Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Moderní biologie

reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Praktické cvičení z biologie C04
ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková

G a SOŠPg Čáslav

PRACOVNÍ LIST K PRAKTICKÉMU CVIČENÍ Z BIOLOGIE C04

TÉMA: Rostlinná buňka a její části

1. 
   Metodický pokyn
   

Předmět	cvičení z biologie, seminář z biologie
Třída	1. – 4. ročník SŠ
Časová náročnost	90 min
Forma	praktické cvičení
Organizace	samostatná práce nebo práce ve dvojicích
Cíl	prohlédnout si rostlinnou buňku a její části
Pomůcky a materiál	mikroskop, pomůcky k mikroskopování, plody ptačího zobu, šípku, pámelníku, oddenek kosatce, cibule, poděnka (Tradescantia)
Poznámky	řešení opakovacích úloh je v kapitole teoretický úvod

2. 
   Teoretický úvod
   

Typickou součástí rostlinné buňky jsou vakuoly. Vakuoly jsou útvary ohraničené polopropustnou membránou – tonoplastem. V buňkách dělivých pletiv je několik menších vakuol, které postupně splývají, takže v dospělých buňkách se většinou nachází jen jedna centrální vakuola. Centrální vakuoly pak zaujímá až 90% objemu buňky. Ve vakuolách se uskutečňuje rozklad látek, jsou v nich uloženy zásobní látky, meziprodukty metabolismu, látky toxické a enzymy. Vakuoly jsou také zásobárnou vody pro buňku. Vakuoly jsou vyplněny buněčnou šťávou. Jedná se o vodný roztok organických a anorganických látek, který obsahuje například cukry, bílkoviny, aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva. V buněčné šťávě vakuol se vyskytují barviva rozpustná ve vodě. Jedná se o antokyany. Antokyany zbarvují květy a plody, jsou obsaženy například v listech červeného zelí. Barva antokyanů se mění podle reakce buněčné šťávy vakuol – kyselé roztoky antokyanů jsou červené, neutrální roztoky jsou fialové a zásadité roztoky modré. Vakuoly u buněk bobulí ptačího zobu také obsahují roztoky antokyanů. U nepoškozených buněk díky nim můžeme pozorovat umístění vakuoly a její membrány. Je-li koncentrace látek ve vakuole vysoká, tvoří se krystaly. Takovým případem je například vznik šťavelanu vápenatého při reakci přebytku jedovaté kyseliny šťavelové s vápenatými ionty. Šťavelan vápenatý se v krystalech nachází i jako inkluze v protoplastu buněk. V buňkách usychající slupky cibule jsou četné krystaly šťavelanu vápenatého. V buňkách stonku poděnky (Tradescantia) můžeme pozorovat jehlicovité krystaly šťavelanu vápenatého (rafidy – dlouhé tenké zašpičatělé krystaly jehlicovitého tvaru).

Mezi charakteristické organely rostlinných buněk patří plastidy. Plastidy jsou semiautonomní organely. V buňkách dělivých pletiv se vyskytují ve formě proplastidů, které se mohou podle světelných podmínek vyvinout v různé typy plastidů. Při dostatečném osvětlení vznikají chloroplasty, v buňkách bez chlorofylu leukoplasty, ve stárnoucích buňkách chromoplasty. Chloroplasty a chromoplasty obsahují pigmenty. Chloroplasty obsahují chlorofyl, vyskytují se v zelených částech rostlin a jsou fotosynteticky aktivní. Chromoplasty jsou fotosynteticky neaktivní plastidy. Chromoplasty obsahují žlutá (xantofyly), oranžová a červená barviva (karoteny). Nachází se v plodech, květech, někdy v kořenech a v podzimním listí (žloutnutí listí – vznik z chloroplastů rozpadem chlorofylu). Karoteny jsou také příčinou červeného zbarvení dužniny šípků. Tato barviva se nacházejí v pentlicovitých chromoplastech oranžové až červené barvy. Leukoplasty neobsahují žádná barviva, syntetizují a ukládají různé látky. Nejčastějším typem leukoplastů jsou amyloplasty, které ukládají škrob. Leukoplasty můžeme pozorovat v buňkách dužniny pámelníku a v buňkách zásobního pletiva oddenku kosatce.

3. 
   Praktické cvičení z biologie č. 3 – návrh protokolu
   

Praktické cvičení z biologie č. 3

Jméno a příjmení: ______________________________

Škola: ______________________ Protokol č.: ______

Třída: _______ Skupina: _______ Datum: __________

Téma: Rostlinná buňka a její části

Úkoly:

1. 
   Zhotovte preparát vakuol buněk dužniny plodu ptačího zobu.
   
2. 
   Zhotovte preparát chromoplastů oplodí šípku.
   
3. 
   Zhotovte preparát leukoplastů buněk dužniny pámelníku.
   
4. 
   Zhotovte preparát leukoplastů zásobního pletiva oddenku kosatce.
   
5. 
   Zhotovte preparát krystalů šťavelanu vápenatého z buněk slupky cibule.
   
6. 
   Zhotovte preparát krystalů šťavelanu vápenatého z buněk stonku poděnky (Tradescantia).
   

Pomůcky:

Postup práce:

Vypracování: Celkové zvětšení:

Závěr:

4. 
   Opakování
   

1. 
   Jaké funkce mají vakuoly?
   

2. 
   Jak se mění tvar a velikost vakuol během vývinu rostlinné buňky?
   

3. 
   Popiš složení buněčné šťávy vakuol.
   

4. 
   Která barviva se vyskytují v buněčné šťávě vakuol? Které části rostlin zbarvují?
   

5. 
   Jak se mění barva antokyanů podle reakce buněčné šťávy vakuol?
   

6. 
   Uveď příklad látky, která při vysoké koncentraci ve vakuole tvoří krystaly. Popiš reakci, při které vzniká.
   

7. 
   Co jsou to rafidy? Kde se s nimi setkáme?
   

8. 
   Uveď barevné fotosynteticky neaktivní plastidy. Která barviva obsahují?
   

9. 
   V kterých částech rostlin se nachází barevné fotosynteticky neaktivní plastidy?
   

10. 
    Charakterizuj leukoplasty. Jmenuj nejčastější typ leukoplastů.
    

5. 
   Použitá literatura
   

1. 
   Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007.
   
2. 
   Jurčák, J.: Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin. Třebíč, Nakladatelství Radek Veselý 2007.
   
3. 
   Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993.
   
4. 
   Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003.
   
5. 
   Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998.