Příloha č. 2 Studijní materiál Historie chemie – kompletní text Text zpracovaný autorem této závěrečné práce je zobrazen černou barvou písma, text který byl již součástí diplomové práce Petry Křivánkové1 je zobrazen šedou barvou písma

Argon

• 
  chemická značka: Ar
  
• 
  název: - český: Argon, - anglický: Argon, - latinský: Argon
  
• 
  původ názvu: název je odvozen z řeckého argos (= netečný)
  
• 
  doba objevu: o přítomnosti argonu ve vzduchu uvažoval již v roce 1785 Henry Cavendish, ale až v roce 1894 ho izolovali Sir William Ramsay a Lord Rayleigh
  
• 
  získávání v době objevu: argon zůstal jako zbytek po odstranění ostatních složek vzduchu (dusík, kyslík, vodní pára, oxid uhličitý)
  

• 
  použití v době objevu: v době objevu neměl argon žádné praktické využití, dnes se využívá především jako ochranná atmosféra, kapalný argon se používá při odstraňování některých typů nádorů
  

• 
  naleziště v době objevu: tento plyn je součástí atmosféry
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: tento plyn je součástí atmosféry
  

Arsen

• 
  chemická značka: As
  
• 
  název: - český: Arsen, - anglický: Arsenic, - latinský: Arsenicum
  
• 
  původ názvu: původ řeckého názvu arsenikon je odvozen příponou -on z perského az-zarníkh
  
• 
  doba objevu: vlastnosti sulfidu arsenitého a odvozených sloučenin byly známy v 5. století př. n. l., elementární arsen až ve 13. století n. l.
  
• 
  získávání v době objevu: o izolaci elementárního arsenu se zasloužil Albertus Magnus, který jej získal zahříváním auripigmentu (As₂S₃) s mýdlem
  
• 
  použití v době objevu: sloučeniny arsenu se používaly jako jed při nástrahách na hlodavce, byly také častým nástrojem travičů, některé sloučeniny arsenu se užívaly jako léky
  
• 
  naleziště v době objevu: oblast Zakavkazska
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo
  

Astat

• 
  chemická značka: At
  
• 
  název: - český: Astat, - anglický: Astatine, - latinský: Astatinum
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova astatos (= nestabilní)
  
• 
  doba objevu: existenci astatu předpověděl už v roce 1869 Mendělejev, ale jako prvek byl objeven až v roce 1940 na Kalifornské univerzitě v Berkeley. O objev se zasloužili Dale R. Corson, Kenneth Ross MacKenzie a Emilio Segrè.
  
• 
  získávání v době objevu: astat ²¹¹At byl poprvé získán bombardováním bismutu ²⁰⁹Bi alfa částicemi. V přírodě se astat téměř nevyskytuje, má velice krátký poločas rozpadu.
  

• 
  použití v době objevu: astat neměl v době objevu žádné praktické využití. Dnes se využívá v medicíně jako zdroj částic alfa, ale jeho využití je silně omezeno krátkým poločasem rozpadu. Výhodou při lékařském využití je, že astat neprodukuje pronikavější záření beta, které by poškodilo okolní tkáně.
  

• 
  naleziště v době objevu: astat se přírodě téměř nevyskytuje, získává se uměle
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: astat se přírodě téměř nevyskytuje, získává se uměle
  

Baryum

• 
  chemická značka: Ba
  
• 
  název: - český: Baryum, - anglický: Barium, - latinský: Baryum
  
• 
  původ názvu: název prvku je odvozený od řeckého slova barys (= těžký)
  
• 
  doba objevu: Carl Scheele zkoumal v roce 1774 minerál baryt a došel k závěru, že obsahuje dosud neznámý prvek. Samotné baryum jako první izoloval Humphry Davy v roce 1808.
  
• 
  získávání v době objevu: baryum se zpočátku získávalo elektrolýzou jeho solí, dnes se vyrábí redukcí oxidu barnatého hliníkem
  
• 
  použití v době objevu: k prvnímu využití barya došlo ke konci 19. století, kdy se peroxid barnatý využíval k výrobě kyslíku. Tento proces byl však brzy nahrazen elektrolýzou vody a destilací zkapalnělého vzduchu. V roce 1908 byl síran barnatý poprvé použit jako kontrastní látka při rentgenovém vyšetření trávicího traktu.
  
• 
  naleziště v době objevu: Itálie
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo (dnes evidována ložiska Běstvina, Bohousová, Křižanovice)
  

Berkelium

• 
  chemická značka: Bk
  
• 
  název: - český: Berkelium, - anglický: Berkelium, - latinský: Berkelium
  
• 
  původ názvu: prvek byl pojmenován po univerzitě v Berkeley v Kalifornii
  
• 
  doba objevu: berkelium poprvé připravili Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso v roce 1949 na univerzitě v Berkeley v Kalifornii
  
• 
  získávání v době objevu: berkelium bylo poprvé připraveno ozařováním americia ²⁴¹Am částicemi alfa
  
• 
  použití v době objevu: berkelium nemá žádné praktické použití, využívá se pouze v základním vědeckém výzkumu při přípravě prvků s vyšším protonovým číslem
  
• 
  naleziště v době objevu: berkelium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: berkelium je uměle získaný prvek, v přírodě se nevyskytuje
  

Beryllium

• 
  chemická značka: Be
  
• 
  název: - český: Beryllium, - anglický: Beryllium, - latinský: Beryllium
  
• 
  původ názvu: současný název navrhl Wöhler odvozením od nerostu beryllu
  
• 
  doba objevu: zelená odrůda berylu, byl znám již ve starověku, avšak nebyly známy jeho nejdůležitější složky; kovové beryllium se podařilo připravit až v roce 1828
  
• 
  získávání v době objevu:
  
  • 
    kovové beryllium bylo poprvé připraveno nezávisle dvěma vědci: F. Wöhlerem a A. Bussym
    
  • 
    roku 1898 poprvé kov elektrolyticky připravil P. Lebeau
    
  • 
    první technickou přípravu beryllia navrhl v roce 1932 A. Stock a H. Goldschmidt
    
• 
  použití v době objevu: výroba různých slitin (např. s mědí tvoří berylliový bronz) nebo jako konstrukční materiál pro letectví
  
• 
  naleziště v době objevu: Evropa
  
• 
  naleziště v Čechách v době objevu: není známo