Názvosloví chemických prvků


Současné názvy a symboly prvků



Yüklə 229,7 Kb.
səhifə2/3
tarix05.03.2018
ölçüsü229,7 Kb.
#29781
1   2   3

Současné názvy a symboly prvků


Univerzální charakter výsledků, jichž dosahuje věda při poznávání přírody, si přímo vynucuje vytvoření jednotného nadnárodního dorozumívacího prostředku. V této oblasti dosáhla chemie značných úspěchů. Sjednocením mezinárodní nomenklatury a terminologie se zabývá mezinárodní organizace IUPAC. Názvoslovná komise pro anorganickou chemii IUPAC byla založena v roce 1921 a od té doby se diskuse k mezinárodnímu názvosloví může zúčastnit široká chemická veřejnost. Předem diskutované návrhy jsou předkládány k projednání na kongresech IUPAC, které jsou organizovány každé dva roky. Výsledkem práce názvoslovné komise IUPAC jsou definitivní pravidla názvosloví anorganické chemie, tzv. Red Book.

Chemické názvosloví je umělý jazyk, který si vytvořila a používá ke sdělování informací poměrně úzká skupina lidí. Jistou překážkou pro vytvoření skutečně mezinárodního názvosloví jsou národní názvy prvků. V českém anorganickém názvosloví má 19 prvků odlišný název od názvu latinského. Prvky s českými názvy můžeme rozdělit na dvě skupiny. První tvoří sedm kovů a síra. Vedle názvů dávno známých prvků, k nimž patří zlato, stříbro, železo, olovo, rtuť, měď a cín, jde ve druhé skupině o názvy, které přetrvaly z dob českého obrození a plně se vžily. Většina jejich názvů byla vytvořena z kořene názvu látky, ze které původně pocházely, nebo z jejich fyziologického účinku připojením koncovky -ík např. kyslík (od slova kyselost), dusík (dusivost), hliník (hlína), křemík (křemen), apod. Naštěstí převážná většina dalších názvů prvků takto vzniklých se nevžila např. barvík (chrom), ďasík (kobalt), nebesník (uran), těžík (wolfram), kostík (fosfor), chaluzík (jod), solík (chlor) apod.


Vznik názvů prvků


Názvy chemických prvků lze rozdělit do několika skupin. Kritériem pro následující rozdělení bylo hledání společného základu, které vedlo objevitele k pojmenování těchto prvků. Podle určitých kritérií lze nomenklaturu prvků rozdělit do několika skupin:

Podle nerostu nebo horniny, v níž jsou obsaženy


  • vápník – Calcium: odvozeno od latinského pojmenování vápníku (calx)

  • stroncium: pojmenováno podle nerostu stroncianit

  • baryum: pojmenováno podle nerostu baryt (těživec) – též z řeckého barys (těžký)

  • fluor: název je odvozen od minerálu pojmenovaného fluorit (kazivec) Samotný název nerostu můžeme také odvodit od latinského slova fluere = téci

  • křemík: název pochází od slova silex (odrůda křemene nazývaná pazourek)

  • uhlík: odvozeno z řeckého karbo (uhlí)

  • beryllium: podle minerálu nazývaného beryl

Na základě vlastností prvku


  • argon: řecký název argon (líný, netečný, nečinný) ukazuje na velmi malou schopnost tohoto prvku reagovat s dalšími látkami

  • astat: název mu byl přidělen vzhledem k jeho krátkému poločasu rozpadu (řecké astatós = nestálý)

  • brom: pro jeho nepříjemný zápach byl pojmenován podle řeckého slova bromos (zápach)

  • fosfor: česky by se dal pojmenovat jako světlonoš, páry tohoto prvku totiž opravdu světélkují. Latinský název phosphorus znamená „nesoucí světlo“ (phos = světlo, phoros = nesoucí)

  • osmium: dostalo název podle charakteristického zápachu svého oxidu (řecké osme = zápach)

  • stříbro: ve všech jazycích znamená „běloskvoucí“ podle jasného, lesklého vzhledu

Podle barevnosti prvku nebo jeho sloučenin


  • chlor: název pochází z řečtiny, kde chloros znamená žlutozelený, světle zelený

  • chrom: dostal název podle velké rozmanitosti barev svých sloučenin (řecké slovo chroma = barva)

  • jod: název pochází z řečtiny, kde ioeidés znamená fialkový. Páry jodu jsou totiž jasně fialové

  • rhodium: je pojmenováno podle svých sloučenin růžové barvy (rhodon = růže)

  • síra: jedno odvození názvu se dá opřít o sánskrt, kde slůvko cira znamená světle žlutý

Podle sloučenin, ve kterých se vyskytují


  • arsen: název se odvozuje od jeho nejznámější sloučeniny – jedovatého arseniku (řec. arsenikon)

  • bor: pojmenován podle jeho sloučeniny boraxu, v němž byl objeven

  • dusík: latinský název nitrogenium vznikl z latinského slova nitrium, (kterým se označovala chemikálie z popela rostlin) a slova gennaó (tvořím.)

  • hliník: latinský název aluminium odvozen z latinského slova alumen (kamenec)

Podle planet


  • helium: pojmenováno podle Slunce – řecky helios. Byl objeven ve spektru Slunce

  • rtuť: dostala název podle planety Merkur (ve francouzštině mercure – rtuť)

  • selen: název pochází z řečtiny, kde selene znamená Měsíc

  • tellur: byl pojmenován podle latinského názvu Země – tellus

  • neptunium: nazván podle planety Neptun

  • plutonium: pojmenován podle planety Pluto

  • uran: má název podle planety Uran

Podle mytologických bytostí, bohů a bohyní


  • kadmium: jméno odvozeno od mytologického hrdiny Kadma, který prý vynalezl umění zpracovávat kovy

  • tantal: pojmenovám po řeckém králi Tantalovi

  • niob: nazván podle Tantalovy dcery Niobe

  • promethium: pojmenován podle Promethea z řecké mythologie

  • vanad: získal pojmenování po norské bohyni krásy a lásky

Na počest objevitele, jeho vlasti nebo významného vědce


  • francium: nazváno podle vlasti M. Pereyové (Francie)

  • polonium: podle země, kde se narodila M Curie-Sklodowská (Polsko)

  • curium: na počest objevitelů P. Curie a M. Curie-Sklodowské

  • fermium: podle vědce E. Fermiho gadolinium: po finském chemikovi J. Gadolinovi

  • mendelevium: podle ruského vědce D. I. Mendělejeva

Podle spektrálních čar


  • rubidium: název podle červených spektrálních čar (lat. rubidus = tmavočervený)

  • cesium: nazvané podle modrého zbarvení spektrálních čar (lat. caesium = sivě modrý)

  • indium: podle indigově zbarvené spektrální čáry

  • thallium: z řeckého thallos (ratolest) – v jeho emisním spektru se vyskytuje jasně zelená čára

Na základě latinských názvů řek, měst, států a světadílů


  • rhenium: podle latinského označení Rýna (Rhenus)

  • hafnium: na počest města Kodaně (Kodaň latinsky Hafnia)

  • europium: světadíl Evropa

  • ytterbium: podle švédské obce Ytterby, známého naleziště minerálů vzácných zemin

  • gallium: na počest Francie (latinsky Gallia)

  • germanium: Germania latinsky označuje Německo

Podle způsobu využití


  • mangan: z řeckého slova „manganizien“, což znamená čistit (v minulosti se používal jako čistič skla)

  • wolfram: znamená v němčině „vlčí tlama“, podle schopnosti pohlcovat cín jako vlk ovce (německy der Wolf = vlk)

Podle okolností objevu


  • neon: název pochází z řečtiny, kde neos znamená nový. Neon patří mezi vzácné plyny objevené ve zkapalněném vzduchu. Název vyjadřuje skutečnost, že byl objeven další „nový“ prvek patřící do této skupiny prvků

  • krypton: z řeckého kryptos (skrytý)

  • technecium: podle řeckého slova technatos (umělý)

  • dysprosium: z řečtiny: dysprositos = získaný z tvrdé látky

Současné značky a názvy prvků


Pro přehlednost a lepší orientaci v cizojazyčné literatuře jsou značky a názvy prvků (český, latinský, anglický, německý) uvedeny v tabulce I. Prvky jsou seřazeny podle stoupajícího protonového čísla.

Tabulka 1: Názvy prvků

Protonové číslo

Značka
(starší značka)

česky

latinsky

anglicky

německy

1

H

vodík

hydrogenium

hydrogen

Wasserstoff

1

D (=2H)

deuterium

deuterium

deuterium

Deuterium

1

T (=3H)

tritium

tritium

tritium

Tritium

2

He

helium

helium

helium

Helium

3

Li

lithium

lithium

lithium

Lithium

4

Be

beryllium

beryllium

beryllium

Beryllium

5

B

bor

borum

boron

Bor

6

C

uhlík

carboneum

carbon

Kohlenstoff

7

N

dusík

nitrogenium

nitrogen

Stickstoff

8

O

kyslík

oxygenium

oxygen

Sauerstoff

9

F

fluor

fluorum

fluorine

Fluor

10

Ne

neon

neonum

neon

Neon

11

Na

sodík

natrium

sodium

Natrium

12

Mg

hořčík

magnesium

magnesium

Magnesium

13

Al

hliník

aluminium

aluminium

Aluminium

14

Si

křemík

silicium

silicon

Silizium

15

P

fosfor

phosphorus

phosphorus

Phosphor

16

S

síra

sulphur

sulphur




17

Cl

chlor

chlorum

chlorine

Chlor

18

Ar

argon

argonum

argon

Argon

19

K

draslík

kalium

potassium

Kalium

20

Ca

vápník

calcium

calcium

Calcium

21

Sc

skandium

scandium

scandium

Skandium

22

Ti

titan

titanium

titanium

Titan

23

V

vanad

vanadium

vanadium

Vanadium

24

Cr

chrom

chromium

chromium

Chrom

25

Mn

mangan

manganum

manganese

Mangan

26

Fe

železo

ferrum

iron

Eisen

27

Co

kobalt

cobaltum

cobalt

Kobalt

28

Ni

nikl

niccolum

nickel

Nickel

29

Cu

měď

cuprum

copper

Kupfer

30

Zn

zinek

zincum

zinc

Zink

31

Ga

gallium

gallium

gallium

Gallium

32

Ge

germanium

germanium

germanium

Germanium

33

As

arsen

arsenicum

arsenic

Arsen

34

Se

selen

selenium

selenium

Selen

35

Br

brom

bromum

bromine

Brom

36

Kr

krypton

kryptonum

krypton

Krypton

37

Rb

rubidium

rubidium

rubidium

Rubidium

38

Sr

stroncium

strontium

strontium

Strontium

39

Y

yttrium

yttrium

yttrium

Yttrium

40

Zr

zirkonium

zirconium

zirconium

Zirkonium

41

Nb

niob

niobium

columbium

Niob

42

Mo

molybden

molybdaenum

molybdenum

Molybdaen

43

Tc

technecium

technetium

technetium

Technecium

44

Ru

ruthenium

ruthenium

ruthenium

Ruthenium

45

Rh

rhodium

rhodium

rhodium

Rhodium

46

Pd

palladium

palladium

palladium

Palladium

47

Ag

stříbro

argentum

silver

Silber

48

Cd

kadmium

cadmium

cadmium

Kadmium

49

In

indium

indium

indium

Indium

50

Sn

cín

stannum

tin

Zinn

51

Sb

antimon

stibium

antimony

Antimon

52

Te

tellur

tellurium

tellurium

Tellur

53

I

jod

iodum

iodine

Jod

54

Xe

xenon

xenonum

xenon

Xenon

55

Cs

cesium

caesium

cesium

Caesium

56

Ba

baryum

baryum

barium

Barium

57

La

lanthan

lanthanum

lanthanum

Lanthan

58

Ce

cer

cerium

cerium

Zer

59

Pr

praseodym

praeseodymium

praseodymium

Praseodym

60

Nd

neodym

neodymium

neodymium

Neodym

61

Pm

promethium

promethium

promethium

Promethium

62

Sm

samarium

samarium

samarium

Samarium

63

Eu

europium

europium

europium

Europium

64

Gd

gadolinium

gadolinium

gadolinium

Gadolinium

65

Tb

terbium

terbium

terbium

Terbium

66

Dy

dysprosium

dysprosium

dysprosium

Dysprosium

67

Ho

holmium

holmium

holmium

Holmium

68

Er

erbium

erbium

erbium

Erbium

69

Tm

thulium

thulium

thulium

Thulium

70

Yb

ytterbium

ytterbium

ytterbium

Ytterbium

71

Lu

lutecium

lutetium

lutetium

Lutetium

72

Hf

hafnium

hafnium

hafnium

Hafnium

73

Ta

tantal

tantallum

tantalum

Tantal

74

W

wolfram

wolframum

tungsten

Wolfram

75

Re

rhenium

rhenium

rhenium

Rhenium

76

Os

osmium

osmium

osmium

Osmium

77

Ir

iridium

iridium

iridium

Iridium

78

Pt

platina

platinum

platinum

Platin

79

Au

zlato

aurum

gold

Gold

80

Hg

rtuť

hydrargyrum

mercury

Quecksilber

81

Tl

thallium

thallium

thallium

Thallium

82

Pb

olovo

plumbum

lead

Blei

83

Bi

bismut

bismuthum

bismuth

Wismut

84

Po

polonium

polonium

polonium

Polonium

85

At

astat

astatinum

astatine

Astatin

86

Rn

radon

radonum

radon

Radon

87

Fr

francium

francium

francium

Frankium

88

Ra

radium

radium

radium

Radium

89

Ac

aktinium

actinium

actinium

Aktinium

90

Th

thorium

thorium

thorium

Thorium

91

Pa

protaktinium

protactinium

protactinium

Protaktinium

92

U

uran

uranium

uranium

Uran

93

Np

neptunium

neptunium

neptunium

Neptunium

94

Pu

plutonium

plutonium

plutonium

Plutonium

95

Am

americium

americium

americium

Americium

96

Cm

curium

curium

curium

Curium

97

Bk

berkelium

berkelium

berkelium

Berkelium

98

Cf

kalifornium

californium

californium

Kalifornium

99

Es

einsteinium

einsteinium

einsteinium

Einsteinium

100

Fm

fermium

fermium

fermium

Fermium

101

Md

mendelevium

mendelevium

mendelevium

Mendelevium

102

No

nobelium

nobelium

 

 

103

Lr

lawrencium

lawrencium

lawrencium

Lawrencium

104

Db (Ku Rf)

dubnium
kurčatovium
rutherfordium

dubnium

 

 

105

Jl (Ha Ns)

joliotium
hahnium
nielsbohrium

joliotium

 

 

106

Rf

rutherfordium

rutherfordium

 

 

107

Bh

bohrium

bohrium

 

 

108

Hn

hahnium

hahnium

 

 

109

Mt

meitnerium

meitnerium

 

 



Poznámka

Pozor: -ium ale baryum (jediná výjimka)

Zdvojení: thallium, gallium, yttrium, beryllium

Délka samohlásek: chlor, brom, jod, arsen, cesium

Odlišnost názvu a značky prvku: jod I



Reakcí na požadavky pedagogické praxe je zařazení tabulky II, která uvádí u abecedního pořadí názvů prvků i jména jejich objevitelů včetně národnosti a původ jejich názvů a symbolů.

Tabulka 2: Objevy chemických prvků a původ jejich názvů

Název prvku

Rok objevu

Objevitel (národnost)

Původ názvu nebo symbolu

aktinium

1899

A. Debierne (Fr.)

aktis (řec.) = paprsek

americium

1944

A. Ghiorso (USA)
E.A. James (USA)
G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)

Amerika (= světadíl, ve kterém bylo připraveno)

antimon





anthos (řec.) = květ. Vzhled krystalu antimonitu. stibium (lat.) = značka

argon

1894

Lord Raileigh (Brit.)
Sir William Ramsay (Brit.)

argon (řec.) = netečný, líný

arsen

1250

Albertus Magnus (Něm.)

arsenikon (řec.), název podle nerostu auripigmentu

astat

1940

D.R. Corson (USA)
K.R. Mackenzie (USA)
E. Serge (USA)

astatos (řec.) = nestálý

baryum

1808

Sir Humphry Davy (Brit.)

barys (řec.) = těžký

berkelium

1950

G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
A. Ghiorso (USA)

Berkeley, California, USA

beryllium

1828

E. Woehler (Něm.)
A.A.B. Bussy (Fr.)

beryl = minerál

bismut

1753

Claude Geoffroy (Fr.)

Z německého označení chloridu bismutitého z dob alchymistů (Weissmuth): weisse Masse (něm.) = bílá hmota

bor

1808

Sir Humphry Davy (Brit.)
J.L. Gay-Lussac (Fr.)
L.J. Thenard (Fr.)

børag (arab.) = bílý. Označení pro borax.

brom

1826

A.J. Balard (Fr.)

bromos (řec.) = zápach

cer

1803

J.J. Berzelius (Švéd.)

Asteroid Ceres

cesium

1860

R. Bunsen (Něm.)
G.R. Kirchhoff (Něm.)

caesium (lat.) = sivě modrý (barva dvou charakteristických modrých spektrálních čar)

cín





stannum (lat.) = cín

curium

1944

G.T. Seaborg (USA)
R.A. James (USA)
A. Ghiorso (USA)

Pierre a Marie Curieovi

draslík

1807

Sir Humphry Davy (Brit.)

kalium (lat.) od lat. alkali, které vzniklo z arabského qualjan = rostlinný popel

dusík

1772

Daniel Rutherford (Brit.)

nitrogenium odvozeno od nitrium (lat.), resp. nitron (řec.) = zásaditě reagující látka a gennao (řec.) = tvořím

dysprosium

1886

Lecoq de BoisBaudran (Fr.)

dysprositos (řec.) = získané z tvrdé látky

einsteinium

1952

A. Ghiorso (USA)

na počest Alberta Einsteina

erbium

1843

C.G. Mosander (Švéd.)

Ytterby = švédská obec (naleziště minerálů vzácných zemin)

europium

1896

E. Demarcay (Fr.)

Evropa – světadíl

fermium

1953

A. Ghiorso (USA)

Enrico Fermi

fluor

1886

H. Moissan (Fr.)

fluere (lat.) = téci

fosfor

1669

H. Brant (Něm.)

fosforos (řec.) = světlonoš

francium

1939

Marguerite Perey (Fr.)

Francie

gadolinium

1880

J.C. Marignac (Fr.)

Johan Gadolin, finský chemik, který v r. 1788 objevil yttriové zeminy

gallium

1875

Lecoq de BoisBaudran (Fr.)

Gallia (lat.) = Francie

germanium

1886

Clemens Winkler (Něm.)

Germania (lat.) = Německo

hafnium

1923

D. Coster (Hol.)
G. van. Hevesey (Maď.)

Hafnia (lat.) = Kodaň (Copenhagen)

helium

1868

P. Jansen (spektrálně dokázal jeho existenci) (Fr.)
Sir William Ramsay (izolace) (Brit.)

helios (řec.) = slunce

hliník

1827

F. Woehler (Něm.)

alumen (lat.) = kamenec

holmium

1879

P.T. Cleve (Švéd.)

Holmia (lat.) = Stockholm)

hořčík

1808

Sir Humphry Davy (Brit.)

Magnesia = město v Malé Asii (v Thesalii)

chlor

1774

K.W. Scheele (Švéd.)

chloros (řec.) = žlutozelený

chrom

1797

L.N. Vauquelin (Fr.)

chroma (řec.) = barva

indium

1863

F. Reich (Něm.)
T. Richter (Něm.)

pojmenováno podle jeho charakteristické spektrální čáry (indigová)

iridium

1803

S. Tennant (Brit.)

iris (lat.) = duha

jod

1811

B. Courtois (Fr.)

ioeidés (řec.) = fialový (= barva jeho par)

kadmium

1817

Fr. Stromeyer (Něm.)

kadmia (řec.) = země

kalifornium

1950

G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
A. Ghiorso (USA)
K. Street, Jr. (USA)

California (USA)

kobalt

1735

G. Brandt (Něm.)

Kobold (něm.) = pojmenování důlního skřítka

krypton

1898

Sir William Ramsay (Brit.)

kryptos (řec.) = skrytý

kyslík

1774

Joseph Pristley (Brit.)

oxygenium odvozené z oxys (řec.) = kyselý a gennao (lat.) = tvořím

křemík

1824

J.J. Berzelius (Švéd.)

silicis (lat.) = křemen

lanthan

1839

C.G. Mosander (Švéd.)

lanthanein (řec.) = být ukrytý

lithium

1817

A. Arfredson (Švéd.)

lithos (švéd.) = kámen

lutecium

1907

G. Urbani (Fr.)
K. Auer von Welsbach (Rak.)

Lutetia = starý název Paříže

mangan

1774

J.G. Gahn (Švéd.)

magnes (lat.) = magnet (podle města Magnesia v Malé Asii)

měď





cuprum (lat.) – odvozeno od aes cyprium (kyperský kov). Ostrov Kypr byl hlavním zdrojem starověké mědi

mendelevium

1955

G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
Ghiorso (USA)
G.R. Choppin (USA)
B.G. Harvey (USA)

D.I. Mendělejev

molybden

1778

G.W. Scheele (Švéd.)

molybdos (řec.) = olovo

neodym

1885

C.A. von Welsbach (Rak.)

neos (řec.) = nový, didymos (řec.) = dvojče

neon

1898

Sir William Ramsay (Brit.)
M.W. Travers (Brit.)

neos (řec.) = nový

neptunium

1940

E.M. McMillan (USA)
P.M. Abelson (USA)

planeta Neptun

nikl

1751

A.F. Cronstedt (Švéd.)

Nickel (něm.) = skřítek, který zabraňuje mědi, aby byla extrahována z niklových rud

niob

1801

Charles Hatchett (Brit.)

Niobe (řec.) = dcera Tantala (z řecké mythologie)

nobelium

1958

G.T. Seaborg (USA)
A. Ghiorso (USA)
J.R. Walton (USA)
T. Sikkeland (USA)

Alfred Nobel

olovo





plumbum (lat.) = olovo, těžký

osmium

1803

S. Tennant (Brit.)

osma (řec.) = zápach

palladium

1803

W.H. Wollaston (Brit.)

Asteroid Pallas

platina

1735
1741

A.de Ulloa (Švéd.)
Charles Wood (Brit.)

plata (špaň.) = stříbro

plutonium

1940

G.T. Seaborg (USA)
E.M. Mcillan (USA)
J.W. Kennedy (USA)

planeta Pluto

polonium

1898

Marie Curie (P.)

Polsko

praseodym

1885

C.A. von Welsbach (Rak.)

prasios (řec.) = zelený
didymos (řec.) = dvojče

promethium

1945

J.A. Marinsky (USA)
L.E. Glendenin (USA)
C.D. Coryell (USA)

Prometheus (z řecké mythologie)

protaktinium

1917

O. Hahn (Něm.)
L. Meitnerová (Rak.)

protos (řec.) = první v pořadí (jeden z prvních členů uran-aktiniové rozpadové řady)

radium

1898

Pierre a Marie Curie (Fr. a P.)

radius (lat.) = paprsek

radon

1900

F.E. Dorn (Něm.)

odvozený od názvu radium přidáním zakončení – on, charakteristického pro názvy ostatních vzácných plynů

rhenium

1923

W. Noddack (Něm.)
I. Tacke (Něm.)
Otto Berg (Něm.)

Rhenus (lat.) = Rýn

rhodium

1804

W.H. Wollaston (Brit.)

rhodon (řec.) = růžový

rtuť





hydrargyrum (lat.) = tekuté stříbro

rubidium

1861

R.W. Bunsen (Něm.)
G. Kirchhoff (Něm.)

rubidus (lat.) = tmavě červený (pojmenován podle dvou charakteristických čar ve svém emisním spektru)

ruthenium

1844

K.K. Klaus (Rak.)

Ruthetia (lat.) = Rusko

samarium

1879

Lecoq de Boisbaudran (Fr.)

podle minerálu samarskitu. Samarskij byl ruský důlní úředník.

selen

1817

J.J. Berzelius (Švéd.)

selene (řec.) = měsíc

síra





sulfur (lat.) – odvozeno od sanskrtského sulvere

skandium

1879

L.F. Nilson (Švéd.)

Skandinávie

sodík

1807

Sir Humphry Davy (Brit.)

natrium (lat.) pochází z egyptského slova neter = rostlinný popel

stroncium

1808

Sir Humphry Davy (Brit.)

Strontian ve Skotsku = naleziště stroncianitu

stříbro





argentum (lat.) od sanskrtského výrazu argentos = jasný

tantal

1802

A.G. Ekeberg (Švéd.)

Tantalus – z řecké mythologie

technecium

1937

C. Perriet (It.)

technetos (řec.) = umělý

tellur

1782

F.J. Mòller (Rak.)

tellus (lat.) = země

terbium

1843

C.G. Mosander (Švéd.)

Ytterby = obec ve Švédsku

thallium

1861

Sir William Crookes (Brit.)

thallos (řec.) = ratolest (jeho emisní spektrum vykazuje jasně zelenou čáru)

thorium

1828

J.J. Berzelius (Švéd.)

Thor = norský bůh války

thulium

1879

P.T. Cleve (Švéd.)

Thule = staré pojmenování Skandinávie

titan

1791

W. Gregor (Brit.)

obří Titani z řecké mythologie

uhlík





carbo (lat.) = uhlí

uran

1789
1841

M.H. Klaproth (Něm.)
E.M. Peligot (Fr.)

planeta Uran

vanad

1801

A.M. del Rio (Špaň.)

Vanadis = norská bohyně lásky a krásy

vápník

1808

Sir Humphry Davy (Brit.)

calx (lat.) = vápno, vápenec

vodík

1766

Sir Henry Cavendich (Brit.)

hydrogenium (lat.) z hydro (řec.) = voda a gennao (lat.) = tvořím

wolfram

1783

J.J. a F. de Elhuyar (Špaň.)

wolframit = minerál

xenon

1898

Sir William Ramsay (Brit.)

xenos (řec.) = cizí

ytterbium

1907

G. Urbain (Fr.)

Ytterby, Švédsko

yttrium

1843

C.G. Mosander (Švéd.)

Ytterby, Švédsko

zinek

1746

A.S. Marggraf (Něm.)

zink (něm.) = pochybného původu

zirkonium

1789

M.H. Klaproth (Něm.)

zirkon (minerál). Název od zagrum (arab.) = zlaté barvy

zlato





aurum (lat.) = úsvit

železo





ferrum (lat.) = železo

Ilustrací tabulky II je obrázek 1, který různými odstíny vybarvení políček periodické tabulky odlišuje prvky objevené v různých obdobích.

Obr. 1: Chronologie objevů chemických prvků



Názvosloví prvků se Z > 100


Prvky umístěné na konci periodické tabulky (postupně uměle připravované od r. 1940 jadernými reakcemi) patří k vysoce radioaktivním a jejich poločasy rozpadu jsou udávány řádově v sekundách nebo jen zlomcích sekundy. Dosud neexistuje mezinárodní dohoda o triviálních názvech pro tyto prvky. Dříve byly pojmenovávány pomocí názvů navržených vědci, kteří příslušný prvek poprvé připravili. Tento postup vedl v některých případech k nejednoznačnostem. Např. prvek s protonovým číslem 104 má tři názvy (dubnium, kurčatovium, rutherfordium), podobně pro prvek s protonovým číslem 105 byly navrženy názvy joliotium, hahnium a nielsbohrium.

Z toho důvodu v roce 1977 IUPAC schválil dohodu o jejich názvech systematických, která vychází z následujících principů:



  • Názvy by měly být krátké, systematické a ve vztahu k protonovému číslu prvků.

  • Názvy by měly mít koncovku –ium.

  • Značky by měly být sestaveny ze tří písmen, aby nemohlo dojít k záměně se značkami již užívanými.

  • Značky by měly být odvozeny z protonového čísla a měly by být ve vztahu k názvu prvku.

  • Značky a názvy by měly umožnit jednoznačnou identifikaci i nově objevených prvků s velmi vysokým protonovým číslem (až do Z = 999).

Názvoslovná pravidla pro pojmenování prvků se Z > 100 jsou


  • Název prvku je přímo odvozen od protonového čísla prvku užitím číselných základů uvedených v tabulce III.

Tabulka 3: Číselné základy prvků se Z > 100

číslo

základ

0

nil

1

un

2

bi

3

tri

4

quad




číslo

základ

5

pent

6

hex

7

sept

8

oct

9

enn



  • Základy jsou sestaveny v pořadí číslic, které tvoří atomové číslo, a zakončeny koncovkou „-ium“.

  • Koncové n„enn“ se vypouští, pokud by bylo před „nil“ a koncové i„bi“ a „tri“ se vypouští před „-ium“.

  • Symbol prvku je složen z počátečních písmen číselných základů, které tvoří název (směs řeckých a latinských základů je nutná k tomu, abychom se vyhnuli dvojznačnosti – např. zde používáme základ „sept“ místo obvyklejšího „hept“.)

V následujících příkladech (tabulka IV) jsou první písmena základů zvýrazněna:

Tabulka 4: Příklady značek a prvků se Z > 100

Z

Název

Symbol

101

unnilunium

Unu

102

unnilbium

Unb

103

unniltrium

Unt

104

unnilquadium

Unq

105

unnilpentium

Unp

106

unnilhexium

Unh

107

unnilseptium

Uns

108

unniloctium

Uno

109

unnilennium

Une

110

ununnilium

Unn

111

unununium

Unu

112

ununbium

Unb




Z

Název

Symbol

120

unbinilium

Ubn

121

unbiunium

Ubu

130

untrinilium

Utn

140

unquadnilium

Uqn

150

unpentnilium

Upn

200

binilnilium

Bnn

201

binilunium

Bnu

202

binilbium

Bnb

300

trinilnilium

Tnn

400

quadnilnilium

Qnn

500

pentnilnilium

Pnn

900

ennilnilium

Enn

Význam symbolů u značek prvků


Atom či skupinu atomů téhož prvku X lze obecně zapsat naznačeným způsobem:


Použité symboly mají tento význam


  • A — hmotnostní číslo: číselný index umístěný vlevo nahoře u značky prvku

  • Z — atomové (protonové) číslo: číselný index umístěný vlevo dole u značky prvku

  • n — počet atomů v molekule: číselný index umístěný vpravo dole u značky prvku

  • z — náboj iontu: číselný index umístěný vpravo nahoře u značky prvku

Příklad

3216S2-2 představuje anion se dvěma zápornými náboji, tvořený dvěma atomy síry s protonovým číslem 16 a hmotnostním číslem 32.

Zápis rovnic jaderných reakcí


Jaderné reakce je možno zapisovat dvěma způsoby.

  • a) „Klasickým“ způsobem (obdobně jako běžné chemické reakce):

Příklad



  • b) Zkráceným způsobem:

Příklad (pro předchozí reakci)



Yüklə 229,7 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə