MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Nedonošené děti
Bakalářská práce
Brno 2007
Vedoucí bakalářské práce :
Vypracovala:
MUDr.Petr Kachlík, Ph.D
.
Veronika Kobzová
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny
uvedené v seznamu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně
Pedagogické fakulty a byla zpřístupněna ke studijním účelům.
……………………………………
3
Obsah:
Úvod ……………………………………………………………………4
1. Metodické poznámky…………………………………………………...6
2. Rizikový novorozenec ……………………………………………….....7
3. Perinatální medicína……………………………………………………11
4. Nedonošení novorozenci……………………………………………….11
4.1 anatomie a fyziologické zvláštnosti…………………………......11
4.2 výživa………………………………………………………...….14
4.3 ochrana před infekcí…………………………………………......14
4.4 vnímání bolesti…………………………………..……………….15
4.5 hyperaktivita……………………………………………………..16
5. Léky pro záchranu………………………………………………………..19
6. Plicní patologie…………………………………………………………...21
6.1 Přechodná tachypnoe……………………………………………. 21
6.2 RDS…………………………………………………………..…..21
6.3 Pneumonie………………………………………………………..22
7. ROP………………………………………………………………………23
8. Pozdní neurologická morbidita…………………………………………..27
9. Nejčastější formy postižení………………………………………………29
10. Péče o předčasně narozené děti………………………………………….31
11. Předčasný porod …………………………………………………………34
Závěr……………………………………………………………………..38
Resumé…………………………………………………………………..39
Použitá literatura…………………………………………………………40
Seznam příloh……………………………………………………………41
4
Úvod
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala nedonošené děti. V poslední
době se často hovoří o nedonošených dětech, o tom jak počet předčasně narozených dětí
stále roste.
V České republice je to je to kolem šesti procent všech novorozenců. Přes veškeré úsilí
vědců zatím není známo, proč k tomuto úkazu odborně zvanému syndrom předčasného
porodu tak často dochází. Existuje teorie, podle níž jde o kombinovaný důsledek stresu,
smogu a vlivu nezdravé výživy na organismus matky (ale i otce), že tak platíme za
rostoucí blahobyt. Podle jiných hypotéz to zase může být důsledek streptokokové
infekce u matek. Hodně naznačuje i fakt, že riziko předčasného porodu je podstatně
vyšší u matek nedospělých či závislých na některé z drog. Skeptici tvrdí, že důvody
vzniku syndromu jsou natolik komplexní, že se je nikdy nepodaří přesně odhalit. A i
kdyby se tak stalo, jediná léčba, a navíc i nikoli okamžitě účinná, by zřejmě byla rychlá
změna životního stylu velké části populace, což není reálné.
Pokrok vědy umožňuje udržovat při životě stále menší a dříve narozené děti. Jenomže
zde vyvstává velké riziko, a to to, že nezralý plod často trpí postiženími, která mu
neumožní žít plnohodnotný život nebo přes veškerou péči stejně nepřežije.
Vyskytuje se zde otázka, kde je věková hranice, od níž se už obvykle
„vyplatí“pečovat o novorozence. Tato otázka vyvolává bouřlivé spory ve Velké Británii.
Tamní Council of Bioethics (Rada bioetiky) po dva roky prováděné studii vydal
doporučení, podle něhož by se děti narozené do 22.týdne neměly oživovat ani
umisťovat na jednotky intenzivní péče. U dětí narozených po 23.týdnu se doporučuje
brát ohled na přání rodičů a pokud možno jim vyhovět. Výzkumy prokazují, že mnoho
předčasně narozených dětí sice lze zachránit, ale často je čeká buď krátký život plný
utrpení nebo těžká postižení. Přes veškerý pokrok moderní medicíny totiž lékaři stále
nedokáží určit, které ze zachráněných dětí budou prospívat a které nikoli. Přirozeným
instinktem lékařů je snažit se udržet při životě všechny děti, ať jsou jejich šance na
přežití jakkoli malé, což ale není vždy správné. Pokud u dítěte nedojde ke zlepšení
zdravotního stavu a smrt se jeví nevyhnutelná, je pro něj intenzivní léčba jen zbytečné
utrpení. Studie však odmítla momentálně ve světě dost diskutované návrhy na
ukončování života novorozenců s velmi špatnou prognózou, tzv. dětskou eutanazii.
Někteří lékaři ovšem soudí, že to je jen otázka času.