Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
V Y Š E H R A D
Karel
Schwarzenberg
HERALDIKA
Heraldika čili přehled její theorie
se zřetelem k Čechám
na vývojovém základě
sepsal, kresbami objasnil
a starými vyobrazeními doložil
Karel Schwarzenberg
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
Na předsádkách:
Erby nejvyšších českých zemských úředníků
Vyobrazení z rukopisu Tabulas insignia picta
Polovina 18. století
Knihovna Národního muzea v Praze
Copyright © Karel Schwarzenberg, dědicové 2007
ISBN 978-80-7021-827-3
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
O B S A H
Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
I . Ú V O D D O T H E O R I E
1. Podstata heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
2. Původ heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
3. Vývoj heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
4. Zásady heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
I I . P R ÁV O N A Z N A K
1. Udělení práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
2. Nabytí práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
3. Zánik práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
I I I . Š T Í T A J E H O O B S A H
1. Štít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
2. Dělení štítu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
3. Heroltská znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
4. Kříže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
5. Obecná znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
I V. H E L M A J E H O V Ý S T R O J
1. Helm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
2. Koruna a točenice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
3. Klenot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
4. Přikryvadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
V. H O N O S N É K U S Y
1. Řádové dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
2. Hodnostní odznaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
3. Koruny, čepice a klobouky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
4. Štítonoši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
5. Heslo a pokřik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
6. Plášť a majestát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
V I . P R AV I D L A P R O P Ř I P O J E N Í Z N A K Ů
1. Znak hodnostní a řádový . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
2. Znak alianční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
V I I . P R AV I D L A H E R A L D I C K É H O V K U S U
1. Znaky šlechticů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
2. Znaky státní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
3. Znaky duchovenstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134
4. Znaky měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137
5. Znaky měšťanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143
6. Znaky dětí nemanželských a morganatických . . . . . . . . . 147
V I I I . RY T Í Ř S K É Ř Á D Y
1. Vývoj řádů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
2. Odznak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
3. Řetěz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
4. Stuha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
5. Náprsní dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174
6. Kroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178
I X . P Ř Í S L U Š E N S T V Í H E R A L D I K Y
1. Herolti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182
2. Prapory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
3. Odznaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
O B S A H
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
D Ů L E Ž I T Ě J Š Í P R A M E N Y H E R A L D I K Y
Staré rukopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
Tisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
Seznam vyobrazení v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
Ediční poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215
O B S A H
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
11
P Ř E D M L U VA
Předkládám laskavému čtenáři tento přehled s dvojnásob-
nými rozpaky. K obyčejné pochybnosti pisatele o vlastní práci
přistupuje zajisté nejistota, vzbudí-li sám předmět dosti záj-
mu. Předmět, přiznávám, zdá se odlehlý a lhostejný. A přece
největší básníci různých národů se zajímali o heraldiku: Dante
a Shakespeare jí dopřáli místa ve svých spisech, a Goethe do-
konce sám vytvořil erbovní kresby. Není tedy patrně předmět
zájmu nehoden. A že přistupuji k jeho zpracování, také není
bez důvodů. Jsou sice mnohé a znamenité spisy, podle nichž
také konečně je tento sestaven, avšak českému čtenáři jsou
nepřístupné. Ve vlastním jazyku máme jen tři význačnější he-
raldiky: Královu, Kolářovu, Sedláčkem vydanou, a Štormovu.
Než obě první již poněkud zastaraly, také nejsou přístupné
každému: obě, zejména nedocenitelná v tom ohledu Kolářova,
většinu svého obsahu věnují popisu českomoravských erbů,
všechny konečně zdají se nám ve své theorii nedosti přehled-
nými, názornými a dějinám přiměřenými.
Naší práci pak obsah udává název. Je to pouhý přehled, který
nepodává všechny případy a možnosti, ba dokonce, pokud se
týká cizích zemí, ani všech pravidelných zjevů: nebyl by přes
pečlivě volené obrázky zdaleka dostatečnou průpravou kreslíř-
skou. Především u znakových figur (III. hlava) skutečnost, že
v každé zemi, ba v každém kraji bývají jiné obvyklými a vý-
značně utvořenými, předem vyloučila úplnost. Je to jen theorie.
Ačkoli jsme totiž nakreslili a popsali na způsob příkladů
mnoho erbů, zejména též pro Čechy zajímavých, nemá tento
spis být žádným nalezištěm skutečných erbů, žádnou příruč-
Důvod pro
tuto knihu
obsah knihy
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
kou praktického heraldika. Toho odkazujeme na příslušnou
literaturu. Zde podáváme pouze pravidla, podle nichž znaky
vznikaly a podle nichž tedy sluší je posuzovat a kreslit. A tu jsme
se chtěli vyvarovati způsobu dogmatického, pravidla jen vedle
sebe řadícího, který pokládáme i dějepisně i učebně za pochy-
bený, naopak jsme se snažili přidržet nauky vývojové, podle níž
doufáme zákony heraldiky správněji a jasněji vysvětliti.
Ačkoli pak jsme nechtěli opominout ani ostatní národy,
u nichž se evropská heraldika hlavně vyvinula, přece jsme
předně přihlíželi k Čechám. Právě proto bude se snad zdát, že
pomíjíme poněkud heraldiku německou. České erbovnictví
s německým totiž úzce souvisí (neboť rytířské obyčeje k nám
přišly Německem), všechna pravidla, v Čechách platná, mají
tedy význam i v Němcích. Na výjimky upozorníme; proto tedy,
podávajíce českou heraldiku, nepotřebujeme se o německé ší-
řiti. Naše neznalost je toho příčinou, že nepojednáme o erbov-
nictví hispanského poloostrova, ani o polském. Polské ostatně
je tou měrou odlišné od ostatního, že je uměním zvláštním
a k jiné heraldice lhostejným. Podobně jsme schválně pomi-
nuli heraldiku napoleonskou. Tato je sice důležitým dokladem
toho, jaký význam velký muž „hrdinské vědě“ dával, ale je vý-
tvorem – jako celé jeho císařství – revolučním. Nezapadá do
vývojových a formálních zákonů starého erbovnictví, aniž za-
ložila trvalou soustavu; konečně zájemci je snadno poučiti se
o ní v knihách.
Zato jinak jsme brali své příklady ze všech dob a nemohli
jsme činit rozdílu mezi erby ještě používanými a těmi, které
osud lidských věcí již zařadil do minulosti. Heraldika je mimo
jiné též pomocnicí dějepisu: proto erb rodu kvetoucího a odu-
mřelého, státu mocného a rozkotaného, prapor vítězný a vy-
mizelý, znamení řádu živého a zrušeného, vše má pro ni stejný
význam. Ba poněvadž rozkvět živé heraldiky spadá do věků
dávno minulých, bude nám pro mnohé příklady sáhnouti ra-
ději po vzorech starších.
I .
P Ř E D M L U V A
12
rozsah látky
dějinné
stanovisko
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
13
Než jinak bytí heraldiky není přerušeno: jestli jí přidávaly
postupně nové živly věky zašlé, ještě jí přidají i časy příští, a co
bude nového v duchu rozumného vývoje ze starých zásad, to
se i udrží. A tak hrdinská věda trvá dále, majíc mnoho čestných
vzpomínek, ale jedno nejhlavnější znamení – kterým též tuto
knihu chceme zakončit.
I .
P Ř E D M L U V A
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
15
I /
Ú V O D D O T H E O R I E
1.
P O D S TATA H E R A L D I K Y
Heraldika je nauka o znacích: totiž o učení o nich a jejich dě-
jinách, a umění je tvořiti. Proto je heraldika zároveň věda
i umění, nebo – skromněji řečeno – stojí na pomezí historic-
kých věd a výtvarných umění; dobrý heraldik je však zároveň
učencem a malířem.
Co je to znak? Znak je trvalé štítové znamení, určité kresby a ur-
čitých zbarvení, a vše, co k němu může patřit. Toto vymezení
určuje obor evropské heraldiky, a proto je třeba, abychom jeho
výrazy blíže osvětlili. Mluvíme o znaku, jaký známe ze vzděla-
nosti západní, to jest latinského obřadu: nikoli o zjevech po-
dobných, které známe ze vzdělanosti staroegyptské, antické,
staroperské a indické, japonské, mongolské, ze života indiánů
a jiných kmenů. Znak je štítové znamení. Ačkoli poznáme, že
vznik našich znaků nebyl upoután jenom na štít, ačkoli mohu
znak vypodobnit na čemkoli, aniž přestal být znakem, přece
znakem v našem, evropsko – středověkém smyslu zvu jenom
znamení určené pro štít a pravidelně na štítu znázorňované.
Ale toto znamení musí být trvalé, ono musí být svému maji-
teli – jednotlivci, rodu nebo právnické osobě – přiděleno defi-
nitivně. Ne tak, že by se znak nemohl měnit vůbec, ale že se
nemá a nemůže měnit pouhou libovůlí svého majitele a kdy-
koli, nýbrž jen z určitých důvodů a způsobem pro tyto příleži-
tosti heraldikou vytvořeným. Pokud ve starší době libovůle
majitelů znaky bez důležité příčiny, tedy z pouhé honosnosti,
měnila, dělo se tak jen v podrobnostech a ponenáhlu. Toto
Nauka
o znaku
evropský
znak
je štítové
znamení
trvalé
určité
kresby
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
znamení musí být určité kresbou! Ne že by kreslíř musil na-
podobit vzor kresby staré, neboť možno kreslit i podle slov-
ního popisu, nýbrž že obsah tohoto slovního údaje musí být
stálý. Tedy: je-li popis čili blason znaku „půl koně“, mohu kre-
slit koně tlustého nebo hubeného s dlouhou nebo krátkou
hřívou, ale nesmím nakreslit půl býka nebo koně celého. Toto
znamení musí být určité zbarvením. Nejen totiž samo zna-
mení musí mít udané zbarvení, třebas půl „bílého koně“,
nýbrž i zbarvení štítu musí být udáno, třeba „červený štít“.
Zase ovšem nejde o napodobení barvy vzoru, nýbrž o dodr-
žení blasonu zbarvení, o čemž ještě uslyšíme. Není-li dodržen
některý bod podaného námi vymezení, nejde o znak. Příklad:
Námi popsaný je znak města Pardubic. Vidíme-li tohoto koně
místo na štítu na červené korouhvi, je to pořád týž znak, po-
něvadž víme, že její pole nahrazuje pole štítu. Ale je-li kůň
bez červeného pole, je to odznak téhož města. Je-li pak půl
koně zlatého v modrém poli, je to znak Malovců, sice znaku
pardubickému podobný a vskutku také dějinně od něho od-
vozený, ale jiný znak.
Tedy základem a podstatou znaku, tím, bez čeho znak ne-
může být, je štít se svým znamením. Ale znak může obsahovat
také jiné součásti. Tak plný malovecký znak obsahuje také
helmu, nesoucí zlatého půlkoně a modrozlatá přikryvadla.
Jakkoli ale helma s klenotem čili vrchní znak je důležitou a vý-
značnou částí znaku, takže někdy může sám znak zastupovat,
přece jen nemůže existovat beze znaku, k němuž patří. Tím
méně pak mají samy o sobě povahu znaku ostatní předměty,
tedy honosné kusy, které mohou ve spojení se štítem znak tvo-
řit. Naopak, i když vrchní znak a honosné kusy k nějakému
znaku právem patří, čili tento znak úplný se štítem tvoří, přece
i v tomto případě samotný štít se svými znameními je a slove
znakem. První a základní dovedností toho, jenž se heraldice
učí, je umění na spatřeném znaku rozeznat, co patří do slov-
ního popisu, blasonu, čili do podstaty jeho, a co jsou kresebné
I .
Ú V O D D O T H E O R I E
16
má tedy
určitý
blason
určitých
zbarvení
všecko jiné
je odznak
znak musí
obsahovat
štít
může
obsahovat
vrchní
znak
a honosné
kusy
základem
heraldiky
blason
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
detaily, závislé na slohu a libovůli umělce, na základě této
dovednosti se naučíte spatřený znak blasonovat a naopak bla-
sonovaný beze vzoru nakreslit.
Se smíšeným rázem heraldiky jako umění a vědy souvisí
pak, že toto učení jednak je normativní, jednak popisné.
Učíme se totiž pravidlům, podle nichž je nutno znaky tvořit,
znázorňovat a posuzovat, než tato pravidla nebyla vytvořena
vůlí jednotlivého zákonodárce, nýbrž životem. Musíme je tu-
díž odpozorovat na starých vzorech, na vzorech z dob živé he-
raldiky, což je heraldika užívaná v bitvách a turnajích. Neboť
heraldika byla vytvořena nebo přejata a přizpůsobena sice se
zřením na symboliku, jak o tom promluvíme, ale za praktic-
kým účelem a nikoli snad úmyslně a soustavně, čehož dů-
kazem je to, že žádný pramen o nějakém zavedení znaků neví.
Znaky jsou naopak dílem samočinného vývoje. Teprve poz-
ději, když tento nový prvek nabyl určitého, a to důležitého
místa ve společenském životě, tvořili patrně rytíři a jejich pří-
slušní služebníci, herolti, pravidla pro „hrdinskou vědu“. I ta se
však podle zemí různila, jednak časem vyvíjela, takže sestaviti
heraldiku dogmatickou, odtažitou, je postup sice častý, ale
nesprávný. Neboť pravidel heraldických a jejich upotřebení
nelze poznat a pochopit bez přehledu po vývoji znaků a jeho
pohnutkách. Totéž je pravda o praktickém, to jest malířském
nebo sochařském a ryteckém užití heraldických znalostí. Po-
kusíme se sice v této knize podati pokud jen možno názorný
a povšechný přehled erbovnictví, jeho zásad a vzniku jejich,
nepopíráme zároveň, že dnešní pracovník může a někdy má
na těchto zásadách pracovat samostatně, to jest s ohledem na
dnešní stavební a dekorativní sloh, proto přece jen zůstává
znalost a řekl bych styk se starými památkami první a nezbyt-
nou podmínkou spolehlivé, to jest chápavé heraldické tvorby.
Umělec, který kreslí erb „aus der Tiefe seines Gemüts“ (jako
známého velblouda), totiž z pouhého ideového studia a odta-
žitého vkusu, ale bez názorové znalosti skutečných památek
1 .
P O D S T A T A H E R A L D I K Y
17
co jsou
heraldická
pravidla
odpozoro-
vaná na živé
heraldice
ustálená
od heroltů
učíme se
na starých
památkách
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7
živého erbovnictví, takový umělec může jednou, dvakrát a de-
setkrát podat zdařilý výkon, ale nikdy nevíte, kdy vás postraší
zrůdou, heraldický rozum bijící v tvář. A tak nelze vstupní stať
tohoto spisu zakončit lépe nežli ujištěním, že heraldik, činící
si nárok na praktické tvoření, nemůže nikdy příliš proniknout
vzhledem starých vzorů: že svou paměť nikdy nemůže dosta-
tečně jimi naplnit. Heraldika konečně je věc spjatá svým vzni-
kem s jedním dějinným obdobím a proto její milovníci musejí
dbát především na staré vzory.
2.
P Ů V O D H E R A L D I K Y
Původ znaků je otázkou, která heraldiky zajímala odedávna.
Abychom ji mohli poněkud vhodně řešit, musíme pomyslit na
dobu, kdy se znaky objevují. Terminus a quo je konec XI. sto-
letí, neboť čaloun z Bayeux na štítech má sice náměty ze znaků
známé, zvláště draky (2.), ale je dokázáno, že skutečných dě-
dičných znaků neobsahuje. Terminus ad quem je polovina
XII. století, kdy už zprávy o znacích máme. Tedy se znaky ob-
jevily za prvních křížových výprav. To není nic nového, to bylo
vždycky známo. Avšak původ znaků od křižáků byl zpravidla
líčen s tolika nespolehlivými a nemožnými údaji, že konečně
novější dějepisci si tu nevěděli rady. Ačkoli pak víme nebo se
můžeme domyslit, které úvahy účelnosti mohly vést křižáky,
příslušníky poměrně ohromných vojsk těžkooděnců, aby se-
stavili poznávací odznaky, přece jen jednak je jasno, že podobné
úvahy mohly být i dřív i později, jednak zase je známo, že vý-
znamné a složité zjevy, jako je heraldika, se nerodí z ničeho,
nýbrž pravidlem navazují na starší nějaký prvek. Máme-li tedy
pochopit, odkud se znaky berou, musíme uvážit jednak jejich
obsah, jednak svět, z něhož tento obsah může pocházet.
Do jisté míry obsah znaků, čili štítová znamení, vysvětlují
se technikou štítové výzdoby. Ta, jak nám dosvědčují obrazy,
I .
Ú V O D D O T H E O R I E
18
Znaky
vznikly
mezi první
a druhou
kruciátou
vysvětlení
technika
štítů
Dostları ilə paylaş: |