Současné názvy a symboly prvků
Univerzální charakter výsledků, jichž dosahuje věda při poznávání přírody, si přímo vynucuje vytvoření jednotného nadnárodního dorozumívacího prostředku. V této oblasti dosáhla chemie značných úspěchů. Sjednocením mezinárodní nomenklatury a terminologie se zabývá mezinárodní organizace IUPAC. Názvoslovná komise pro anorganickou chemii IUPAC byla založena v roce 1921 a od té doby se diskuse k mezinárodnímu názvosloví může zúčastnit široká chemická veřejnost. Předem diskutované návrhy jsou předkládány k projednání na kongresech IUPAC, které jsou organizovány každé dva roky. Výsledkem práce názvoslovné komise IUPAC jsou definitivní pravidla názvosloví anorganické chemie, tzv. Red Book.
Chemické názvosloví je umělý jazyk, který si vytvořila a používá ke sdělování informací poměrně úzká skupina lidí. Jistou překážkou pro vytvoření skutečně mezinárodního názvosloví jsou národní názvy prvků. V českém anorganickém názvosloví má 19 prvků odlišný název od názvu latinského. Prvky s českými názvy můžeme rozdělit na dvě skupiny. První tvoří sedm kovů a síra. Vedle názvů dávno známých prvků, k nimž patří zlato, stříbro, železo, olovo, rtuť, měď a cín, jde ve druhé skupině o názvy, které přetrvaly z dob českého obrození a plně se vžily. Většina jejich názvů byla vytvořena z kořene názvu látky, ze které původně pocházely, nebo z jejich fyziologického účinku připojením koncovky -ík např. kyslík (od slova kyselost), dusík (dusivost), hliník (hlína), křemík (křemen), apod. Naštěstí převážná většina dalších názvů prvků takto vzniklých se nevžila např. barvík (chrom), ďasík (kobalt), nebesník (uran), těžík (wolfram), kostík (fosfor), chaluzík (jod), solík (chlor) apod.
Vznik názvů prvků
Názvy chemických prvků lze rozdělit do několika skupin. Kritériem pro následující rozdělení bylo hledání společného základu, které vedlo objevitele k pojmenování těchto prvků. Podle určitých kritérií lze nomenklaturu prvků rozdělit do několika skupin:
Podle nerostu nebo horniny, v níž jsou obsaženy -
vápník – Calcium: odvozeno od latinského pojmenování vápníku (calx)
-
stroncium: pojmenováno podle nerostu stroncianit
-
baryum: pojmenováno podle nerostu baryt (těživec) – též z řeckého barys (těžký)
-
fluor: název je odvozen od minerálu pojmenovaného fluorit (kazivec) Samotný název nerostu můžeme také odvodit od latinského slova fluere = téci
-
křemík: název pochází od slova silex (odrůda křemene nazývaná pazourek)
-
uhlík: odvozeno z řeckého karbo (uhlí)
-
beryllium: podle minerálu nazývaného beryl
Na základě vlastností prvku -
argon: řecký název argon (líný, netečný, nečinný) ukazuje na velmi malou schopnost tohoto prvku reagovat s dalšími látkami
-
astat: název mu byl přidělen vzhledem k jeho krátkému poločasu rozpadu (řecké astatós = nestálý)
-
brom: pro jeho nepříjemný zápach byl pojmenován podle řeckého slova bromos (zápach)
-
fosfor: česky by se dal pojmenovat jako světlonoš, páry tohoto prvku totiž opravdu světélkují. Latinský název phosphorus znamená „nesoucí světlo“ (phos = světlo, phoros = nesoucí)
-
osmium: dostalo název podle charakteristického zápachu svého oxidu (řecké osme = zápach)
-
stříbro: ve všech jazycích znamená „běloskvoucí“ podle jasného, lesklého vzhledu
Podle barevnosti prvku nebo jeho sloučenin -
chlor: název pochází z řečtiny, kde chloros znamená žlutozelený, světle zelený
-
chrom: dostal název podle velké rozmanitosti barev svých sloučenin (řecké slovo chroma = barva)
-
jod: název pochází z řečtiny, kde ioeidés znamená fialkový. Páry jodu jsou totiž jasně fialové
-
rhodium: je pojmenováno podle svých sloučenin růžové barvy (rhodon = růže)
-
síra: jedno odvození názvu se dá opřít o sánskrt, kde slůvko cira znamená světle žlutý
Podle sloučenin, ve kterých se vyskytují -
arsen: název se odvozuje od jeho nejznámější sloučeniny – jedovatého arseniku (řec. arsenikon)
-
bor: pojmenován podle jeho sloučeniny boraxu, v němž byl objeven
-
dusík: latinský název nitrogenium vznikl z latinského slova nitrium, (kterým se označovala chemikálie z popela rostlin) a slova gennaó (tvořím.)
-
hliník: latinský název aluminium odvozen z latinského slova alumen (kamenec)
Podle planet -
helium: pojmenováno podle Slunce – řecky helios. Byl objeven ve spektru Slunce
-
rtuť: dostala název podle planety Merkur (ve francouzštině mercure – rtuť)
-
selen: název pochází z řečtiny, kde selene znamená Měsíc
-
tellur: byl pojmenován podle latinského názvu Země – tellus
-
neptunium: nazván podle planety Neptun
-
plutonium: pojmenován podle planety Pluto
-
uran: má název podle planety Uran
Podle mytologických bytostí, bohů a bohyní -
kadmium: jméno odvozeno od mytologického hrdiny Kadma, který prý vynalezl umění zpracovávat kovy
-
tantal: pojmenovám po řeckém králi Tantalovi
-
niob: nazván podle Tantalovy dcery Niobe
-
promethium: pojmenován podle Promethea z řecké mythologie
-
vanad: získal pojmenování po norské bohyni krásy a lásky
Na počest objevitele, jeho vlasti nebo významného vědce -
francium: nazváno podle vlasti M. Pereyové (Francie)
-
polonium: podle země, kde se narodila M Curie-Sklodowská (Polsko)
-
curium: na počest objevitelů P. Curie a M. Curie-Sklodowské
-
fermium: podle vědce E. Fermiho gadolinium: po finském chemikovi J. Gadolinovi
-
mendelevium: podle ruského vědce D. I. Mendělejeva
Podle spektrálních čar -
rubidium: název podle červených spektrálních čar (lat. rubidus = tmavočervený)
-
cesium: nazvané podle modrého zbarvení spektrálních čar (lat. caesium = sivě modrý)
-
indium: podle indigově zbarvené spektrální čáry
-
thallium: z řeckého thallos (ratolest) – v jeho emisním spektru se vyskytuje jasně zelená čára
Na základě latinských názvů řek, měst, států a světadílů -
rhenium: podle latinského označení Rýna (Rhenus)
-
hafnium: na počest města Kodaně (Kodaň latinsky Hafnia)
-
europium: světadíl Evropa
-
ytterbium: podle švédské obce Ytterby, známého naleziště minerálů vzácných zemin
-
gallium: na počest Francie (latinsky Gallia)
-
germanium: Germania latinsky označuje Německo
Podle způsobu využití -
mangan: z řeckého slova „manganizien“, což znamená čistit (v minulosti se používal jako čistič skla)
-
wolfram: znamená v němčině „vlčí tlama“, podle schopnosti pohlcovat cín jako vlk ovce (německy der Wolf = vlk)
Podle okolností objevu -
neon: název pochází z řečtiny, kde neos znamená nový. Neon patří mezi vzácné plyny objevené ve zkapalněném vzduchu. Název vyjadřuje skutečnost, že byl objeven další „nový“ prvek patřící do této skupiny prvků
-
krypton: z řeckého kryptos (skrytý)
-
technecium: podle řeckého slova technatos (umělý)
-
dysprosium: z řečtiny: dysprositos = získaný z tvrdé látky
Současné značky a názvy prvků
Pro přehlednost a lepší orientaci v cizojazyčné literatuře jsou značky a názvy prvků (český, latinský, anglický, německý) uvedeny v tabulce I. Prvky jsou seřazeny podle stoupajícího protonového čísla.
Tabulka 1: Názvy prvků
Protonové číslo
|
Značka
(starší značka)
|
česky
|
latinsky
|
anglicky
|
německy
|
1
|
H
|
vodík
|
hydrogenium
|
hydrogen
|
Wasserstoff
|
1
|
D (=2H)
|
deuterium
|
deuterium
|
deuterium
|
Deuterium
|
1
|
T (=3H)
|
tritium
|
tritium
|
tritium
|
Tritium
|
2
|
He
|
helium
|
helium
|
helium
|
Helium
|
3
|
Li
|
lithium
|
lithium
|
lithium
|
Lithium
|
4
|
Be
|
beryllium
|
beryllium
|
beryllium
|
Beryllium
|
5
|
B
|
bor
|
borum
|
boron
|
Bor
|
6
|
C
|
uhlík
|
carboneum
|
carbon
|
Kohlenstoff
|
7
|
N
|
dusík
|
nitrogenium
|
nitrogen
|
Stickstoff
|
8
|
O
|
kyslík
|
oxygenium
|
oxygen
|
Sauerstoff
|
9
|
F
|
fluor
|
fluorum
|
fluorine
|
Fluor
|
10
|
Ne
|
neon
|
neonum
|
neon
|
Neon
|
11
|
Na
|
sodík
|
natrium
|
sodium
|
Natrium
|
12
|
Mg
|
hořčík
|
magnesium
|
magnesium
|
Magnesium
|
13
|
Al
|
hliník
|
aluminium
|
aluminium
|
Aluminium
|
14
|
Si
|
křemík
|
silicium
|
silicon
|
Silizium
|
15
|
P
|
fosfor
|
phosphorus
|
phosphorus
|
Phosphor
|
16
|
S
|
síra
|
sulphur
|
sulphur
|
|
17
|
Cl
|
chlor
|
chlorum
|
chlorine
|
Chlor
|
18
|
Ar
|
argon
|
argonum
|
argon
|
Argon
|
19
|
K
|
draslík
|
kalium
|
potassium
|
Kalium
|
20
|
Ca
|
vápník
|
calcium
|
calcium
|
Calcium
|
21
|
Sc
|
skandium
|
scandium
|
scandium
|
Skandium
|
22
|
Ti
|
titan
|
titanium
|
titanium
|
Titan
|
23
|
V
|
vanad
|
vanadium
|
vanadium
|
Vanadium
|
24
|
Cr
|
chrom
|
chromium
|
chromium
|
Chrom
|
25
|
Mn
|
mangan
|
manganum
|
manganese
|
Mangan
|
26
|
Fe
|
železo
|
ferrum
|
iron
|
Eisen
|
27
|
Co
|
kobalt
|
cobaltum
|
cobalt
|
Kobalt
|
28
|
Ni
|
nikl
|
niccolum
|
nickel
|
Nickel
|
29
|
Cu
|
měď
|
cuprum
|
copper
|
Kupfer
|
30
|
Zn
|
zinek
|
zincum
|
zinc
|
Zink
|
31
|
Ga
|
gallium
|
gallium
|
gallium
|
Gallium
|
32
|
Ge
|
germanium
|
germanium
|
germanium
|
Germanium
|
33
|
As
|
arsen
|
arsenicum
|
arsenic
|
Arsen
|
34
|
Se
|
selen
|
selenium
|
selenium
|
Selen
|
35
|
Br
|
brom
|
bromum
|
bromine
|
Brom
|
36
|
Kr
|
krypton
|
kryptonum
|
krypton
|
Krypton
|
37
|
Rb
|
rubidium
|
rubidium
|
rubidium
|
Rubidium
|
38
|
Sr
|
stroncium
|
strontium
|
strontium
|
Strontium
|
39
|
Y
|
yttrium
|
yttrium
|
yttrium
|
Yttrium
|
40
|
Zr
|
zirkonium
|
zirconium
|
zirconium
|
Zirkonium
|
41
|
Nb
|
niob
|
niobium
|
columbium
|
Niob
|
42
|
Mo
|
molybden
|
molybdaenum
|
molybdenum
|
Molybdaen
|
43
|
Tc
|
technecium
|
technetium
|
technetium
|
Technecium
|
44
|
Ru
|
ruthenium
|
ruthenium
|
ruthenium
|
Ruthenium
|
45
|
Rh
|
rhodium
|
rhodium
|
rhodium
|
Rhodium
|
46
|
Pd
|
palladium
|
palladium
|
palladium
|
Palladium
|
47
|
Ag
|
stříbro
|
argentum
|
silver
|
Silber
|
48
|
Cd
|
kadmium
|
cadmium
|
cadmium
|
Kadmium
|
49
|
In
|
indium
|
indium
|
indium
|
Indium
|
50
|
Sn
|
cín
|
stannum
|
tin
|
Zinn
|
51
|
Sb
|
antimon
|
stibium
|
antimony
|
Antimon
|
52
|
Te
|
tellur
|
tellurium
|
tellurium
|
Tellur
|
53
|
I
|
jod
|
iodum
|
iodine
|
Jod
|
54
|
Xe
|
xenon
|
xenonum
|
xenon
|
Xenon
|
55
|
Cs
|
cesium
|
caesium
|
cesium
|
Caesium
|
56
|
Ba
|
baryum
|
baryum
|
barium
|
Barium
|
57
|
La
|
lanthan
|
lanthanum
|
lanthanum
|
Lanthan
|
58
|
Ce
|
cer
|
cerium
|
cerium
|
Zer
|
59
|
Pr
|
praseodym
|
praeseodymium
|
praseodymium
|
Praseodym
|
60
|
Nd
|
neodym
|
neodymium
|
neodymium
|
Neodym
|
61
|
Pm
|
promethium
|
promethium
|
promethium
|
Promethium
|
62
|
Sm
|
samarium
|
samarium
|
samarium
|
Samarium
|
63
|
Eu
|
europium
|
europium
|
europium
|
Europium
|
64
|
Gd
|
gadolinium
|
gadolinium
|
gadolinium
|
Gadolinium
|
65
|
Tb
|
terbium
|
terbium
|
terbium
|
Terbium
|
66
|
Dy
|
dysprosium
|
dysprosium
|
dysprosium
|
Dysprosium
|
67
|
Ho
|
holmium
|
holmium
|
holmium
|
Holmium
|
68
|
Er
|
erbium
|
erbium
|
erbium
|
Erbium
|
69
|
Tm
|
thulium
|
thulium
|
thulium
|
Thulium
|
70
|
Yb
|
ytterbium
|
ytterbium
|
ytterbium
|
Ytterbium
|
71
|
Lu
|
lutecium
|
lutetium
|
lutetium
|
Lutetium
|
72
|
Hf
|
hafnium
|
hafnium
|
hafnium
|
Hafnium
|
73
|
Ta
|
tantal
|
tantallum
|
tantalum
|
Tantal
|
74
|
W
|
wolfram
|
wolframum
|
tungsten
|
Wolfram
|
75
|
Re
|
rhenium
|
rhenium
|
rhenium
|
Rhenium
|
76
|
Os
|
osmium
|
osmium
|
osmium
|
Osmium
|
77
|
Ir
|
iridium
|
iridium
|
iridium
|
Iridium
|
78
|
Pt
|
platina
|
platinum
|
platinum
|
Platin
|
79
|
Au
|
zlato
|
aurum
|
gold
|
Gold
|
80
|
Hg
|
rtuť
|
hydrargyrum
|
mercury
|
Quecksilber
|
81
|
Tl
|
thallium
|
thallium
|
thallium
|
Thallium
|
82
|
Pb
|
olovo
|
plumbum
|
lead
|
Blei
|
83
|
Bi
|
bismut
|
bismuthum
|
bismuth
|
Wismut
|
84
|
Po
|
polonium
|
polonium
|
polonium
|
Polonium
|
85
|
At
|
astat
|
astatinum
|
astatine
|
Astatin
|
86
|
Rn
|
radon
|
radonum
|
radon
|
Radon
|
87
|
Fr
|
francium
|
francium
|
francium
|
Frankium
|
88
|
Ra
|
radium
|
radium
|
radium
|
Radium
|
89
|
Ac
|
aktinium
|
actinium
|
actinium
|
Aktinium
|
90
|
Th
|
thorium
|
thorium
|
thorium
|
Thorium
|
91
|
Pa
|
protaktinium
|
protactinium
|
protactinium
|
Protaktinium
|
92
|
U
|
uran
|
uranium
|
uranium
|
Uran
|
93
|
Np
|
neptunium
|
neptunium
|
neptunium
|
Neptunium
|
94
|
Pu
|
plutonium
|
plutonium
|
plutonium
|
Plutonium
|
95
|
Am
|
americium
|
americium
|
americium
|
Americium
|
96
|
Cm
|
curium
|
curium
|
curium
|
Curium
|
97
|
Bk
|
berkelium
|
berkelium
|
berkelium
|
Berkelium
|
98
|
Cf
|
kalifornium
|
californium
|
californium
|
Kalifornium
|
99
|
Es
|
einsteinium
|
einsteinium
|
einsteinium
|
Einsteinium
|
100
|
Fm
|
fermium
|
fermium
|
fermium
|
Fermium
|
101
|
Md
|
mendelevium
|
mendelevium
|
mendelevium
|
Mendelevium
|
102
|
No
|
nobelium
|
nobelium
|
|
|
103
|
Lr
|
lawrencium
|
lawrencium
|
lawrencium
|
Lawrencium
|
104
|
Db (Ku Rf)
|
dubnium
kurčatovium
rutherfordium
|
dubnium
|
|
|
105
|
Jl (Ha Ns)
|
joliotium
hahnium
nielsbohrium
|
joliotium
|
|
|
106
|
Rf
|
rutherfordium
|
rutherfordium
|
|
|
107
|
Bh
|
bohrium
|
bohrium
|
|
|
108
|
Hn
|
hahnium
|
hahnium
|
|
|
109
|
Mt
|
meitnerium
|
meitnerium
|
|
|
Poznámka
Pozor: -ium ale baryum (jediná výjimka)
Zdvojení: thallium, gallium, yttrium, beryllium
Délka samohlásek: chlor, brom, jod, arsen, cesium
Odlišnost názvu a značky prvku: jod I
Reakcí na požadavky pedagogické praxe je zařazení tabulky II, která uvádí u abecedního pořadí názvů prvků i jména jejich objevitelů včetně národnosti a původ jejich názvů a symbolů.
Tabulka 2: Objevy chemických prvků a původ jejich názvů
Název prvku
|
Rok objevu
|
Objevitel (národnost)
|
Původ názvu nebo symbolu
|
aktinium
|
1899
|
A. Debierne (Fr.)
|
aktis (řec.) = paprsek
|
americium
|
1944
|
A. Ghiorso (USA)
E.A. James (USA)
G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
|
Amerika (= světadíl, ve kterém bylo připraveno)
|
antimon
|
—
|
—
|
anthos (řec.) = květ. Vzhled krystalu antimonitu. stibium (lat.) = značka
|
argon
|
1894
|
Lord Raileigh (Brit.)
Sir William Ramsay (Brit.)
|
argon (řec.) = netečný, líný
|
arsen
|
1250
|
Albertus Magnus (Něm.)
|
arsenikon (řec.), název podle nerostu auripigmentu
|
astat
|
1940
|
D.R. Corson (USA)
K.R. Mackenzie (USA)
E. Serge (USA)
|
astatos (řec.) = nestálý
|
baryum
|
1808
|
Sir Humphry Davy (Brit.)
|
barys (řec.) = těžký
|
berkelium
|
1950
|
G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
A. Ghiorso (USA)
|
Berkeley, California, USA
|
beryllium
|
1828
|
E. Woehler (Něm.)
A.A.B. Bussy (Fr.)
|
beryl = minerál
|
bismut
|
1753
|
Claude Geoffroy (Fr.)
|
Z německého označení chloridu bismutitého z dob alchymistů (Weissmuth): weisse Masse (něm.) = bílá hmota
|
bor
|
1808
|
Sir Humphry Davy (Brit.)
J.L. Gay-Lussac (Fr.)
L.J. Thenard (Fr.)
|
børag (arab.) = bílý. Označení pro borax.
|
brom
|
1826
|
A.J. Balard (Fr.)
|
bromos (řec.) = zápach
|
cer
|
1803
|
J.J. Berzelius (Švéd.)
|
Asteroid Ceres
|
cesium
|
1860
|
R. Bunsen (Něm.)
G.R. Kirchhoff (Něm.)
|
caesium (lat.) = sivě modrý (barva dvou charakteristických modrých spektrálních čar)
|
cín
|
—
|
—
|
stannum (lat.) = cín
|
curium
|
1944
|
G.T. Seaborg (USA)
R.A. James (USA)
A. Ghiorso (USA)
|
Pierre a Marie Curieovi
|
draslík
|
1807
|
Sir Humphry Davy (Brit.)
|
kalium (lat.) od lat. alkali, které vzniklo z arabského qualjan = rostlinný popel
|
dusík
|
1772
|
Daniel Rutherford (Brit.)
|
nitrogenium odvozeno od nitrium (lat.), resp. nitron (řec.) = zásaditě reagující látka a gennao (řec.) = tvořím
|
dysprosium
|
1886
|
Lecoq de BoisBaudran (Fr.)
|
dysprositos (řec.) = získané z tvrdé látky
|
einsteinium
|
1952
|
A. Ghiorso (USA)
|
na počest Alberta Einsteina
|
erbium
|
1843
|
C.G. Mosander (Švéd.)
|
Ytterby = švédská obec (naleziště minerálů vzácných zemin)
|
europium
|
1896
|
E. Demarcay (Fr.)
|
Evropa – světadíl
|
fermium
|
1953
|
A. Ghiorso (USA)
|
Enrico Fermi
|
fluor
|
1886
|
H. Moissan (Fr.)
|
fluere (lat.) = téci
|
fosfor
|
1669
|
H. Brant (Něm.)
|
fosforos (řec.) = světlonoš
|
francium
|
1939
|
Marguerite Perey (Fr.)
|
Francie
|
gadolinium
|
1880
|
J.C. Marignac (Fr.)
|
Johan Gadolin, finský chemik, který v r. 1788 objevil yttriové zeminy
|
gallium
|
1875
|
Lecoq de BoisBaudran (Fr.)
|
Gallia (lat.) = Francie
|
germanium
|
1886
|
Clemens Winkler (Něm.)
|
Germania (lat.) = Německo
|
hafnium
|
1923
|
D. Coster (Hol.)
G. van. Hevesey (Maď.)
|
Hafnia (lat.) = Kodaň (Copenhagen)
|
helium
|
1868
|
P. Jansen (spektrálně dokázal jeho existenci) (Fr.)
Sir William Ramsay (izolace) (Brit.)
|
helios (řec.) = slunce
|
hliník
|
1827
|
F. Woehler (Něm.)
|
alumen (lat.) = kamenec
|
holmium
|
1879
|
P.T. Cleve (Švéd.)
|
Holmia (lat.) = Stockholm)
|
hořčík
|
1808
|
Sir Humphry Davy (Brit.)
|
Magnesia = město v Malé Asii (v Thesalii)
|
chlor
|
1774
|
K.W. Scheele (Švéd.)
|
chloros (řec.) = žlutozelený
|
chrom
|
1797
|
L.N. Vauquelin (Fr.)
|
chroma (řec.) = barva
|
indium
|
1863
|
F. Reich (Něm.)
T. Richter (Něm.)
|
pojmenováno podle jeho charakteristické spektrální čáry (indigová)
|
iridium
|
1803
|
S. Tennant (Brit.)
|
iris (lat.) = duha
|
jod
|
1811
|
B. Courtois (Fr.)
|
ioeidés (řec.) = fialový (= barva jeho par)
|
kadmium
|
1817
|
Fr. Stromeyer (Něm.)
|
kadmia (řec.) = země
|
kalifornium
|
1950
|
G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
A. Ghiorso (USA)
K. Street, Jr. (USA)
|
California (USA)
|
kobalt
|
1735
|
G. Brandt (Něm.)
|
Kobold (něm.) = pojmenování důlního skřítka
|
krypton
|
1898
|
Sir William Ramsay (Brit.)
|
kryptos (řec.) = skrytý
|
kyslík
|
1774
|
Joseph Pristley (Brit.)
|
oxygenium odvozené z oxys (řec.) = kyselý a gennao (lat.) = tvořím
|
křemík
|
1824
|
J.J. Berzelius (Švéd.)
|
silicis (lat.) = křemen
|
lanthan
|
1839
|
C.G. Mosander (Švéd.)
|
lanthanein (řec.) = být ukrytý
|
lithium
|
1817
|
A. Arfredson (Švéd.)
|
lithos (švéd.) = kámen
|
lutecium
|
1907
|
G. Urbani (Fr.)
K. Auer von Welsbach (Rak.)
|
Lutetia = starý název Paříže
|
mangan
|
1774
|
J.G. Gahn (Švéd.)
|
magnes (lat.) = magnet (podle města Magnesia v Malé Asii)
|
měď
|
—
|
—
|
cuprum (lat.) – odvozeno od aes cyprium (kyperský kov). Ostrov Kypr byl hlavním zdrojem starověké mědi
|
mendelevium
|
1955
|
G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
Ghiorso (USA)
G.R. Choppin (USA)
B.G. Harvey (USA)
|
D.I. Mendělejev
|
molybden
|
1778
|
G.W. Scheele (Švéd.)
|
molybdos (řec.) = olovo
|
neodym
|
1885
|
C.A. von Welsbach (Rak.)
|
neos (řec.) = nový, didymos (řec.) = dvojče
|
neon
|
1898
|
Sir William Ramsay (Brit.)
M.W. Travers (Brit.)
|
neos (řec.) = nový
|
neptunium
|
1940
|
E.M. McMillan (USA)
P.M. Abelson (USA)
|
planeta Neptun
|
nikl
|
1751
|
A.F. Cronstedt (Švéd.)
|
Nickel (něm.) = skřítek, který zabraňuje mědi, aby byla extrahována z niklových rud
|
niob
|
1801
|
Charles Hatchett (Brit.)
|
Niobe (řec.) = dcera Tantala (z řecké mythologie)
|
nobelium
|
1958
|
G.T. Seaborg (USA)
A. Ghiorso (USA)
J.R. Walton (USA)
T. Sikkeland (USA)
|
Alfred Nobel
|
olovo
|
—
|
—
|
plumbum (lat.) = olovo, těžký
|
osmium
|
1803
|
S. Tennant (Brit.)
|
osma (řec.) = zápach
|
palladium
|
1803
|
W.H. Wollaston (Brit.)
|
Asteroid Pallas
|
platina
|
1735
1741
|
A.de Ulloa (Švéd.)
Charles Wood (Brit.)
|
plata (špaň.) = stříbro
|
plutonium
|
1940
|
G.T. Seaborg (USA)
E.M. Mcillan (USA)
J.W. Kennedy (USA)
|
planeta Pluto
|
polonium
|
1898
|
Marie Curie (P.)
|
Polsko
|
praseodym
|
1885
|
C.A. von Welsbach (Rak.)
|
prasios (řec.) = zelený
didymos (řec.) = dvojče
|
promethium
|
1945
|
J.A. Marinsky (USA)
L.E. Glendenin (USA)
C.D. Coryell (USA)
|
Prometheus (z řecké mythologie)
|
protaktinium
|
1917
|
O. Hahn (Něm.)
L. Meitnerová (Rak.)
|
protos (řec.) = první v pořadí (jeden z prvních členů uran-aktiniové rozpadové řady)
|
radium
|
1898
|
Pierre a Marie Curie (Fr. a P.)
|
radius (lat.) = paprsek
|
radon
|
1900
|
F.E. Dorn (Něm.)
|
odvozený od názvu radium přidáním zakončení – on, charakteristického pro názvy ostatních vzácných plynů
|
rhenium
|
1923
|
W. Noddack (Něm.)
I. Tacke (Něm.)
Otto Berg (Něm.)
|
Rhenus (lat.) = Rýn
|
rhodium
|
1804
|
W.H. Wollaston (Brit.)
|
rhodon (řec.) = růžový
|
rtuť
|
—
|
—
|
hydrargyrum (lat.) = tekuté stříbro
|
rubidium
|
1861
|
R.W. Bunsen (Něm.)
G. Kirchhoff (Něm.)
|
rubidus (lat.) = tmavě červený (pojmenován podle dvou charakteristických čar ve svém emisním spektru)
|
ruthenium
|
1844
|
K.K. Klaus (Rak.)
|
Ruthetia (lat.) = Rusko
|
samarium
|
1879
|
Lecoq de Boisbaudran (Fr.)
|
podle minerálu samarskitu. Samarskij byl ruský důlní úředník.
|
selen
|
1817
|
J.J. Berzelius (Švéd.)
|
selene (řec.) = měsíc
|
síra
|
—
|
—
|
sulfur (lat.) – odvozeno od sanskrtského sulvere
|
skandium
|
1879
|
L.F. Nilson (Švéd.)
|
Skandinávie
|
sodík
|
1807
|
Sir Humphry Davy (Brit.)
|
natrium (lat.) pochází z egyptského slova neter = rostlinný popel
|
stroncium
|
1808
|
Sir Humphry Davy (Brit.)
|
Strontian ve Skotsku = naleziště stroncianitu
|
stříbro
|
—
|
—
|
argentum (lat.) od sanskrtského výrazu argentos = jasný
|
tantal
|
1802
|
A.G. Ekeberg (Švéd.)
|
Tantalus – z řecké mythologie
|
technecium
|
1937
|
C. Perriet (It.)
|
technetos (řec.) = umělý
|
tellur
|
1782
|
F.J. Mòller (Rak.)
|
tellus (lat.) = země
|
terbium
|
1843
|
C.G. Mosander (Švéd.)
|
Ytterby = obec ve Švédsku
|
thallium
|
1861
|
Sir William Crookes (Brit.)
|
thallos (řec.) = ratolest (jeho emisní spektrum vykazuje jasně zelenou čáru)
|
thorium
|
1828
|
J.J. Berzelius (Švéd.)
|
Thor = norský bůh války
|
thulium
|
1879
|
P.T. Cleve (Švéd.)
|
Thule = staré pojmenování Skandinávie
|
titan
|
1791
|
W. Gregor (Brit.)
|
obří Titani z řecké mythologie
|
uhlík
|
—
|
—
|
carbo (lat.) = uhlí
|
uran
|
1789
1841
|
M.H. Klaproth (Něm.)
E.M. Peligot (Fr.)
|
planeta Uran
|
vanad
|
1801
|
A.M. del Rio (Špaň.)
|
Vanadis = norská bohyně lásky a krásy
|
vápník
|
1808
|
Sir Humphry Davy (Brit.)
|
calx (lat.) = vápno, vápenec
|
vodík
|
1766
|
Sir Henry Cavendich (Brit.)
|
hydrogenium (lat.) z hydro (řec.) = voda a gennao (lat.) = tvořím
|
wolfram
|
1783
|
J.J. a F. de Elhuyar (Špaň.)
|
wolframit = minerál
|
xenon
|
1898
|
Sir William Ramsay (Brit.)
|
xenos (řec.) = cizí
|
ytterbium
|
1907
|
G. Urbain (Fr.)
|
Ytterby, Švédsko
|
yttrium
|
1843
|
C.G. Mosander (Švéd.)
|
Ytterby, Švédsko
|
zinek
|
1746
|
A.S. Marggraf (Něm.)
|
zink (něm.) = pochybného původu
|
zirkonium
|
1789
|
M.H. Klaproth (Něm.)
|
zirkon (minerál). Název od zagrum (arab.) = zlaté barvy
|
zlato
|
—
|
—
|
aurum (lat.) = úsvit
|
železo
|
—
|
—
|
ferrum (lat.) = železo
|
Ilustrací tabulky II je obrázek 1, který různými odstíny vybarvení políček periodické tabulky odlišuje prvky objevené v různých obdobích.
Obr. 1: Chronologie objevů chemických prvků
Názvosloví prvků se Z > 100
Prvky umístěné na konci periodické tabulky (postupně uměle připravované od r. 1940 jadernými reakcemi) patří k vysoce radioaktivním a jejich poločasy rozpadu jsou udávány řádově v sekundách nebo jen zlomcích sekundy. Dosud neexistuje mezinárodní dohoda o triviálních názvech pro tyto prvky. Dříve byly pojmenovávány pomocí názvů navržených vědci, kteří příslušný prvek poprvé připravili. Tento postup vedl v některých případech k nejednoznačnostem. Např. prvek s protonovým číslem 104 má tři názvy (dubnium, kurčatovium, rutherfordium), podobně pro prvek s protonovým číslem 105 byly navrženy názvy joliotium, hahnium a nielsbohrium.
Z toho důvodu v roce 1977 IUPAC schválil dohodu o jejich názvech systematických, která vychází z následujících principů:
-
Názvy by měly být krátké, systematické a ve vztahu k protonovému číslu prvků.
-
Názvy by měly mít koncovku –ium.
-
Značky by měly být sestaveny ze tří písmen, aby nemohlo dojít k záměně se značkami již užívanými.
-
Značky by měly být odvozeny z protonového čísla a měly by být ve vztahu k názvu prvku.
-
Značky a názvy by měly umožnit jednoznačnou identifikaci i nově objevených prvků s velmi vysokým protonovým číslem (až do Z = 999).
Názvoslovná pravidla pro pojmenování prvků se Z > 100 jsou -
Název prvku je přímo odvozen od protonového čísla prvku užitím číselných základů uvedených v tabulce III.
Tabulka 3: Číselné základy prvků se Z > 100
číslo
|
základ
|
0
|
nil
|
1
|
un
|
2
|
bi
|
3
|
tri
|
4
|
quad
|
číslo
|
základ
|
5
|
pent
|
6
|
hex
|
7
|
sept
|
8
|
oct
|
9
|
enn
|
-
Základy jsou sestaveny v pořadí číslic, které tvoří atomové číslo, a zakončeny koncovkou „-ium“.
-
Koncové n u „enn“ se vypouští, pokud by bylo před „nil“ a koncové i z „bi“ a „tri“ se vypouští před „-ium“.
-
Symbol prvku je složen z počátečních písmen číselných základů, které tvoří název (směs řeckých a latinských základů je nutná k tomu, abychom se vyhnuli dvojznačnosti – např. zde používáme základ „sept“ místo obvyklejšího „hept“.)
V následujících příkladech (tabulka IV) jsou první písmena základů zvýrazněna:
Tabulka 4: Příklady značek a prvků se Z > 100
Z
|
Název
|
Symbol
|
101
|
unnilunium
|
Unu
|
102
|
unnilbium
|
Unb
|
103
|
unniltrium
|
Unt
|
104
|
unnilquadium
|
Unq
|
105
|
unnilpentium
|
Unp
|
106
|
unnilhexium
|
Unh
|
107
|
unnilseptium
|
Uns
|
108
|
unniloctium
|
Uno
|
109
|
unnilennium
|
Une
|
110
|
ununnilium
|
Unn
|
111
|
unununium
|
Unu
|
112
|
ununbium
|
Unb
|
Z
|
Název
|
Symbol
|
120
|
unbinilium
|
Ubn
|
121
|
unbiunium
|
Ubu
|
130
|
untrinilium
|
Utn
|
140
|
unquadnilium
|
Uqn
|
150
|
unpentnilium
|
Upn
|
200
|
binilnilium
|
Bnn
|
201
|
binilunium
|
Bnu
|
202
|
binilbium
|
Bnb
|
300
|
trinilnilium
|
Tnn
|
400
|
quadnilnilium
|
Qnn
|
500
|
pentnilnilium
|
Pnn
|
900
|
ennilnilium
|
Enn
| Význam symbolů u značek prvků
Atom či skupinu atomů téhož prvku X lze obecně zapsat naznačeným způsobem:
Použité symboly mají tento význam -
A — hmotnostní číslo: číselný index umístěný vlevo nahoře u značky prvku
-
Z — atomové (protonové) číslo: číselný index umístěný vlevo dole u značky prvku
-
n — počet atomů v molekule: číselný index umístěný vpravo dole u značky prvku
-
z — náboj iontu: číselný index umístěný vpravo nahoře u značky prvku
Příklad
3216S 2-2 představuje anion se dvěma zápornými náboji, tvořený dvěma atomy síry s protonovým číslem 16 a hmotnostním číslem 32.
Zápis rovnic jaderných reakcí
Jaderné reakce je možno zapisovat dvěma způsoby.
-
a) „Klasickým“ způsobem (obdobně jako běžné chemické reakce):
Příklad
Příklad (pro předchozí reakci)
Dostları ilə paylaş: |