Moliére – Lakomec



Yüklə 33,28 Kb.
tarix17.11.2018
ölçüsü33,28 Kb.

Moliére – Lakomec

Moliére (1622 – 1673), vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, narozen roku 1622 v Paříži, hra Lakomec – napsaná roku 1661 v Francii.

Literárně-historický kontext

Dílo spadá do období klasicismu (17.st.). Klasicismus vznikl ve Francii, vrcholu dosáhl za vlády krále Ludvíka XIV. V jiných evropských zemích se v této době ještě rozvíjelo baroko. V architektuře se navrací k antice, vyznačuje se symetrií, pravidelností a jednoduchostí. Stavby mají střízlivou podobu s minimem ozdob. Stavitelé využívali dórských a iónských sloupů-vliv antiky. Stavěly se např. nájemní domy pro chudinu a lázeňská města. Mezi nejznámější české stavby této doby patří například zámek Lednice nebo Lázně Kynžvart, v Olomouci budova Moravského divadla, ve Francii Versailles

Klasicismus je úzce spjat s tzv. osvícenstvím. Osvícenství – myšlenkový proud, víra v rozum (racio) a smyslové poznání člověka oproti barokní víře v Boha a posmrtný život. Prosazuje svobodný život a rovnoprávnost. Vzniká ve Francii – tzv. encyklopedisté (dílo Velká encyklopedie se měla stát jakousi novou biblí a představovat souhrn veškerých poznatků), patřili k nim Voltaire, Diderot.

Literatura

Dělení literatury:

literatura vysoká – určena vyšším vrstvám, tematicky zachycuje antickou mytologii. Do vysoké literatury patří následující žánry: óda (oslavná lyrická báseň); epos (básnické dílo, v němž epika převládá nad lyrikou, jádro je pravdivé, hrdina prožívá i smyšlená dobrodružství); tragédie-forma dramatu s vážným obsahem, hlavní hrdina na konci umírá)

V literatuře byly největší požadavky kladeny na drama, které muselo zachovávat kompozici dle Aristotela (antický filozof, učenec) a jeho zásadu 3 jednot – místa, času, děje.



literatura nízká – vystupují zde neurozené postavy. Patří se následující žánry: satira (využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů), bajka (literární útvar, ve kterém zvířata vystupují, jednají a chovají se jako lidé a z tohoto jednání nakonec vždy vyplyne nějaké poučení), komedie (literární nebo dramatický útvar, který vždy skončí šťastně), fraška (typ komedie, která pracuje hlavně s nadsázkou).

Hlavní hrdina se řídí společenskými normami, vítězí rozum nad citem a láskou. Společenská čest, podřízení se pravidlům, mravní čest znamená více než láska.

Známí klasicistní autoři tohoto směru z Francie jsou například Pierre Corneille a jeho tragédie Cid,Itálie Carlo Goldoni a jeho „commedia dell arte“(znamená-přeloženo z italštiny-„komedie profesionálních herců“. Goldoni navázal na barokní komedii, odstranil improvizaci, zavedl kostýmy, časté jsou náměty ze života italské společnosti Itálie – např. Poprask na laguně. Vystupují zde ustálené divadelní postavy – harlekýn, mim, kolombína apod. Z Německa J.W. Goethe, který napsal známou tragédii Faust a mezi známější české umělce tohoto období se řadí například loutkař Václav Matěj Kopecký.

Informace o autorovi

Moliere byl známý francouzský herec, spisovatel a dramatik, který žil v 17. století - v období klasicismu. Moliére patří k nejznámějším dramatikům francouzského i světového klasicismu. Začínal jako herec v kočovné společnosti a později se stal ředitelem vlastního kočovného divadla. Věnoval se zejména nízkým literárním žánrům. V jeho hrách se promítala soudobá mravní problematika: postavení žen ve společnosti i v rodině, lakota, náboženské pokrytectví, snaha měšťanstva napodobovat šlechtu. Postavy jeho děl mají výrazné charakterové rysy – tzv. typizace lit. postav.



Tvorba: Mezi jeho díla patří Tartuffe-komedie, která byla nejodvážnějším Molierovým dílem, poukazuje na pokrytectví a chvástání, Měšťák šlechticem, Zdravý nemocný a v neposlední řadě Lakomec, dílo, které vám nyní podrobněji popíšu.

Moliére-hra Lakomec – rozbor díla

jedná se o klasickou prozaickou epickou komedii o pěti dějstvích. Moliére si vzal motiv z Platonovy komedie o hrnci (antika).



Žánr: komedie Druh: drama

Forma: monology - dialogy

Kompozice Díla: chronologická (dodržení časové posloupnosti), dílo je psáno v reálném čase, dělí se na 5 dějství

Útvar: epika, dílo je napsáno jako hra určená k předvádění na jevišti => monology, dialogy, přímá řeč, humor je založen na jazykové komice.

Anotace: Za hlavního hrdinu si vybral majetného vdovce Harpagona, lichváře, který je ovládán nestárnoucí lidskou vlastností – lakomostí. Jeho syn Kleantes se zamiluje do chudé dívky Mariany a jeho dcera se také zamiluje-do správce Valéra.Jejich otec o tom ale zpočátku neví, sám se chce oženit s krásnou Marianou a své děti chce provdat za bohatou vdovu a stárnoucího boháče Anselma, který je, jak se nakonec ukáže, Valérovým a Marianiným otcem. Hlavní zápletka se začne odehrávat, když si Harpagon pozve Marianu na večeři. Kleantův sluha najde na zahradě Harpagonovu truhlu s tím pro něj nejcenejším: s 10 000 tisíci tolary. Ten ztrátu brzy zjistí, zpanikaří a začne podezdřívat všechny okolo, včetně sebe. Přitom se také dozví, že jeho syn si chce vzít Marianu a že Valér se zasnoubil s jeho dcerou a chce ho oběsit. Potom ale Kleantes navrhne, že se mu peníze vratí, pokud je-jeho děti-nechá, ať se provdají, za koho chtějí. Harpagon samozřejmě neváhá a za vidinou navrácení svého majetku, navíc umocněnou tím, že Anselm celou svatbu zaplatí a ještě k tomu dostane nový oblek a velké věno, souhlasí. Vše tak nakonec dopadne dobře, kromě Harpagona, který zůstane stejný, ale jelikož mu jeho chování nepřipadá nijak divné, nevadí mu to.

Charakteristika postav:

Harpagon – Lichvář (člověk, který půjčuje peníze na vysoký úrok), jeho jediným cílem je co největší zisk a bohatství, které je pro něj důležitější, než jeho rodina, i jeho vlastní život. Život bez peněz pro něj nemá cenu a nejvíce tím trpí jeho děti a služebnictvo.

Valérius - syn Anselma, správce domu, chytrý mladý muž, který je zasnoubený s Harpagonovou dcerou a proto mu nadbíhá.

Kleantes - Harpagonův syn-miluje Marianu.

Eliška - Harpagonova dcera, která miluje Valéra.

Anselm - bohatý muž, za kterého se měla provdat Eliška, nakonec je Mariiným a Valérovým otcem.

Marie - skromná, chudá, krásná, mladá žena, žijící a starající se o svou matku.

La Fléche - Kleantův sluha.

Rozbor ukázky (výstup sedmý)

Jazykové prostředky:

Přístavek: Vybral si, šibal, právě chvíli, kdy…

Neslovesné věty => napětí (Zloděj! Vrah! Loupežník!

Přímá řeč: viz ukázky



Umělecké prostředky

Personifikace: Mé chudinky penízky! Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé! Spravedlivé nebe!

Archaismy: kdokolivěk, taškáři, dráby, profousy

Citoslovce: Achich! Ach!

Apostrofa: Ó sprave­dlnosti! Spravedlivé nebe! Penízky, mé chudinky, ….

Hyperbola: umírám, jsem mrtev, jsem pohřben!

Zdrobnělina: penízky

Výčet: Pro komisaře, dráby, profousy, soudce, mučidla, šibenice a katy!

Znaky směru v díle:

- prostředí a časové zařazení

- touha po společenském postavení a zařazení se do vyšší společnosti

- důraz na materiální hodnoty

- formální výstavba díla

Zhodnocení díla:

Celá hra je vtipně napsaná, příběh se mi líbil, protože komicky poukazuje na lakotu, chamtivost a kritizuje chorobnou touhu po penězích.

Dílo je velmi vtipné a poučné, příběh je dobře zpracován

Nadčasové dílo – oslovuje i současné diváky a čtenáře


Bibliografická citace, prameny:

MOLIÉRE. Lakomec. 1vyd. Praha: ARTUR. 2008. 84 s. ISBN 978-80-871-28-02-2

Internet, sešit
Výstup sedmý

HARPAGON sám harpagon …………monolog

(vbíhaje bez klobouku, křičí ze zahrady) Zloděj! Vrah! Loupežník! Chyťte ho! Chyťte ho! Ó sprave­dlnosti! Spravedlivé nebe! Jsem ztracen! Jsem zničen! Zabili mě! Ukradli mi peníze! Kdo to může být? Kam se poděl? Kde vězí? Kde se schoval?Co pod­niknout, abych ho dopadl? Kam se rozběhnout? Není snad tam? Nebo tady? Kdo je to? Stůj! (Chy­taje sám sebe za ruku) Vrať mi mé peníze, taškáři... Ach, to jsem já. Už se mi z toho plete rozum, a já nevím, kdo jsem, kde jsem a co dělám. Achich! Mé milé peníze! Mé chudinky penízky! Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé, a já, připraven o vás, já jsem s vámi pozbyl své jediné podpory, své útěchy, své radosti. Jsem hotov a nemám na tomto světě již co pohledávat. Bez vás nemohu žít. Je se mnou amen, jsem u konce svých sil, umírám, jsem mrtev, jsem pohřben! Což tu není nikoho, kdo by mi ráčil pomoci? Kdo by mi vrátil mé milované penízky, nebo mi dal aspoň vědět, kdo mi je vzal, a vzkřísil mě tak opět k životu? Ne? Co říkáte? Nikde nikdo! Ať již spáchal tu krádež kdokolivěk, musil si to moc dobře vyčíhat. Vybral si, šibal, právě chvíli, kdy jsem roz­mlouval se svým zrádným synem. Pojďme! Dojdu si pro spravedlnost a dám vyslechnout celý dům, služky, sluhy, syna, dceru a nakonec i sebe. Jaká to hromada lidí! Ať se podívám na kohokoliv z nich, na každého mám podezření a každý se mi zdá zlodějem! Ach! O kom si to tam šeptají? O tom, kdo mě okradl? Co to tam nahoře tropí za povyk? Je tam snad ten můj zloděj? Ó, smilujte se nade mnou, a víte-li někdo o mém zloději, poníženě vás prosím, povězte mi to! Neskrývá se mezi vámi? Všichni na mne patří a potichu se hihňají. Uvidíte, že jsou na té krádeži, spáchané na mně, nepochybně spoluvinni. Nuže, rychle! Pro komisaře, dráby, profousy, soudce, mučidla, šibenice a katy! Dám všechny oběsit, a ne-shledám-li se znova se svými penězi, oběsím na­konec sám sebe.
Opona


Ukázka: Začátek hlavní zápletky, kdy Valériův sluha ukradne Harpagonovi jeho truhlu.

Výstup šestý



KLEANTES a LA FLÈCHE LA FLÈCHE

(přicházeje ze zahrady s malou skřínkou v ruce)

Ach, to jsem rád, pane, že vás tu nalézám. Pojďte rychle za mnou!



KLEANTES

Co se stalo ?



LA FLÈCHE

Pojďte za mnou, povídám. Je nám spomoženo.



KLEANTES

Cože?


Dostları ilə paylaş:


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə