Mineralogie systematická /soustavná/ je dílčí disciplínou mineralogie

obě modifikace kosočtverečné

Jsou významnou složkou bauxitů.

Bauxity, laterity (sedimentární horniny): směs hydroxidů a oxid-hydroxidů Al

- jsou celistvé, zemité, různě zbarvené (šedé až načervenalé při příměsi FeOOH)

Výskyty na Slovensku, ložiska v Maďarsku a na Balkánu

Goethit Fe O (OH) 

• 
  rombický, krystaly jehličkovité (příbramská „sametka“), agregáty vláknité, krápníkovité až celistvé, rezavý, hnědý až černý
  
• 
  součást limonitu
  

Lepidokrokit Fe O (OH) 

• 
  podobný goethitu
  
• 
  součást limonitu
  

Limonit: směs hydroxidů a oxid-hydroxidů Fe, vzniká zvětráváním sulfidů železa, sideritu, ankeritu apod.

Sulfáty (SÍRANY)
Sulfáty můžeme odvodit od kyseliny sírové H₂ SO₄. Tyto minerály jsou nekovového vzhledu a většinou měkké, někdy rozpustné ve vodě. Dělíme je na bezvodé a vodnaté.

1. 
   bezvodé sulfáty (anhydrit, baryt, celestin, anglezit):
   

Anhydrit – Ca SO₄

• 
  krystaluje v soustavě rombické, na krátce sloupcovitých krystalech vyvinuta prizmata a pinakoidy . Agregáty jsou zrnité.
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost dobrá podle /100/, /001/, /010/
  
• 
  tvrdost 3.5, hustota 3
  
• 
  anhydrit je nejčastěji bílý, šedý, světle modrý nebo načervenalý (zbarvení pochází od příměsí), skelný lesk
  

Geneze

• 
  chemogenní sediment z mořské vody – nachází s na ložiskách evaporitů, často společně se sádrovcem (Wieliczka – Polsko, Stassfurt – Německo)
  

Význam : průmyslový minerál

Baryt – Ba SO₄

• 
  krystaluje v soustavě rombické, krystaly tabulkovité nebo krátce sloupcovité (prizmata a pinakoidy a rombické dipyramidy) . Agregáty jsou lupenité, tabulkovité nebo zrnité.
  

Struktura: atomy Ba jsou koordinovány dodekaedricky, skupiny SO₄ vytvářejí tetraedry
Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost výborná podle /001/, dobrá podle /110/
  
• 
  tvrdost 2, hustota 4.5 (starý název „těživec“)
  
• 
  baryt je nejčastěji bílý, bezbarvý, šedý, namodralý nebo růžový (zbarvení pochází od příměsí), skelný lesk
  

Geneze

• 
  minerál hydrotermálních žil – formace: baryt-fluorit-křemen (Harrachov, Kovářská, Moldava, Běstvina, okolí Tišnova), formace sulfidických polymetalických žil (Příbram, Stříbro, Banská Štiavnica)
  
• 
  na metasomatických ložiskách (Horní Benešov) a stratiformních ložiskách (Zlaté Hory)
  

Význam: surovina Ba, v lékařství – rentgenologii, suspenze pro výplachy vrtů

Celestin – Sr SO₄

• 
  krystaluje v soustavě rombické, krystaly podobné barytu.
  

Struktura: izostrukturní s barytem

Fyzikální vlastnosti:

• 
  nejčastěji bezbarvý, světle modrý, skelný lesk, tvrdost 3, hustota 4
  

Význam: vzácný minerál
Anglezit – Pb SO₄

• 
  krystaluje v soustavě rombické, krystaly krátce sloupcovité.
  

2. 
   vodnaté sulfáty (sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence):
   

Sádrovec – Ca SO₄ . 2 H₂O

• 
  krystaluje v soustavě monoklinické, krystaly tabulkovité podle (010), někdy sloupcovité až jehličkovité. Dvojčatný srůst podle /100/ - „vlaštovčí ocas“- velmi hojný
  
• 
  agregáty zrnité (průsvitný jemnozrnný sádrovec se nazývá alabastr)
  

Struktura vrstevního typu (dle 010)!
Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost výborná podle /010/
  
• 
  tvrdost 1.5-2, hustota nízká
  
• 
  bezbarvý, bílý, šedý, medový, perleťový lesk
  
• 
  slabě rozpustný ve vodě
  

Geneze

• 
  chemogenní sediment z mořské vody (ložiska evaporitů), často společně s anhydritem (Kobeřice a Kateřinky u Opavy, Salzburg - Rakousko, Stassfurt – Německo)
  
• 
  sekundární minerál při zvětrávání pyritu a dalších sulfidů (Mostecko, Oslavany)
  

Význam: průmyslový minerál – výroba stavebních směsí (sádra)

Do skupiny „skalic“ patří:

Chalkantit Cu SO₄ . 5 H₂O - triklinický, modrý – lok. Špania Dolina, Smolník

Melanterit Fe SO₄ . 7 H₂O - monoklinický, zelený – lok. Chvaletice

Epsomit Mg SO₄ . 7 H₂O - rombický, bílý
Tyto minerály jsou rozpustné ve vodě a objevují se jako supergenní fáze při zvětrávání sulfidů (v důlních chodbách, na lomových stěnách, odvalech apod.) Tvoří nejčastěji krystalické kůry, povlaky nebo krápníky.

Epsomit je rozpuštěn v hořkých minerálních vodách – „Šaratica“

„Kamence“ jsou podvojné vodnaté sulfáty obecného vzorce:

X¹ Y³ (SO₄)₂ . 12 H₂O X: Na, K, NH₄

Y: Al

Kamence krystalizují v soustavě kubické (oktaedr), jsou rozpustné ve vodě a objevují se jako supergenní minerály při zvětrávání sulfidů (na odvalech, haldách apod.) Tvoří nejčastěji krystalické kůry, povlaky nebo krápníky.

KARBONÁTY
Karbonáty patří mezi běžné minerály zemské kůry. Jejich vzorce odvodíme od kyseliny uhličité H₂ CO₃. Můžeme je rozdělit podle strukturních typů, nebo na bezvodé a vodnaté.

Většina karbonátů má tvrdost kolem 3, jsou rozpustné v HCl, mají světlé zbarvení a skelný lesk.

1. 
   Kalcitový strukturní typ (kalcit, magnezit, siderit)
   

Strukturu lze odvodit od struktury halitu – jde o vzdálenou izotypii (představíme si krychli deformovalou na klenec a postavenou na roh. V pozicích Na příslušné kationty a v pozicích Cl planární polyedry CO₃ – jsou orientovány v rovině 001). Tyto karbonáty krystalují v soustavě trigonální, štěpné dle klence (romboedru)

Kalcit – Ca CO₃

• 
  Na krystalech převládá klenec nebo ditrigonální skalenoedr, jsou známy dvojčatné srůsty (modely!!). Agregáty jsou zrnité se zřetelnou štěpností.
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost výborná dle klence
  
• 
  tvrdost 3, hustota 2.7
  
• 
  bezbarvý („islandský vápenec“ – s viditelným dvojlomem), nebo různě zbarven - bílý, šedý, narůžovělý (zbarvení pochází od příměsí), skelný lesk
  

Geneze kalcitu:

• 
  chemogenní, biochemogenní nebo biogenní sediment v mořském prostředí - vápence, schránky mořských organismů
  
• 
  též ve sladkovodním travertinu
  
• 
  horninotvorný minerál krystalických vápenců = mramorů (metamorfované horniny) – Na Pomezí, Supíkovice, Lipová
  
• 
  na hydrotermálních žilách jako hlušinový mínerál (Příbram, Jáchymov)
  
• 
  krasové jevy (Moravský kras)
  

Význam : důležitý průmyslový minerál (vápno, cement) a stavební kámen, jeden z nejrozšířenějších minerálů


Magnezit – Mg CO₃

• 
  klencové krystaly vzácné, štěpné agregáty
  
• 
  hrubě zrnitá hornina magnezit,
  
• 
  celistvé bílé agregáty – hlízy v hadcích
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost dle klence
  
• 
  tvrdost 3.5, hustota 3
  
• 
  různě zbarven - bílý, šedý, nažloutlý, skelný lesk
  

Geneze

• 
  metasomatické magnezitové horniny (typ Veitsch) – Alpské terény: Rakousko, Slovensko (Lučenec – Košice)
  
• 
  celistvé bílé agregáty – hlízy ve zvětralých hadcích (Věžná, Nová Ves u Oslavan), vznik zvětráváním serpentinitu
  

Význam : důležitý průmyslový minerál (výroba žáruvzdorných hmot)

Siderit – Fe CO₃

• 
  klencové krystaly, štěpné agregáty, oolity
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost dle klence
  
• 
  tvrdost 3.5, hustota vyšší
  
• 
  žlutý až hnědý, zvětráváním tmavne a pokrývá se limonitem, skelný lesk se mění v polokovový
  

Geneze

• 
  hydrotermální rudní žíly – formace sideritová (Slovenské Rudohoří – Rožňava, Gelnica, Rudňany), - sulfidické formace (Příbram, Nová Ves u Rýmařova)
  
• 
  metasomatické, povrchově těžené ložisko Erzberg (Rakousko)
  
• 
  sedimentární oolitické Fe-rudy – Barrandien - ordovik: Zdice, Chrustenice, Nučice
  

Význam : méně významná ruda Fe


Rodochrozit – Mn CO₃

• 
  klencové krystaly, štěpné a zrnité agregáty
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost dle klence, růžový, skelný lesk
  

2. 
   strukturní typ dolomitu (dolomit, ankerit)
   

Tyto karbonáty krystalují v soustavě trigonální, struktura vykazuji nižší symetrii romboedrického oddělení.


Dolomit – Ca Mg ( CO₃ )₂ pevný roztok s ankeritem a Mn-analogem (obr.)

• 
  krystalovým tvarem klenec (model), agregáty jsou zrnité i celistvé
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  štěpnost špatná
  
• 
  tvrdost 3.5, hustota 3
  
• 
  bílý, šedý, narůžovělý, nažloutlý, zřídka čirý, skelný lesk
  
• 
  je méně rozpustný ve vodě a kyselinách, než kalcit
  

Geneze

• 
  hydrotermální rudní žíly – (Příbram, Nová Ves u Rýmařova, Banská Štiavnica)
  
• 
  sedimentární dolomit (hornina) – Barrandien, chočský dolomit, Velký Rozsutec
  

Význam : stavební hmoty a stavební kámen, neutralizace kyselých dešťů práškováním

Ankerit – Ca Fe ( CO₃ )₂

• 
  podobný dolomitu až sideritu
  
• 
  hydrotermální rudní žíly – (Příbram, Nová Ves u Rýmařova, sideritové žíly Slovenského rudohoří)
  

3. 
   strukturní typ aragonitu (aragonit, cerusit)
   

Struktura – hexagonální nejtěsnější uspořádání aniontů CO₃ – obr. - to se projevuje pseudohexagonální symetrií krystalů i způsobem dvojčatění.

Tyto karbonáty krystalují v soustavě rhombické.

Aragonit – Ca (CO₃ ) - druhá modifikace, podstatně vzácnější než kalcit

• 
  krystaly sloupečkovité, prizmatické. Agregáty stébelnaté, vrstevnaté („vřídlovec“), pizolitické („hrachovec“), větvičkovité („železný květ“)
  
• 
  dvojčatné srůsty dle (110), i cyklické (modely)
  

Fyzikální vlastnosti:

• 
  tvrdost 3.5, hustota 3
  
• 
  bílý, šedý, narůžovělý, zřídka čirý, skelný lesk
  

Geneze

• 
  chemogenní sediment z horkých pramenů – vřídlovec, hrachovec (Karlovy Vary)
  
• 
  na metasomatickém ložisku sideritu Erzberg – „železný květ“
  
• 
  schránky mořských organismů (amoniti)
  

4. 
   bazické karbonáty Cu s jiným typem struktury (malachit, azurit)
   

Tyto karbonáty krystalují v soustavě monoklinické.

Malachit – Cu₂ (OH)₂ ( CO₃ ) - zelený

• 
  krystaly sloupečkovité, radiálně paprsčité drúzy. Agregáty zrnité, ledvinité
  
• 
  dokonalá štěpnost podle (001)
  

Azurit – Cu₃ (OH)₂ ( CO₃ )₂ - modrý

• 
  krystaly sloupečkovité (modročerné), agregáty zrnité (světleji modré)
  
• 
  tvrdost 3.5, hustota 4
  

Geneze: typické supergenní minerály Cu – vznikají nejčastěji při zvětrávání chalkopyritu (Zlaté Hory, Ludvíkov u Vrbna, Borovec u Nedvědice, Piesky a Špania Dolina na Slovensku)

FOSFÁTY, ARZENÁTY, Wolframáty
Monazit (Ce, La, .....) PO₄

• 
  vzácný minerál pegmatitů a granitů, je jednoklonný, krystaly jsou tabulkovité, vlastnostmi podobný titanitu. Nalezen v Dolních Borech, Písku, Velké Kraši.
  
• 
  sekundárně v náplavech „monazitové písky“ – těžen v Brazílii
  

Apatitová skupina (apatit, pyromorfit):

• 
  hexagonální krystaly, struktura viz. obr.
  

Apatit Ca₅ (PO₄)₃ /Cl/ F, OH

• 
  akcesorický minerál mnoha hornin, mineralogické ukázky v pegmatitech, greisenech, alpské paragenezi
  
• 
  bílý nebo různě světle zbarven: bezbarvý v alpské paragenezi, růžový až fialový v greisenech, zelený až šedý v pegmatitech
  
• 
  tvrdost 5, neštěpný
  

Geneze:

Ložiska apatitu („fosforitů“) – sedimentární, šelfové, nebo v alkalických magmatitech (Kola)

………………..

………………..

Pyromorfit Pb₅ (PO₄)₃ /Cl/

• 
  typický supergenní minerál Pb na ložiskách galenitu (Příbram, Nová Ves u Rýmařova, Stříbro, Jihlava)
  
• 
  zelený nebo hnědý, vysoká hustota
  

Skupina vivianitová (vivianit, erytrín, annabergit):
Vivianit Fe₃ (PO4)₂ . 8 H₂O

Erytrín Co₃ (AsO₄)₂ . 8 H₂O

Annabergit Ni₃ (AsO₄)₂ . 8 H₂O

• 
  izostrukturní fáze, minerály oxidačních zón zvětrávání na ložiskách příslušných kovů (= supergenní vznik)
  

vivianit – modrý, jehlice, paprsčité agregáty (Chvaletice v Železných horách)

erytrín – růžový, práškové povlaky, jehlice (Jáchymov)

annabergit – světle zelený, práškové hmoty (Jáchymov)


Uranové slídy:

• 
  typické supergenní minerály na uranových ložiskách (Příbram, Rožínka), vzácně také v pegmatitech a greisenech
  
• 
  silně radioaktivní
  
• 
  tetragonální, dokonale štěpné podle báze (001)
  

Torbernit Cu (UO₂)₂ (PO₄)₂ . 8-12 H₂0 zelený

Autunit Ca (UO₂)₂ (PO₄)₂ . 10-12 H₂0 sírově žlutý

Scheelit Ca WO₄

• 
  tetragonální dipyramidální krystaly, bílý až voskový, podobný křemenu, ale s vysokou hustotou
  
• 
  v UV-záření luminiscence (bílá, namodralá)
  

Geneze:

• 
  v greisenech (Cínovec, Krupka, Horní Slavkov), kontaktní parageneze (Žulová) a skarny (Obří důl v Krkonoších)
  

Surovina W

Wolframit (Fe, Mn) WO₄

Pevný roztok ferberitu (Fe) a hübneritu (Mn)

• 
  jednoklonné, tabulkovité krystaly
  
• 
  barva černá, kovový lesk
  
• 
  výborná štěpnost podle (010)
  
• 
  parageneze s kasiteritem, křemenem, topazem, cinvalditem
  

Geneze:

greiseny (Cínovec, Krupka, Horní Slavkov)
Význam: hlavní ruda W

Nesosilikáty
Granáty

Skupina granátů jsou krychlově krystalující nesosilikáty, zbarvené většinou v různých odstínech červené barvy, horninotvorné minerály.

Struktura

Nesosilikáty (- navzájem izolované tetraedry SiO₄, sdílející apikální kyslíky se dvěma dalšími typy kordinačních polyedrů):

• 
  částečně deformovanými oktaedry, které se přizpůsobují trojvazným kationtům (hlavně Al a Fe ³⁺)
  
• 
  deformovanými dodekaedry, které jsou obsazeny dvojvaznými kationty (Mg, Fe ²⁺, Mn, Ca)
  

Chemismus

Klasifikace skupiny granátů je založena na existenci koncových členů ideálního chemického složení a jejich mísivosti (vytváření pevných roztoků):

Pyrop Mg₃ Al₂ /SiO₄ /₃ krvavě červený

Almandin Fe₃ Al₂ /SiO₄ /₃ červeno-fialový

Spessartin Mn₃ Al₂ /SiO₄ /₃ oranžový- hnědý
Grosulár Ca₃ Al₂ /SiO₄ /₃ oranžový - hnědý, zelenavý

Andradit Ca₃ Fe₂ /SiO₄ /₃ tmavě červenohnědý až černý

Uvarovit Ca₃ Cr₂ /SiO₄ /₃ sytě – tmavě zelený

• 
  úplný pevný roztok existuje mezi pyropem, almandinem a spessartinem, díky vzájemné substituci Mg, Fe²⁺ a Mn v dodekaedrické pozici
  
• 
  neomezená mísitelnost existuje také mezi grosulárem, andraditem
  
• 
  mezi uvedenými skupinami navzájem je jen omezená mísivost komponent
  

Krystalografie, morfologie

• 
  krychlová soustava
  
• 
  tvary: rombický dodekaedr (dříve „granátotvar“) – preferuje hlavně almandin a grosulár, tetragontrioktaedr - spessartin , spojky obou tvarů – viz modely
  
• 
  pyrop netvoří krystaly, jen izometrická zrna
  
• 
  z klastických sedimentů granáty též v podobě izometrických zrn
  
• 
  andradit často kusový (ve skarnech)
  

Fyzikální vlastnosti granátů

• 
  tvrdost 7
  
• 
  hustota 3,5 – 4,5 podle chemického složení (podobně kolísá index lomu,
  

zbarvení), jsou neštěpné
Výskyt a asociace

Granáty jsou široce rozšířené horninotvorné minerály v regionálně metamorfovaných horninách (metapelitech) – svorech a rulách, event. granulitech. Zde převládá almandinová komponenta (Zlatý chlum u Jeseníku, Petrov nad Desnou). Granáty jsou v asociaci s dalšími Al-minerály: slídami, sillimanitem, kyanitem, staurolitem).

V peridotitech, serpentinitech (hadcích), eklogitech – je pyrop (Mohelno). Též granáty amfibolitů mají vyšší obsahy pyropové složky.
Spessartin – v pegmatitech
Grosulár a andradit – kontakty granitoidů s mramory (Žulová), erlany (Bludov).

• 
  andradit je více rošířen v magnetitových skarnech Českého masivu (Pernštejn, Malešov u Kutné Hory, Měděnec, Vlastějovice nad Sázavou) , v paragenezi s hedenbergitem a amfiboly
  

Granáty jsou odolné vůči zvětrávání, najdeme je često v těžkém podílu klastických sedimentárních hornin (almandin – pyrop – provenience!!)


Skupina olivínu
Skupina olivínu jsou rombicky krystalující nesosilikáty, zbarvené většinou v různých odstínech zelené barvy.

Nejčastěji se vyskytují v bazických a ultrabazických vyvřelinách, jsou nejhojnějšími horninotvornými minerály ve svrchním plášti.

Struktura

Nesolilikáty (- navzájem izolované tetraedry SiO₄, sdílející apikální kyslíky s kordinačními oktaedry, obsazenými dvojvaznými kationty (Mg, Fe 2+ )

• 
  oktaedry vytvářejí dvojité řetězce, které běží rovnoběžně s vertikálou krystalu (předurčují orientaci rovin nedokonalé štěpnosti /100 a 010/ a převahu krystalových ploch (hk0)
  

Chemismus olivínů
Forsterit Mg₂ SiO₄ Fo

Fayalit Fe₂ SiO₄ Fa

• 
  krajní členy izomorfní řady, mezi nimiž existuje úplný pevný roztok
  
• 
  složení olivínů je udáváno zejména v petrologii podílem koncových členů
  

( Fo, Fa): např. olivín z gabra Fo ₈₅
olivín (Mg, Fe)₂ SiO₄ minoritní příměsi Mn, Ni

hortonolit (starší název) (Fe, Mg)₂ SiO₄

Krystalografie – soustava rombická, makroskopické krystaly vzácné, častá zrna a agregáty zrn (většinou izometrických)

Fyzikální vlastnosti

• 
  barva zelená, žlutozelená, s přibýváním Fe tmavne, fayalit je černý
  
• 
  štěpnost špatná, tvrdost 7,
  
• 
  hustota 3.2-3.4 dle složení
  

Výskyt a asociace

1. 
   podstatný horninotvorný minerál ve vyvřelých bazických a ultrabazických horninách (olivínická gabra, bazalty, peridotity = olivínovce, dunity)
   

Zde asociuje s pyroxeny, Ca-plagioklasy a Fe-Ti oxidy (viz Bowenovo schema)

Složení olivínů většinou Fo _60-90.

• 
  olivín se nevyskytuje v paragenezi s křemenem
  

2. 
   v metamorfovaných horninách je méně běžný – v dolomitických mramorech (původních kontaminovaných dolomitických horninách s křemenem) při silné metamorfóze forsterit - mikroskopický
   

V sedimentárních horninách se olivín nevyskytuje, neboť olivín velmi rychle zvětrává, podléhá serpentinizaci

Serpentin Mg ₆ /Si ₄ O₁₀ / /OH/₈

Peridotity se tak mění v serpentinity = hadce


Minerály Al₂ Si O₅ – andalusit, sillimanit a kyanit
Alumosilikáty – 3 polymorfní modifikace Al₂ Si O₅ , patří mezi důležité horninotvorné metamorfní minerály Al-bohatých původně pelitických sedimentů.

Slouží jako indikátory tlaku a teploty metamorfózy – fázový diagram

Titanit

Ca Ti (SiO₄/O)

• 
  soustava jednoklonná, spojky tvaru obálky nebo klínu (morfologická varieta „sfén“) z alpské parageneze
  
• 
  zbarvení nejčastěji medově hnědé, sfén je světle žlutý nebo světle zelený
  
• 
  tvrdost 5.5, hustota 3.5
  
• 
  vysoký lom světla i dvojlom
  
• 
  akcesorický horninotvorný minerál v granitických horninách (brněnský masiv, žulovský masiv), v pegmatitech - kontaminovaných
  
• 
  ve skarnech, amfibolitech
  
• 
  alpská parageneze (s epidotem, křištˇálem) – Sobotín, Markovice u Čáslavi, Mirošov
  

Topaz

Al₂ SiO₄ /F/₂

• 
  kosočtverečný (prizmata, dipyramidy) – sloupcovité krystaly, agregáty stébelnaté („pyknit“) i zrnité
  
• 
  čirý, bledě žlutý, bledě modrý – často drahokamová kvalita
  
• 
  tvrdost 8, štěpnost dokonalá podle (001), hustota 4.5
  
• 
  výskyt v pegmatitech (Volyňsk – Ukrajina, Rožná, Ural) nebo v greisenech (Horní Slavkov – zde často horninotvorný mikroskopický nebo makroskopický
  

Zirkon

Zr SiO₄ příměs U a Th způsobuje slabou radioaktivitu

• 
  tetragonální, na krystalech tetragonální prizmata a dipyramidy, morfologie krystalů zirkonu je geneticky významná
  
• 
  je čirý nebo různě zbarven (hnědočervený, žlutý)
  
• 
  tvrdost 7,5
  
• 
  je akcesorickým horninotvorným minerálem hlavně v kyselých vyvřelých (žuly, pegmatity) a metamorfovaných horninách (ruly).
  
• 
  díky vysoké odolnosti vůči mechanickému i chemickému zvětrávání patří mezi typické „těžké“ minerály klastických sedimentů (pískovce, droby)
  

SOROsilikáty
Skupina silikátů, charakteristická strukturně spojením dvou tetraedrů SiO₄, sdílením společného rohového kyslíku – vzniká tak typická aniontová skupina sorosilikátů / Si₂O₇ /.
Neso- Soro- silikáty
Skupina epidotu

Klinozoisit Ca₂ Al₃ O /SiO₄/ /Si₂O₇/ /OH/

(Zoisit)
Epidot Ca₂ (Fe³, Al) Al₂ O /SiO₄/ /Si₂O₇/ /OH/
Allanit X₂ Y₃ O /SiO₄/ /Si₂O₇/ /OH/

X: Ca, Ce Y: Al, Fe

Jednoklonné minerály, zoisit rombický.

Krystaly epidotu a klinozoisitu protažené dle osy b (rovnoběžně zhášejí).

Klinozoisit, zoisit – šedý, růžový (s Mn)

Epidot – zelený, žlutozelený, černozelený
Tvrdost 6, skelný lesk, hustota 3.3


Geneze:

• 
  drúzy krystalů v alpské paragenezi (epidot – Sobotín, Markovice, Alpy)
  
• 
  horninotvorné, většinou druhotné v dioritechm, gabrech, amfibolitech
  
• 
  celistvé žíly epidotu (brněnský masiv)
  

Allanit – akcesorický minerál pegmatitů a některých žul (žulovský masiv)

• 
  černý, smolně lesklý, často metamiktní (slabě radioaktivní)
  

CYKLOSILIKáty

Hlavní minerály: beryl

skupina turmalínů

Beryl Be₃ Al₂ /Si₆ O₁₈/ hexagonální (dihex. dypiramidální)


Struktura:
Skládá se z trojrozměrné sítě tetraedrů kyslíku, které tvoří šestičlánkové smyčky, orientované v rovině 001 (0001). Cykly tetraedrů jsou nad sebou a vznikají tak kanály, jdoucí vertikálně celou strukturou.
Beryl je tradičně řazen mezi cyklosilikáty - předpokládalo se, že jednotlivé kruhy tetraedrů SiO4 nejsou propojeny navzájem dalšími tetraedry SiO4.

Dnes víme, že existuje trojrozměrné propojení tetraedrického skeletu (distribuce Si a Be v nich je nepravidelná) a tak je podle některých autorů beryl řazen mezi tektosilikáty (Zoltaj a Stout).

• 
  v přírodních berylech jsou propojující oktaedry obsazovány Al,
  
• 
  otevřené kanály ve struktuře obsahují molekuly H₂O, která je skoro vždy přítomná v berylu, kromě ní CO₂, He, Ar.
  

Krystaly – obr.
Vlastnosti:

Beryl – zelený, nažloutlý, bílý, skelný lesk, tvrdost 7.5, neštěpný
Výskyt a asociace

Beryl je typickým akcesorickým minerálem mnoha granitických pegmatitů, kde často vystupuje s dalšími minerály Be (Písek, Otov, Maršíkov)

• 
  je znám též z některých greisenů (Krušné hory – Cínovec, Horní Slavkov) i kyselých vyvřelých hornin.
  

Často se vyskytuje v drahokamových odrůdách (akvamarín, heliodor, morganit, smaragd)

Skupina turmalínu

Minerály skupiny turmalínu (především skoryl a dravit) jsou nejhojnějšími minerály s podstatným obsahem B v horninách zemské kůry.

Krystalová struktura a krystalografie

Turmalíny jsou řazeny mezi cyklosilikáty, jsou trigonální. Struktura podmiňuje polární vývoj krystalů s výrazným pyroelektrickým i piezoelektrickým vlastnostem.

Obr. Krystaly turmalínu.
Obecný vzorec:
X Y₃ Z₆ T₆ O₁₈ (BO₃)₃ V₃ W