Molière: Lakomec, 1668 přeložil Svatopluk Kadlec I. část Zasazení výňatku do kontextu díla



Yüklə 14,63 Kb.

tarix17.11.2018
ölçüsü14,63 Kb.


Molière: Lakomec, 1668 

přeložil Svatopluk Kadlec 



I. část 

Zasazení výňatku do kontextu díla 

Lakomec je značně inspirován dílem Komedie o hrnci (Plautus) 

Harpagon je sice bohatý, ale je neuvěřitelný lakomec. Každého podezírá z krádeže včetně svých dětí (syna a dcery). 

Jeho syn je nucen půjčovat si odjinud. Kleantes je zamilován do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení 

ke sňatku. Otec syna překvapí s tím, že si Marianu vezme on. Kleanta by rád oženil s bohatou vdovou. Dceru, která je 

zamilovaná do Valéra chce provdat za stárnoucího boháče Anselma. 

Kleantův sluha Čipera poklad Harpagonem zakopaným na zahradě a uzme jej, aby tak Kleantovi pomohl. Začne 

zběsile pátrat a podezřívat každého ve svém okolí a nepřestane, dokud se nedozví, že Valér se zasnoubil s jeho 

dcerou. Valér prozradí, že jeho otcem je italský šlechtic, z čehož vyplyne, že je to Anselm (šlechtic)Dále vplyne, že 

Mariana, je jeho sestra a Anselmova dcera. 

Kleantes svému otci navrhne, že peníze vrátí, když dostane Marianu. Harpagon obětuje vše, jen aby získal své peníze 

zpět. Pak ale pozná pravý původ Mariany a Valéra a pochopí, že vdavky jej nebudou stát jedinou minci a své dceři 

taktéž dávat žádné věno nemusí, proti svatbě svých dětí najednou nic nenamítá. Valér se ožení s Eliškou a Kleantes si 

vezme Marianu. 



Téma a motiv 

téma - typ člověka, pro kterého peníze znamenají všechno, je schopen obětovat i lásku rodiny, zesměšňuje 

maloměšťáctví, strefuje se do církve a do rodin (touha po dědictví, pokrytectví) 

motivy - kritika chorobné touhy po penězích, člověk zaslepený touhou po bohatství nebere ohled na nikoho, 

výsměch lidské chamtivosti 

Časoprostor 

1670 ve Francii, v Paříži 



Kompoziční výstavba 

5 dějství, několik scén, chronologický postup, vypravěč nezasahuje do díla 



Literární druh a žánr 

druh - epika, žánr - komedie, forma - drama 



II. část 

Vypravěč 

dialogy, monology 



Postavy 

Harpagon – Moliére na něm ukazuje obraz lichváře, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Citovými 

vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu 

živému, nechuť k životu a ztracený smysl života. 

Čipera (La Fleche, Šindel, Štika) – Je zcela oddaný svému pánu Kleantovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, 

ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi. 




Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se 

mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem. 



Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale 

proto, že je takový, jaký je. 



Valér – sluha Harpagona; zamilovaný do jeho dcery Elišky. 

Vyprávěcí způsoby (jazyk) 

dialogy i monology, časté věty holé, jazyk spisovný je v menší míře (např. u Anselma - šlechtic), objevují se otázky 

zjišťovací, slova se opakují, opakují se zdrobněliny 

Typy promluv 

dialogy, monology 



Veršová výstavba 

není 


III. část 

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku (motivy výňatku ad.) 

žvásty, skrejš, sežral - nespisovný jazyk 

pitomec, parchant - vulgarismy 

trachtace, fortel, mušketa - archaismy 

tropy a figury a jejich funkce ve výňatku 

Literárně-historický kontext 

Kontext autorovy tvorby 

  vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin, pseudonym používal proto, aby nekompromitoval rodinu 

  francouzský dramatik, spisovatel, herec (proti vůli rodiny se stal komediantem) 

  brzy se svými hrami proslavil, zejména mezi chudinou 

  spoluzaložil Skvělé divadlo, nedařilo se, skončil ve vězení pro dlužníky, později kočoval 

  později si získal náklonost Ludvíka XIV. a stal se organizátorem královských akcí 

  musel bojovat proti intrikám a osočování z řady odpůrců 

  zemřel na jevišti při repríze své poslední hry Zdravý nemocný 

Další díla: Škola pro muže, Tartuffe neboli Pokrytec, Měšťák šlechticem, Skapinova šibalství, Zdravý nemocný 

Literární/obecně kulturní kontext 

literární směr - klasicismus - 17, a 18, století, napodoboval formy antického umění; jednota času, děje a místa, 

racionalita 

Další autoři: Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Faidra), Jean de la Fontaine (Bajky), Carlo Goldoni (Poprask na 

laguně, Sluha dvou pánů) 



http://praktik.caloris.cz/literatura/lit-maj.html 

 



Dostları ilə paylaş:


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə