Přehled dějin evropského umění
Byzantské umění
Přednášející: PhDr Hana J. Hlaváčková
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond
Byzantské umění.
Přednáška se zabývá uměním spjatým s křesťanstvím východního ortodoxního
ritu od založení Konstantinopole Konstantinem Velikým v první polovině
4.století do jejího pádu v r. 1453. Týká se několika okruhů:
1.
Konstantinopol jako mocenské i kulturní centrum Byzance.
Konstantinopol (Istanbul) byla centrem císařství , náboženského i kulturního
života po celou dobu trvání Byzantské říše, během několikerého dobývání však
byla velká část památek zničena.
Hlavní chrám, Hagia Sofia, byl vybudován poté, co předchozí chrám vyhořel,ve
3o. letech 6.stol.za vlády císaře Justiniána, jako centrála kombinovaná s
podélnou disposicí. Jeho stavitelé byli, podle historika Procopia, Isidoros z
Miles a Anthemios z Tralles. Výzdoba interiérů, z níž část mosaik je
dochována, byla započata po pol. stol. za vlády Justina II a pokračovala i v
následujících staletích./obr.1-11/. .
Druhým významným chrámem s dochovanými mosaikami a nástěnnými
malbami, který dnes slouží jako muzeum, je Chóra, jejíž vnitřní výzdoba
pochází až ze 14.stol./obr. 12-16/.
2
.
Klasický byzantský chrám Dafni, Hosios Lukas, sv.Sofie v Kyjevě
ě
ě
ě.
Klasický byzantský chrám je centrální, pětikupolový, a měl vybudován, na
rozdíl od západního chrámu, i jistý systém výzdoby.interéiru: Kristus
Pantokratór je zobrazen v kupoli, Bohorodička v konše hlavní apsidy,
evangelisté v pendantivech. Klasické centrály,v nichž se systém malířské
výzdoby během 11. a 12.století utvářel, dosahují současně vrcholné malířsk
kvality. Jsou to chrámy Hosios Lukas v centrálním Řecku, .Dafni v blízkosti
Athén, Nea Moni na ostrově Chiu a sv.Sofie v Kyjevě./obr.18 - 3o/.
3.
Ikona. Nejstarší soubor ikon v Klášteřřřře sv. Kateřřřřiny na Sinaji.
Ikoně jako nositeli kultu byla věnována velká pozornost. Po vyřešení sporu o
oprávněnost zobrazování (v r.843), který vyústil až do ikonoklastických bouří v
8.-9-století, při nichž bylo zničeno velké množství památek, se proto
dochovalo jen málo ikon. Převážná většina z nich je chována v odlehlém
klášteře sv.Kateřiny v Sinajskm pohoří, kde ze sbírky čítající více než tři tisíce
ikon je jich datováno kolem šedesáti ještě do prvního tisíciletí.Všechny jsou na
původním místě, jen čtyři z nejstarších jsou dnes v muzeu v Kyjevě. /obr. 31 –
42/
4.Základy východní ortodoxní ikonografie.
Zobrazování Krista, Boha Otce,
Ducha sv., Bohorodič
č
č
č ky. Déesis..
/obr.38-61/
Ikona je jedním z hlavních objektů
ů
ů
ů východního ortodoxního kultu, téměř
ěř
ěř
ěř rovná
Písmu sv. Je proto mnohem více svázána přřřř edpisy než
ž
ž
ž obraz západní. Ikony
byly malovány podle závazných vzorníků
ů
ů
ů , Hermeneí, a vž
ž
ž
ž dy obsahovaly slovní
název zobrazeného výjevu nebo svě
ě
ě
ě tce(pů
ů
ů
ů vodní názvy svátků
ů
ů
ů viz .odd. 5)
Kristus Pantokratór, Trpitel, soudce. Umístění v chrámu a na ikonostasu.
Bohorodička Hodegétria,Glykofilúsa, Platytera.
Deésis (prosba, přímluva). Kristus soudce je obklopen přímluvci, z nichž hlavní
jsou Bohorodička a Jan Předchůdce (Křtitel).Teologický původ komposice
Bůh Otec byl zobrazován, podobně jako ve středověku na Západě, v christomorfní
podobě.
Pozdější ikonografie (od 13.-14.stol.) vychází z podoby Starého dnů (obr.39).
Duch sv. Je zobrazován (přes protesty theologů, např.Jana z Damašku) jako
holubice (podle textu evangelia sv.Lukáše 3,22..
5.
Dódekaorton, dvanáct hlavních svátků
ů
ů
ů církevního roku
Východní křesťanská ikonografie je určována dvanácti hlavními svátky
církevního roku (Dódekaorton), které se v ikonomalbě vyskytují nejčastěji.U
rozsáhlejších cyklů ať už nástěnných maleb nebo řad ikonostasu bývají často
doplňovány i svátky dalšími. Základní řada čítá svátky:
Zvěstování (Euangelismós), Narození (Gennésis), (zřídka a jen do
11.století) Navštívení Marie a Alžběty, např.na slonovinovém diptychu
obr.61), Obětování Krista v chrámě (Hypapanté, Setkání se starcem
Symeonem), Křest Kristův (Baptismos), Proměnění Krista
(Metamorfósis), Vzkříšení Lazara (Egersis tú Lazarú), .Vjezd Kristův do
Jeruzaléma, někdy Poslední večeře- Mystikos deipnos a Mytí nohou
apoštolům), Ukřižování (Staurósis), Sestoupení Krista do pekel
(Vzkříšení starozákonních spravedlivých. Anastasis),( někdy Uvěření
Tomášovo), Nanebevstoupení Krista (Analépsis), Seslání Ducha
sv.(Pentékosté, Padesátnice) a Zesnutí Bohorodičky (Koimésis).
Pašijový cyklus, který převládá v ikonografii západní církve, se na
Východě téměř nevyskytuje.
6.Iluminované rukopisy.
Podobně jako ve středověku na Západě, i na Východě převládají zcela
knihy liturgické. Nejčastější bohoslužebnou knihou je Evangeliář (zde
zv. Tetraevangelion) a Žaltář, často je také iluminována literatura
homiletická.. Připomenuta je i významná knižní malba arménské
církve, která zůstala po staletí převážně ikonoklastická a iluminace
je tam jediný rozšířenejší druh výtvarného umění.
Na závěr jsou krátce připomenuty i kontakty se středověkým
západním uměním především italským.
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol
Konstantinopol (Istanbul), chrámy Hagia Sofia
a Chóra.
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol (dnes Istanbul), interiér
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol (dnes Istanbul), Matka Boží po pravici s
Justiniánem jako zakladatelem chrámu a Konstantinem jako zakladatelem města.
Mosaika z r. 944.
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol, Matka Boží Platyterra s císařovnou Irené. Mosaika z r.1118.
Chrám Hagia Sophia, Konstantinopol, jižní empora: Deésis: Kristus soudce s přímluvci
Matkou Boží a Janem Předchůdcem (Křtitelem). Mosaika z 12.století.
Kadidelnice nebo relikviář ve tvaru
byzantského chrámu (původní Hagia
Sophia). Konstantinopol ? 9.století
?. Od 12.století v S.Marco, Benátky.
Chora (Karie Džami),
Konstantinipol. 2,pol. 11. -
poč.12.stol.
Ježíš Chalké. Chora (Karie Džami), Konstantinipol.
Mosaika z počátku 14.století.
Matka Boží Chora (typu Platyterra, Blachernitissa).
Klášter Chora (Karie Džami), Konstantinipol. Mosaika z
počátku 14.století.
Proměnění vody ve
víno, Chora (Karie
Džami), Konstantinipol.
Mosaika z počátku
14.století.
Anastasis (Sestoupení Krista do pekel), Chora (Karie
Džami), Konstantinipol. Nástěnná malba z počátku
14.století.
Klasický východokřesťanský chrám 11. - 12.stol.a jeho
ikonografický program (mozaiky, nástěnné malby). Dafni,
Hosios Lukas, Kyjev.
Klášter Dafni u Athén,
12. století,
Řecko
Pantokratór,
mosaika v kupoli
chrámu v Dafni,
Řecko,12.století
Nanebevstoupení Krista, klenba
chóru Hagia .Sophia,, 11. stol.,
Ochrid
Uvedení Bohorodičky do chrámu, mosaika v chrámu Dafni, Řecko,
12.století
Klášter Hosios Lukas,
11. století,
Řecko
Půdorys chrámu Hosios Lukas, 11. stol., Řecko
Bohorodička Platytera, mosaika v konše hlavní apsidy chrámu Hosios Lukas,
Řecko, 12.století
Niptér (Kristus myje nohy apoštolům), mosaika v chrámu
Hosios Lukas, Řecko, 2.pol. 11.století
Kupole s mosaikou
Pantokratóra a koncha s
apsidou s mosaikou
Bohorodičky-oranty, po
1037,
Hagia Sofia, Kyjev
Bohorodička Oranta,
mosaika v konše hlavní
apsidy chrámu
Hagia Sofia v Kyjevě, po
1037
Kupole chrámu
Hagia Sofia v
Kyjevě: Kristus
Pantokratór,
andělé, mezi okny
tamburu
apoštolové, na
pendantivech
evangelisté, po
1o37
Evangelista Marek, mosaika
v pendantivu hlavní kupole
chrámu Hagia Sofia v
Kyjevě,po 1o37
Zvěstování Bohorodičce, mosaika na triumfálním oblouku chrámu.
Hagia Sofia v Kyjevě, po 1o37
Klášter sv.Kateřiny na
Sinaji a jeho sbírka
nejstarších ikon.
Mosaika Proměnění Krista
(Metamorfósis) v konše apsidy
katholikonu kláštera sv.Kateřiny
na Sinaji. 6.století
Bohorodička sdítětem, enkaustika,
ikona z 5.- 6.století.
Dnes v muzeu v Kyjevě
Ikona sv.Jana Předchůdce (Křtitele),
Sinaj, enkaustika, 5.století
Ikona Bohorodičky se
sv.Jiřím a Theodorem
aanděly, Sinaj, enkaustika,
5.- 6.století
Ikona Krista Pantokratóra,
Sinaj, 6.století
Ikona sv.Sergia a Bakcha sMandyliem, Sinaj, tempera, 6.století
Ikona “Starý dnů”.Pantokratór a
Emanuel.Sinaj, 6.-7.století
Ikona Nanebevstoupení
Krista, Sinaj, tempera,
9.století
Ikona Ukřížování Krista, Sinaj,
tempera, 9.století
Ikona Ukřížování Krista,
Sinaj, tempera, 1o.-
11.století
Ikona Žebřík Jana Klimaka,
Sinaj, tempera,11.-
12.století
Ikonografie Krista,
Bohorodičky, Deésis
Ikonografie Krista,
Bohorodičky, Deésis
Ikona Krista Pantokratóra, Sinaj,
5.století
Krista Pantokratóra Eleémón, mozaiková
ikona1.pol. 12.století
Vera ikon Krista
(mandylion,
acheiropoiétos)) z kostela
S.Bartolomeo degli Armeni
v Janově, Byzanc, konec
13.století, stříbrný oklad
Italie konec 14.stol.
Historie vzniku Mandylia a
světci:Apoštol Tadeáš a král
Abgaros (Konstantin II.
Porfyrogenétos ?) s mandyliem.
Snad křídlo triptychu, v jehož
středu bylo dnes ztracené
Mandylion.
Konstantinopol nebo Sinaj, 9.stol.
Vera ikon Krista
(mandylion,
acheiropoiétos).
Slovanské území
13.století,
chován v
katedrále v
Laonu.
IkonaKrista Trpitele, (Akra
Tapeinos, Basileos tés
doxés), mosaiková ikona,
chovaná v římském chrámu
S.Croce in Gerusaleme,
13.stoletíí
Ikona Krista Trpitele, (Akra
Tapeinos, Basileos tés
doxés, Car slavy)),
Balkán,14.století
Ikona Bohorodičky typu Hodegétria,
mosaiková ikona 14.století
Ikonografie
Bohorodičky:
1. Hodegétria
Ikona Bohorodičky se stříbrným
okladem (basmou), 14.století
Bohorodička dexiokratúsa (s
Ježíšem – Emmanuelem na
pravé ruce), mosaiková ikona
14.století
Bohorodičky Vladimirská typu
Glykofilúsa (sladce milující),
Konstantinopol, 12.století
Ikonografie
Bohorodičky:
2.Glykofilúsa
Bohorodičky typu Glykofilúsa,
mosaiková ikona, Byzanc
12.století
Bohorodička Glykofilúsa typu
Pelagonitissa.Řecko, 13.
století
Ikonografie
Bohorodičky:
2.(Glykofilúsa)
Pelagonitissa
Bohorodička Platyterra –
Blachernitissa, Sinaj, 12.století
Ikonografie
Bohorodičky:
3. Platyterra
(Platytera tú uranú -
obsáhlejší než
nebesa)
Bohorodička bolestná,
14.století
Deésis: Kristus soudce s přímluvci Bohorodičkou, Janem Předchůdcem,
apoštoly a světci, Sinaj, 13.století
Počátky ikonografie ikonostasu: řada Deésis
Deésis: Krista us s přímluvcem
Janem Předchůdcem,detail
předchozího obrazu, Sinaj
13.století
Deésis: Kristus
soudce s přímluvci:
Bohorodičkou a
Janem Předchůdcem
(Křtitelem), Sinaj,
12.století
Dvanáct hlavních
svátků,
slonovinové
diptychon,
9.století
Dódekaorton, dvanáct hlavních svátků
církevního roku
Metamorfósis,
Proměnění Krista, část
svátkové řady ranného
ikonostasu s Deésí
uprostřed, Sinaj,
12.století
První část svátkové řady se svátky Zvěstování Bohorodičce (Euangelismos),
Narození Krista (Gennésis), Obětování Krista v chrámě (Hypapanté -
Setkání Krista se starcem Symeonem), Křest Kristův (Baptisis), Proměnění
Krista (Metamorfósis), Vzkříšení Lazara.(Egersis tú Lazarú).
Konstantinopol, 14.století
Druhá část svátkové řady se svátky Poslední večeře (Mystikos deipnos,repr.
jen pravá část), Ukřižování (Staurósis), Sestoupení Krista do pekel
(Anastásis, vzkříšení starozákonních spravedlivých), Nanebevstoupení
Krista (Analépsis), Seslání Ducha svatého (Pentékosté, padesátníce),
Zesnutí Bohorodičky (Koimésis ) . Konstantinopol,14.století
Hexaptych s dvanácti hlavními svátky, na rubu sv.Petr a Pavel, archandělé
a hierarchové. Konstantinopol, 14.století (narozdíl od předchozího je zde
na místě Poslední večeře vyobrazen Vjezd Kristův do Jeruzaléma).
Dvanáct hlavních svátků,
prvníl část: Zvěstování,
Narození, Setkání se
Symeonem, Křest,
Proměnění, Vzkříšení
Lazara.
levá polovina mosaikového
diptycha, Konstantinopol
1.pol. 14.století, dnes
Florencie, Museo del
Duomo
Druhá část dvanácti
hlavními svátky: Vjezd
Kristův do Jeruzaléma ,
Ukřižování, Sestoupení do
pekel, Nanebevstoupení,
Seslání Ducha sv., Zesnutí
Bohorodičky.
Pravé křídlo diptycha,
Konstantinopol, 14.století
Zvěstování Bohorodičce,
mozaiková ikona,
Konstantinopol, počátek
14.století
Zvěstování Bohorodičce,
královské dveře ikonostasu,
15.století
Metamorfósis -Proměnění
Krista na hoře Tábor,
iluminace Tetraevangelia,
14.století
Ikona archanděla Gabriela,
Sinaj, 13.stol.
Ikona archanděla Michaela
Konstantinopol, 13.stol.
Apoštolové,
Konstantinopol,
13.- 14. stol.
Vidění Ezechielovo, Soluň,
mezi 1371 a 1393.
Ikona sv.Sergia a Baccha,
křižácké umění, S.Jean de Acre,
c.128o
Zesnutí Bohorodičky
(Koimésis), křižácké umění,
S.Jean de Acre, c.128o
Ukřižování Krista s Longinem a
Stefatonem, Chludovský žaltář,
1o.stol.
Iluminované
rukopisy
Kristus v zahradě Getsemanské, Chludovský žaltář, Konstantinopol 1o.stol.
Klanění tří králů, iluminace v Menologiu Basila II. Rukopis vznikl v
Konstantinopoli mezi r.979 - 984.
Žehnající Kristus,
Lekcionář, rukopis kolem
r. 1ooo
Obětování Izáka, Kosmas Indikopleustés,Křesťanská
ikonografie, Rukopis z počátku 11.století.
Vidění Ezechielovo, Homilie
Řehoře Naziánského, Rukopis
z let 1136-1155.
Král David s personifikacemi
Moudrosti a Proroctví, list ze
Žaltáře ? , Konstantinopol
2.pol.13.století
Sv.Lukáš a Jakub, Petr a Jan Theol., rukopis Praxapostolos,
Konstantinopol, c.128o – 13o3,dnes Vatikánská knihovna.
Evangelista Matouš,
Radoslavovo
Tetraevangelion, Srbsko
1429
T´oros Roslin, Poslední soud,
Tetraevangelion.
Armenie 1262
Armenie
Giovanni da Gaibana, Narození
Krista, Epištolář, Bologna 1259
ITALIE
Gentile Bellini, Kardinál Bessarion u
svého relikviáře sv.Kříže (staurothéka)
Relikviář sv.Kříže (Staurothéka)
kardinála Bessariona, který vyobrazil
Gentile Bellini na předchozím obr.
Konstantinopol,14.století.(noha
Benátky, 15.stol.)
Dnes Galerie Accademia, Benátky
Dostları ilə paylaş: |