. 1
Anorganická chemie: Kovy a polokovy I, Petrů, František, 1960
Beneš S., Pabiánová J.: Přirozené obsahy distribuce prvků v půdách. Monografie, VŠZ Praha, 1987, str.
Bowen, R. (1994). Isotopes in the earth sciences London: Chapman & Hall.
Faure, G., & Mensing, T. M. (2005). Isotopes: Principles and applications 3rd ed. Hoboken: Wiley
Hoefs, J. (2004). Stable isotope geochemistry 5th, rev. and updated ed. Berlin ; New York: Springer.
Holoubek I.: Chemie životního prostředí IV. Polutanty s dlouhou dobou života v prostředí. Brno, 2004
Chemické prvky: historie a současnost, Engels, Siegfried; Nowak, Alois, 1977, Vyd. 1
Kalač, P., Tříska, J.: Chemie životního prostředí. JU ZF, České Budějovice 1998
Karato, S. (2013). Physics and chemistry of the deep Earth 1st pub. Chichester: Wiley-Blackwell
Kozák J., Pavel L.: Zhodnocení kontaminace půdy těžkými kovy metodami vícerozměrné statistické analýzy. 1989
Kroupa M., Drbal K.: Přísun chemických látek do povrchových vod atmosférickým spadem. 1968
Majer, V., Sáňka, V., & Veselý, J. (1999). Geochemie povrchových vod na území listu 15 - Ostrava Praha: Český geologický ústav.
Navrotsky, A. (1994). Physics and chemistry of Earth materials Cambridge: Cambridge University Press
Neiser, J., Holý, M., & Vidlář, J. (1993). Geochemie 1. vyd. Ostrava: Ostravská univ..
NĚMCOVÁ I., ČERMÁKOVÁ L., RYCHLOVSKÝ P., 2004: Spektrometrické analytické metody I. Karolinum Univerzita Karlova, Praha, 166 s
Pitter P.: Hydrochemie. SNTL, Praha, 1981
Pitter P.: Vliv chemického složení vody, včetně tzv. tvrdosti na toxicitu kovů na vodní organismy, 1980
TICHÝ M., 2003: Toxikologie pro chemiky. Karolinum Univerzita Karlova, Praha,119 s.
Vopršalová, M., Žáčková, P. 2000. Základy toxikologie pro farmaceuty. Karolinum. Praha. 231 s. ISBN: 80-7184-282-6.
Weigner, J., Bárta, R., Koritta, J. 1960. Průmysl anorganicko-chemický, silikátový a metalurgie. SNTL. Praha. 333 s.
Environmentalistika:
BENEŠ S., 1993: Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí I. část., Ministerstvo životního prostředí, Praha, 88 s.
BENEŠ S., 1994: Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí II. část., Ministerstvo životního prostředí, Praha, 159 s.
Everhart, W. H., & Freeman, R. A. (1973). Effects of chemical variations in aquatic environments Washington: EPA.
Kaličinská, J. 2006. Monitorování životního prostředí. Nakladatelství Pavel Klouda. Ostrava. 88 s. ISBN: 80-86369-13-7.
Kubizňáková J.: Sledování vlivu provozu elektráren a tepláren na životní prostředí. Ekologické problémy provozu tepláren a výtopen. Dům techniky ČSVTS, České Budějovice, 1987
Ministerstvo životního prostředí. (2002). Fakta a data o životním prostředí v České republice, Praha: Ministerstvo životního prostředí.
VACH M., HEŘMANOVSKÝ M., KUBÍNOVÁ P., 2009: Cvičení z environmentální chemie I. Česká zemědělská univerzita, Praha, 44 s.
Zákony:
Fremrová L., Pitter P., Břízová E., Franče P.: Podklady pro Ministerstvo životního prostředí k provádění protokolu o PRTR – přehled metod měření a identifikace látek sledovaných podle protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek v únicích do vody, Hydroprojekt CZ a.s., MŽP Praha, 2007
Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb.
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Zákon č. 371/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Dostları ilə paylaş: |