- 13 -
Nikotin je první oficiální drogou nazvanou podle francouzského velvyslance 16. stol J.
Nicota, který působil u portugalského dvora. Právě on doporučil tabák francouzské královně
Kateřině Medicejské k užívání jako léku proti migréně. Šedivý, Válková (1988. s. 31) dále ve
své knize popisují, jak se užívání tabáku ve 2. polovině 16. století rozšířilo v Portugalských
koloniích. Zejména pak v Číně, Japonsku a Indii. Tabák byl také zdrojem vysokých státních
příjmů. Dodnes je tedy nejrozšířenější drogou, jak v pěstování, tak v obchodování, v užívání
včetně závislosti, která není právními předpisy zakázána.
„Chronická otrava nikotinem se nazývá nikotinismus. Dochází k němu tehdy, kouří-li
kuřák více jako 20 cigaret denně. Nikotinismus se projevuje: nespavostí, chronických zánětem
dýchacích cest, poruchami tepové frekvence, u mužů sníženou schopností potence až
impotencí atd.“ (Pokorný, 2002. s. 28).
Mezi novodobé závislosti patří kofeinismus. Je to návyk na kofein, který je obsažený např.
v černé kávě, Coca Cole nebo čaji a čokoládě. Jeho účinek je v množství 0,1 -0,3 g a zlepšuje
fyzický i duševní výkon. Je-li ovšem jeho množství větší jak 0,3 gramy, dochází k poklesu
koncentrace pozornosti, podrážděnosti, nespavost, pocit úzkosti atd.
1.3
ROZDĚLENÍ DROG
V této podkapitole bude věnována pozornost rozdělení samotných drog. Neexistuje
jednotné dělení drog. Každý z autorů vymezuje členění dle jiné kategorie, např: Kubánek
(2010. s. 5) uvádí: „Ve všech evropských státech se jasně rozlišuje mezi drogami takto:
•
Legální drogy - ty, které jsou „společensky“ dovoleny. Jako například: léky na
předpis a volně prodejné. Dále pak alkohol a tabák, které jsou společnosti tolerované.
•
Nelegální drogy – např.: konopí, amfetaminy, kokain, extáze, opiáty“.
Pokorný (2002. s. 21) na druhou stranu uvádí, že se v souvislosti s drogovými závislostmi
rozlišují tzv. měkké a tvrdé drogy.
o
Měkké drogy jsou drogy, které mají jen mírně aktivizující a zároveň utěšující
účinek na duševní rozpoložení. Patří mezi ně např. marihuana, hašiš.
o
Tvrdé drogy se od měkkých liš tím, že působí prudce a rychle, explozivně na
duševní rozpoložení. Patří mezi ně například crack, heroin, pervitin, kokain, braun.
- 14 -
1.4
DROGOVÁ ZÁVISLOST
Drogovou závislost můžeme rozdělit na závislost fyzickou: „Představuje stav organismu
vzniklý zpravidla dlouhodobým užíváním drogy. Při vysazení drogy, tj. při přerušení dávky,
resp. dávek, se dostavuje výskyt abstinenčních příznaků (tzv. abstinenční sydrom)“ (Pokorný,
2002. s. 22). A na závislost psychickou, kdy opět Pokorný (2002. s. 23) popisuje psychickou
závislost jako psychický stav vyvolaný podáváním drogy, který se projevuje různým stupněm
přání drogu užívat. Tento stav se projevuje v případě jejího nedostatku jako úzkost vyvolaná
neodolatelnou touhou po droze, a to i v případě, kdy člověk vědomě drogu užít nechce. Tato
úzkost způsobuje, že se snaží drogu si jakýmkoli způsobem opatřit.
Každý autor drogovou závislost definuje jinak, např. Šedivý s Válkovou (1988. s. 18,19)
ve své knize uvádějí, že termín „Drogová závislost“ je výsledkem termínů „toxikomanie“
a „návyk“. V definicích těchto dvou slov se objevovaly mnohé nepřesnosti a tak se tato dvě
slova spojily. Definice toxikománie podle Světové zdravotnické organizace z roku 1950 zní:
„Toxikománie je stav periodické nebo chronické intoxikace, která škodí jednici i společnosti,
a je vyvoláván opakovaným užíváním drogy (přírodní nebo syntetické)“. Návyk má zase
posle SZO tento obsah: „V tomto stavu není nutkavá potřeba drogy, nýbrž toliko silná touha
po ní. Tendence zvyšovat dávku je malá, nebo vůbec chybí: závislost na droze je psychická
a ne tělesná, chybí tudíž její odvykací syndrom a všechny škodlivé účinky padají na vrub
jedince než na kohokoli jiného.“
V roce 1969 tedy komise znalců z WHO přesně definovala drogovou závislost a to takto:
„Drogová závislost. Psychický a někdy také tělesný stav, vyplývající ze vzájemného působení
mezi živým organismem a drogou, charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi,
které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále nebo pravidelně pro její psychické účinky
a někdy také proto, aby se zabránilo nepříjemnostem plynoucím z její nepřítomnosti.
Tolerance může být přítomna nebo nepřítomna. Osoba může být závislá na více než jedné
droze“ (Šedivý, Válková, 1988. s. 19).
Závislost na návykových látkách patří mezi chronické onemocnění CNS. Je tedy velmi
závažným nejen zdravotním, ale i sociálním problémem.
Vavřinková a Binder (2006. s. 13) uvádějí, že závislost je psychický fenomén
charakterizovaný neodolatelným nutkáním k určitému chování, přáním změnit prožívání
- 15 -
reality, tendencí ke zvyšování dávek, neschopností omezit dané chování a nepříjemnými
pocity při vynechání drogy (abstinence).
Definitivní diagnózu závislosti by se dalo stanovit pouze tehdy, jestli během jednoho roku
došlo ke třem a více z následujících jevů, které uvádí Nešpor (2007. s. 10.): „Silná touha
užívat látku, potíže sebeovládání při užívání látky, tělesný odvykací stav, postupné
zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané látky, průkaz tolerance k účinku
látky jako vyžadování vyšších dávek látek, pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně
škodlivých následků“. Můžeme tedy říci, že se jedná o znaky závislosti.
Následky závislosti; duševní poruchy vyvolané v důsledku užívání
návykových látek:
Takto uvádí následky závislosti Nešpor (2003. s. 24):
Akutní intoxikace: jde o stav, kdy lze jasně prokázat užití návykové látky v blízké
minulosti.
Škodlivé užívání návykových látek: při něm dochází k tělesnému nebo duševnímu
poškození v důsledku návykové látky. Trvání příznaků je nejméně 1 měsíc nebo se
vyskytovalo opakovaně během 12 měsíců.
Závislost na návykových látkách: fyzická a psychická.
Odvykací syndrom: nedávné vysazení če redukce látky po opakovaném nebo dlouhodobém
užívání a to, aby byly příznaky v souladu se známými znímkami odvykacího syndromu…
Psychotická porucha podmíněna psychotropními llátkami: začátek poruchy nastal při
užívání nebo nejpozději 2 dny po užití, psychotické známky trvají déle než 48 hodin
a porucha trvá kratší dobu než 6 měsíců.
Amnestický syndrom: jedná se o syndrom sdružený s chronickým výrazným zhoršením
krátkodobé paměti. Patří sem např: Korsakova psychóza, při které postižený nahrazuje
výpadky paměti konfabulacemi
4
.
4
Konfabulace- chorobná obrazotvornost. Zdroj: http://slovnik-cizich-
slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=konfabulace
Dostları ilə paylaş: |