Obor: Bezpečnostní a strategická studia



Yüklə 0,97 Mb.
səhifə2/22
tarix03.05.2018
ölçüsü0,97 Mb.
#40996
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   22

1Cíle a struktura práce


Prezentovaná práce je utvářena imperativem následujících cílů. 1) shrnutí možností armádního využití nanotechnologií prizmatem dosavadního vojenského vývoje v USA a 2) predikce nejvýznamějších oblastí budoucího vojenského uplatnění nanotechnologií.

Druhý stanovený cíl je vyjádřen výzkumnou otázkou: Které oblasti koncového využití nanotechnologií jsou ve vojenském vývoji USA nejvíce akcentovány? Tato formulace přitom implicitně zahrnuje jak ohled vnímání stávající potřebnosti daného vývoje, tak předpokládanou míru perspektivity budoucího uplatnění.

Je zapotřebí zdůraznit, že se práce zaobírá především evaluací nabízených možností popisovaného fenoménu, založených na zdokumentovaném technickém pokroku, a nikoliv reálnou mírou praktického využívání ve vojenské sféře, závisející na řadě dalších proměnných, zasahujících mimo oblast, kterou je vzhledem k dostupným datům možné pokrýt provedením výzkumu (finanční stránka realizace, schvalovací procesy začleňování do výbavy atd.).

Třebaže drtivá většina užívaných dat pochází z vývojové komunity USA, formulace cílů práce svou šíří tuto oblast přesahuje. Autor shledává logiku tohoto přístupu v  provázanosti nanotechnologického vývoje s fyzikálními a chemickými principy, jejichž úroveň poznání je do vysoké míry sdílená v rámci spřízněného civilního vývoje a zakotvení žádoucího vojenského užívání ve výseku konstatních požadavků, kladených na armádu podobou bojového prostředí a nutností, přizpůsobovat se vybavení protivníka. Na referenčním příkladu USA, jakožto aktéra se stabilním vedoucím umístěním na žebříčku výše vojenských výdajů, což lze asociovat s maximem možností vývoje, je tudíž do značné míry možno ilustrovat perspektivy vojenského využití nanotechnologií v globálním smyslu.

V souladu s uvedenými náležitostmi je práce rozdělena na tři části. První je v podstatě seznámením s obsahem pojmu „nanotechnologie“ a stručným přehledem základních materiálů a konceptů, které v sobě kategorie nanotechnologií zahrnuje.

Následující oddíl je tvořen obecným nástinem zájmu vojenské sféry o nanotechnologie a představení teoretických možností, které mohou nanoprodukty do vojenské oblasti vnést s odkazem na jejich vlastnosti a koncepty, prezentované v sekundární literatuře. Především však tato část práce obsahuje sumarizací vyvíjených nanotechnologických aplikací pro vojenské účely, vycházející z primárních zdrojů v podobě rozpočtových a prezentačních materiálů a jsou v ní systematicky dle určených oblastí rozčleněny jednotlivé známé směry vývoje a příklady potenciálních aplikací.

Na výše uvedenou teoretickou část navazuje v závěrečném oddílu práce prognostický výstup, prostřednictvím Analýzy textu pro technologické předvídání. Zmíněná metoda analýzy zdrojů s nízkým stupněm strukturovanosti je doporučována k predikci v technologické oblasti a je kompatibilní s dostupnými daty. Lze ji tedy považovat za vhodný nástroj k zodpovězení výzkumné otázky.

Vzhledem ke značně obsáhlému informačnímu minimu, jež je záhodno pro interpretaci zbytku práce, jsou spřízněné techničtější údaje dostupné v přílohách. Tyto materiály uvádějí čtenáře především do základního fyzikálního kontextu nanotechnologií, možností jejich výroby a historie vývoje dané oblasti, a jsou v nich do větší podrobnosti rozvedeny některé techničtější aspekty, které nebylo patřičné zařazovat do hlavního textu. Tamtéž se také nacházejí doplňující materiály, související s realizační fází data miningového procesu.


2Metodologie


Na tomto místě je patřičné přiblížit zvolenou metodu produkce dat, užitou ve výzkumné části práce. Používaná Analýza textu pro technologické předvídání3 je jednou z variací text miningu, což je méně standardní podoblast dolování dat, využívající, jak název napovídá, práce s nestrukturovanými údaji v textové podobě. Podstatou data miningových technik obecně je na základě analýzy velkých objemů dat zobrazovat struktury jejich vzájemných vazeb, které zpravidla nejsou z hlediska lidského pozorovatele zachytitelné. Tímto způsobem je možno odhalovat vztahy nebo zákonitosti, “zanořené” ve stanovené oblasti, a následně tyto znalosti uplatňovat pro predikci v dané oblasti nebo její modelování.

Text mining je pokládán za vhodný nástroj například k identifikaci slibných směrů výzkumu a vývoje nebo poskytnutí časových řad pro extrapolaci trendů. Principy této metody obsahovaly již předcházející nestrojové analytické postupy, realizované studiem dostupných materiálů, ovšem do optimální podoby analýzy širokého rozsahu textů s různorodou strukturovaností dat byla rozvinuta teprve s nástupem výpočetní techniky a vývojem specializovaného softwaru (Duží et al. 2006: 96-97). Ideálním provedením této techniky je „těžba“ dat z materiálů, u nichž je z hlediska objemu a obsahového nesouladu odhad stěžejních prvků bez užití specializovaného programu nerealizovatelný.

Od data miningu v jeho konvenční podobě se autorem zvolené řešení odlišuje v prvé řadě samotnou podstatou text miningu, ve kterém je ke všem datům přistupováno jako k pozitivním hodnotám, čímž odpadá problém chybějících údajů, s nímž se mohou jiné techniky střetávat (Weiss 2010: 4-5). V pozadí autorem navrženého designu je ovšem také rozdílný mechanismus logiky odhalování budoucnosti. To je s pomocí data miningu v jeho nejběžnější podobě (práce se strukturovanými numerickými daty) spočívá v určení vývoje na základě již existujících vzorců, kdy je objevena kauzalita mezi jedním jevem (popřípadě souhrou několika jevů) a výskytem jevu druhého. Oproti tomu, v metodě analýzy textů pro technologické předvídání, je použitý princip prognózy založen na odhalení stávajícího důrazu na ve vývoji, který je předzvěstí vývoje budoucího (Porter 2009: 4). Relevance předpovědi budoucího stavu je tudíž založena na charakteru zdrojů zpracovávaných textových dat, které jsou v podstatě plány dosud nerealizovaných projektů.

Vytěžování informací textů z dostupných vývojových dokumentů, a webových, popřípadě jinak podaných prezentací bude předcházet v příslušném oddílu práce popsaná operacionalizace. Její první rovina spočívá v přiřazení příslušnosti vývojových programů k nanotechnologiím, vzhledem k tomu, že řada dostupných materiálů není v tomto smyslu strukturována. Z množiny prezentovaných návrhů je nutno třídit takové, jež z poskytnutého popisu indikují, že jsou s v souladu s popsaným vymezením práce. S tím je spojeno dohledávání podpůrných informací, jehož mechanismus je podrobněji specifikován v praktické části.

Navazujícím krokem je určení klíčových spřízněných skupin výrazů, na jejichž základě bude z agregované množiny nestrukturovaných textových dat vyhotoven výkaz zastoupení jednotlivých vývojových směrů. K analýze textů je využito text miningového nástroje v podobě neplacené verze programu QSR NVivo, jehož charakter, procesní stránka a výše uvedené užité referenční výrazové sety jsou opět více více přiblíženy v příslušeném úseku práce. Základní logika, z níž je posuzování dat odvozeno, je inspirována metodou evaluace, kterou popisuje v kontextu s hodnocením technologického vývoje Clark (2004: 253).


Yüklə 0,97 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   22




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə