Masarykova univerzita přírodovědecká fakulta



Yüklə 2,51 Mb.
səhifə5/11
tarix15.07.2018
ölçüsü2,51 Mb.
#56104
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11

2.4Suburbanizace


Tato podkapitola je věnována fenoménu suburbanizace. Za stručným představením tohoto jevu následuje nástin jeho nástupu v České republice
a posléze je probírán suburbanizační vývoj v zázemí samotného města Brna. Některé informace zde uvedené se mohou prolínat s fakty z jiných podkapitol
o brněnském urbanismu. Tyto procesy jsou spolu úzce spjaty.

Suburbanizací se rozumí přesun městského obyvatelstva, jejich aktivit


a některých funkcí z jádrového města do zázemí (OUŘEDNÍČEK, 2008, s. 10). The dictionary of human geography definuje suburbánní oblast jako: An outer district lying within the commuting zone of an urban area, often as a separate political jurisdiction.” (GREGORY et al., 2009, p. 805)

Tento proces rozšiřování plochy města můžeme podle funkce rozdělit na dva typy: rezidenční (obytný) a komerční (pracovní a obslužný). V případě rezidenční suburbanizace jde především o výstavbu rodinných domů ale i bytových jednotek, jejichž rozmístění - navazující na původní zástavbu – je výrazně odlišné


od fenoménu tzv. urban sprawl, nepromyšleného rozlézání zástavby do volné krajiny, vyskytujícího se například v sousedství amerických měst (OUŘEDNÍČEK, 2008, s. 10-11, 16). Proces rozšiřování měst je mnohdy provázen kritikou, která se týká jak nedostatečné infrastruktury, ekologické zátěže na krajinu, architektury domů a satelitních městeček obecně, sociálního odcizení atp. Ve většině případů jsou důvodem problémů finanční zájmy developera vystavěných domů a chybějící komunikace ve směru developer – obec a rezident – obec.

Abychom naplnili cíle této práce, budeme se zde věnovat pouze rezidenční suburbanizaci v okolí Brna. V této podkapitole se autor zaměří především


na brněnskou suburbanizaci shora omezenou koncem druhého tisíciletí, jak je zachycena v literatuře. Další její vývoj bude součástí empirické části.

2.4.1Suburbanizace v zázemí Brna


V České republice lze za počátek suburbanizačních procesů považovat přechod od industriální k post-industriální době. V té době začal pozvolna klesat význam střediskových měst a nastoupil proces dekoncentrace spojený s oboustranným pohybem mezi jádrem a zázemím (ŠILHÁNKOVÁ et al., 2007,
s. 27).

Pokud se však zaměříme pouze na zkoumané Brno, můžeme najít téměř sto let starou myšlenku satelitního městečka, kterou nadhodil v odborném tisku architekt Ferdinand Hrach (1862-1946). Ještě o několik let dříve, konkrétně roku 1919, prezentoval I. Beneš seriál šesti článků, kde navrhoval rozdělit město


na obytnou a průmyslovou zónu. Rezidenční zónu měly tvořit dva prstence, z nichž vnitřní, blíže centru města, by obsahoval nájemní domy s byty, kdežto vnější prstenec by byl tvořen obytnými čtvrtěmi s rodinnými domy. Přiblížil se tak vizi anglického města (KUDĚLKA, 1970, s. 16). V průběhu 30. let 20 století bylo vypsáno několik urbanistických soutěží. Soutěž vypsaná v roce 1926 neměla vítěze, přesto stojí za zmínku návrh B. Fuchse a J. Kumpošta, kteří měli v jižním centru úmysl vybudovat směrem na Hodonín řetězec sídlišť (KUČA, 2000, s. 161). Předválečný a poválečný vývoj lze dobře sledovat v podkapitole o brněnském urbanismu. V té době probíhala intenzivní vilová a bytová výstavba domů v okrajových částech Brna, která se dá dobově považovat za jistou formu suburbanizace.

Po druhé světové válce se přičiněním převratu v roce 1948 přešlo v Brně


od funkcionalismu k socialistickému realismu (KUČA, 2000, s. 179). S tím jsou spojena socialistická panelová sídliště, která mohou být podle Šilhánkové et al. (2007, s. 36) považována za první formy suburbií, ačkoliv tak nejsou dosud v bývalých socialistických zemích popisovány. Snižování hustoty zastavění
a ztráta tradičního veřejného městského prostoru jsou znaky, které jsou pro suburbia a panelová sídliště společné. Fenoménu těchto megalomanských
a mnohdy nekoncepčně budovaných městských části v Brně se autor této práce věnoval v podkapitole o urbanistickém vývoji. Jisté zlepšení v podobě intenzifikace využití staršího zastavěného území bylo pociťováno až v posledních letech socialismu, ale potřebnému obratu bránily projekty orientované
na panelovou technologii (KUČA, 2000, s. 189).

Jak už bylo řečeno, suburbanizace, jak ji známe dnes, se v zázemí velkých měst začala rozmáhat po roce 1989, prvotní rozmach suburbánní výstavby lze v probíraném území datovat do druhé poloviny devadesátých let (MULÍČEK, 2002, s. 179). Prostorový vzorec nové bytové výstavby se od 80. let nezměnil, takže i v současnosti lze největší dynamiku nalézt v okrajových částech města (MULÍČEK, 2004, s. 97). V něčem je ale brněnská suburbanizace specifická. Jak dále Mulíček uvádí, suburbanizační trendy v rámci brněnské aglomerace, u které je dostačující vymezení okresem Brno-venkov, jsou svou intenzitou a rozsahem v řadě případů nesrovnatelné s podobnými procesy v jiných městech. Rezidenční suburbanizace okolo roku 2000 nevykazovala vážnější negativní dopady


do struktury a funkce jádrového území aglomerace. Převládajícím typem zástavby byly nízkopodlažní rodinné domy, nejdříve budované individuálními stavebníky, od kterých se postupně přecházelo k velkým developerům (MULÍČEK, 2002,
s. 171, 178-179).

Připravenost obcí je na novou výstavbu dostačující. Hlavní expanze výstavby probíhá v environmentálně kvalitním prostředí severně od města, především pak v Útěchově, Soběšicích, Ořešíně, Ivanovicích a České. Masivnější výstavba se předpokládá i ve směru na Kuřim, což potvrzuje severojižní trend rozvoje (MULÍČEK, 2002, s. 180).

Suburbánní lem okolo Brna vymezený okresem Brno-venkov zaznamenal mezi lety 2001 a 2011 čtyřiceti tisícový nárůst počtu obyvatel. Toto desetiletí tedy můžeme označit za počátek suburbanizace takové, jaká je charakteristická v západní Evropě a Spojených státech amerických. Nově vystavěných domů jsou „jen“ čtyři tisíce, což napovídá to, že se lidé stěhují i do starších obydlí (viz tabulka č. 2). Deskripce vývoje brněnské suburbanizace po roce 2000 je jedním z cílů této diplomové práce, a proto se jí budeme podrobně věnovat v praktické části.


Obrázek 5: Satelitní městečko Díly za sv. Jánem v Kuřimi. Zdroj: novostavby-pronajmy.cz



Yüklə 2,51 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə