Masarykova univerzita přírodovědecká fakulta



Yüklə 2,51 Mb.
səhifə11/11
tarix15.07.2018
ölçüsü2,51 Mb.
#56104
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

6ZÁVĚR


Cílem diplomové práce s názvem Sub/urbanizace v Brně a okolí – proměna 2001 až 2011 bylo postihnout změnu Brna a jeho blízkého okolí z pohledu urbanizace a suburbanizace. Za pomoci hrubých dat z Českého statistického úřadu předvedených do potřebných relativních čísel a indexů změny jsem tak učinil.

Zjistil jsem, že nejen mezi obcemi okresu Brno-venkov a samotným Brnem panují v ukazatelích z demografie a domovního a bytového fondu určité rozdíly. Děje se tak i na úrovni městských částí samotné moravské metropole. Existují tu obce a městské části, které mají podobné buď pouze demografické charakteristiky, nebo ukazatele stavu domovního a bytového fondu, anebo oboje dohromady.


Na základě tohoto zjištění jsem v konečném zhodnocení kombinací obou typů ukazatelů vymezil celkem tři zóny (oblasti).

Uvnitř administrativních hranic města se nachází městská část Brno-střed, kolem níž jsou lokalizovány další městské části s urbanizačním charakterem. Celkem je jich 20 a rozprostírají se v západovýchodní ose. Některé mají vyšší podíl bytových domů, jiné pak nižší počet obyvatel v předproduktivním věku. V konečném zhodnocení jsou ale zařazeny do urbanizační zóny. Kolem této oblasti se nachází zbylých devět městských částí, které se více podobají suburbanizačním obcím, s kterými těsně sousedí. Takto vymezených MČ je devět a jsou lokalizovány na severu a na jihu Brna. Mají vyšší podíl rodinných domů, úbytek věřících a klesající nezaměstnanost.

Okolo vnějších hranic Brna jsem podle prvotního předpokladu zaznamenal okruh obcí (ikdyž nesouvislý), jenž má suburbanizační charakter. Obce v tomto prstenci sousedí s městskými částmi Brna. Tam, kde urbanizační MČ dosahují až k hranicím Brna-venkov, suburbanizační obce nejsou z výsledků patrné. Na rozdíl od urbanizačních částí Brna jsou obce v severojižní ose. Koncentrují se více na jihu, okolo měst Modřice, Šlapanice a Židlochovice. Pro větší vypovídací hodnotu vymezení tu jsou i suburbanizační obce 2. řádu, u kterých nejsou výsledky sledovaných ukazatelů přímo takové, abychom je mohli zařadit do 1. řádu, ale mají jistý potenciál, který nemůže být přehlédnut. Takové územní jednotky nalezneme především okolo Tišnova a Ivančic.

Závěrečnou částí diplomové práce byl dotazník cílený na mladou generaci a její vnímání suburbanizace. Přibližně dvě třetiny mají ponětí o tom, co suburbanizace reprezentuje. Znalost tohoto pojmu však nenaznačuje, že by respondenti hledali v tomto druhu bydlení zalíbení. V případě bydlení v zázemí města nemají v plánu oslovit developera, takže pokud se zásadním způsobem nezmění design budovaných „satelitů“, můžeme předpokládat pokles zájmu


o satelitní městečka. Svoji novostavbu nebo starší dům by v nejvíce případech financovali hypotékou.

7Zdroje

7.1Knižní literatura


DOSTALÍK, Jan. 2013. Ekologicky šetrné tendence v československém urbanismu
a územním plánování v letech 1918 až 1968
. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. 2013. 158 s. Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
FERENČUHOVÁ, Slavomíra. 2011. Meno, mesto, vec: urbánne plánovanie v sociológii a prípad (post)socialistického Brna. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita. 275 s. ISBN 9788021055834.
GREGORY, Derek et al. 2009. The dictionary of human geography. 5th ed.
Malden, MA : Wiley-Blackwell. 1052 p. ISBN 9781405132879.
HAMPL, Martin. 1996. Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. 1. vyd. Praha : DemoArt. 395 s. ISBN 8090215424.
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. 2007. 1. díl. 1. vyd. Praha : Český statistický úřad. 759 s. ISBN 8025013103
HORSKÁ, Pavla; MAUR, Eduard; MUSIL, Jiří. 2002. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. 1. vyd. Praha : Paseka. 352 s. ISBN 8071854093.
KITCHIN, Rob; THRIFT, Nigel et al. 2009. The International Encyclopedia of Human Geography. Volume eleven. 1st ed. Oxford, UK : Elsevier. p. ISBN 9780080449111.
KUČA, Karel. 2000. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. 1. vyd.
Praha : Baset. 644 s. ISBN 8086223116.
KUDĚLKA, Zdeněk. 1970. Brněnská architektura : 1919-1928. 1. vyd. Brno : Blok. 94 s.
MULÍČEK, Ondřej. 2002. Suburbanizace v Brně a jeho okolí. In Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. 2002. 191 s. ISBN 8090191495.
MULÍČEK, Ondřej. 2004. Město Brno v období transformace : disertační práce. Brno : Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. 129 s. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
OUŘEDNÍČEK, Martin. 2008. Suburbanizace.cz. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. 96 s. ISBN 9788086561721.
ŠEVČÍK, Antonín. 1965. Germanizační činnost brněnských nacistických úřadů v letech 1939-1945. In Brno v minulosti a dnes. 1. vyd. Brno : Krajské nakladatelství v Brně. ISBN 9788086736099.
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra et al. 2007. Suburbanizace – hrozba fungování (malých) měst. 1. vyd. Hradec Králové : Civitas per Populi. 234 s. ISBN 9788090381339.
VAISHAR, Antonín. 2009. Současný vývoj vnitřních částí Brna a Ostravy. Brno : Ústav geoniky AV ČR. 136 s. ISBN 9788086407692.

7.2Internetové zdroje


Atlas školství: seznam vysokých škol v celé ČR – Jihomoravský kraj [online]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné na WWW: .
Brněnský deník: Modřice se změnily k nepoznání. Život v nich v současnosti vzkvétá [online]. [zveřejněno: 14. června 2013]. [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Brno – historie města Brna [online]. [cit. 23. února 2014]. Dostupné z WWW: .
Brno – koncepční dokumenty: Strategie pro Brno – Strategický plán rozvoje města Brna 2002 [online]. [cit. 28. března 2014]. Dostupné z WWW:
Brno – Městské části [online]. [aktualizováno 9. srpna 2011]. [cit. 15. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Brno – Odbor územního plánování a rozvoje: Platný ÚPmB [online]. [aktualizováno: 3. února 2014]. [cit. 10. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Brno – Strategie pro Brno 2007 [online]. [aktualizováno 11. prosince 2012]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW:
Brno – Úřady a instituce v Brně [online]. [aktualizováno 9. května 2011]. [cit. 25. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Brno – Z historie územního plánování v Brně [online]. [aktualizováno: 28. února 2011]. [cit. 10. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Česká televize: Ekonomická krize: nejdříve špatné hypotéky, poté krach bank [online]. [zveřejněno: 7. září 2009]. [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/65850-ekonomicka-krize-nejdrive-spatne-hypoteky-pote-krach-bank/
České dědictví UNESCO: UNESCO města [online]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Analýza – Změna věkového složení obyvatelstva a postupné stárnutí populace na jihu Čech [online]. [aktualizováno: 17. května 2014]. [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Charakteristika okresu Brno-venkov [online]. [aktualizováno: 1. února 2013]. [cit. 2. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu 2011 [online]. [aktualizováno: 27. února 2014]. [cit. 25. dubna]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Otevřená data pro výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) [online]. [aktualizováno: 7. února 2014]. [cit. 23. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Počet a věkové složení obyvatel v obcích Jihomoravského kraje [online]. [aktualizováno 7. května 2013]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Sčítání lidů, domů a bytů 2011 – Jihomoravský kraj – analýza výsledků [online]. [aktualizováno: 30. září 2013]. [cit. 28. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013 – Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle kategorie a okresů k 31. 12. 2012 [online]. [aktualizováno 30. prosince 2012]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013 - Studenti a absolventi veřejných a soukromých vysokých škol se sídlem v kraji v roce 2012 [online]. [aktualizováno 30. prosince 2013]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013 - Vybrané údaje o výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru podle okresů v roce 2012 [online]. [aktualizováno 30. prosince 2014]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Český statistický úřad: Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnosti a mezi jednotlivci 2012 [online]. [aktualizováno: 17. prosince 2012]. [cit. 28. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Flamiková, J. Jaká má být bytová politika na Brně-střed? Zpravodaj MČ Brno-střed [online]. 2014, roč. 23, č. 4 [cit. 28. dubna 2014]. Dostupný z WWW: .
Hrušová, M. Singles je trendy. Bydlení v párech ve velkých městech nefrčí. Hypoindex.cz [online]. [zveřejněno: 28. března 2014]. [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Incheba Expo Praha – Areál výstaviště [online]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti – měsíční [online]. [cit. 26. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Kyselová, K. Drahé, poničené, nechtěné. V centru Brna jsou stovky prázdných bytů [online]. [zveřejněno: 2. prosince 2013]. [cit. 27. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .
Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany: Statistiky [online]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Národní shromáždění československé 1918-1920, tisk 868 [online]. [cit. 10. února 2014]. Dostupné z WWW: .
Univerzita obrany: Výroční zpráva o činnosti Univerzity obrany za rok 2012 [online]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Urbanism: definition of urbanism in Oxford dictionary [online]. [cit. 17th February 2014]. Available at WWW: .
Veletrhy Brno – Výroční zprávy [online]. [cit. 27. března 2014]. Dostupné z WWW: .
Zákony ČR onLine – Zákon č. 128/2000 Sb. [online]. [cit. 16. dubna 2014]. Dostupné z WWW: .

8SEZNAM OBRÁZKŮ


Obrázek 1: Brněnská zástavba v roce 1919. Autor: O. Vičar. 17

Obrázek 2: Panelové sídliště Lesná, pohled z jihovýchodní strany (panoramio.com) 19

Obrázek 3: Panelové sídliště Bohunice, pohled od Moravan (foto.mapy.cz) 20

Obrázek 4: Administrativní dělení Brna na městské části. Zdroj: Vlastní tvorba 22

Obrázek 5: Satelitní městečko Díly za sv. Jánem v Kuřimi. Zdroj: novostavby-pronajmy.cz 27

Obrázek 6: Index změny počtu obyvatel. Zdroj: Vlastní tvorba 33

Obrázek 7: Index změny podílu rodáků. Zdroj: Vlastní tvorba 34

Obrázek 8: Index změny podílu věřících. Zdroj: Vlastní tvorba 36

Obrázek 9: Index změny nezaměstnanosti. Zdroj: Vlastní tvorba 37

Obrázek 10: Vývoj roční registrované míry nezaměstnanosti v České republice, Jihomoravském kraji a okresech Brno-venkov a Brno-město. Zdroj: Integrovaný portál MPSV 38

Obrázek 11: Index změny vzdělanosti – nástavba, VOŠ, VŠ. Zdroj: Vlastní tvorba 39

Obrázek 12: Index změny podílu svobodných osob. Zdroj: Vlastní tvorba 40

Obrázek 13: Index změny podílu sezdaných osob. Zdroj: Vlastní tvorba 41

Obrázek 14: Index změny podílu věkové kategorie 0-14 let. Zdroj: Vlastní tvorba 42

Obrázek 15: Kartogram indexu změny podílu věkové kategorie 15-64 let. Zdroj: Vlastní tvorba 43

Obrázek 16: Index změny podílu věkové kategorie 65+ let. Zdroj: Vlastní tvorba 44

Obrázek 17: Index změny vyjížďky za prací v rámci okresu. Zdroj: Vlastní tvorba 45

Obrázek 18: Index změny vyjížďky za prací do jiného okresu v kraji. Zdroj: Vlastní tvorba 46

Obrázek 19: Typologie městských částí Brna a obcí okresu Brno-venkov na základě demografických charakteristik. Zdroj: Vlastní tvorba 48

Obrázek 20: Index změny podílu neobydlených bytů. Zdroj: Vlastní tvorba 49

Obrázek 21: Index změny podílu obydlených bytů. Zdroj: Vlastní tvorba 51

Obrázek 22: Index změny podílu průměrné obytné plochy bytu. Zdroj: Vlastní tvorba 52

Obrázek 23: Index změny podílu domácností připojených na internet. Zdroj: Vlastní tvorba 53

Obrázek 24: Index změny podílu bytů v osobním vlastnictví. Zdroj: Vlastní tvorba 54

Obrázek 25: Index změny podílu bytů (v bytových domech) v družstevním vlastnictví. Zdroj: Vlastní tvorba 55

Obrázek 26: Index změny průměrného stáří domů. Zdroj: Vlastní tvorba 57

Obrázek 27: Index změny počtu domů s 1-2 nadzemními podlažími. Zdroj: Vlastní tvorba 58

Obrázek 28: Index změny podílu domů s kanalizační přípojkou. Zdroj: Vlastní tvorba 60

Obrázek 29: Výstavba domů mezi lety 2001 a 2011. Zdroj: Vlastní tvorba 62

Obrázek 30: Typologie městských částí Brna a obcí okresu Brno-venkov na základě charakteristik domovního a bytového fondu. Zdroj: Vlastní tvorba 63

Obrázek 31: Typologie městských částí Brna a obcí okresu Brno-venkov na základě ukazatelů z demografie a domovního a bytového fondu. Zdroj: Vlastní tvorba 65

Obrázek 32: Graf odpovědí na otázku v záhlaví grafu. Zdroj: vyplnto.cz 68

Obrázek 33: Graf odpovědí na otázku v záhlaví grafu. Zdroj: vyplnto.cz 69




9PŘÍLOHY




Příloha 1: Administrativní mapa řešeného území. Zdroj: Vlastní tvorba
Příloha 2: Znění otázek z dotazníkového šetření.

1. Jste:

muž | žena


2. Věk:

do 19 let | 20 – 24 let | 25 – 29 let | 30 a více let


3. Velikostní kategorie obce, ve které trvale žijete:

do 499 | 500 – 1 999 | 2 000 – 9 999 | 10 000 – 49 999 | 50 000 a více


4. Nejvyšší ukončené vzdělání:

základní | vyučení a střední bez maturity | s maturitou a VOŠ | vysokoškolské


5. Pojem SUBURBANIZACE – slyšeli/četli jste o něm a máte představu, co znamená?

ano | ne
6. V jakém duchu jste o pojmu SUBURBANIZACE slyšeli/četli?

v pozitivním | v negativním | v neutrálním | nelze rozhodnout
7. Líbilo by se vám bydlení v lokalitě podobné té na fotografii?

ano | ne
8. Mám v plánu uzavřít manželství a založit rodinu:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím
9. Chtěl/a bych bydlet v rodinném domku:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím


10. Dokážu si představit bydlení v malé obci v blízkosti velkého města:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím


11. S rodinou bych chtěl/a bydlet spíše na venkově než ve městě:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím


12. Dokážu si představit bydlení v lokalitě, kterou důvěrně neznám:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím


13. Kdybych si pořizoval/a rodinný dům, obrátil/a bych se na developera a koupil/a už postavený:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím



14. Nové vlastní bydlení bych z největší části financoval/a:

hypotékou | přímo z vlastních zdrojů | půjčkou od příbuzných | jinak


15. Mohl/a bych žít v domě, který nevlastním, tzn. v podnájmu, nebo v družstevním vlastnictví:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím


16. Kdybych si pořizoval/a bydlení v malé obci v zázemí velkého města, nejdůležitějšími kritérii by pro mě bylo (seřaďte od nejdůležitějšího (1) po nejméně důležité (8):

vzdálenost od města | kvalita silničního spojení do města | četnost a kvalita hromadné dopravy | pracovní příležitosti ve městě | cena pozemku/domu | přítomnost občanského vybavení v místě bydliště | klidné prostředí | blízkost přírody


17. Nastěhování do vlastního domu vnímám jako novu etapu života:

souhlasím | spíše souhlasím | nevím | spíše nesouhlasím | nesouhlasím




1 Karl Marx a Friedrich Engels věřili, že koncentrace chudých pracujících do měst řízených průmyslovou výrobou může mít spolu se špatnými pracovními podmínkami za následek revoluci (KITCHIN, THRIFT, 2009, p. 108).

2 V souvislosti s tímto pojmem mluví český geograf Martin Hampl o „nápravných transformačních procesech“ nebo o „návratu do přirozené vývojové trajektorie“ (HAMPL, 1996, s. 45). Postkomunistická transformace je dvojitou transformací. První složkou je zmíněná rektifikace, návrat k dlouhodobým liniím vývoje osídlení, které u nás nastartoval kapitalismus v druhé polovině 19. století. Druhou složkou změn jsou proměny českého a moravského osídlení v důsledku zapojování do hospodářských a politických struktur EU a obecných trendů globalizace (HORSKÁ, MAUR, MUSIL, 2002, 298-299).

3 Zákon o sloučení obcí s Brnem, § 1: „Katastrální obce Juliánov, Židenice, Husovice, Maloměřice, Obřany, Královo Pole, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohunice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Vejvanovice a Tuřany s celým svým katastrálním obvodem slučují se se zemským hlavním městem Brnem, přestávají býti obcemi o sobě a tvoří jedinou obec, pro kterou platí obecní řád zemského hlavního města Brna.“ (Národní shromáždění československé 1918-1920)

4 Podle zákona o obcích § 99 odst. 3 se rada obce či městské části nevolí, pokud má zastupitelstvo méně než 15 členů. Počet členů rady nesmí být sudý a musí se pohybovat od 5 do 11 (Zákony ČR onLine).

5 Poznámka k interpretaci kartogramů: Interval okrové barvy znázorňuje stagnaci uváděného jevu. Čím je celkový index změny vyšší, tím je interval širší a naopak. Čím je odstín sytější, tím je nárůst vyšší, naopak významný pokles jevu je znázorněn odstínem méně sytým. Vyznačené obce či městské části jsou vybrány pouze jako orientační body na mapě, s ukazateli nemají nic společného.

6 V roce 2011 bylo v ČR 650 tisíc trvale neobydlených bytů, v okrese Brno-venkov pak přibližně 11 tisíc (SLDB 2001 – ČSÚ).



Yüklə 2,51 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə