Heraldika Ukázka
Yüklə 78,09 Kb. Pdf görüntüsü
|
| Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz V Y Š E H R A D Karel Schwarzenberg HERALDIKA Heraldika čili přehled její theorie se zřetelem k Čechám na vývojovém základě sepsal, kresbami objasnil a starými vyobrazeními doložil Karel Schwarzenberg
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 Na předsádkách: Erby nejvyšších českých zemských úředníků Vyobrazení z rukopisu Tabulas insignia picta Polovina 18. století Knihovna Národního muzea v Praze Copyright © Karel Schwarzenberg, dědicové 2007 ISBN 978-80-7021-827-3 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 O B S A H Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 I . Ú V O D D O T H E O R I E 1. Podstata heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2. Původ heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3. Vývoj heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 4. Zásady heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 I I . P R ÁV O N A Z N A K 1. Udělení práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2. Nabytí práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3. Zánik práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 I I I . Š T Í T A J E H O O B S A H 1. Štít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 2. Dělení štítu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3. Heroltská znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 4. Kříže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 5. Obecná znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 I V. H E L M A J E H O V Ý S T R O J 1. Helm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 2. Koruna a točenice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 3. Klenot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 4. Přikryvadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 V. H O N O S N É K U S Y 1. Řádové dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 2. Hodnostní odznaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 3. Koruny, čepice a klobouky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 4. Štítonoši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 5. Heslo a pokřik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 6. Plášť a majestát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 V I . P R AV I D L A P R O P Ř I P O J E N Í Z N A K Ů 1. Znak hodnostní a řádový . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 2. Znak alianční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 V I I . P R AV I D L A H E R A L D I C K É H O V K U S U 1. Znaky šlechticů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 2. Znaky státní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 3. Znaky duchovenstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 4. Znaky měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 5. Znaky měšťanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 6. Znaky dětí nemanželských a morganatických . . . . . . . . . 147 V I I I . RY T Í Ř S K É Ř Á D Y 1. Vývoj řádů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 2. Odznak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 3. Řetěz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 4. Stuha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 5. Náprsní dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 6. Kroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 I X . P Ř Í S L U Š E N S T V Í H E R A L D I K Y 1. Herolti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 2. Prapory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 3. Odznaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 O B S A H U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 D Ů L E Ž I T Ě J Š Í P R A M E N Y H E R A L D I K Y Staré rukopisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 Tisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 Seznam vyobrazení v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 Ediční poznámka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 O B S A H
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 11 P Ř E D M L U VA Předkládám laskavému čtenáři tento přehled s dvojnásob- nými rozpaky. K obyčejné pochybnosti pisatele o vlastní práci přistupuje zajisté nejistota, vzbudí-li sám předmět dosti záj- mu. Předmět, přiznávám, zdá se odlehlý a lhostejný. A přece největší básníci různých národů se zajímali o heraldiku: Dante a Shakespeare jí dopřáli místa ve svých spisech, a Goethe do- konce sám vytvořil erbovní kresby. Není tedy patrně předmět zájmu nehoden. A že přistupuji k jeho zpracování, také není bez důvodů. Jsou sice mnohé a znamenité spisy, podle nichž také konečně je tento sestaven, avšak českému čtenáři jsou nepřístupné. Ve vlastním jazyku máme jen tři význačnější he- raldiky: Královu, Kolářovu, Sedláčkem vydanou, a Štormovu. Než obě první již poněkud zastaraly, také nejsou přístupné každému: obě, zejména nedocenitelná v tom ohledu Kolářova, většinu svého obsahu věnují popisu českomoravských erbů, všechny konečně zdají se nám ve své theorii nedosti přehled- nými, názornými a dějinám přiměřenými. Naší práci pak obsah udává název. Je to pouhý přehled, který nepodává všechny případy a možnosti, ba dokonce, pokud se týká cizích zemí, ani všech pravidelných zjevů: nebyl by přes pečlivě volené obrázky zdaleka dostatečnou průpravou kreslíř- skou. Především u znakových figur (III. hlava) skutečnost, že v každé zemi, ba v každém kraji bývají jiné obvyklými a vý- značně utvořenými, předem vyloučila úplnost. Je to jen theorie. Ačkoli jsme totiž nakreslili a popsali na způsob příkladů mnoho erbů, zejména též pro Čechy zajímavých, nemá tento spis být žádným nalezištěm skutečných erbů, žádnou příruč- Důvod pro tuto knihu obsah knihy U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 kou praktického heraldika. Toho odkazujeme na příslušnou literaturu. Zde podáváme pouze pravidla, podle nichž znaky vznikaly a podle nichž tedy sluší je posuzovat a kreslit. A tu jsme se chtěli vyvarovati způsobu dogmatického, pravidla jen vedle sebe řadícího, který pokládáme i dějepisně i učebně za pochy- bený, naopak jsme se snažili přidržet nauky vývojové, podle níž doufáme zákony heraldiky správněji a jasněji vysvětliti. Ačkoli pak jsme nechtěli opominout ani ostatní národy, u nichž se evropská heraldika hlavně vyvinula, přece jsme předně přihlíželi k Čechám. Právě proto bude se snad zdát, že pomíjíme poněkud heraldiku německou. České erbovnictví s německým totiž úzce souvisí (neboť rytířské obyčeje k nám přišly Německem), všechna pravidla, v Čechách platná, mají tedy význam i v Němcích. Na výjimky upozorníme; proto tedy, podávajíce českou heraldiku, nepotřebujeme se o německé ší- řiti. Naše neznalost je toho příčinou, že nepojednáme o erbov- nictví hispanského poloostrova, ani o polském. Polské ostatně je tou měrou odlišné od ostatního, že je uměním zvláštním a k jiné heraldice lhostejným. Podobně jsme schválně pomi- nuli heraldiku napoleonskou. Tato je sice důležitým dokladem toho, jaký význam velký muž „hrdinské vědě“ dával, ale je vý- tvorem – jako celé jeho císařství – revolučním. Nezapadá do vývojových a formálních zákonů starého erbovnictví, aniž za- ložila trvalou soustavu; konečně zájemci je snadno poučiti se o ní v knihách. Zato jinak jsme brali své příklady ze všech dob a nemohli jsme činit rozdílu mezi erby ještě používanými a těmi, které osud lidských věcí již zařadil do minulosti. Heraldika je mimo jiné též pomocnicí dějepisu: proto erb rodu kvetoucího a odu- mřelého, státu mocného a rozkotaného, prapor vítězný a vy- mizelý, znamení řádu živého a zrušeného, vše má pro ni stejný význam. Ba poněvadž rozkvět živé heraldiky spadá do věků dávno minulých, bude nám pro mnohé příklady sáhnouti ra- ději po vzorech starších. I .
P Ř E D M L U V A 12 rozsah látky dějinné stanovisko U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 13 Než jinak bytí heraldiky není přerušeno: jestli jí přidávaly postupně nové živly věky zašlé, ještě jí přidají i časy příští, a co bude nového v duchu rozumného vývoje ze starých zásad, to se i udrží. A tak hrdinská věda trvá dále, majíc mnoho čestných vzpomínek, ale jedno nejhlavnější znamení – kterým též tuto knihu chceme zakončit. I .
P Ř E D M L U V A U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 15 I / Ú V O D D O T H E O R I E 1.
P O D S TATA H E R A L D I K Y Heraldika je nauka o znacích: totiž o učení o nich a jejich dě- jinách, a umění je tvořiti. Proto je heraldika zároveň věda i umění, nebo – skromněji řečeno – stojí na pomezí historic- kých věd a výtvarných umění; dobrý heraldik je však zároveň učencem a malířem. Co je to znak? Znak je trvalé štítové znamení, určité kresby a ur-
určuje obor evropské heraldiky, a proto je třeba, abychom jeho výrazy blíže osvětlili. Mluvíme o znaku, jaký známe ze vzděla- nosti západní, to jest latinského obřadu: nikoli o zjevech po- dobných, které známe ze vzdělanosti staroegyptské, antické, staroperské a indické, japonské, mongolské, ze života indiánů a jiných kmenů. Znak je štítové znamení. Ačkoli poznáme, že vznik našich znaků nebyl upoután jenom na štít, ačkoli mohu znak vypodobnit na čemkoli, aniž přestal být znakem, přece znakem v našem, evropsko – středověkém smyslu zvu jenom znamení určené pro štít a pravidelně na štítu znázorňované. Ale toto znamení musí být trvalé, ono musí být svému maji- teli – jednotlivci, rodu nebo právnické osobě – přiděleno defi- nitivně. Ne tak, že by se znak nemohl měnit vůbec, ale že se nemá a nemůže měnit pouhou libovůlí svého majitele a kdy- koli, nýbrž jen z určitých důvodů a způsobem pro tyto příleži- tosti heraldikou vytvořeným. Pokud ve starší době libovůle majitelů znaky bez důležité příčiny, tedy z pouhé honosnosti, měnila, dělo se tak jen v podrobnostech a ponenáhlu. Toto Nauka
o znaku evropský znak je štítové znamení trvalé
určité kresby
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 znamení musí být určité kresbou! Ne že by kreslíř musil na- podobit vzor kresby staré, neboť možno kreslit i podle slov- ního popisu, nýbrž že obsah tohoto slovního údaje musí být stálý. Tedy: je-li popis čili blason znaku „půl koně“, mohu kre- slit koně tlustého nebo hubeného s dlouhou nebo krátkou hřívou, ale nesmím nakreslit půl býka nebo koně celého. Toto znamení musí být určité zbarvením. Nejen totiž samo zna- mení musí mít udané zbarvení, třebas půl „bílého koně“, nýbrž i zbarvení štítu musí být udáno, třeba „červený štít“. Zase ovšem nejde o napodobení barvy vzoru, nýbrž o dodr- žení blasonu zbarvení, o čemž ještě uslyšíme. Není-li dodržen některý bod podaného námi vymezení, nejde o znak. Příklad: Námi popsaný je znak města Pardubic. Vidíme-li tohoto koně místo na štítu na červené korouhvi, je to pořád týž znak, po- něvadž víme, že její pole nahrazuje pole štítu. Ale je-li kůň bez červeného pole, je to odznak téhož města. Je-li pak půl koně zlatého v modrém poli, je to znak Malovců, sice znaku pardubickému podobný a vskutku také dějinně od něho od- vozený, ale jiný znak. Tedy základem a podstatou znaku, tím, bez čeho znak ne- může být, je štít se svým znamením. Ale znak může obsahovat také jiné součásti. Tak plný malovecký znak obsahuje také helmu, nesoucí zlatého půlkoně a modrozlatá přikryvadla. Jakkoli ale helma s klenotem čili vrchní znak je důležitou a vý- značnou částí znaku, takže někdy může sám znak zastupovat, přece jen nemůže existovat beze znaku, k němuž patří. Tím méně pak mají samy o sobě povahu znaku ostatní předměty, tedy honosné kusy, které mohou ve spojení se štítem znak tvo- řit. Naopak, i když vrchní znak a honosné kusy k nějakému znaku právem patří, čili tento znak úplný se štítem tvoří, přece i v tomto případě samotný štít se svými znameními je a slove znakem. První a základní dovedností toho, jenž se heraldice učí, je umění na spatřeném znaku rozeznat, co patří do slov- ního popisu, blasonu, čili do podstaty jeho, a co jsou kresebné I .
Ú V O D D O T H E O R I E 16 má tedy určitý blason
určitých zbarvení
všecko jiné je odznak znak musí obsahovat štít může
obsahovat vrchní
znak a honosné kusy základem
heraldiky blason
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz detaily, závislé na slohu a libovůli umělce, na základě této dovednosti se naučíte spatřený znak blasonovat a naopak bla- sonovaný beze vzoru nakreslit. Se smíšeným rázem heraldiky jako umění a vědy souvisí pak, že toto učení jednak je normativní, jednak popisné. Učíme se totiž pravidlům, podle nichž je nutno znaky tvořit, znázorňovat a posuzovat, než tato pravidla nebyla vytvořena vůlí jednotlivého zákonodárce, nýbrž životem. Musíme je tu- díž odpozorovat na starých vzorech, na vzorech z dob živé he- raldiky, což je heraldika užívaná v bitvách a turnajích. Neboť heraldika byla vytvořena nebo přejata a přizpůsobena sice se zřením na symboliku, jak o tom promluvíme, ale za praktic- kým účelem a nikoli snad úmyslně a soustavně, čehož dů- kazem je to, že žádný pramen o nějakém zavedení znaků neví. Znaky jsou naopak dílem samočinného vývoje. Teprve poz- ději, když tento nový prvek nabyl určitého, a to důležitého místa ve společenském životě, tvořili patrně rytíři a jejich pří- slušní služebníci, herolti, pravidla pro „hrdinskou vědu“. I ta se však podle zemí různila, jednak časem vyvíjela, takže sestaviti heraldiku dogmatickou, odtažitou, je postup sice častý, ale nesprávný. Neboť pravidel heraldických a jejich upotřebení nelze poznat a pochopit bez přehledu po vývoji znaků a jeho pohnutkách. Totéž je pravda o praktickém, to jest malířském nebo sochařském a ryteckém užití heraldických znalostí. Po- kusíme se sice v této knize podati pokud jen možno názorný a povšechný přehled erbovnictví, jeho zásad a vzniku jejich, nepopíráme zároveň, že dnešní pracovník může a někdy má na těchto zásadách pracovat samostatně, to jest s ohledem na dnešní stavební a dekorativní sloh, proto přece jen zůstává znalost a řekl bych styk se starými památkami první a nezbyt- nou podmínkou spolehlivé, to jest chápavé heraldické tvorby. Umělec, který kreslí erb „aus der Tiefe seines Gemüts“ (jako známého velblouda), totiž z pouhého ideového studia a odta- žitého vkusu, ale bez názorové znalosti skutečných památek 1 .
P O D S T A T A H E R A L D I K Y 17 co jsou heraldická pravidla
odpozoro- vaná na živé heraldice ustálená od heroltů učíme se na starých památkách U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 1 6 7 7 4 7 živého erbovnictví, takový umělec může jednou, dvakrát a de- setkrát podat zdařilý výkon, ale nikdy nevíte, kdy vás postraší zrůdou, heraldický rozum bijící v tvář. A tak nelze vstupní stať tohoto spisu zakončit lépe nežli ujištěním, že heraldik, činící si nárok na praktické tvoření, nemůže nikdy příliš proniknout vzhledem starých vzorů: že svou paměť nikdy nemůže dosta- tečně jimi naplnit. Heraldika konečně je věc spjatá svým vzni- kem s jedním dějinným obdobím a proto její milovníci musejí dbát především na staré vzory. 2. P Ů V O D H E R A L D I K Y Původ znaků je otázkou, která heraldiky zajímala odedávna. Abychom ji mohli poněkud vhodně řešit, musíme pomyslit na dobu, kdy se znaky objevují. Terminus a quo je konec XI. sto- letí, neboť čaloun z Bayeux na štítech má sice náměty ze znaků známé, zvláště draky (2.), ale je dokázáno, že skutečných dě- dičných znaků neobsahuje. Terminus ad quem je polovina XII. století, kdy už zprávy o znacích máme. Tedy se znaky ob- jevily za prvních křížových výprav. To není nic nového, to bylo vždycky známo. Avšak původ znaků od křižáků byl zpravidla líčen s tolika nespolehlivými a nemožnými údaji, že konečně novější dějepisci si tu nevěděli rady. Ačkoli pak víme nebo se můžeme domyslit, které úvahy účelnosti mohly vést křižáky, příslušníky poměrně ohromných vojsk těžkooděnců, aby se- stavili poznávací odznaky, přece jen jednak je jasno, že podobné úvahy mohly být i dřív i později, jednak zase je známo, že vý- znamné a složité zjevy, jako je heraldika, se nerodí z ničeho, nýbrž pravidlem navazují na starší nějaký prvek. Máme-li tedy pochopit, odkud se znaky berou, musíme uvážit jednak jejich obsah, jednak svět, z něhož tento obsah může pocházet. Do jisté míry obsah znaků, čili štítová znamení, vysvětlují se technikou štítové výzdoby. Ta, jak nám dosvědčují obrazy, I .
Ú V O D D O T H E O R I E 18 Znaky vznikly mezi první a druhou kruciátou vysvětlení technika štítů Yüklə 78,09 Kb. Dostları ilə paylaş:
|