Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

5.3 Rakouský císařský řád Leopoldův

Řád založil císař František I. dne 8. ledna 1808, při příležitosti svého sňatku s Marií Ludovikou, vévodkyní Modenskou, k poctě svého zesnulého otce císaře Leopolda II.

Leopoldovým řádem měly být odměňovány vynikající vojenské i civilní zásluhy, bez nutnosti držení šlechtického titulu.

Při svém založení byl řád rozdělen na tři třídy. I. třídou byl velkokříž, II. třídou komandér a III. třídou rytíř.

Řádový odznak tvořil rovnoramenný červeně smaltovaný kříž leopoldovského typu s bílým lemováním podél mírně konkávních ramen. Ve středu kříže se nacházel kruhový medailon s iniciálami F.I.A.⁷⁾ v červeném terči. Na bílém mezikruží opis INTEGRIATI ET MERITO⁸⁾. Medailon je na rubové straně smaltován bíle, a nese ve zlatém věnci zlaté heslo: OPES/ REGVM/ CORDA/ SUBDITO/ RVM⁹⁾. Mezi ramena kříže byly původně položeny zlaté dubové ratolesti se třemi listy a třemi žaludy, v roce 1812 však došlo k jejich odstranění a byly nahrazeny císařskou korunou s rozevlátými pendiliemi v převýšení.

Odznak I. třídy, tedy velkokříž, byl nošen na velkostuze, která byla bílá s bílými postranními pruhy a úzkými červenými proužky při okrajích. Tvořila ho osmicípá dracounová hvězda. Od roku 1817 tvořily hvězdu stříbřité paprsky a po roce 1871 byla hvězda brilantující. Při obzvlášť slavnostních příležitostech bývala hvězda velkokříže přivěšována na řádový řetěz – kolanu, která byla tvořena zlatými iniciálami F a L převýšenými císařskou korunou. Komandérské kříže byly nošeny na náhrdelní stuze a rytířské kříže na stuze umístěné na levé straně hrudi. Stuha rytířského kříže byla původně průvlečná, později trojúhelníková.

Řádovým svátkem byla 1. neděle po 6. lednu – svátku Tří králů.

V roce 1860 došlo ke zřízení válečné dekorace, tu tvořily zeleně smaltované vavřínové ratolesti umístěné po stranách císařské koruny. U hvězdy velkokříže tvořil válečnou dekoraci vavřínový věnec položený mezi ramena kříže umístěného na hvězdě, nebo pod celou hvězdu, čímž se odlišovalo, zda byla válečná dekorace udělena spolu s hvězdou velkokříže (věnec pod hvězdou), nebo byla hvězda velkokříže udělena bez válečné dekorace držiteli, kterému již byla udělena nižší třída řádu s válečnou dekorací, pak byl věnec podložen pod kříž.

Dne 28. února 1901 byly řádové třídy rozšířeny o I. třídu, která náležela mezi velkokříž a komandérský kříž. Její dekoraci tvořil kříž stejně velký jako velkokříž, který byl ale umístěn na užší šerpě, na které byly bílé postranní pruhy posunuty blíže ke středu. Hvězda byla tvořena střídavě krátkými a dlouhými brilantujícími paprsky.

V roce 1908 byly zřízeny tzv. malé dekorace řádu. Tyto dekorace byly vlastně miniatury velkokříže a I. třídy, které byly umisťovány na stuhu rytířského kříže. Tyto malé dekorace byly zavedeny zejména kvůli nepraktičnosti nošení hvězd a šerp v běžných dnech. V roce 1917 byla zřízena malá dekorace i pro komandérský stupeň řádu. Malou dekoraci velkokříže a I. třídy tvořila zmenšenina hvězdy a komturský stupeň malá korunka. V roce 1916 rozhodl císař Karel o zřízení mečů, umisťovaných na stuhu, jako odznak udělení za statečnost v boji. Při udělení stejné třídy byly meče zlaté, při udělení nižší třídy pak meče stříbrné.

Ve sbírkách MVČ se nachází 8 rytířských křížů, které je možné považovat za vzácnější položky faleristického fondu:

Fa-16; 16/71; nákup – Marie Vítková, Pardubice, 6. 4. 1971, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž s malou dekorací komandérského kříže s válečnou dekorací a meči na trojúhelníkové stuze; Ag, zlacený; 30,5 mm.

Fa-17; 20/71; nákup – starožitnosti HK, 7. 4. 1971, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; rytířský kříž s válečnou dekorací a meči na trojúhelníkové stuze, poškozený – chybí rubový kruhový medailon.

Fa-18; 16/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací komandérského kříže s válečnou dekorací a meči na trojúhelníkové stuze; Ag, zlacený; 31 mm.

Fa-19; 20/71; dtto.; rytířský kříž s malou dekorací komandérského kříže s válečnou dekorací, na trojúhelníkové stuze, poškozený - chybí rubový kruhový medailon; 30,5 mm; Na rubové straně pendilií značka výrobce: ROZET & FISCHMEISTER.

Fa-77; 251/77; nákup – starožitnosti HK, z pozůstalosti arm. gen. Josefa Votruby, Praha; rytířský kříž s válečnou dekorací a meči na trojúhelníkové stuze; Au; 30 mm.

Fa-113; 51/69; nákup, ze sbírky Zdeňka Netrvala, Hradec Králové; rytířský kříž na trojúhelníkové stuze; Ag, zlacený; 31 mm.

Fa-687; 100/74; nákup – starožitnosti HK, ze sbírky škpt. Bohumíra Tuhého, Rosnice; rytířský kříž s válečnou dekorací a s meči na trojúhelníkové stuze; Ag, zlacený; 30,5 mm.

Fa-1255; 312/75; nákup – MUDr. E. Plášilová, Praha, ze sbírky pplk. Václava Plášila, Praha; rytířský kříž s válečnou dekorací a meči na trojúhelníkové stuze; Au; 31 mm.

5.4 Rakouský císařský řád Železné koruny

Řád byl zřízen 20. května 1805 Napoleonem I., který jej založil v den své korunovace právě Železnou korunou lombardskou v Miláně, obnoven rakouským císařem Františkem I. 1. ledna 1816.

Dekorace nese jméno podle jedné z nejvzácnějších křesťanských relikvií, lombardské koruny, kterou podle pokarolinské legendy dala z hřebu z Kristova kříže zhotovit královna Theodelina ke korunovaci svého manžela Agilulfa.

V době svého založení se řád dělil na tři třídy (I. – III.), přičemž I. třída byla třídou nejvyšší, a na civilní a vojenskou skupinu. Zpočátku byl řád udělován proti zaplacení odstupňované taxy, mohl jej tedy obdržet každý občan v monarchii, bez ohledu na stav a hodnost v civilní skupině, ve vojenské ovšem musel být důstojníkem. Stalo se však, že někteří poddůstojníci, držitelé původního Napoleonova vyznamenání, zažádali o výměnu za rakouskou dekoraci. Toto však statuta řádu neumožňovala. Vznikla proto medaile Pro virtute militari¹⁰⁾, která byla mužstvu udělena jako náhrada. Medaile byla ražena ze stříbra, měla kruhový tvar, průměr 37,5 mm. Na aversu umístěn meč, směřující hrotem vzhůru, na reversu nápis: PRO/ VIRTUTE/ MILITARY¹¹⁾. Medaile byla přivěšena na průvlečné stuze v totožných barvách původní napoleonské dekorace (žlutá stuha se zelenými okrajovými pruhy), čímž demonstrovala svou návaznost na původní dekoraci. Medaile byla udělena jednorázově a dále pak již udělována nebyla.

S udělením Rakouského císařského řádu Železné koruny souvisela i možnost požádat o udělení dědičného šlechtického titulu.

Řád se uděloval občanům a důstojníkům rakouské armády za zvláštní zásluhy o stát. V platnosti zůstal do r. 1918.

Řádový odznak tvoří heraldický motiv zlatého dvojitého orla, sedícího na železné lombardské koruně. Orel symbolizuje rakouský státní znak, symbol barevně smaltované železné koruny odpovídá originálu v Monze. Na hrudi orla modře smaltovaný štítek se zlatým počátečním písmenem panovníka: F¹²⁾, na rubu letopočet: 1815. V převýšení císařská koruna.

U I. třídy byl odznak vysoký cca 76 mm a široký 46 mm. Byl přivěšován na oranžověžlutou velkostuhu s modrými okraji. Při slavnostních příležitostech býval zavěšen na řádový řetěz – kolanu. Ta byla složená z článků tvořených železnou korunou, iniciálami F. P.¹³⁾ a dubovým věncem. Hvězda I. třídy měla průměr cca 90 mm. Původně byla vyrobená z dracounu, později byla kovová, složená z plochých paprsků a od roku 1877 tuto kovovou hvězdu nahradila brilantující hvězda. Na střed hvězdy byl umístěn zlatý kruhový medailon s vyobrazením lombardské koruny, zdobené barevným smaltováním uprostřed. U původních hvězd je medailon rámován zeleným mezikružím se zlatým dubovým věncem, který později nahradilo modré mezikruží s opisem: AVITA ET AVCTA¹⁴⁾.

II. třídu tvořil zmenšený klenot I. třídy nošený na náhrdelní stuze ve stejných barvách jako velkostuha I. třídy.

Dekorace III. třídy byla náprsní, zmenšenou kopií třídy druhé. Původně byla dekorace ražena ze stříbra, od roku 1859 i ze zlata, za I. světové války pak i zlaceného stříbra či zlaceného bronzu. Byla přivěšována z počátku na průvlečnou stuhu, kterou později nahradila typická rakouská trojúhelníková stuha, v totožných barvách.

12. února 1860 byla u tohoto řádu zřízena císařem Františkem Josefem I. i válečná dekorace, která sestávala ze dvou zlatých, zeleně smaltovaných vavřínových ratolestí, položených přes rozepjatá křídla orla. Na hvězdě I. třídy tvořil válečnou dekoraci zlatý, později i zeleně tónovaný, nebo zeleně smaltovaný věnec, podložený pod hroty hvězdy. Pokud válečná dekorace náležela k dříve udělené nižší třídě řádu, byl věnec obtočen kolem kruhového medailonu.

Počátkem r. 1908 byly u tohoto řádu založeny pro nositele I. třídy tzv. malé dekorace (místo velkostuhy a hvězdy nosil držitel I. třídy při běžných příležitostech pouze kříž III. třídy doplněný o miniaturu řádové hvězdy).

U tohoto řádu se taktéž vyskytovaly miniatury nošené na civilním oblečení.

V průběhu I. světové války byly zavedeny malé dekorace i pro držitele II. třídy a v roce 1917 mohla být dekorace doplněna o meče, udělené za statečnost v přímém boji, které se umisťovaly u III. třídy na stuhu a u vyšších tříd mezi hlavy orla a císařskou korunu.

Řádovým svátkem byla první neděle po 7. dubnu. V tento den se za účasti řádových rytířů konala slavnostní vzpomínková bohoslužba.

Ve faleristické sbírce MVČ můžeme nalézt 22 dekorací tohoto řádu, jednu velkostuhu a jeden soubor se statuty:

Fa-28; 23/71; nákup – starožitnosti HK, ze sbírky arch. Františka Vítka, Pardubice; dekorace III. třídy s malou dekorací II. třídy; Ag, zlacená; z posledního desetiletí monarchie.

Fa-29; 21/71; nákup, dtto.; dekorace III. třídy s meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-30; 16/71; dtto.; dekorace III. třídy s malou dekorací I. třídy; Ag, zlacená; z posledního desetiletí monarchie.

Fa-31; 16/71; dtto.; dekorace III. třídy; Ag, zlacená.

Fa-32; 16/71; nákup, dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací II. – III. třídy a s malou dekorací I. třídy; Ag, zlacená; z posledního desetiletí monarchie.

Fa-33; 16/71; dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací II. – III. třídy a s malou dekorací I. třídy a meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-34; 16/71; dtto.; dekorace III. třídy s malou dekorací I. třídy s válečnou dekorací; Ag, zlacená; z posledního desetiletí monarchie.

Fa-35; 16/71; dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací s malou dekorací I. třídy; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-36; 16/71 dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací; Ag, zlacená.

Fa-37; 24/71; dtto.; dekorace III. třídy s malou dekorací I. třídy s válečnou dekorací a s meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-38; 21/71; dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací s malou dekorací II. třídy s válečnou dekorací; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-39; 21/71; dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací s malou dekorací II. třídy s válečnou dekorací a s meči na stuze; Ag, zlacený; z 1. světové války.

Fa-40; 21/71; dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací s malou dekorací II. třídy s válečnou dekorací; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-41; 22/71; dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací s malou dekorací II. třídy a s meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-42; 22/71; dtto.; dekorace III. třídy s válečnou dekorací s malou dekorací II. třídy; Ag, zlacená; z posledního desetiletí monarchie.

Fa-66; 74/70; nákup; dekorace III. třídy s válečnou dekorací a s meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války; od běžného provedení se popisovaná dekorace liší tím, že štítek s písmenem F na hrudi orla má namísto modrého černě smaltované pole; v původní etuji s nápisem: ÖESTERR./ KAISERLICHER ORDEN/ DER/ EISERNEN KRONE/ III. CLASSE.

Fa-78; 252/71; nákup – starožitnosti HK, z pozůstalosti arm. gen. Josefa Votruby, Praha; dekorace III. třídy s válečnou dekorací a meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-112; 50/70; nákup – aukce NSČ č. 23, HK, 11. 10. 1970, z pozůstalosti arm. gen. Josefa Votruby, Praha; malá dekorace III. třídy s válečnou dekorací a s meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-685; 99/74; nákup – starožitnosti HK, ze sbírky škpt. Bohumíra Tuhého, Rosnice; dekorace III. třídy s meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války; V původní etuji s nápisem: ÖESTERR./KAISERLICHEN ORDEN/ DER/ EISERNEN KRONE/ III. CLASSE.

Fa-686; 99/74; dtto.; dekorace III. třídy; na rubu značka výrobce: ROZET & FISCHMEISTER; Ag, zlacená; z posledních let monarchie.

Fa-734; 140/74; dtto., z pozůstalosti polního zbrojmistra Wilhelma von Rheinländera, generálního inspektora rakouské armády; velkostuha k řádovému odznaku I. třídy řádu Železné koruny, řádový klenot I. třídy se nedochoval.

Fa-1256; 313/75; nákup – MUDr. E. Plášilová, Praha, ze sbírky pplk. Václava Plášila, Praha; dekorace III. třídy; Ag, zlacená.

Fa-1257; 313/75; dtto.; dekorace III. třídy s meči na stuze; Ag, zlacená; z 1. světové války.

Fa-1428; 32/80; nákup – z pozůstalosti, Smiřice;

Plechové pouzdro s obsahem:

1. 
   Dekret k III. třídě rakouského císařského řádu Železné koruny, vázaný v deskách z fialovočerveného sametu se zlaceným dvouhlavým orlem na líci, 38,5x29,3 cm, s pečetí v kovovém pouzdře prům. 12,2 cm s reliéfem dvouhlavého orla s nápisem: Viribus unitis. Na vnitřní straně desek stříbrnobílé mourované hedvábí. Dekret má 4 listy, z nichž 1. strana začíná slovy: „Wir Franz Joseph der Erste…“, na poslední straně vlastnoruční podpis císaře a ministerského předsedy hraběte Eduarda Taafeho. Dekret je datován dnem 1. 11. 1875 a zní na jméno: Eduard M o d ř i c k ý, nar. 1821 ve Dvoře Králové nad Labem, generálmajor, nositel VZK s válečnou dekorací, důstojnického služebního odznaku I. třídy, válečné medaile, pamětní medaile na tažení r. 1864 a papežské pamětní medaile z r. 1849. Dekret zároveň povyšuje jmenovaného do šlechtického stavu (Eduard rytíř von Modřický) se znakem, jehož celostránková barevná iluminace je na třetím listu.
   
2. 
   Statuta řádu Železné koruny, vázané, 41x29,2 cm.
   
3. 
   Portrétní miniatura Eduarda Modřického (asi z 50. let 19. století), rámovaná, nesignovaná, 9,8x8,3 cm.
   

Pozn.: řádový odznak se v souboru nedochoval.