Masarykova univerzita přírodovědecká fakulta



Yüklə 2,51 Mb.
səhifə10/11
tarix15.07.2018
ölçüsü2,51 Mb.
#56104
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

4.5Celková syntéza výsledků


V předchozích dvou slučováních vybraných ukazatelů z demografie
a domovního a bytového fondu jsme vymezili potenciální urbanizační
a suburbanizační městské části a obce. Následovat bude závěrečné propojení obou syntéz v jeden konečný výsledek, který nám ukáže, jak jsou zmíněné zóny rozmístěny v prostorou.

Městských částí, které mají jak demografickou, tak i domovní a bytovou urbanizační charakteristiku, je šest: Brno-střed - jakožto modelová městská část, dále je to Královo Pole, Židenice, Černovice, Žabovřesky a Nový Lískovec.

Městské části, které splňovaly pouze jednu skupinu ukazatelů, jsou
do konečného urbanizačního vymezení zařazeny také, ale jejich „městskost“ není už tak výrazná. Zde měly vyšší váhu ukazatele domovního a bytového fondu. Jednak takovýchto MČ bylo více, a jednak domovní struktura je velmi důležitý činitel. Panelová sídliště či městské části s vysokým podílem bytových domů (především těch vyšších) nemohou být klasifikovány jako suburbanizační, přestože zde žije velká část obyvatel s demografickou povahou, kterou můžeme najít u obcí v zázemí Brna. Zvláštním případem je sídliště Vinohrady, které
se nedostalo ani do jednoho výběru. Jeho zařazení do urbanizační zóny je vzhledem k povaze domovního a bytového fondu bez diskuze.


Obrázek 31: Typologie městských částí Brna a obcí okresu Brno-venkov na základě ukazatelů z demografie a domovního a bytového fondu. Zdroj: Vlastní tvorba
V celkovém součtu je jako urbanizační území určeno celkem 20 městských částí. Zbylých devět městských částí, které jsou lokalizovány při vnitřních administrativní hranici s okresem Brno-venkov, mají charakter více suburbanizační, i když náleží do katastrálního území Brna. Jmenovitě to jsou: Bosonohy, Chrlice, Ivanovice, Jehnice, Kníničky, Ořešín, Tuřany, Útěchov
a Žebětín. V prostorovém rozložení jsou rozděleny urbanizačními MČ na dvě skupiny, jedna na severu a druhá na jihu. Tyto městské části přímo sousedí
se suburbanizačními obcemi venkovského okresu. Ve výsledném kartogramu jsou vyvedeny ve stejné barvě jako suburbánní obce.

V okrese Brno-venkov bylo vymezeno celkem 36 obcí jako suburbanizačních (1. řádu) a dalších 16 je určených jako suburbanizační obce 2. řádu. Obce druhého řádu splňovaly buď pouze jednu z podmínek (demografickou nebo domovní


a bytovou) nebo byly lokalizovány dále od města Brna. Nejvíce se obce 1. řádu koncentrují mezi severními hranicemi Brna a města Kuřim, dále pak od Šlapanic směrem na západ, přes Modřice až k Rosicím. Právě na jihu Brna je obcí 1. řádu nejvíce a suburbanizace je podle posledních tří kartogramů nejsilnější. Významnější lokalita suburbanizačních obcí se nachází v zázemí Židlochovic. Při východní hranici Ivančic pozorujeme skupinu obcí 2. řádu, stejně tak při severní hranici Tišnova. Lze tedy říci, že i když se obce v zázemí menších měst v okrese Brno-venkov nevyznačují silnou mírou suburbanizace, mají města, kolem nichž jsou lokalizovány, poměrně velký potenciál si takovéto zázemí vytvořit. Pochybuji ale, že by se tak stalo bez přičinění blízkého Brna.

5MLADÁ GENERACE A SUBURBANIZACE


Tato kapitola je založena na dotazníkovém průzkumu. Cílem je zjistit, jaký pohled má mladá generace, jež v několika příštích letech vstoupí do věku samostatnosti, budování kariéry a zakládání vlastní rodiny, na současný trend suburbanizace. Zda mají ponětí o tom, co pojem suburbanizace znamená, zda mají zájem v takovém prostředí žít, nebo radši zvolí život ve městě. Téma výzkumu jsem si vybral proto, že jsem podobné nikde nenašel a hlavně já sám jsem jeden ze zmiňované mladé generace a bydlení v suburbiích vybudovaných developery neshledávám za atraktivní a dlouhodobě udržitelné.

Dotazování probíhalo formou internetového online dotazníku, který obsahoval 17 otázek, z nichž první čtyři byly identifikační (pohlaví, věk, populační velikost obce trvalého bydliště a nejvyšší dosažené vzdělání) a dalších 13 se týkalo právě suburbanizace. Otázky byly uzavřené, převážně se jednalo o výroky,


se kterými musel respondent souhlasit, nebo naopak nesouhlasit. Na výběr byla
i možnost, že neví. Výčet otázek je uveden v příloze.
Na úvod je třeba uvést informaci, že z 232 dotázaných už někdy předtím
o suburbanizaci slyšely dvě třetiny. U respondentů s vysokoškolským diplomem je to pak více než 75 %, u středoškolsky vzdělaných 57 %. Lidé se dnes setkávají s prvky suburbanizace poměrně často, třetina dotázaných spíš nemá ponětí o tom, že se tento jev označuje tímto výrazem. Plná polovina pak uvedla, že
o suburbanizaci slyšela v neutrálním duchu, tzn., že ani v kladném a ani v záporném smyslu. Pětina zvolila možnost „v záporném“ a kladně o tomto fenoménu slyšelo nebo četlo pouze deset procent účastníků.

Třetí obecnější otázkou byl názor odpovídajících na přiloženou fotografii,


na které bylo zachyceno satelitní městečko v obci Hlušovice nedaleko Olomouce. Přesné místo lokalizace nebylo respondentům sděleno. Téměř polovině dotázaných by se v této lokalitě nelíbilo, další třetině by zde bydlet nevadilo. Účastníci průzkumu, kteří pocházejí z města většího, než 10 tisíc obyvatel, by nevadilo se do této lokality nastěhovat v 58 % případech. Tento fakt může poukazovat na zkreslenou představu o tom, jak podle obyvatel měst vypadá venkov. Pro život v satelitním městečku na fotografii se z obcí pod 10 tisíc obyvatel vyslovily dvě pětiny.
Další část průzkumu už se týká přímo představ bydlení odpovídajících respondentů, přesto je zde ještě jedna otázka důležitá pro toto téma dotazování. Jak už bylo zmíněno v empirické části, do zázemí měst (satelitních městeček)
se stěhují převážně manželské páry. Otázka ohledně uzavření sňatku je tedy
na místě. Čtyři pětiny uvedly, že tento akt v plánu mají, přes 11 % procent nikoliv. Více na manželský život myslí ženy, kladně jich na tuto otázku odpověděly ¾, mužů pak čtvrtina.


Obrázek 32: Graf odpovědí na otázku v záhlaví grafu. Zdroj: vyplnto.cz
75 % respondentů by chtělo bydlet v obci blízké většímu městu. Toto číslo podporuje další růst míry suburbanizace, i když není jasné, v jaké podobě se bude vyvíjet. Pravděpodobnější je koupě staršího domu nebo výstavba vlastního, bez pomoci developera. Pouhá třetina, která by chtěla bydlet v zázemí města, považuje fotografii Hlušovic za atraktivní. A jelikož je satelitní městečko dílem developera, nepředpokládá se, že bude v budoucnu o uniformní zástavbu rodinných domů zájem. Mezi tím, jestli by chtěli dotazovaní bydlet ve městě či
na venkově, panuje zřejmě dočasná nerozhodnost. Čtvrtina odpovědí „spíše nesouhlasím“ je nejčastější, zbylé možnosti (souhlasím, spíše souhlasím, nevím, nesouhlasím) jsou zastoupeny 19 procenty. Polovina respondentů žijících v obci do 10 tisíc obyvatel by chtěla na venkově žít.

Dobrodružnou povahu, touhu objevovat nová místa, nebo přijmout velkou výzvu prokázalo 57 % dotázaných, kteří by si dokázali představit bydlení v lokalitě, kterou důvěrně neznají. Předpokladem je však předchozí návštěva


a aspoň zběžné seznámení s okolím. Pětina lidí si není jistá, další stejná část tuto možnost odmítá. Více nerozhodných či s odmítavým postojem najdeme mezi ženami.

Pouhá čtvrtina dotázaných by v případě výstavby rodinného domu oslovila developera, třicet procent je nerozhodnutých a polovina by tak neučinila. 50 % odmítavých odpovědí zároveň koresponduje se zápornou odpovědí u fotografie Hlušovic. Opět se zde potvrzuje fakt, že mladí lidé nemají velký zájem o předem připravené rodinné domy či podobný developerský záměr.




Obrázek 33: Graf odpovědí na otázku v záhlaví grafu. Zdroj: vyplnto.cz
Zajímavou otázkou je způsob financování vlastního bydlení, přesněji řečeno - odkud by dotázaní čerpali největší podíl. Dvě třetiny volí možnost hypotéky, což je v dnešní době téměř nevyhnutelné rozhodnutí, které může ovlivnit život
na několik (desítek) let dopředu. Dvaadvacet procent si pak dovolilo označit možnost financování z vlastních zdrojů. Sedm procent spoléhá na nebankovní půjčku od příbuzných či známých. Z těch, co uvažují o hypotečním úvěru, je přes 60 % bez vysokoškolského diplomu. Tento fakt se odvíjí od platového hodnocení, kdy absolventi vysoké školy mají vyšší průměrný plat a v některých případech si tak mohou dovolit financovat nové bydlení přímo z vlastních zdrojů.

Mohli by oslovení respondenti žít v domě, jenž jim nepatří (např. v podnájmu)? Přes 50 % s tímto výrokem nesouhlasí, dvě pětiny naopak odpověděly, že ano, 10 % v současné chvíli netuší. Je zřejmé, že lidé zvolí možnost vlastního bydlení a případného zadlužení, než před placením nájmu na byt, který nikdy nebudou vlastnit. Z těch, kteří by takto bydlet nechtěli, by si na nové bydlení vzaly hypotéku dvě třetiny.


Ke konci dotazníkového formuláře byli respondenti požádáni, aby seřadili uvedená kritéria od nejdůležitějšího po nejméně podstatné. Jednalo se o bydlení v malé obci v zázemí většího města. Podle prvotního předpokladu je důležitým faktorem pracovní příležitost v blízkosti nového bydlení. Na první tři příčky ho dosadila polovina respondentů. V průměrném pořadí je však těsně za kritériem vzdálenosti do města, v jehož zázemí obec leží. Oba tyto rozhodovací faktory mají shodně stejný počet odpovědí, a to jak preferenčních (na prvních třech příčkách), tak i na posledních. Dalším významnou podmínkou byla pro dotazované četnost
a kvalita hromadné dopravy do přilehlého města. Je tedy zřejmé, že určitá část hodlá kromě individuální automobilové dopravy využívat služeb vlakových
a autobusových dopravců. V dalším případě pomýšlí na své budoucí potomstvo, které se tak snáze a bezpečně dopraví ze školy domů. Dle dalšího pořadí hraje určitou roli i cena vybraného pozemku/rodinného domu. Na prvních tři pozice ji místilo 39 % odpovídajících. Nejdůležitějšími kritérii jsou tedy: vzdálenost
od centra, pracovní příležitosti, četnost a kvalita hromadné dopravy a cena pozemku/rodinného domu. Tři z těchto čtyř položek se dají přepočítat na finanční zátěž, tudíž můžeme tvrdit, že si lidé vybírají převážně na základě jejich rozpočtu, kterým jsou schopni disponovat.

Respondentům by naopak nevadilo, kdyby neměli v obci bydliště úplné občanské vybavení, na poslední tři pozice ho dosadilo 58 % z nich, na první tři naopak pouze procent 18. Podobně, i když o něco lépe, je na tom otázka životního prostředí. Shodný počet kladných i záporných hodnocení mají položky „klidné prostředí“ a „blízkost přírody“. Vysvětlení lze hledat v jejich společných rysech. Nejčastěji umísťované kritérium doprostřed hodnotící škály bylo kvalita silničního spojení.

Zde se nabízí otázka správnosti seřazení možností v dotazníku. Tři nejdůležitější položky jsou uvedeny na prvních čtyřech pozicích, což mohlo
do určité míry ovlivnit laxního respondenta.
Poslední otázkou s jednoznačnou odpovědí bylo to, zda vnímají stěhování
do svého vlastního domu jako novou etapu života. Devět z deseti odpovědělo kladně.


Yüklə 2,51 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə