4
1-
Ilova
Vizual materiallar
«Etnologiya» fani bo’yicha talabalarni o’zlashtirishlarini
baholash mezonlari
Reyting nazorat turlari va baholash me'yorlari
Joriy baho-40
Oraliq
baho -30
Ya.B
Jami
Baholash me'yori
13
13
14
15
15
30
100
0-54=2
55-70=3
71-85=4
86-100=5
2-ilova
Foydalaniladigan darsliklar va wquv qwllanmlari rwxati:
1.
Arutyunov S.A. Narodi i kul`turi: razvitie i vzaimodeystvie. - M.: Nauka, 1989.
2.
Asqarov A.A. Wzbek xalqi etnogenez va etnik tarixining ba`zi bir nazariy va ilmiy metodologik
asoslari //Wzbekiston tarixi 2002.№4.
3.
Bromley Yu.V. Sovremennie problemi etnografii.-M.: Nauka, 1981.
4.
Bwriev O., Shoymardonov I., Nasriddinov Q. Wzbek oilasi tarixi. -T.: Wqituvchi, 1995. -128 b.
5.
Jabborov I.M. Wzbek xalqi etnografiyasi. -T.: Wqituvchi, 1994.
6.
Jabborov I.M. Jahon etnografiyasi asoslari. -T.: Yangi asr avlodi, 2005.
7.
Jabborov I.M. Wzbeklarning turmush tarzi.-T.: Wqituvchi, 2003.
8.
Mastyugina T.M., Perepelkin L.S. Etnografiya. Narodi Rossii: istoriya i sovremennoe polojenie.
M.: TsINO obshestva "Znanie" Rossii, 1997. - 320 s.
9.
Tishkov V.A. Ocherki teorii i politiki etnichnosti v Rossii. - M.: Russkiy mir, 1997. - 532 s.
10.
Tokarev S.A. Istoriya zarubejnoy etnografii. - M.: Vissh. shkola, 1978. - 352 s.
11.
Shoniyozov K. Wzbek xalqining shakllanish jarayoni-T., 2001.
3–ilova
Mavzuni jonlantirish uchun savollar:
1.
Etnologiya
haqida
umumiy
tushuncha?
2. Etnologiyaning tadqiqot metodlari?
3.
Etnologiyaning
insoniat
va
jamoaning
shakllanishindagi urni?
4. Dala tadqiqotlarining turlari?
5
4-ilova (4.1)
Fanning tarkibiy-mantiqiy tuzilishi
4-ilova (4.2)
1-Slayd:
Markaziy Osiyoda yashagan aholi to`g`risida nayob Etnologik malumotlar.
ETNOLOGIYa
bakalavr talim ywnalishi 3-kurslari uchun
ETNOLOGIYa
FANI, PREDMETI VA TADQIQOT METODLARI
XALQ, ELAT,
QAVM, URUG`
va QABILALAR
TARIX, ARXEOLOGIYa,
ANTROPOLOGIYa,
LINGVISTIKA,
ETNOEKOLOGIYa,
ETNOPSIXOLOGIYa va
boshqada fanlar
MODDIY va
MANAVIY
MADANIYaTIMIZ
NAMUNALARI
ShARQ MUALLIFLARINING
NAYoB ASARLARI
GULBADAM
«XUMAYu
NAMA»
BOBUR
«BABURNAMA
»
BELGISIZ
AVTOR
«HUDUD-
UL-OLAM»
BERUNIY
«HINDISTON»
QAShQARIY
«DEVONI
LUG`ATIT
TURK»
6
(2.2)
1-o’quv topshiriq. Bilimni tekshirish uchun test savollari:
1. 1936-1937-40-41 yi kimning boschiligida etnografik mal`umotlar va buyimlar
respublika muzeylarida tuplandi?
A) Tolstov S.P.
B) Andreev M.S.
S) Snesarev G.P.
D) Sazanova M.V.
2. Bizning xududimizda nechanchi asirda xunnlar bilan sak-massagetlar
aralashuvidan poyda bulgan eftalitlar davlatiga kirgan?
A) V asir
B) VI asir
S) IV asir
D) III asir
3. Xorezmiyning geografik merosi tugrisida italiyali arabshunos K.Nallino
nechanchi yili yozgan katta makolasida unga katta boxo bergan?
A) 1894 y
B) 1895 y
S) 1896 y
D) 1897 y
4. Etnografiya ilimi tarix ilimining bir bulimi bulib kachon , kaysi davlatda
paydo bulgan?
A.XIX-asrda Frantsiyada
B. XVIII-asrda Frantsiyada
S. XIX-asrda Angliyada
D. XIX-asrda Rossiyada
5. Etnografiya ilimining dastlabki manosiga kanday tarif berilgan?
A. Xalklarning xulki odobidagi uzgarishlarni urganish.
B. xujaligining uxshashligi.
S. til birligi
D. xalklarning antropologiyasi.
Javobi: 1-B; 2-B; 3-B; 4-A; 5-A;
7
(2.3)
2-O’QUV TOPSHIRIQ: LYUS GENRI MORGAN
HTM
` ETNOLOGIYA
ILIMINDEGI KO`Z-QARASI?
Javobi:
5
-ilova
Usul: mini-ma’ruza, talabalarning shaxsiy ishi
Maqsad: talabalarda Etnografiya fanining paydo bulishi mazmuni, etnos etnik guruh’lar,
etnik jarayonlar, dunyo xalqlari klassifikatsiyasi
bilan
tanishish tarqatma materiallar bilan
ishlash.
Stsenariy: ma’ruza maboynida talabalarga mustaqil fan sifatida Etnologiyaning paydo
bwlish tarixi va ijtimoiy fanlar tizimida tutgan wrni, fandagi asosiy uslub va metodlar,
etnologiyani davrlashtirish, XIX-asrning ikkinchi yarmida Etnologiyaning mustaqil fan
sifatida namayon bwlishin tushindirish. Bundan keyin talabalarga etarli ma`lumot berilgandan
so`ng quydagi topshiriq beriladi.
Topshiriq: Etnologiya fanining istiqboli va muammolari mavzusida internet
malumotlarin yig`ish.
Topshiriq muddati: kelgusi ma’ruza vaqtida
Baholash: ball
Ýòíîãðàôèÿ ôàíèãà ýâîëþöèîíèçìè òàòáè3 ýòãàí Ëþñ Ãåíðè
Ýòíîãðàôèÿ ôàíèãà ýâîëþöèîíèçìè òàòáè3 ýòãàí Ëþñ Ãåíðè
Ýòíîãðàôèÿ ôàíèãà ýâîëþöèîíèçìè òàòáè3 ýòãàí Ëþñ Ãåíðè
Ýòíîãðàôèÿ ôàíèãà ýâîëþöèîíèçìè òàòáè3 ýòãàí Ëþñ Ãåíðè
Ìîðãàí
Ìîðãàí
Ìîðãàí
Ìîðãàí
(1818-1881)
àëî8èäà ìàâ3åãà ýãà. Áó ìàø8óð
àëî8èäà ìàâ3åãà ýãà. Áó ìàø8óð
àëî8èäà ìàâ3åãà ýãà. Áó ìàø8óð
àëî8èäà ìàâ3åãà ýãà. Áó ìàø8óð
Àìåðèêà ýòíîëîãè óç çàìîíàñèäà áàð÷à îëèìëàðãà íèñáàòàí
Àìåðèêà ýòíîëîãè óç çàìîíàñèäà áàð÷à îëèìëàðãà íèñáàòàí
Àìåðèêà ýòíîëîãè óç çàìîíàñèäà áàð÷à îëèìëàðãà íèñáàòàí
Àìåðèêà ýòíîëîãè óç çàìîíàñèäà áàð÷à îëèìëàðãà íèñáàòàí
ÿíãè íàçàðèÿäàí êóïðî3 âà ñàìàðàëè ôîéäàëàíãàí. Ìîðãàí
ÿíãè íàçàðèÿäàí êóïðî3 âà ñàìàðàëè ôîéäàëàíãàí. Ìîðãàí
ÿíãè íàçàðèÿäàí êóïðî3 âà ñàìàðàëè ôîéäàëàíãàí. Ìîðãàí
ÿíãè íàçàðèÿäàí êóïðî3 âà ñàìàðàëè ôîéäàëàíãàí. Ìîðãàí rrrr0
0
0
0
éèëëèê óìðèíè À
éèëëèê óìðèíè À
éèëëèê óìðèíè À
éèëëèê óìðèíè Àìåðèêà òóá à8îëèñè
ìåðèêà òóá à8îëèñè
ìåðèêà òóá à8îëèñè
ìåðèêà òóá à8îëèñè---- èðîãåçëàð âà áîø3à
èðîãåçëàð âà áîø3à
èðîãåçëàð âà áîø3à
èðîãåçëàð âà áîø3à
3àáèëàëàðíè óðãàíèøãà áà2èøëàíãàí
3àáèëàëàðíè óðãàíèøãà áà2èøëàíãàí
3àáèëàëàðíè óðãàíèøãà áà2èøëàíãàí
3àáèëàëàðíè óðãàíèøãà áà2èøëàíãàí àñàðëàðèäà ìàçìóíëè âà
àñàðëàðèäà ìàçìóíëè âà
àñàðëàðèäà ìàçìóíëè âà
àñàðëàðèäà ìàçìóíëè âà
êóï 3èððàëè 2îÿëàðíè êóòàðèá ÷è3äè. Áó òàøàááóñêîð ýòíîëîã
êóï 3èððàëè 2îÿëàðíè êóòàðèá ÷è3äè. Áó òàøàááóñêîð ýòíîëîã
êóï 3èððàëè 2îÿëàðíè êóòàðèá ÷è3äè. Áó òàøàááóñêîð ýòíîëîã
êóï 3èððàëè 2îÿëàðíè êóòàðèá ÷è3äè. Áó òàøàááóñêîð ýòíîëîã
îëèì óçèíèíã àñîñèé íàçàðèé òóøóí÷àëàðè âà 2îÿëàðèíè
îëèì óçèíèíã àñîñèé íàçàðèé òóøóí÷àëàðè âà 2îÿëàðèíè
îëèì óçèíèíã àñîñèé íàçàðèé òóøóí÷àëàðè âà 2îÿëàðèíè
îëèì óçèíèíã àñîñèé íàçàðèé òóøóí÷àëàðè âà 2îÿëàðèíè
«¹àäèìãè æàìèÿò» (
«¹àäèìãè æàìèÿò» (
«¹àäèìãè æàìèÿò» (
«¹àäèìãè æàìèÿò» (qiuu
qiuu
qiuu
qiuu) íîìëè àñàðèäà áàåí ýòãàí
) íîìëè àñàðèäà áàåí ýòãàí
) íîìëè àñàðèäà áàåí ýòãàí
) íîìëè àñàðèäà áàåí ýòãàí.
.
.
.
Ë.Ìîðãàííèíã àñàðëàðè ýâîëþöèîíèçì íàçàðèÿñèíèíã èæîáèé
Ë.Ìîðãàííèíã àñàðëàðè ýâîëþöèîíèçì íàçàðèÿñèíèíã èæîáèé
Ë.Ìîðãàííèíã àñàðëàðè ýâîëþöèîíèçì íàçàðèÿñèíèíã èæîáèé
Ë.Ìîðãàííèíã àñàðëàðè ýâîëþöèîíèçì íàçàðèÿñèíèíã èæîáèé
òîìîíëàðèíè òóëäèðèáãèíà 3îëìàé, ó èíñîíëàð òàðèõèíè 8à33îíèé
òîìîíëàðèíè òóëäèðèáãèíà 3îëìàé, ó èíñîíëàð òàðèõèíè 8à33îíèé
òîìîíëàðèíè òóëäèðèáãèíà 3îëìàé, ó èíñîíëàð òàðèõèíè 8à33îíèé
òîìîíëàðèíè òóëäèðèáãèíà 3îëìàé, ó èíñîíëàð òàðèõèíè 8à33îíèé
óðãàíèøãà õèçìàò 3èëäè âà þ3îðè äàðàæàãà êóòàðäè.
óðãàíèøãà õèçìàò 3èëäè âà þ3îðè äàðàæàãà êóòàðäè.
óðãàíèøãà õèçìàò 3èëäè âà þ3îðè äàðàæàãà êóòàðäè.
óðãàíèøãà õèçìàò 3èëäè âà þ3îðè äàðàæàãà êóòàðäè.
Mustaqil wrganish uchun mavzular
1.Etnologiya fanining paydo bulishi tarixi?
2. Evolyutsionizm nazariyasi va uning tadqiqotchilari?
3. Rus etnologiya maktabining paydo bulishi?
Dostları ilə paylaş: |