Niccolò Machiavelli Vladař (IL Principe) Renesance a humanismus



Yüklə 445 b.
tarix26.11.2017
ölçüsü445 b.
#12619


Niccolò Machiavelli Vladař (Il Principe)


Renesance a humanismus

  • Renesance pochází z francouzštiny a znamená „znovuzrození“

  • Vždy vyslovujeme s neznělým - s - „renesance“

  • Evropská renesance de facto splývá s italskou



Renesance a humanismus

  • Humanismus pochází z latiny, tj. „úsilí o lidskost“ (studia humanitatis)

  • Původně duchovní hnutí vycházející z odporu k rigidní scholastické tradici

  • Scholastika = pedantství

    • Theologické
    • Logické


Historická datace

  • Zhruba se jedná o období mezi roky: 1300 – 1650

  • Humanismus začíná Petrarcou a končí Montaignem

  • Renesance začíná Ficinem a končí Campanellou



Oblasti zájmu a činnosti

  • Civilní sektor

    • Filosofie
    • Věda
    • Humanismus
    • Stát a právo
  • Církevní sektor

    • Reformace


Významné osobnosti

  • Filosofie (italská)

    • Platonismus
      • Marsilio Ficino
      • Pico della Mirandola
    • Aristotelismus
      • Pietro Pomponazzi
      • Jacopo Zabarella
    • Filosofie přírody
      • Bruno Telesio
      • Francisco Patrizi
      • Tommaso Campanella


Významné osobnosti

  • Věda

    • Johannes Kepler
    • Giordano Bruno
    • Galileo Galilei
    • Mikuláš Koperník
    • Francis Bacon


Významné osobnosti

  • Stát a právo

    • Niccolò Machiavelli
    • Jean Bodin
    • Hugo Grotius
    • Johannes Althusius


Významné osobnosti

  • Reformace

    • Martin Luther
    • Ulrich Zwingli
    • Jan Kalvín


Významné objevy

  • Vynález kompasu

    • zámořské objevy (Kolumbus, de Gama)
  • Zavedení heliocentrického systému

    • Mikuláš Koperník
  • Vynález knihtisku

    • Johann Gutenberg
  • Zavedení principu perspektivy v malířství

    • Alberti


Významné události

  • Zakládání universit

  • Rozdělení římské církve (dva papeži)

  • Učení Johna Wyclifa

  • Kostnický koncil (upálení Jana Husa)

  • Husitské nepokoje v Čechách

  • Objevení Ameriky

  • Duchovní uzly renesanční EvropyStát a právo

  • Jean Bodin (1530 – 1596)

    • http://plato.stanford.edu/entries/bodin/
    • Svrchovanost (suverenita) je absolutní a trvalá nejvyšší moc. Absolutní vládce je odpovědný pouze bohu, ale musí ctít svobodu a majetek občanů.
    • Stát a právo
  • Johannes Althusius (1557 – 1638)

    • http://plato.stanford.edu/search/searcher.py?query=althusius
    • Svrchovanost náleží lidu, který může panovníka dosazeného k vykonávání moci také svrhnout. Stát a právo
  • Hugo Grotius (1583 – 1645)

    • http://plato.stanford.edu/entries/grotius/
    • O právu válečném a mírovém:
    • „Přirozené právo je příkaz rozumu, který ukazuje, že jednání v důsledku svého souhlasu či nesouhlasu se samotnou přirozeností rozumu obsahuje mravní nezbytnost nebo ošklivost.“Stát a právo
  • Niccolò Machiavelli * 3.5.1469, † 22.6. 1527

    • http://plato.stanford.edu/entries/machiavelli/
    • Státník a politický filosof


Literární dílo

  • Politické

    • Umění válečné
    • Úvahy o vládnutí a o vojenství
    • Vlády a státy
    • Rozpravy o první desítce knih Tita Livia
    • Život Castruccia Castracaniho
    • Vladař (Il Principe) nebo také Kníže


Literární dílo

  • Prozaické

    • Belfagor
  • Poetické

    • Karnevalové písně
    • Kapitoly
    • Desetiletí
  • Dramatické

    • Mandragora
  • Historické

    • Florentské letopisy
  • Lingvistické

    • Dialog o spisovném jazyce


Vladař (Il Principe)

  • Věnováno Lorenzovi II. de Medici (synovi Lorenza I. zvaného Nádherný)

  • Věnování (dedikace) je svou výrazovou formou až jakousi adorací (zbožštěním) vládce (vladaře) tehdejší Florencie



Florencie 1338

  • Giovanni Villani:

    • „Město mělo asi 100 000 obyvatel, celkem 8 – 10000 dětí se tu učilo číst a psát, 1000 – 1500 počítat a 550 – 600 ve čtyřech vyšších měšťanských školách studovalo navíc i gramatiku a logiku. Ve Florencii bylo už tehdy 110 kostelů, 30 špitálů s 1000 lůžky pro nemocné. Ve městě pracovalo 200 velkých dílen a krámců ve výrobě sukna a vyrobilo se tu ročně asi 70-80000 postavů sukna. Výrobě a obchodu sloužilo 80 bank, bylo tu 100 krámců s kořením a drogami, 600 notářů tu mělo své písárny a 80 soudců bdělo nad dodržováním zákonů. O zdraví lidu pečovalo 60 lékařů, chléb peklo na 146 pekáren. Břicho tohoto velkoměsta spotřebovalo za rok 4000 volů a telat a 60000 jehňat…“


Nejvýznamnější městské státy Itálie 15. / 16. století

  • Benátky

  • Janov

  • Milán

  • Florencie

  • Papežský stát



Demografie Itálie 14. století



„Božská Florencie“

  • „Kolikrát v čase, jen co paměť sahá změnilas zákon, úřad, mrav i měnu a obnovilas údy své, má drahá! Však pamatuješ-li a znáš svou cenu, poznáš, že podobna jsi choré paní, jež hledá v duchnách úlevu a změnu a převracením bolesti se brání.“

  • Pěvec, Božská komedie, Dante Alighieri



Historie Florencie (do Toskánska)

  • Florentský městský stát:

    • 1434 – 1494
    • 1512 – 1527
    • 1530
  • Republika:

    • 1494 – 1512
    • 1527 – 1530
  • Vévodství Florencie:

    • 1532


Itálie a církev

  • Počátek 14. století:

    • Německé kraje, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Skotsko – celkový počet biskupství katolické církve: 267
    • Itálie – 266
      • plus Sicílie a Sardinie – 295!


Papežský stolec (dvůr)

  • Sčítání (první) lidu v roce 1526:

    • 700 osob kléru
    • 240 členů švýcarské gardy
    • 85 členů posádky Andělského hradu
    • Celkem: 1025 osob ve Vatikánu
    • plus kardinálové a jejich personál ve 21 kardinálských palácích v Římě – 3111 osob
    • Celkový počet papežského dvora uvnitř Říma tak činil: 4 136 osob!


Vyhrocená nenávist k papeži

  • Machiavelli vyjádřil nejexplicitněji nenávist k papeži (Julius II.) slovy:

    • „Divím se a se mnou všichni moudří, proč neskolil jedinou ranou svého nepřítele a nezískal si tak nesmrtelnou slávu a neodnesl bohatou kořist, neboť papeže doprovázeli všichni kardinálové se svými nejcennějšími poklady. Byl by býval první, který by byl prelátům ukázal, jak málo úcty zasluhují lidé, kteří vládnou jako oni …“
  • Kritika směřována k tyranskému vladaři Perugie, který roku 1505 nezahubil papeže (Julia II.) při jeho pobytu v Perugii.Lorenzo de Medici - genealogieHistorická odbočka

  • Kateřina Medičejská (1519 – 1589)

    • Pravnučka Lorenza I. zvaného Nádherný
    • Manželka francouzského krále Jindřicha II. Orleánského
    • Praneteř a neteř dvou papežů
      • Kliment VII.
      • Lev X.
    • Tchýně Marie Stuartovny
    • Obydlela Louvre
    • Začala s výstavbou Tuilerií


Vladař

  • Spis z politické filosofie (teorie státu)

    • napsáno 1513
    • publikováno 1532
    • Struktura:
      • 26 kapitol
      • Dedikace
    • Politická rukověť / breviář pro vládce


Vladař

  • Obsah:

    • O různých formách vlád a různých způsobech, jimiž se moc získává
    • O dědičných knížectvích
    • O smíšených knížectvích
    • O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra Velikého nevzbouřila
    • O tom, jak vládnout městům a knížectvím, jež žila svobodně, pod vlastními zákony, než byla dobyta
    • O nových knížectvích dobytých vlastní zbraní a vlastními schopnostmi
    • O knížectvích získaných s cizí ozbrojenou pomocí a se štěstím
    • O těch, kdo dosáhli moci zločinem
    • O občanské vládě
    • O knížectvích v časech ohrožení


Vladař

  • Obsah:

    • 11. O církevních panstvích
    • 12. O druzích vojsk a o žoldnéřích
    • 13. O pomocném, smíšeném a vlastním vojsku
    • 14. O úkolech panovníka ve věcech vojenských
    • 15. O věcech, za něž se lidem, a především knížatům, dostává pochvaly nebo potupy
    • 16. O štědrosti a skouposti
    • 17. O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný
    • 18. Jak má vládce plnit dané slovo
    • 19. Jak se chránit před nenávistí a opovržením
    • 20. O budování pevností, jejich užitečnosti i nevýhodnosti, a o jiných pomocných prostředcích k udržení panství


Vladař

  • Obsah:

    • 21. Jak a čím se získává úcta lidu
    • 22. O ministrech
    • 23. Komu naslouchat a kdy
    • 24. Proč italská knížata přišla o moc
    • 25. Jakou roli hraje v lidském životě osud a jak
    • mu čelit
    • 26. Výzva k osvobození Itálie od barbarů


Citace

  • „Všechny státy a vlády, jimž lidé byli a jsou poddáni, jsou buď knížectví, nebo republiky. Knížectví pak jsou buď dědičná, kde určitý rod vládne velmi dlouho, nebo nově nabytá. Z nich pak některá jsou celá nová, jako například Milán za vlády Franceska Sforzy, anebo bývají připojena k dědičným, jako například Neapolské království spravuje španělský král. Takto získaná území jsou přivyklá žít buď pod vládou jiného pána, anebo dosud žila svobodně. Získávají se buď s pomocí cizích zbraní, nebo jen vlastní silou, řízením štěstěny či vynalézavostí.“

  • Kapitola první



Komentář

  • „Vlastní síla“ je Machiavellim nazývána „virtủ“, tj. schopnost jednat alias ctnost

  • „Štěstěna“ je nazývána „fortuna“, tj. nahodilé vnější okolnosti



Komentář

  • Správný či dobrý vladař musí být schopen přizpůsobit se vnějším okolnostem a současně disponovat činnou silou, aby přemohl vrtkavý osud.

  • Dobrý vladař = virtủ + fortunaShrnutí



Odkaz pro dějiny myšlení

  • Podle Machiavelliho musí být správný vládce (vladař) schopen v případě nutnosti činit i zlo. V zájmu udržení moci je zbytečné (nerozumné) být dobrý. Je však užitečné jevit se dobrý a získat si úctu lidu.

  • Oddělení morálky od politiky!

  • Rozdíl mezi jevovou a skutečnou stránkou věci. Forma versus obsah!



Morálka versus politika

  • Oddělení morálky od politické praxe vladaře neznamená apriorní amorálnost, nýbrž rozlišení:

    • Cíle
      • Morální musí být cíl
    • Nástrojů k jeho dosažení
      • Nástroje nemohou být ve výsledku nemorální, slouží-li dosažení morálního cíle


Politika – zásadní teze

  • Vlast je božstvem a její vůle a zájem je nejvyšší zákon (suprema lex)

  • Suverénem je lid, nikoli panovník!

  • Panovník vykonává vůli lidu.

  • Panovník je sjednotitelem a vládcem všeho italského lidu.



Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

  • Spořádaná svobodná (občanská) společnost

  • Autonomie národů

  • Sekularizace (osvobození se od „ničemných kněží“

  • Názorová svoboda



Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

  • Resumé:

  • Názorová svoboda a pluralita názorů občanské společnosti



Machiavelli a současnost

  • MBO (řízení podle cílů)

  •  

  • Definice:

    • byla vytvořena v 50. letech na základě děl Petera Druckera a Douglase Mc Gregora, v současnosti je aplikována po celém světě
    • proces řízení podle cílů začíná u vrcholového managementu určením předběžných všeobecných podnikových cílů. Předběžné cíle vycházejí z účelu a poslání organizace, z analýzy vnitřních předností a nedostatků a vnějších příležitostí a hrozeb. Tyto cíle jsou modifikovatelné, protože jedním z účelů této techniky je motivovat pracovníky tím, že mají příležitost podílet se na tvorbě cílů.
    • postup stanovování cílů by měl zahrnout všechny pracovníky organizace, přičemž musejí být sepsány
    • příliš krátké období neumožňuje realizovat rozsáhlejší projekty, dlouhé období demotivuje
    • důležitá je zpětná vazba – hodnocení
  • Zavádění řízení podle cílů:

    • Seznámení s řízením MBO
    • Stanovování cílů
    • Hodnocení výkonu
    • Organizace podpory MBO (výcvikové programy, hodnotící schůzky, systém odměňování)
    • Monitorování MBO (kontrola vztahů, postojů, výkonů)


Machiavelli a současnost

  • Přednosti MBO:

    • Zdokonalení řízení (manažery to nutí přemýšlet o plánování z hlediska výsledků)
    • Vyjasnění organizace (často se objevují tím nedostatky v organizaci)
    • Ztotožnění se s cíli (lidé mohli přispět svými nápady)
    • Vývoj účinné kontroly (soubor jasných cílů)
  • Nedostatky MBO:

    • Časová náročnost
    • Mnoho „papírování"
    • Obtížnost určování cílů
    • Nebezpečí nepružnosti (mohou se změnit podmínky a cíle se stanou zastaralými)
    • Důraz na krátkodobé cíle


Machiavelli a současnost

  • MBO – hrubě zjednodušující aplikace z podnikové praxe

    • Manažer: „Dělejte si to, jak chcete, mě zajímá výsledek!“
    • Jinými slovy – jediným výsledkem musí být zisk.


Machiavelli X machiavelismus

  • Nejprudčeji byl Machiavelli napadán:

    • Jezuity v Itálii a ve Francii
    • Fridrich II. v Německu
    • Byronovci v Rusku


Řekli o Machiavellim

  • „Myšlení Niccola Machiavelliho v sobě v zárodečné podobě obsahovalo prvky intelektuální a morální revoluce.“

  • Antonio Gramsci (zakladatel italské komunistické strany)



Řekli o Machiavellim

  • Machiavelli nikdy nevytvořil tedy v žádném ze svých spisů nějaký systém „machiavelismu“ jakožto nauky, v níž „účel světí prostředky“. Ve skutečnosti tato zásada je pozdějšího původu a bývá spojována s morálkou jezuitskou.“

  • Prof. Josef Polišenský



Doporučená literatura

  • Niccolò Machiavelli, Úvahy o vládnutí a o vojenství, Naše vojsko, Praha, 1986

  • Obsahuje dále:

    • Vladař
    • Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia


Yüklə 445 b.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə