Obor: Bezpečnostní a strategická studia

Seznam obrázků a tabulek

Tabulka 1 - Příklady rozměrů objektů v nanometrech 14

Tabulka 2 - Primární vývojové oblasti nanotechnologií 24

Tabulka 3 – Vývojové generace nanoproduktů 25

Tabulka 4 - Frekvenční zastoupení stanovených kategorií 58

Seznam použitých zkratek

AFIRM - Armed Forces Institute of Regenerative Medicine

AFOSR - The Air Force Office of scientific research

AFRL - Air Force Research Laboratory

AMP - atomically precise manufacturing

ARL – Unitet states army research laboratory

ARO – Army research office

ARDEC – Armament research, development and engineering center

CERDEC - Communications-electronics research development and engineering center

CMOS - Complementary Metal–Oxide–Semiconductor

CNID – Center for Nanoscience Innovation for Defense

CVD – chemická dekompozice

DARPA – Defense advanced research project agency

DERA - Defence evaluation and research agency

DOD – Department of defense

Dstl - Defence science and technology laboratory

DTRA - Defense Threat Reduction Agency

ECBC - Edgewood chemical biological center

FIM - Iontový autoemisní mikroskop

GPS – Global position system

ISN – Institute for soldiers nanotechnology

ITS – Individuals tending to savagery

MEMS – Micro-electro-mechanical systems

MIT - Massachusetts institute of technology

NNI – National nanotechnology initiative

NRL – Naval research labs

NEMS – Nano-electro-mechanical systems

NSRDEC – United States Army Natick Soldier research Development & engineering center

NSTC – National science and technology council

OLED – Organic light-emitting diode

SAM – Self assembled monolayers

SERS - Surfaced-enhanced Raman Scattering

SMA – shape-memory alloys

SMP – shape-memory polymers

STM - Scanovací tunelovací mikroskop

PVD – fyzikální dekompozice

TALOS – Tactical Assault Light Operator Suit

TARDEC - Tank Automotive Research, Development and Engineering Center

UCSB – University of California, Santa Barbara

ZHN – zbraně hromadného ničení

WRAIR -Walter Reed army institute for research

1^ Například prognóza periodika Wired „Why the future doesn’t need us“ klasifikuje nanotechnologie společně s biotechnologiemi a robotikou jako nejzávažnější hrozby pro budoucí existenci lidského druhu (Williams 2007: 245).

2^ Jako zárodečného představitele obdobných hnutí lze uvést skupinu Individuals tending to savagery (ITS), která vývoji nanotechnologií oponuje formou bombových útoků (Stevenson 2011).

3^ Porter (2004: 19) uvádí jako možný alternativní název „tech mining“, který bude dále také používán.

4^ Jedná se především o fyziku, chemii, a molekulární biologii (Wilson 2002: 4).

5^ National Nanotechnology Initiative (NNI) je výzkumný a vývojový program financovaný vládou USA a řízený National Science and Technology Council (NSTC). Jejím účelem je podílet se na financování vzdělávání v oblasti nanotechnologií a napomáhat ke koordinaci a spolupráci mezi komerčním sektorem, vládními agenturami a vzdělávacími institucemi (National nanotechnology initiative 2013b).

6^ Zde představuje problém konotační šíře označení „robot“, neboť lze tímto označením odkazovat na nepatrnou pásku schopnou primitivního píďalkovitého pohybu i na komplexní mnohaprvkový mechanismus.

7^ V USA je rozvinuta i civilní větev státního vývoje nanotechnologií, kterou mají na starosti zejména National Scientific Foundation (NSF) a NASA (Altmann 2006: 40).

8^ Pro některé instituce neexistuje používaný český překlad, v práci na ně bude odkazováno pod jejich původním názvem.

9^ Mnozí američtí vojenští stratégové považují nanotechnologie za klíčovou oblast vojenské nadvlády USA ve 21. století (Simonis a Schilthuizen 2006: 43).

10^ Následnická organizace po částečně zprivatizované Defence evaluation and research agency (DERA).

11^ Poznámka autora: pátrání po informacích z primárních zdrojů bylo provedeno u Ruska, Itálie, Velké Británie, Francie, Kanady a Austrálie. Sekundární informace o stavu prezentace vojenského vývoje a využití nanotechnologií byly zjišťovány u Číny, Švédska a Izraele, vesměs s naprosto neuspokojivým výsledkem.

12^ Správný termín z hlediska velikosti by byl spíše sub-mikronová vlákna, ale není příliš používán.

13^ Určitou primitivní formou je například v NSRDC vyvíjená uniforma, soužící zároveň jako soustava vodičů pro propojení vojákova elektronického vybavení.

14^ Stejný princip je dle Ratnera a Ratnera (2009: 52) možno aplikovat i zasazením železných nanočástic do tkanin běžné uniformy, která při vystavení magnetickému poli ztuhne a zvýší tak míru vojákovy ochrany.

15^ Roncone (2004: 33) uvádí příklad, kdy vojáci v poli využívají v případě potřeby data ze senzorů vzdušných prostředků a ty mohou naopak stálý přístup k datům ze senzorických systémů rozmístěných pozemních jednotek.

16^ U dílčích oblastí ISN spolupracuje s Walter Reed army institute for research (WRAIR), který se zaobírá výzkumem infekčních nemocí, neurověd a veterinární medicíny. V odvětví reparativní medicíny je aktivní zejména další spřízněné středisko Armed Forces Institute of Regenerative Medicine (AFIRM), které je zaměřeno na výzkum léčby popálenin, rekonstrukce obličeje, bezjizvové hojení, kompartment syndrom a rekonstrukci končetin.

17^ Principy, kterých mají vyvíjené formy aktivní kamufláže využívat, jsou již dostatečně popsány v úseku, věnovanému kamufláži lidských jednotek, dále v práci již nebudou rozváděny.

18^ Více viz příloha č. 1.

19^ Z hlediska dlouhodobější časové perspektivy se nabízí možnost vybavením některými z druhů energetických zbraňových systémů, které při dostatečném přísunu energie munici nepotřebují. Prozatím je Ovšem vysoký výkon laserových a jim typově podobných zbraní vykoupen značnou velikostí a energetickými nároky.

20^ Druh polovodičů, využívající kombinace standardního křemíku a prvků jako arsenidy gallia a india, s možnostmi výšších frekvencí a nižší spotřebou (Stevenson 2013).

21^ Označení v těchto případech neodkazuje na celkový rozměr přístroje. Nejlehčí třída (femtosatelity) se pohybuje v rozsahu od deseti do sta gramů (Implications of emerging micro- and nanotechnologies 2002: 28).

22^ Krom řady optoelektrických zařízení zahrnuje optické změny vyvolané chemickou reaktivitou a v budoucnu snad i celkové zpracování optického signálu

23^ Na možné důsledky proveditelnosti nastíněných zásahů do lidské nervové soustavy poměrně zajímavě poukazuje Greg Egan ve své science fiction povídce Axiomat.

24^ Právě spánková deprivace patří k faktorům, které nejvíce omezují výkon vojáka v poli snižovánim pozornosti spolu s fyzickými a rozumovými schopnostmi (Allhoff et al. 2010: 175).

25^ Třebaže jde zatím o teoretický koncep, je patrně ze všech zde uvdedených z hlediska konstrukce a faktu, že začlenění respirocitů do organismu není nezvratné, což působí pozitivně vůči snížení předpokládaných etických dilemat, nejblíže realizaci. Například Delfská metoda, kterou inicioval Glenn (2006: 131), zařazuje respirocyty do období mezi lety 2010 a 2025.

26^ Je zapotřebí brát na zřetel rozsah této kategorie a její narůstající přesah do klasických fyzikálních a chemických a biologických disciplín.

27^ V přílohách jsou v zájmu ověřitelnosti uvedeny názvy všech do procesu data miningu zařazených programů uvedených subjektů.

28^ Dostupnost všech elektronických zdrojů ověřena ke dni 14. dubna 2014.

29^ Do roku 2015 se pro světový trh s nanotechnologiemi předpokládá obrat 3 bilionů Euro, ačkoliv je dostupných odhadů více a jejich metodika mnohdy počítá jen s objemem hotových produktů a nikoliv částek, které v nich zaujímá složka nanotechnologií, vždy se jedná o enormní finanční částky (Integrated research and industrial roadmap for european nanotechnology 2012: XII, Drexler a Pamlin 2013: 27).

30^ Tomu odpovídají například neobvyklé optické vlastnosti Lycurgových pohárů, obsahujících nanočástice zlata, využívání koloidních forem tohoto prvku při alchymistických pokusech, nebo aplikace nano-objektů jako složky Indického inkoustu, užívaného již ve starověkém Egyptě (Pradeep 2008: 14, Jones 2004: 68).

31^ Ke stejnému závěru došel o několik let dříve i Arthur von Hippel, jeho méně komplexní interpretace se ovšem neprojevila tak inspirativně.

32^ V současnosti je tato metoda výroby označována názvem atomically precise manufacturing (AMP), popřípadě její další spřízněné odnože (Drexler a Pamlin 2013: 14).

33^ Současná úroveň poznání není příliš v souladu s opodstatněním takto radikálních vývodů, jak uvádí Williams (2007: 43-44), ostatně i sám Drexler v aktualizované verzi knihy svůj názor do značné míry přehodnotil. Jakkoliv není idea vysoce pokročilých nanorobotů či assemblerů v dohledné realizovatelná, v přírodě analogické struktury existují, takže minimálně principielně se nejedná o nedosažitelnou praxi. Viry, leukocyty a ostatní nanoorganismy jsou analogií nanorobotů, zatímco ribosomy v tělech živočichů, mají schopnost konstruovat ostatní funkční prvky obdobně jako konceptualizované assemblery (Jones 2007: 3, Wilson 2002: 140). Stojí za podoktnutí, že někteří autoři se k funkčnosti pokročilých nanorobotů staví poměrně skepticky - jeden z předních vědců v oboru nanotechnologií Richard Smalley například považuje koncept nanorobotických assemblerů za neuskutečnitelný.

34^ Zobrazení atomické úrovně sice bylo realizovatelné již Iontovým autoemisním mikroskopem (FIM) vyvinutým dříve, ale tato metoda je limitována nízkým množstvím kompatibilních materiálů (Hošek 2011: 40).

35^ Alotrop je označení pro možné modifikace výskytu prvků složených ze stejných atomů, mezi alotropy uhlíku patří vyjma zmíněných fullerenů také diamant, grafit, grafen, lonsdaleit a nedávno objevený carbyne.

36^ Zájemce o podrobnější popis kvantových jevů odkazuji například na příslušné citované úseky zdrojových publikací (viz. Lee 2008 a Hošek 2011).

37^ Kulovitá částice o velikosti jednoho mikrometru má přibližně jedno procento atomů, které jsou na povrchu, zatímco bod o velikosti 10 nm má povrchových atomů 25 procent a částice o průměru jednoho nanometru již sto procent atomů hraničících s povrchem materiálu (Sun 2007: 7).

38^ I tato vlastnost se však liší v rámci jednotlivých nanomateriálů v závisosti na dokonalosti a druhu jejich výrobní techniky.

39^ Jedná se o silné primární vazby jako kovalentní vazba (nejpevnější meziatomická vazba založená na sdílení elektronů mezi sousedícími atomy) či iontová vazba (přenosy elektronů mezi sousedícími atomy) a mezi sekundární, mnohem slabší vazby, které nefungují na sdílení nebo přesunech elektronů. K nim patří například Van der Waalsovy síly, Londonovy síly nebo elektrostatické dipól-dipól interakce (Minoli 2009: 66-72).

40^ Obsáhlým příkladovým fondem tohoto druhu sestavování materiálů jsou procesy konstituce biologických systémů, kde je prostřednictvím self-assembly dosahováno například tvorby RNA, některých druhů virů nebo proteinů (Ramsden 2009: 74).