Habeo adj rtf #



Yüklə 7,04 Mb.
səhifə1/61
tarix14.05.2018
ölçüsü7,04 Mb.
#43961
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   61


HABEO_ADJ_RTF
#------------------------------------------------------------

#

# Korpus : syn2000



# Popis : mít 03

# Dotaz : ([lemma="mít"] [] {0,4} [tag="N...4.*"] [(tag="A...4.*") & (lemma=".*[nt]ý")]) within s

# CQP : ([lemma="mít"] [] {0,4} [tag="N...4.*"] [(tag="A...4.*") & (lemma=".*[nt]ý")]) within s

#

# Velikost: 3712



# Kontext : vlevo 2 , vpravo 2

#

# Uľivatel: cermak



# Datum : 1d.1m.2004 1H:52

#

#------------------------------------------------------------


Kdyby u

inil jinak , se zlou by se potázal . Jednak jako břitvu a jednak její hmotnost dosahovala téměř dvojnásobku hmotnosti Drndálka . A tak Drndálek svou ženu poslouchal jako hodinky , jako cvi

ená opice svého krotitele .
I oficíři uznali , že by tam byl platný jak mrtvému pytlákovi brokovnice s uřezanou hlavní . Vítězslav o všech vojácích z povolání tvrdil , že homóza . Že tato nemoc je velice nakažlivá a někdy nakazí i záložáky .
Za co vlastně berete peníze , když ani nevíte , co se děje v lese a jak se przní původnost přírody . To vedení ! " řekl jeden z ochránců a druhý k tomu dodal , ať jim pořád neříká chlapci , protože oni jsou dobrovolní ochránci přírody . Že tady mají nějaké familiární zvyky .
Měli jsme to zapotřebí , Vašek a Kadlík se přece jen trochu ušpinili , když pomáhali spravovat díry v Království skládanek , a já jsem měl prsty modré od inkoustové tužky , kterou jsem obkresloval a doplňoval mapu Říše pohádek . Když jsem pak seděl s

istýma rukama u ve

eře , v kapse a byl jsem na ni velmi pyšný . Věděl jsem , že zítra k nám přijde strýček Bosko , a nemohl jsem se už ani do

kat , co řekne , až mu tu mapu ukážu .


Všechno , co jsme viděli v té kouzelné zemi , kde se každému splní všechna přání , bylo sice krásné , ale vraceli jsme se vlastně s prázdnýma rukama . Nenesl jsem v hrsti ani sojčí pírko , které jsem si přinesl z království půlapůlského , ani jsem té , na které jsme zakreslili své objevy v Říši pohádek . Ze Země splněných přání jsme si odnášeli jedině ty úkoly krasopisně napsané někým jiným .
Firma Binney v Pensylvánii každým rokem vyrobí asi dvě miliardy těch olejovitých ty

inek radosti a vyváží je do všech zemí Spojených národů . Voskovky Crayola jsou jednou z mála věcí , které

né> . Zelenožlutá krabi

ka se od roku 1937 nezměnila .


Jedním gestem se obrací k odchodu a já si od něj beru tužku a papír a zamyšleně píšu : " Ano . Ano , přeju si . " Pozorný malý podnikatel vážně přikývne .
Vyrazil rychlým krokem ke svému domu . Někde uvnitř cítil hlodavou bolest , kterou nedokázal definovat , tomu , když někdo nedokáže vyvolat z paměti slovo , které má na jazyku ; jen kdyby se ještě trochu snažil , vzpomněl by si , kde byl .
Vysoko nahoře stálo na římse sedm kamenných býků ; každý býk o jakousi kouli a nevzrušenýma o

ima pozoroval scénu pod sebou . Podlaha byla velmi kluzká , takže bylo obtížné udržet se na nohou , a Lowry se těžce zachytil špinavého závěsu po pravé ruce .


Gros - Liberté , ztroskotaný saxofonista , jehož orchestr se rozpadl , řešil s otevřenými ústy nějakou rumovou nepříjemnost ; Kalík , šofér na radnici a funkcionář Pokrokové strany Martiniku , na kolenou a nejspíš si dával šlofíka ; prodava

ka šerbetu Sidoniska a Kolumbijka Conchita , která stála trochu stranou rozpolcená mezi touhou dovědět se , jak to dopadne , a chutí jít domů ;


Vsadili byste se , že je to dobrák od kosti , nebýt toho huňatého obočí , které je zdvojením štítku jeho brigadýrky , a především jeho očí : dva vražedné acháty . Na té fotce má ruce v bok , to je postoj , který na rakvi podle starých obrázků koloniálních lovů ( ze kterých byl nejspíš celý pry

) . A co dál ?


Tak já se budu tvářit jak na Květnou neděli . . . Když se téměř o

ištěný kuli vrátil ,

ekaný Bouaffessův úsměv stejné> účinky : trumpeta , smrad , třesení a tak dále . Ďábel ho beze slova zase chytl za límec a odvlekl ho .
Cizinec zrudl a objednal dvě omelety se šunkou a frites a dvě alsaská piva , aniž se poradil se svou spole

nicí . Pak se odebral na záchod , aby znovu nabral odvahu - pravděpodobně přesvěd

ený , že mu žena neute

e - a když se vrátil ,

esané> , ale jeho pach připomínal Ostrakovové moskevské metro a moskevské tramvaje a moskevské vyšetřovací místnosti . Když se vracel z toalety , poznala bezpe

něji , než kdyby jí to řekl , že patří k nim , jak se obávala .


Celou dobu pozoroval Smileyho ve zpětném zrcátku . v afro - stylu . Bílé ruce měl pe

livě pěstěné .


Smiley nepoznal , jestli je to hol

i

ka nebo chlape



ek , ani si nemohl vzpomenout . Dítě

ku zabořenou> do jejího ramene a ona mu přikrývala rukou ústa , aby nekři

elo . Stella se vyzývavě a vzdorovitě dívala na Smileyho přes dětskou hlavi

ku .
Jeho hnědé o

i , zrudlé celono

ním bděním , měly sklíčený výraz .

erný blejzr a na nohách naleštěné

erné vysoké boty , které mohly být jezdecké . Šedé vlasy měl upravené s vojenskou přesností , hustý knír pe

livě zastřižený .
Pochopitelně je pozorovala . na střechu auta , řídítky dolů , a ta žena řídila . Byla to velká silná žena , tak trochu jako matka Felicity , ale ne tak křesťanská , s vlasy tak rudými , že by to mohlo podráždit býka .
Velvyslanec nebude nic namítat , ale jak Grigorjev zdůvodní svou páte

ní nepřítomnost před ostatními ? To není problém , odpověděl Grigorjev , je dovoleno vyměnit si pátek za sobotu , takže může . Grigorjev se blížil ke konci své výpovědi a zářivě se usmál .


" Výborně , děkuju . ? " " Prohodil jsem si službu . "
" Výborně , děkuju . Neměl jsi ? " " Prohodil jsem si službu . "
" Vlastník tohohle 2CV je proslavený svou roztržitostí ; nejspíš ani ené> . " " A ten druhý muž . . . jaké má na ten ve

er alibi ? "
Philippa tiše zasténala .

i , hlavu nakloněnou> na stranu ; na

elo se jí lepily zplihlé pramínky

erných vlasů .


O tom jsem vůbec neslyšela ; všichni jsme tenkrát jen Maureen . Co se stalo ? "
" To je právě ono : zapomněl . On prostě nepočítá s tím , že druzí mohou požadavky , prostě tomu nevěnoval jedinou myšlenku . Cítila jsem se jako hostitelka úplně pod psa .
" Volá Mark , " sdělovala . " Už a tuhle neděli pojede závod v Oulton Parku . Jestli prý bychom se nepřijeli podívat . . .
" Na co se ho chcete zeptat ? " , ale nedostal jsem se k ní . Dveře se otevřely , vyšel z nich Cramer a ocitl se mezi námi .
Jeho zevnějšek ji odpuzoval . Bezdomovec byl malý , vychrtlý , elo pokryté> zaschlými strupy . " Copak se ti nelíbí ? " zašklebil se Teddy .


" Jistě , " ušklíbl se znechuceně Green . " elo plné> strupů . Pořád si na ně sahal . "


Řekněte Jamesonovi , že na celým Božím světě neexistuje důvod , pro

by měla jednotka klesnout pod dvacet osum

tyři . Pro

by letos v září hlad jako kterékoli jiné září ? Vzpomínáte si , co jsem říkal ?


Řekněte Jamesonovi , že na celým Božím světě neexistuje důvod , pro

by měla jednotka klesnout pod dvacet osum

tyři . Pro

by letos v září neměli hlad jako kterékoli jiné září ? Vzpomínáte si , co jsem říkal ?


Měl jednu skvrnu na tlamě a trochu zaschlé krve na rozích , ale ne moc , většinu už si otřel . Býk isté> . " " A co tráva okolo hadice a násada krumpáče ? "


Jane věděla , že její partnerka miluje , v různých erotických rovinách , oba jejich protihráče , a to , jak se rozdělili , což zařídila Sukie při vytahovaní sirek podezřelým přehazováním rakety , muselo v Alexandře vzbuzovat bolestivou žárlivost . Ti druzí dva byli fascinující dvojice , Sukie do koňského ohonu a hubené pihované ruce jí koukaly z malého broskvového dresu , zatímco Van Horne se se svou strojovou šikovností pohyboval , jako by démon hrál na piano . Jeho dokonalost narušovaly jen momenty nekoordinovanosti způsobené selháním zraku , kdy míjel míč dokonale .
Zvuk , který Jane slyšela , nebyla Sukie , ale Fidel , který přinášel koktejly v širokých vinných sklenkách na tenkých nožkách lemovaných hrubou mořskou solí na obrovském vykládaném podnosu , o kterém se Sukie Alexandře jednou obdivně zmínila . Alexandra už byla ve své nahotě jako doma a přišlo jí divné , že Fidel není také svle

ený , ten ale na sobě pyžamu v barvě khaki . " To budete baštit , dámy , " zvolal Van Horne , klukovský ve svém vychloubání a také díky bílé zadnici , kterou na ně vystr

il , jak se natahoval z vody a hrál si s nějakými knoflíky na vzdálené

erné stěně .


Pokusila se dát ruku za záda , ale on , rozzuřen na nejvyšší míru tím , jak se v něm touha po pravdě , pro kterou muži umírají , mísila s jejím šíleným , nesmyslným sebeuspokojením , ji chytil za zápěstí a rozpáčil jí sevřené prsty . Kůži , lepkavou . Na otevřené dlani leželo zmuchlané peříčko jak z kuřete , ale z velikono

ního kuřete , protože pírko bylo zabarvené do levandulova .


Celé roky patřilo k jeho zvykům vyjít si před spaním na vcelku tichý dvorek a minutu se dívat na nepravděpodobné stříkance hvězd ; věděl , že pobyt na obloze umožnila těmto ohnivým tělesům pravděpodobnost tenká jak ostří nože , protože kdyby , žádná galaxie by nevznikla , a kdyby byl o trochu kratší , galaxie by dovršily příliš uspěchanou cestu k heterogenitě před miliardami let . Zastavoval se u rezivějícího přenosného grilu na kuřata , od doby , co děti odešly , ho nikdo nepoužil , a připomínal si , že by ho měl teď , když už je zima ve vzduchu , odtla

it do garáže , ale nikdy to neudělal , noc co noc žíznivě zvedl obli

ej k tomu záhadnému zázraku , který se mu klenul nad hlavou .
Vyhrály s Jenny nad Alexandrou a Jane rychle

tyři hry a prohrály jen jednu , když se za

aly dít kouzla . Přestože předmět , který se blížil Sukii na forhend , byl viditelně žlutý míček Wilson , to , co dopadlo na raketu - kolena

ená , hlavu nakloněnou> , úder vedla dopředu a vzhůru na topspinový odpal - byla hrouda kytu ; její váha jí utrhla loket , alespoň měla ten pocit .


nedosáhla na něj a bezmocně pozorovala , jak se špinavý míč odráží od podélné čáry uprostřed hřiště . Pak ale uslyšela , jak za ní zabubnovala Jennina chodidla , a uviděla míč , zázra

ně odpálený , jak dopadá mezi Jane a Alexandru , které si už mysleli , že . Tím byl stav vyrovnán na shodu a Sukie , pořád ještě otřesena náhlou bolestí , která jí projela klouby , ale rozhodnuta ochraňovat svou partnerku před všemi zlovolnostmi , odříkala pro sebe rychle třikrát za sebou rouhavě pozpátku slova Retson Retap a vytvořila tím vzduchovou kapsu , chybu ve struktuře prostoru , nad přední částí soupeřovy půlky hřiště , takže Jane udělala dvě dvojchyby , když se balón uprostřed letu propadl , jako by se skoulel přes okraj stolu .


Jane skute

ně žije , říkala si Alexandra omluvně , v jakémsi nejistém světě , napůl hudebním , napůl nenávistném . " Tak co s tím budeme dělat ? " zeptala se Jane , když měly všechny nalito a první vlna drbů byla spláchnuta - stejně nemohlo téma než šokující , urážlivou ženitbu Darryla Van Horna . " Že ale vypadala v tom velikým koupacím plášti šarmantně a domácky , " ozvala se Sukie .


Fólií obalený předmět , který držela v dlani , hřál . Sukie už na klice corvairu . " Ráda bych , holka , ale mám doma ty krysy a myši , nebo co to bylo , co mi přehryzalo tamto .
jako holka jsem je měla hrozný . " " Teď . " " Děkuju .
- pronásledovala neviditelné síly . " Protože tyto ženy - a nezapírejme z lásky ke svému pohlaví a v hrdosti nad ním , že ony jsou ženy - vliv . Jsou promiskuitní .
Trochu se bojí horalky , která měla takto ohnivé o

i a dívala se jimi jinam . Když byla máma malá , chodila s ní po horách , brávala ji do chalup , kde poslední tkalci tkali kapesníky a utěrky , do těch dřevěných chaloupek , které polínka a stojí u nich velký strom , jasan , lípa anebo jeřáb . Jeřáb se udrží i ve velkých výškách , je to nejodolnější z listnáčů .


Kdyby to věděl , co by asi řekl ? Majda se pátravě dívá na jeho placatou tvář , která je teď zastíněná , protože Štěpán a světlo svítí shora . Majda ale ví , že ve tváři má Štěpán o

i jako dvě modrá placatá jezírka .


jsem klaun Bublifuk Draka vám rozchechtám
Rašelinné zábaly jsem si myslel , to že bude von

o , to bude něco pro mne , rád jsem jako chlapec si líhal a zahrabával se do písku , do labského blátíčka , rádi jsme se pomazávali jeden druhého odpadem , který u železni

ního mostu vytékal z pivovaru , odpadový kal , a pak jsme nalámali rákosí a pomazali si i obli

ej a hráli jsme si na divochy . . . Na Auroře ale oddělení rašelinových koupelí a zábalů bylo slavnostní , oddělení bylo na severní straně , modré kachlíčky a bílá lože zvyšovaly atmosféru anatomie doktora Tulpeho , na ložích spočívala nahá mužská těla , s rašelinou obalenýma nohama a rukama podle těla , o

i , jako by byli v somnambulním spánku , dokonce jako by ležely mrtvoly v ulici Morgue , utopenci , kteří dlouho spočívali na dně Seiny v bahně , když jsem sem přišel poprvně , byl jsem uchvácen , sestři

ky nosily kbelíky rašeliny , v kabině jsem se vysvléknul do naha a sestři

ka nabírala oběma dlaněma řašelinu a pokládala ji na bílé lože , pak mne požádala , abych se posadil do bahna uprostřed lože , z toho rašelinného bahna stoupal dým , posadil jsem se , a pak jsem si lehl na záda a sestři

ka z kbelíku dál brala rašelinu a zalila mi nohy po kotníky a pak i ruce , a tak jsem se stal uvězněnou hmotou , dlaněmi upravila sestři

ka tu rašelinu , která mne tížila a představoval jsem si , jak Ludvík Jagellovský u Moháče se zvolna , ale jistě i s koněm probořoval do močálu , jak jej zalívala ta rašelinná nedobrovolná koupel . . . . a tak mi tady léčili páteř a dnové klouby a ruce zjizvené na dipytrenově zkracovaných a chirurgicky opravených dlaních , a kolem mne přešla sestři

ka a zni


ehonic koštětem odháněla z matného okna pavouka a optala se mi jestli chci vědět pohádku o tomhle pavouku , který vlastně je zakletý princ . . . ale já jsem měl uvězněné ruce a hrozně se mi chtělo podrbat se v nose . . . povídám , pro smilování , sestři

ko , něčím mi podrbte nos , pro smilování , podrbte mi nos ! Já nemůžu vytáhnout ruce !


A pak přijížděli z emigrace výtvarníci a všichni chtěli nazpátek ateliéry , které dříve měli . . . dobrá . . . ale všichni byli evropské jedni

ky , všichni o sobě a pak jeden o druhém , že jsou mistři téměř světa a dívali se na nás U Tygra jako na autsajdry , objednávali nám metry piv . . . A vrchol byl americký emigrant , snad už ob

an , který přijel jako živoucí reklama amerického letectva a měl krásné šedivé vlasy a šedivé vousky a oble

ek a pruhovanou bíle a modře košili a kravatu posetou barevnými letadlíčky a byl tak právě vyholený a

istulinký , dokonce jsem skrz šaty viděl , že má vydrakslovanou i řiť . . . a byl sebejistý a zvu

ným hlasem mi řekl , že je můj

tenář , že je letec , že zatímco já jsem dělal za protektorátu výpravčího , on jako letec bojoval za naši svobodu a že musím U Tygra s ním jít k výčepu a že mi musí představit svoji paní , která mi chce vidět . . . ale já jsem řekl , že ale já jeho paní vidět nemusím , že já nemusím vůbec nic , co chce ten letecký major . . . opravil mne , že je plukovník a že tedy musím k výčepu , aby mi ukázal jeho paní . . . a já jsem dostal mindráka , měl jsem komplex z lex americana , jak prostince chodí oble

en Jirka Bušů , jak teatrální je tento

eský bývalý letec , který mi omazal U Tygra o hubu to , že zatímco já jsem sloužil Němcům jako výpravčí , on state

ně bojoval proti Němcům . . . a jeho povýšený tón U Tygra a jeho supermanství jsem s námahou , ale přece rozhřešil . . . že jsem ho poslal do prdele . . . Ne

ekal to a já taky ne , a proto znovu . . .
Seděl tam pan ředitel Vodi

ka , hadrem , který se dal zatahovat , aby na ředitele nebylo vidět .


Já odmítl vystoupit , že podle předpisů a zajištěnej . Nakonec viděli , že
Brit praví povýšeně , neboť to je tón příslušný těm , kdož jsou toliko o jednu revoluci dál , a k tomu pouze teoreticky : MPLA je jediná skupina , která než kmenovou . Savimbi a Roberto jsou prostě muži minulosti .
vraceli jsme se v posledních dubnových dnech z venkova , kde jsme pře

kali válku , do Silůvek nás zavezl pan Holý žebřiňákem a tam jsme si už po

kali na vlak , když však dlouho nic nejelo , měl tatínek strach , že partyzáni snad strhli ivan

ický viadukt , ale pak se přece jen lokálka doštráchala , zpolovice osobní , zpolovice nákladní Nasko

te si , kři

el mašinfíra , nezastavuju , protože bych se nerozjel tatínek naházel kufry na projíždějící nákladní vagóny a pak vzal mě do náru

e a maminku za ruku a chvíli běžel vedle rozglábnutého osobního vagónu , vlak jel samozřejmě jen krokem , takže nebyl problém nasko

it , a z vagónů se natahovaly desítky ochotných rukou Jsem rád , řekl pak tatínek , že ty nešťastné vále

asy nevytrhaly z vašich srdcí květinku lidské ochoty a družnosti , a o chvíli později , když jsme zvolna míjeli stráň posetou trupy mrtvých vojáků , pokra



oval hledě na ty ubožáky : Válka je apokalyptický lis , který před našima o

ima vyma


kává z lidstva hustou a strašlivou dužinuProsím tě , přerušila ho maminka a tatínek se nechápavě podíval do poslední chvíle jsme nevěděli , co nás v Brně

eká , zprávy se roz

ilujícím způsobem rozcházely , před jedenáctou jsme se přiblížili k Brnu , pak jsme náhle projeli Heršpicemi a uviděl jsem zdi oďobané kulkami a ohrady a tovární komíny a most přes řeku , uviděl jsem ty špinavé kulisy , v nichž se co nevidět za

nou odvíjet podivné příběhy naší rodiny , město , v kterém to všechno za

ne a podnes neskončí před nádražím byla nebety

ná hromada trosek podobná megaobřímu supermraveništi , opatrně jsme ji obešli a octli se tak před prkny zatlu

enými výkladními skříněmi obchodníka Lamploty a bylo přesně jedenáct hodin a v té chvíli na Petrově za

ali vyzvánět poledne a tatínek uprostřed ulice postavil kufry a usmál se : Chválabohu , nic se nezměnilo , švédské poledne ! a vysvětlil mi , že když Švédové obléhali Brno , rozhodli se , že toho v poledne nechají , a proto zvoník z chrámu svatého Petra a Pavla za

al vyzvánět poledne už v jedenáct hodin , a zachránil tak město , které by v další hodině už podlehlo švédským obléhatelům , a od té doby a na paměť té záchrany vyzvání na Petrově každý den v jedenáct takzvané švédské poledne , a tatínek zvedl kufry a vykro

ili jsme nejkrásnější brněnská

tvrť jsou Žabovřesky , tam jsme ( pod Vilzoňákem ) hned po válce bydleli u děde

ka , mamin

ina otce , který si byt pronajal u majitelek toho rožáku ( na ulici Elišky Machové ) , dvou starých německých panen , ale myslím , že nebyly vůbec tak staré , dneska bych jejich věk odhadoval tak na třicet , pětatřicet , první stará panna se jmenovala frau Herrmann a druhá frau Macek , první vlasy , tak jak se to tenkrát vůbec ještě nenosilo ( vlasy , jaké mívaly - ještě nějaký

as po návratu domů - jen ženy zachráněné z koncentra

ních táborů ) , druhá měla vlasy až do půli zad , dlouhé , voňavé , s vpletenými mašlemi , vlasy metající při

esání kalafunové blesky , první panna mluvila jak rodilá Češka , druhá ( frau Macek ) však neřekla

eského slova a vypadalo to , že snad ani

esky nerozumí anebo třeba nechce rozumět , a neměla toho taky zapotřebí , protože veškerý kontakt s

eským světem ( a Žabovřesky byly i za protektorátu z pětaosmdesáti procent

eská


tvrť ) zajišťovala krátkovlasá frau Herrmann stále pendlující mezi domovem a obchody a úřady , frau Macek sedávala doma a

etla a vyšívala do stříbrných ráme

ků a ve

er pak přicházela frau Herrmann uštvaná a otrávená a uklidňovala se tím , že si posadila na klín frau Macka a velikým kostěným hřebenem jí pro



esávala dlouhé vlasy , takže metaly kalafunové blesky , byl jsem toho několikrát svědkem , protože mě

asto zvaly na ve

eři , na brambory s vajíčkem , tu jejich pravou nordickou stravu , které frau Herrmann říkala se zalíbením bramborajda - srajda Kom hea , Peterle ! volala na mě frau Macek , zatímco frau Herrmann už rozklepávala do velkého

erného kastrólu na plotně další tři vajíčka a vařéčkou to všechno promíchávala tím způsobem , že brambory nechala napřed trochu přismáhnout a připálit , takže jsme pak z hrnce vyškrabávali rasově

isté vejškrabky a připálenky jednou , když jsem se takhle vrátil z bramborajdy - srajdy , zavolala si mě maminka do kuchyně , kde připravovala konkuren

ní ve


eři , položila nůž na prkýnko , na němž právě krájela cibuli , ale neotřela si vůbec ruce , z

ehož jsem pochopil , že mi chce říct něco jen tak mimochodem , jen tak mezi prací , a že to tedy zatím není smrtelně vážné Peťušo , podívej se , chtěla jsem ti říct , že nemám moc velkou radost z toho , že chodíš tak

asto nahoru za frau Herrmann a frau Macek , já vím , že jsou to , Petříčku , milé a hodné paní , ale víš , jsou to taky Němky svěsil jsem hlavu a díval se do země , maminka šla blíž a natáhla ruku a pohladila mě po tváři , ale protože si ji předem neutřela , rozmázla mi tam cibuli Ty pláčeš ?
- udělal něco moc zvláštního . na bleší hlavě , zvedl jsem druhou ke svým očím a dotkl se jich rozevřeným prostředníkem a ukazovákem , správně : vidli


Yüklə 7,04 Mb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   61




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə