Karel Čapek rur

KAREL ČAPEK

R.U.R. (1920)

Charakteristika díla:

Divadelní hra vznikla krátce po 1. světové válce jako jedno z prvních děl Čapka-dramatika. Vytvořil v ní působivé utopické podobenství současného světa a zahájil tak svou sérii děl s fantastickými a utopickými náměty.

Obsah díla:

Děj se odehrává v Čapkové budoucnosti, po roce 1932. Do továrny společnosti Rossum's Universal Robots (R.U.R.) na blíže neurčeném ostrově přijíždí prezi­dentova dcera Helena Gloryová, aby se podívala na výrobu umělých lidí - robotů. Centrální ředitel společnosti Harry Domin jí přiblíží převratný vědecký objev a je­ho výhody pro lidstvo: roboti jsou nejlacinější, mechanicky dokonalí dělníci s úžasnou inteligenci, ale bez duše, bez vášni, bez vůle. Domin i ostatní - tech­nický ředitel inž. Fabry, přednosta fyziologického a výzkumného oddělení dr. Gall, přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů dr. Hallemeier, komerční ředitel Busman a stavitel Alquist se do Heleny zamiluji. Domin ji požádá o ruku. S hrdiny se setkáváme znovu v den 10. výročí Helenina příjezdu. Trh s roboty se rozšířil natolik, že zaplavili Zem, připravili dělníky o práci, nakoupeni vládami vraždili lidi ve válkách. Roboti už odmítají pracovat pro nedokonalé lidstvo, které chtějí ovládat. Ve strachu z budoucnosti Helena spálí plány na jejich výrobu. Mezitím se roboti vzbouří, obsadí ostrov i jejich loď, takže zde zůstanou uvězněni. Poslední možnost na záchranu je ta, že vykoupí své životy za plány na výrobu robotů, bez nichž se rod umělých lidí nedokáže obnovovat - ty však Helena zničila. Při marném boji se stroji jsou všichni až na stavitele Alquista za­biti. V závěru se přenášíme do doby o 2 roky později, do laboratoře, kde je Alquist nucen hledat recept na výrobu robotů. Je posledním člověkem na Zemi a jedi­ným, kdo by mohl robotům zachránit budoucnost. Ve své beznaději si všimne dvojice robotů Primuse a Heleny, kteří se chovají jako lidé - smějí se, stydí se, mi­lují se. Cit mezi nimi dvěma přináší naději, že se život obnoví přirozenou láskou.

Struktura díla:

• 
  Ve hře není propracována individuální psychologie postav. Hrdinové zastupují lidstvo obecně, mají alegorickou a symbolickou hodnotu, vyjádřenou už svými jmény: Rossum (rozum, který přivede zkázu), Domin (dominus - pán, bůh), Helena (Homérova Helena - krása a láska), Alquist (pravděpodobně z lat. aliquis - obyčejný člověk). Právě Alquist se stává nositelem Čapkova pojetí lidství, mluvčím humanity proti technice.
  
• 
  Čapek vyjadřuje protest proti zmechanizování života a odlidštění člověka. Chtěl podle svých slov napsat komedii o vědě (lidské výtvory se člověku vymykají i rukou a počínají ho ovládat) a o pravdě (otázka, zda má určitý ideál, třeba Dominův, platnost jednou pro vždy). V souladu s pragmatickou filozofií staví autor na první místo člověka a jeho osobní zodpovědnost za každý čin, tato osobní odpovědnost je zárukou morálního jednání.
  

Kataloq: soubory
soubory -> Niccolò Machiavelli Vladař (IL Principe) Renesance a humanismus
soubory -> Philosophy φιλοσοφία (philosophía) – “love of wisdom” (Pythagoras)
soubory -> Stanislav Kamaryt
soubory -> Úhyn ryb v rybníce jako důsledek deficitu kyslíku – říjen 2014
soubory -> Systém hla a prezentace antigenu Ústav imunologie uk lf a fn motol