Heraldika Ukázka



Yüklə 78,09 Kb.
Pdf görüntüsü
tarix15.03.2018
ölçüsü78,09 Kb.
#31695



Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

V Y Š E H R A D

Karel 

Schwarzenberg



HERALDIKA

Heraldika čili přehled její theorie 

se zřetelem k Čechám 

na vývojovém základě 

sepsal, kresbami objasnil 

a starými vyobrazeními doložil 

Karel Schwarzenberg



U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

Na předsádkách:

Erby nejvyšších českých zemských úředníků

Vyobrazení z rukopisu Tabulas insignia picta

Polovina 18. století

Knihovna Národního muzea v Praze

Copyright ©  Karel Schwarzenberg, dědicové 2007

ISBN 978-80-7021-827-3




U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

O B S A H

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

I . Ú V O D   D O   T H E O R I E

1. Podstata heraldiky  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2. Původ heraldiky  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

3. Vývoj heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

4. Zásady heraldiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

I I .   P R ÁV O   N A   Z N A K

1. Udělení práva  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2. Nabytí práva  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3. Zánik práva  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

I I I .   Š T Í T   A J E H O   O B S A H

1. Štít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

2. Dělení štítu  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

3. Heroltská znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

4. Kříže  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

5. Obecná znamení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

I V.   H E L M   A J E H O   V Ý S T R O J

1. Helm  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

2. Koruna a točenice  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

3. Klenot  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

4. Přikryvadla  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83



U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

V. H O N O S N É   K U S Y

1. Řádové dekorace  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

2. Hodnostní odznaky  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

3. Koruny, čepice a klobouky  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

4. Štítonoši  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

5. Heslo a pokřik  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

6. Plášť a majestát  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

V I .   P R AV I D L A   P R O   P Ř I P O J E N Í   Z N A K Ů

1. Znak hodnostní a řádový  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

2. Znak alianční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

V I I .   P R AV I D L A   H E R A L D I C K É H O   V K U S U

1. Znaky šlechticů  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

2. Znaky státní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

3. Znaky duchovenstva  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

4. Znaky měst  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

5. Znaky měšťanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

6. Znaky dětí nemanželských a morganatických  . . . . . . . . . 147

V I I I .   RY T Í Ř S K É   Ř Á D Y

1. Vývoj řádů  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

2. Odznak  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

3. Řetěz  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

4. Stuha  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

5. Náprsní dekorace  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

6. Kroj  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

I X .   P Ř Í S L U Š E N S T V Í   H E R A L D I K Y

1. Herolti  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

2. Prapory  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

3. Odznaky  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

O B S A H




U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

D Ů L E Ž I T Ě J Š Í   P R A M E N Y   H E R A L D I K Y

Staré rukopisy  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

Tisky  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208

Seznam vyobrazení v textu  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

Ediční poznámka  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

O B S A H



U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7


Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

11

P Ř E D M L U VA



Předkládám  laskavému  čtenáři  tento  přehled  s dvojnásob-

nými rozpaky. K obyčejné pochybnosti pisatele o vlastní práci

přistupuje  zajisté  nejistota,  vzbudí-li  sám  předmět  dosti  záj-

mu.  Předmět,  přiznávám,  zdá  se  odlehlý  a lhostejný.  A přece

největší básníci různých národů se zajímali o heraldiku: Dante

a Shakespeare jí dopřáli místa ve svých spisech, a Goethe do-

konce sám vytvořil erbovní kresby. Není tedy patrně předmět

zájmu  nehoden.  A že  přistupuji  k jeho  zpracování,  také  není

bez důvodů. Jsou sice mnohé a znamenité spisy, podle nichž

také  konečně  je  tento  sestaven,  avšak  českému  čtenáři  jsou

nepřístupné. Ve vlastním jazyku máme jen tři význačnější he-

raldiky: Královu, Kolářovu, Sedláčkem vydanou, a Štormovu.

Než  obě  první  již  poněkud  zastaraly,  také  nejsou  přístupné

každému: obě, zejména nedocenitelná v tom ohledu Kolářova,

většinu  svého  obsahu  věnují  popisu  českomoravských  erbů,

všechny konečně zdají se nám ve své theorii nedosti přehled-

nými, názornými a dějinám přiměřenými.

Naší práci pak obsah udává název. Je to pouhý přehled, který

nepodává  všechny  případy  a možnosti,  ba  dokonce,  pokud  se

týká  cizích  zemí,  ani  všech  pravidelných  zjevů:  nebyl  by  přes

pečlivě volené obrázky zdaleka dostatečnou průpravou kreslíř-

skou.  Především  u znakových  figur  (III.  hlava)  skutečnost,  že

v každé  zemi,  ba  v každém  kraji  bývají  jiné  obvyklými  a vý-

značně utvořenými, předem vyloučila úplnost. Je to jen theorie.

Ačkoli  jsme  totiž  nakreslili  a popsali  na  způsob  příkladů

mnoho  erbů,  zejména  též  pro  Čechy  zajímavých,  nemá  tento

spis  být  žádným  nalezištěm  skutečných  erbů,  žádnou  příruč-

Důvod pro 

tuto knihu

obsah knihy




U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

kou  praktického  heraldika.  Toho  odkazujeme  na  příslušnou

literaturu.  Zde  podáváme  pouze  pravidla,  podle  nichž  znaky

vznikaly a podle nichž tedy sluší je posuzovat a kreslit. A tu jsme

se chtěli vyvarovati způsobu dogmatického, pravidla jen vedle

sebe řadícího, který pokládáme i dějepisně i učebně za pochy-

bený, naopak jsme se snažili přidržet nauky vývojové, podle níž

doufáme zákony heraldiky správněji a jasněji vysvětliti.

Ačkoli  pak  jsme  nechtěli  opominout  ani  ostatní  národy,

u nichž  se  evropská  heraldika  hlavně  vyvinula,  přece  jsme

předně přihlíželi k Čechám. Právě proto bude se snad zdát, že

pomíjíme  poněkud  heraldiku  německou.  České  erbovnictví

s německým totiž úzce souvisí (neboť rytířské obyčeje k nám

přišly  Německem),  všechna  pravidla,  v Čechách  platná,  mají

tedy význam i v Němcích. Na výjimky upozorníme; proto tedy,

podávajíce českou heraldiku, nepotřebujeme se o německé ší-

řiti. Naše neznalost je toho příčinou, že nepojednáme o erbov-

nictví hispanského poloostrova, ani o polském. Polské ostatně

je  tou  měrou  odlišné  od  ostatního,  že  je  uměním  zvláštním

a k jiné  heraldice  lhostejným.  Podobně  jsme  schválně  pomi-

nuli heraldiku napoleonskou. Tato je sice důležitým dokladem

toho, jaký význam velký muž „hrdinské vědě“ dával, ale je vý-

tvorem  –  jako  celé  jeho  císařství  –  revolučním.  Nezapadá  do

vývojových a formálních zákonů starého erbovnictví, aniž za-

ložila trvalou soustavu; konečně zájemci je snadno poučiti se

o ní v knihách.

Zato  jinak  jsme  brali  své  příklady  ze  všech  dob  a nemohli

jsme  činit  rozdílu  mezi  erby  ještě  používanými  a těmi,  které

osud lidských věcí již zařadil do minulosti. Heraldika je mimo

jiné též pomocnicí dějepisu: proto erb rodu kvetoucího a odu-

mřelého,  státu  mocného  a rozkotaného,  prapor  vítězný  a vy-

mizelý, znamení řádu živého a zrušeného, vše má pro ni stejný

význam.  Ba  poněvadž  rozkvět  živé  heraldiky  spadá  do  věků

dávno minulých, bude nám pro mnohé příklady sáhnouti ra-

ději po vzorech starších.

I .


P Ř E D M L U V A

12

rozsah látky



dějinné

stanovisko




U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

13

Než  jinak  bytí  heraldiky  není  přerušeno:  jestli  jí  přidávaly



postupně nové živly věky zašlé, ještě jí přidají i časy příští, a co

bude nového v duchu rozumného vývoje ze starých zásad, to

se i udrží. A tak hrdinská věda trvá dále, majíc mnoho čestných

vzpomínek, ale jedno nejhlavnější znamení – kterým též tuto

knihu chceme zakončit.

I .


P Ř E D M L U V A


U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7


U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

15

I /



Ú V O D   D O   T H E O R I E

1.  


P O D S TATA   H E R A L D I K Y

Heraldika je nauka o znacích: totiž o učení o nich a jejich dě-

jinách,  a umění  je  tvořiti.  Proto  je  heraldika  zároveň  věda

i umění,  nebo  –  skromněji  řečeno  –  stojí  na  pomezí  historic-

kých věd a výtvarných umění; dobrý heraldik je však zároveň

učencem a malířem.

Co je to znak? Znak je trvalé štítové znamení, určité kresby a ur-

čitých zbarvení, a vše,  co  k němu  může  patřit.  Toto  vymezení

určuje obor evropské heraldiky, a proto je třeba, abychom jeho

výrazy blíže osvětlili. Mluvíme o znaku, jaký známe ze vzděla-

nosti  západní,  to  jest  latinského  obřadu:  nikoli  o zjevech  po-

dobných,  které  známe  ze  vzdělanosti  staroegyptské,  antické,

staroperské a indické, japonské, mongolské, ze života indiánů

a jiných kmenů. Znak je štítové znamení. Ačkoli poznáme, že

vznik našich znaků nebyl upoután jenom na štít, ačkoli mohu

znak  vypodobnit  na  čemkoli,  aniž  přestal  být  znakem,  přece

znakem v našem, evropsko – středověkém smyslu zvu jenom

znamení  určené  pro  štít  a pravidelně  na  štítu  znázorňované.

Ale  toto  znamení  musí  být  trvalé,  ono  musí  být  svému  maji-

teli – jednotlivci, rodu nebo právnické osobě – přiděleno defi-

nitivně.  Ne  tak,  že  by  se  znak  nemohl  měnit  vůbec,  ale  že  se

nemá a nemůže měnit pouhou libovůlí svého majitele a kdy-

koli, nýbrž jen z určitých důvodů a způsobem pro tyto příleži-

tosti  heraldikou  vytvořeným.  Pokud  ve  starší  době  libovůle

majitelů znaky bez důležité příčiny, tedy z pouhé honosnosti,

měnila,  dělo  se  tak  jen  v podrobnostech  a ponenáhlu.  Toto

Nauka 


o znaku

evropský 

znak 

je štítové



znamení

trvalé


určité 

kresby



U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

znamení musí být určité kresbou! Ne že by kreslíř musil na-

podobit vzor kresby staré, neboť možno kreslit i podle slov-

ního popisu, nýbrž že obsah tohoto slovního údaje musí být

stálý. Tedy: je-li popis čili blason znaku „půl koně“, mohu kre-

slit  koně  tlustého  nebo  hubeného  s dlouhou  nebo  krátkou

hřívou, ale nesmím nakreslit půl býka nebo koně celého. Toto

znamení  musí  být  určité  zbarvením.  Nejen  totiž  samo  zna-

mení  musí  mít  udané  zbarvení,  třebas  půl  „bílého  koně“,

nýbrž  i zbarvení  štítu  musí  být  udáno,  třeba  „červený  štít“.

Zase  ovšem  nejde  o napodobení  barvy  vzoru,  nýbrž  o dodr-

žení blasonu zbarvení, o čemž ještě uslyšíme. Není-li dodržen

některý bod podaného námi vymezení, nejde o znak. Příklad:

Námi popsaný je znak města Pardubic. Vidíme-li tohoto koně

místo na štítu na červené korouhvi, je to pořád týž znak, po-

něvadž  víme,  že  její  pole  nahrazuje  pole  štítu.  Ale  je-li  kůň

bez  červeného  pole,  je  to  odznak  téhož  města.  Je-li  pak  půl

koně zlatého v modrém poli, je to znak Malovců, sice znaku

pardubickému podobný a vskutku také dějinně od něho od-

vozený, ale jiný znak.

Tedy základem a podstatou znaku, tím, bez čeho znak ne-

může být, je štít se svým znamením. Ale znak může obsahovat

také  jiné  součásti.  Tak  plný  malovecký  znak  obsahuje  také

helmu,  nesoucí  zlatého  půlkoně  a modrozlatá  přikryvadla.

Jakkoli ale helma s klenotem čili vrchní znak je důležitou a vý-

značnou částí znaku, takže někdy může sám znak zastupovat,

přece  jen  nemůže  existovat  beze  znaku,  k němuž  patří.  Tím

méně  pak  mají  samy  o sobě  povahu  znaku  ostatní  předměty,

tedy honosné kusy, které mohou ve spojení se štítem znak tvo-

řit.  Naopak,  i když  vrchní  znak  a honosné  kusy  k nějakému

znaku právem patří, čili tento znak úplný se štítem tvoří, přece

i v tomto případě samotný štít se svými znameními je a slove



znakem. První  a základní  dovedností  toho,  jenž  se  heraldice

učí, je umění na spatřeném znaku rozeznat, co patří do slov-

ního popisu, blasonu, čili do podstaty jeho, a co jsou kresebné

I .


Ú V O D   D O   T H E O R I E

16

má tedy



určitý

blason 


určitých

zbarvení


všecko jiné

je odznak

znak musí

obsahovat

štít

může


obsahovat

vrchní


znak

a honosné

kusy

základem


heraldiky

blason



Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

detaily,  závislé  na  slohu  a libovůli  umělce,  na  základě  této

dovednosti se naučíte spatřený znak blasonovat a naopak bla-

sonovaný beze vzoru nakreslit.

Se  smíšeným  rázem  heraldiky  jako  umění  a vědy  souvisí

pak,  že  toto  učení  jednak  je  normativní,  jednak  popisné.

Učíme  se  totiž  pravidlům,  podle  nichž  je  nutno  znaky  tvořit,

znázorňovat a posuzovat, než tato pravidla nebyla vytvořena

vůlí jednotlivého zákonodárce, nýbrž životem. Musíme je tu-

díž odpozorovat na starých vzorech, na vzorech z dob živé he-

raldiky, což je heraldika užívaná v bitvách a turnajích. Neboť

heraldika byla vytvořena nebo přejata a přizpůsobena sice se

zřením  na  symboliku,  jak  o tom  promluvíme,  ale  za  praktic-

kým  účelem  a nikoli  snad  úmyslně  a soustavně,  čehož  dů-

kazem je to, že žádný pramen o nějakém zavedení znaků neví.

Znaky  jsou  naopak  dílem  samočinného  vývoje.  Teprve  poz-

ději,  když  tento  nový  prvek  nabyl  určitého,  a to  důležitého

místa ve společenském životě, tvořili patrně rytíři a jejich pří-

slušní služebníci, herolti, pravidla pro „hrdinskou vědu“. I ta se

však podle zemí různila, jednak časem vyvíjela, takže sestaviti

heraldiku  dogmatickou,  odtažitou,  je  postup  sice  častý,  ale

nesprávný.  Neboť  pravidel  heraldických  a jejich  upotřebení

nelze poznat a pochopit bez přehledu po vývoji znaků a jeho

pohnutkách. Totéž je pravda o praktickém, to jest malířském

nebo  sochařském  a ryteckém  užití  heraldických  znalostí.  Po-

kusíme se sice v této knize podati pokud jen možno názorný

a povšechný  přehled  erbovnictví,  jeho  zásad  a vzniku  jejich,

nepopíráme  zároveň,  že  dnešní  pracovník  může  a někdy  má

na těchto zásadách pracovat samostatně, to jest s ohledem na

dnešní  stavební  a dekorativní  sloh,  proto  přece  jen  zůstává

znalost a řekl bych styk se starými památkami první a nezbyt-

nou podmínkou spolehlivé, to jest chápavé heraldické tvorby.

Umělec,  který  kreslí  erb  „aus  der  Tiefe  seines  Gemüts“  (jako

známého velblouda), totiž z pouhého ideového studia a odta-

žitého  vkusu,  ale  bez  názorové  znalosti  skutečných  památek

1 .  


P O D S T A T A   H E R A L D I K Y

17

co jsou 



heraldická

pravidla


odpozoro-

vaná na živé

heraldice

ustálená 

od heroltů

učíme se 

na starých 

památkách




U k á z k a   k n i h y   z   i n t e r n e t o v é h o   k n i h k u p e c t v í   w w w . k o s m a s . c z ,   U I D :   K O S 1 6 7 7 4 7

živého erbovnictví, takový umělec může jednou, dvakrát a de-

setkrát podat zdařilý výkon, ale nikdy nevíte, kdy vás postraší

zrůdou, heraldický rozum bijící v tvář. A tak nelze vstupní stať

tohoto spisu zakončit lépe nežli ujištěním, že heraldik, činící

si nárok na praktické tvoření, nemůže nikdy příliš proniknout

vzhledem starých vzorů: že svou paměť nikdy nemůže dosta-

tečně jimi naplnit. Heraldika konečně je věc spjatá svým vzni-

kem s jedním dějinným obdobím a proto její milovníci musejí

dbát především na staré vzory.

2.

P Ů V O D   H E R A L D I K Y



Původ  znaků  je  otázkou,  která  heraldiky  zajímala  odedávna.

Abychom ji mohli poněkud vhodně řešit, musíme pomyslit na

dobu, kdy se znaky objevují. Terminus a quo je konec XI. sto-

letí, neboť čaloun z Bayeux na štítech má sice náměty ze znaků

známé,  zvláště  draky  (2.),  ale  je  dokázáno,  že  skutečných  dě-

dičných  znaků  neobsahuje.  Terminus  ad  quem  je  polovina

XII. století, kdy už zprávy o znacích máme. Tedy se znaky ob-

jevily za prvních křížových výprav. To není nic nového, to bylo

vždycky známo. Avšak původ znaků od křižáků byl zpravidla

líčen s tolika nespolehlivými a nemožnými údaji, že konečně

novější dějepisci si tu nevěděli rady. Ačkoli pak víme nebo se

můžeme  domyslit,  které  úvahy  účelnosti  mohly  vést  křižáky,

příslušníky  poměrně  ohromných  vojsk  těžkooděnců,  aby  se-

stavili poznávací odznaky, přece jen jednak je jasno, že podobné

úvahy mohly být i dřív i později, jednak zase je známo, že vý-

znamné  a složité  zjevy,  jako  je  heraldika,  se  nerodí  z ničeho,

nýbrž pravidlem navazují na starší nějaký prvek. Máme-li tedy

pochopit, odkud se znaky berou, musíme uvážit jednak jejich

obsah, jednak svět, z něhož tento obsah může pocházet.

Do  jisté  míry  obsah  znaků,  čili  štítová  znamení,  vysvětlují

se  technikou  štítové  výzdoby.  Ta,  jak  nám  dosvědčují  obrazy,

I .


Ú V O D   D O   T H E O R I E

18

Znaky



vznikly 

mezi první

a druhou

kruciátou

vysvětlení

technika 



štítů

Yüklə 78,09 Kb.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə