SEZNAM MÍSTOPISNÝCH POJMŮ Z ČR
Geomorfologické členění ČR
Systém
|
Subsystém
|
Provincie
|
Soustava
|
Hercynský systém
|
Hercynská pohoří
|
Česká vysočina
|
Šumavská
|
Českomoravská
|
Krušnohorská
|
Krkonošsko-jesenická
|
Poberounská
|
Česká tabule
|
Epihercynské nížiny
|
Středoevropská nížina
|
Středopolské nížiny
|
Alpsko-himalájský systém
|
Karpaty
|
Západní Karpaty
|
Vněkarpatské sníženiny
|
Vnější Západní Karpaty
|
Panonská pánev
|
Západopanonská pánev
|
Vídeňská pánev
|
ČESKÁ VYSOČINA
I. Šumavská soustava
-
Šumavská hornatina - Šumava (Plechý 1378 m): plutony, Biosf. rezervace, NP, mokřady (slatě), NPR
- Šumavské podhůří
- Novohradské hory: NPR Žofínský prales
- Novohradské podhůří
2. Českoleská oblast - Český les (Čerchov 1042 m): stupňovitá hrásť (zlomový svah v ČR)
II. Českomoravská soustava
1. Středočeská pahorkatina - Středočeský pluton, Blanická brázda (tektonicky podmíněná)
2. Jihočeské pánve - Českobudějovická a Třeboňská : tektonicky podmíněné, křídové sedim.
3. Českomoravská vrchovina- budovaná krystalickými horninami (granitoidy), na okraji pahorkatiny
- Železné hory: težba Fe rud
- Hornosvratecká vrchovina → Žďárské vrchy (Devět skal 836 m)
4. Brněnská vrchovina - brněnský pluton obklopený vápenci, pískovci, droby a břidlicemi (1-h)
- Boskovická brázda
- Bobravská vrchovina
- Drahanská vrchovina: klenba budovaná drobami, břidlicemi, slepenci, vápenci (Moravský kras), granitoidy
III. Krušnohorská soustava
1. Krušnohorská hornatina - Smrčiny (Háj 758 m)
- Krušné hory (Klínovec 1244 m): kerné pohoří → klínová kra, třetihorní sopečná činnost → čedičové vrchy (Božídarský špičák), široce rozevřená i hluboce zařezaná údolí
- Děčínská vrchovina: rozdělena tokem Labe, Jetřichovické skalní město → Pravčická brána (CHKO Labské pískovce), NP České Švýcarsko
2. Podkrušnohorská oblast - České středohoří (Milešovka 837 m): rozděleno tokem Labe → průlomové údolí Labe „Porta Bohemica“, třetihorní vulkanismus → vyklenutí povrchu → tvary (lakolit, batolit), CHKO
- Doupovské hory (Hradiště 834 m) : stratovulkán, řeka Ohře vytváří nucený meandr
- Chebská pánev : křížení zlomových linií → Komorní hůrka a Železná hůrka – sopka pleistocenního původu, bahenní sopky, NPR SOOS
- Sokolovská pánev : náplavové kužely
- Mostecká pánev : sprašové závěje
3. Karlovarská vrchovina - Slavkovský les
- Tepelská vrchovina
IV. Krkonošsko-jesenická soustava
1. Krkonošská oblast - Krkonoše (Sněžka 1602 m): krkonošské hřbety x rozsochy, ledovcová modelace – periglaciální tvary (tor – Dívčí kameny), Luční hora, Studniční hora, botanické lokality: Čertova rokle; NP, Pančavské rašeliniště, Mumlavské vodopády, biosférická rezervace UNESCO
- Krkonošské podhůří : Bozkovské jeskyně
- Šluknovská pahorkatina
- Lužické hory (Luž 793 m - znělec): pseudokrasová Ledová jeskyně, CHKO
- Frýdlantská pahorkatina
- Žitavská pánev: tektonická sníženina
- Ještědsko-kozákovský hřbet: okraj České tabule
- Jizerské hory (Smrk 1124 m): Bukovec – nejvyšší sopka ve střední Evropě
2. Orlická oblast - Broumovská vrchovina: skalní města – Adršpašsko-teplické sklaní město, stolové hory (př. Ostaš a Hejda)
- Orlické hory (Velká Deštná 1115 m): součást orlicko-kladské klenby → prolomení
3. Jesenická oblast - Zábřežská vrchovina: Javoříčské a Mladečské jeskyně
- Mohelnická brázda: tektonická sníženina
- Králický Sněžník (1423 m): pramen řeky Moravy
- Rychlebské hory: vápencová oblast → jeskyně Na Pomezí
- Hrubý Jeseník (Praděd 1491 m): mrazové zvětrávání – Petrovy kameny, periglaciální tvary – TOR (Vozka), tlak Alpskohimalájského vrásnění → kerná stavba, CHKO
- Nízký Jeseník (Slunečná 800 m): kra ukloněná k V, čtvrtohorní vulkanity, pramen řeky Odry v Oderských vrších, vodní nádrže, kulm (břidlice, slepence)
V. Poberounská soustava
1. Brdská oblast - Brdská vrchovina: břidlice, pískovce, křemence
- Pražská plošina : říční terasy Vltavy, oblast Barrandienu
2. Plzeňská pahorkatina - metamorfované horniny
VI. Česká tabule
1. Severočeská tabule - kaolinické, vápnité pískovce prostoupené drobnými bazaltovými tělesy, strukturní denudační reliéf, CHKO Český ráj – Prachovské skály, Hrubé skály, …)
2. Středočeská tabule - neovulkanity – Říp, erozně-denudační reliéf, křídové pískovce a slínovce
3. Východočeská tabule
STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA
I. Středopolské nížiny
1. Slezská nížina - sprašové hlíny
ZÁPADNÍ KARPATY
I. Vněkarpatské sníženiny
1. Západní Vněkarpatské sníženiny
- Dyjskosvartecký úval: sníženina s plochým reliéfem, sedimenty (4-h)
- Vyškovská brána: tektonická sníženina, kvartérní sedimenty
- Hornomoravský úval: náplavové kužely, CHKO Litovelské Pomoraví
- Moravská brána: sprašové pokryvy, zalednění
2. Severní Vněkarpatské sníženiny
- Ostravská pánev: 3 a 4 h sedimenty, karbonské sedimenty → černé uhlí, antropogenní tvary
II. Vnější Západní Karpaty
1. Jihomoravské Karpaty - Mikulovská vrchovina: flyšové pískovce a jílovce, jurské vápence → Pavlovské vrchy
2. Středomoravské Karpaty - Ždánický les
- Chřiby
3. Slovensko-moravské Karpaty
- Vizovická vrchovina
- Bílé Karpaty: plochá hornatina z pískovců a jílovců, CHKO Bílé Karpaty
- Javorníky (Javorník 1019 m): skalní město Pulčínské skály
4. Západobeskydské podhůří
- Podbeskydská pahorkatina
5. Západní Beskydy - Hostýnsko-vsetínská hornatina: sesuvy
- Rožnovská brázda: sníženina ve zvrásněných souvrstvích
- Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323 m): CHKO Beskydy
- Jablunkovská brázda
- Slezské Beskydy (Velká Čantoryje 995 m)
ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV
1. Vídeňská pánev - Jihomoravská pánev → Dolnomoravský úval
Hydrologické poměry ČR
základní znaky hydrografické sítě ČR
-
hlavní evropské rozvodí – trojný bod = Kralický Sněžník – styčný bod všech tří úmoří
-
Severní moře
-
Baltské moře
-
Černé moře
-
vodní režim je určen chodem počasí (srážky a výpar), 1/3 odteče – 2/3 se vsáknou, vypaří, spotřebují rostlinstvem
-
povrchový odtok : sklon svahů, mocnost zvětralin, typ či druh půd, vegetační kryt, člověk
-
specifický odtok: nejnižší v rovinách a nížinách, největší – Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, Hrubý Jeseník a Beskydy
-
toky transportují plaveniny i splaveniny
-
za poslední dvě století zkrácena říční síť asi o 4 500 km
-
převládají horní úseky toků v nižších pohořích → malé možnosti energetického využití
-
do 12. století přirozený režim toku řek, poté napřimování toků člověkem
systém LABE
-
pramen v Krkonoších – Labská louka (1384 m n.m.)
-
379 km dlouhý, průměrný průtok na hranicích 308 m3.s-1
-
hydrografická síť je vějířovitého typu
-
nevyrovnaný spád horního toku → vodopády: Labského dolu a Obřího dolu (tektonicky podmíněné, rozdílná odolnost hornin, glaciální geneze – stupeň karu)
-
7 přítoků s plochou povodí větší než 1000 km2
3 pravostranné: Jizera (v Brandýse n/L), Cidlina (Nymburk), Ploučnice (Děčín)
4 levostranné: Orlice (Hradec Králové), Vltava (Mělník), Ohře (Litoměřice), Bílina (Ústí n/L)
Vltava: Teplá a Studená Vltava, Malše, Lužnice s Nežárkou, Otava, Sázava, Berounka s
Mží; Vltavská kaskáda: Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Vrané
-
3 přehrady: Labská, Les Království (Dvůr Králové n/L), Střekov (Ústí n/L)
systém MORAVY
-
pramen v celku Kralického Sněžníku (1380 m n.m.)
-
358 km dlouhá, průměrný průtok na soustoku s Dunajem 120 m3.s-1
-
přítoky z Hrubého Jeseníku mají ráz bystřin – Krupá, Braná, Desná
-
přítoky: Moravská Sázava, Třebůvka, Oskava, Bystřice, Bečva, Moštěnka, Rusava, Olšava, Dyje s Jihlavou a Svratkou(Svitava)
-
meandrující úseky v Litovelském Pomoraví
systém ODRY
-
4 základní oblasti:
-
SV Morava
-
Jesenický výběžek (Osoblaha, Bělá)
-
Broumovská vrchovina (Stěnava)
-
Frýdlantsko a Šluknovsko (Lužická Nisa, Smědá)
-
pramen ve voj. Prostoru Libavá na JV svahu Fidlova kopce (633 m n.m.)
-
na území ČR vytváří Odra 2 tektonicky podmíněné zákruty
-
120 km dlouhá, průměrný průtok na hranicích43 m3.s-1
-
přítoky: Opava s Opavicí a Moravicí, Ostravice s Morávkou, Olše
Vodní kanály v ČR
Schwarzenberský plavební kanál – propojuje Vltavu s Dunajem, splavování dřeva ze Šumavy do Vídně, 1775
Zlatá stoka – napájení rybníků na Třeboňsku
Opatovický kanál – vybudován Perštejny k napájení rybníků
Baťův plavební kanál – mezi Otrokovicemi a Rohatcem, k dopravě lignitu
Jezera
-
ledovcového původu – Šumava (Černé, Čertovo, Černé, Prášilské, Laka), Krkonoše (Mechové jezírko)
-
říčního původu – tok Dyje př. Květné j., rychle zanikají
-
hrazená sesuvem – Mladotické jezero (Střela, při těžbě pískovce), Vsetínské vrchy
-
krasová jezera – Hranické jezírko; pseudokrasová jezera: př. Mořské oko u Pusteven
-
rašelinná jezera – Velké a Malé Mechové Jezírko, Velké jeřábí jezero (Krušné hory)
-
antropogenní jezero – Kamencové jezero u Chomutova
Vodní nádrže
→ rybníky, vodní nádrže
RYBNÍKY
-
Kladrubská listina → 1115 nejstarší dochované záznamy o budování rybníků
-
Karel IV. → Velký Dokeský rybník (Máchovo jezero
-
Největší rozmach ve 14. a 15. století
-
V 17. století rušení → konkurence dovážených ryb, snaha získat více zemědělské půdy
-
Vznik rozsáhlých rybničních soustav
1. Třeboňská rybniční soustava
- Rožmberk (Lužnice) → nejrozsáhlejší
- Horusický rybník
- rybník Dvořiště → největší objem
2. Hlubocká rybniční soustava
- Bezdrev (Perštejni)
- Dehtář
3. Žďárská rybniční soustava
- Velké Dářko, Malé Dářko
4. Dokeská oblast
- Velký dokeský rybník
5. Tovačovské rybníky
- Hradecký, Zámecký, Skašov
6. Lednicko-valtická oblast
- Nesyt
PŘEHRADNÍ NÁDRŽE
Podle funkce:
-
zdroj pitné vody
→ Vír (Svratka), Želivka=Švihov (Želivka), Kružberk, Slezská Harta
-
zdroj vody pro průmysl
→ Hněvkovice (pro JETE), Dalešice (Jihlava), Žermanice (Lučina)
-
hydroenergetické přehrady
→ Dalešice, Dlouhé stráně, Štěchovice
→ přehrady s vodními elektrárnami: Lipno I,II, Orlík (největší V), Kamýk, Slapy, Vrané
4.) regulace průtoků
→ zejména v horských oblastech,př. Harcov (ochrana Liberce)
-
zavlažování
→ Rozkoš, Nové Mlýny
Podpovrchové vody
vody prosté < 1g/l < vody minerální
Prosté vody
-
Česká křídová tabule
-
Broumovská vrchovina, Děčínská vrchovina
Minerální vody
1. Podkrušnohorská zřídelní oblast
Františkovy Lázně – max. mineralizace 23g/l, sirné prameny
Mariánsko-lázeňská oblast – max. mineralizace 12g/l, 40 pramených studených kyselek
Karlovarská oblast – údolí říčky Teplé, vytváří se chemickou sedimentací aragonitový krunýř, horké vody – Vřídlo (73°C)
Doupovské hory
Jáchymovsko – radioaktivní teplé minerální vody
2. Frýdlantsko
Jizerské hory, Lázně Libverda
3. Hradecko-pardubická oblast
Janské Lázně – nejstarší
Lázně Bohdaneč
4. Jesenicko
Velké Losiny (sirné prameny), Lázně Bludov, Lázně Jeseník (Priessnitzovy lázně), Karlova Studánka
5. střední Morava
Teplice nad Bečvou, Horní moštěnice
Dostları ilə paylaş: |