Husserl – Ideje I



Yüklə 11,38 Kb.
tarix25.07.2018
ölçüsü11,38 Kb.

J. Čapek – Fenomenologie vnímání, ZS

5. Husserl: vnímání a smysl


5. Husserl: vnímání a smysl

1. Idea fenomenologie


  • zjevování je primárním dějem. Není to proces, v němž by se to, co již jest, až takříkajíc druhotně dávalo najevo. Pokud lze mluvit o bytí, nemůžeme je oddělit od zjevování.

R. Boehm a idea fenomenologie

„Obsahová změna vnímaného předmětu pozorovaná na něm samém jako proměna nebo pohyb liší se v evidenci zřetelně od změny způsobů, v nichž se nám předmět jeví (např. při změně perspektivy jevů zblízka nebo zdaleka) a při níž se toto objektivno zjevuje jako samopřítomné.“ (E. Husserl, Krize 126, Krisis 107)


Boehmova parafráze:

- „První typ změny se nám představuje (se présente à nous) jedině skrze druhý typ změny, je v něm zahrnut (et enveloppé par lui)“.1



„Zde spočívá pravda relativismu: svět života se odhaluje v objektivně nerozhodnutelné divergenci pohledů. Ale je to, co je objektivně nerozhodnutelné, opravdu nerozhodnutelné (jak se podle všeho domnívá Jacques Derrida)?“ (str. 143)


  • Eugen Fink: Bytí, pravda, svět2 - zjevování není dějem s již jsoucími věcmi, nýbrž dějem, v němž povstává jsoucí samo

  • R. Barbaras

2. Husserlova analýza vnímání a úvodní otázky


1. v jakém vztahu stojí mnohost smyslů a jednota vnímaného?

  • Smysly nejsou pro Husserla východiskem analýzy vnímání

  • vnímané nelze redukovat na „vlastní předměty smyslů“.Pro pochopení toho, co zde znamená smysl, není relevantní odvolávat se na smysly.

2. Co je předmětem vnímání? Co je to vnímané?

  • Ideje I : §43 Vyjasnění principiálního omylu.

  • smyslem vnímání je pronikat k věci samé

  • Sartre, Základní myšlenka Husserlovy fenomenologie: intencionalita.3

3. Je vnímání aktivita či receptivita?

  • Ideje I: téma aktivity – receptivity vnímání uchopeno tradičním rozlišením látka – forma.

4. jak popsat bezprostřednost vnímání?

  • Husserl: vnímání skýtá „tělesnou“, „originární“ danost věcí. Vnímání „klade“ věc.

5. jak souvisí „aktivace orgánů“ s rozuměním smyslu?

    • Ideje I: § 150 - vnímání je samo spoluurčeno naším tělem, které je „centrem všech orientací“ (313)

3. Husserlova analýza vnímání: pokračování


Kromě toho [kromě imanentních vjemů] existují mezi prožitky také transcendentně zaměřené vjemy, tzv. vnější vjemy, které ve stejném smyslu kladou bytí. „Vjem“ v normálním smyslu slova neznamená jen obecnou okolnost, že nějaká věc se zjevuje v tělesné přítomnosti pro Já, nýbrž že Já postřehuje zjevující se věc, uchopuje ji, klade ji jako skutečně existující. § 131, str. 231.
1. Vnímání a smysl: Senzuální hylé, intencionální morfé (§85)

1 Rudolf Boehm, Le sensible et l’insensible, in : Phénoménologie et politique. Mélanges offerts à Jacques Taminiaux, Bruxelles 1989, str. 137 – 156, citát str. 138.

2 E. Fink, Bytí, pravda, svět. Předběžné otázky k pojmu „fenomén“, Praha 1996. Viz též texty in: E. Fink, Nähe und Distanz. Phänomenologische Vorträge und Aufsätze, Freiburg/Mnichov 1976.

3 J.-P. Sartre, Základní myšlenka Husserlovy fenomenologie: intencionalita, přel. P. Horák, Filosofický časopis 2001, č. 4, str. 618 – 621.





Dostları ilə paylaş:


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə