Obor Mezinárodní vztahy Zahraniční politika Obamovy administrativy vůči Kubě



Yüklə 116,06 Kb.
səhifə1/6
tarix20.09.2018
ölçüsü116,06 Kb.
#69903
  1   2   3   4   5   6

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sociálních studií
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
Obor Mezinárodní vztahy
fss-logo.png

Zahraniční politika Obamovy administrativy vůči Kubě

Bakalářská práce


Johana Waldhansová

Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D.

UČO: 427418

Obor: MV1

Imatrikulační ročník: 2013 Brno, 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zahraniční politika Obamovy administrativy vůči Kubě“ vypracovala samostatně a využila jsem pouze literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů.

V Brně dne ……………… Johana Waldhansová

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. et Mgr. Petru Vilímkovi, Ph.D. za odborné a vstřícné vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Martinu Vrbovi za cenné rady a podporu.


Obsah


Seznam použitých zkratek 5

MPLA - Popular Movement for the Liberation of Angola, Lidové hnutí za osvobození Angoly 5

CANF – Cuban American National Foundation, Národní nadace kubánských Američanů 5

CLC – Cuban Liberty Council, Rada kubánské svobody 5

USAID - United States Agency for International Development, Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj 5

Mercosur - Mercado Común del Sur, Southern Common Market, Volný trh Jihu 5

OSN – Organizace spojených národů 5

1. Úvod 6

2. Historie americko-kubánských vztahů 9

2.1 Předrevoluční vztahy 9

2.1.1. Monroeova doktrína 9

2.1.2. Rooseveltův dodatek Monroeovy doktríny 9

2.1.3 Španělsko-americká válka 1898 9

2.1.4. Plattův dodatek 10

2.1.5. Politika dobrého sousedství 10

2.2. Embargo 11

2.2.1. Počátky ekonomického embarga 11

2.2.2. Programy proti Castrovi 13

2.2.3. První obchodní embargo 14

2.2.4 Kubánská krize 14

2.2.5. Ekonomické dopady: Izolace a Embargo 15

2.2.6. Africká intervence 16

2.2.7. Kritéria Spojených států pro zrušení embarga 16

3. Obamova administrativa 18

3.1. Vývoj nové politiky 18

3.1.1. Tajná vyjednávání 21

3.1.2 Rámec nových diplomatických vztahů 25

3.2. Motivace pro změnu politiky vůči Kubě 26

3.2.1. Kubánská hrozba 27

3.2.2. Lobbyistické skupiny 27

3.2.3. Kubánští voliči 29

3.2.4. Mezinárodní společenství 31

3.2.5 Vláda Raúla Castra 32

3.3 Reakce na Obamovu politiku, limity normalizace vztahů a budoucnost 33

3.3.1 Reakce politické reprezentace 33

3.3.2 Reakce mezinárodního společenství 35

3.3.3 Kritika 35

3.3.4 Nástrahy nových vztahů mezi USA a Kubou 36

4. Závěr 39

5. Zdroje: 43

5.1. Primární zdroje: 43

5.2. Sekundární zdroje: 43




Seznam použitých zkratek

MPLA - Popular Movement for the Liberation of Angola, Lidové hnutí za osvobození Angoly

CANF – Cuban American National Foundation, Národní nadace kubánských Američanů

CLC – Cuban Liberty Council, Rada kubánské svobody

USAID - United States Agency for International Development, Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj

Mercosur - Mercado Común del Sur, Southern Common Market, Volný trh Jihu

OSN – Organizace spojených národů

1. Úvod


Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Kubánskou republikou byly déle než půl století plné antagonismů, vzájemné nedůvěry, nepřátelství a odporu. Tento zahořklý stav má původ v dekádách nevraživosti, vycházející z kubánského porevolučního přijetí politického a ekonomického systému, který imitoval sovětský model, společně s dlouhou historií amerických zásahů do kubánských vnitrostátních záležitostí, které předcházely samotné Castrově revoluci a pokračovaly i po ní. Kubánské přiklonění ke komunismu krátce po zmíněné revoluci bylo Spojenými státy vnímáno jako hrozba demokracii a kapitalismu, zejména pak agenturami národní bezpečnosti, které se během studené války těšily významnému vlivu na federální politiku. Spojené státy americké na Kubu uvalily ekonomické, obchodní a finanční embargo, které mělo podrýt kubánský ekonomický systém a sloužilo také jako nástroj k vymáhání demokratických reforem, které byly podmínkou pro zrušení restrikcí.

Po konci studené války došlo k normalizaci vztahů mezi USA a sovětským nástupnickým státem, Ruskou federací. Restrikce vůči Kubě však nedošly výrazného uvolnění, tak jako se tomu stalo právě v případě Ruska. Mezi důvody pro přetrvávající přísnou politiku patří zejména porušování lidských práv nedemokratickým systémem, který je znám svými protiamerickými postoji.

Po dokončení zevrubného hodnocení amerického postoje vůči Kubě, vydal 17. prosince 2014 Bílý dům prohlášení, že se prezident Obama rozhodl změnit dosavadní politiku americko-kubánských vztahů, která si nově klade za cíl ukončení dlouhého období vzájemného nepřátelství, společně se standardizací vztahů mezi oběma státy. Tento záměr byl za pomoci diplomatických kanálů odsouhlasen i kubánskými zástupci. Je přitom zjevné, že Obamovo rozhodnutí je součástí jeho strategie upevnění vlivu Spojených států na celém americkém kontinentu, a zároveň chce nabídnout kubánským občanům prostředky pro změnu jejich života na Kubě samotné.

Tento krok je velice významným posunem v dosud vedené zahraničně-politické strategii vůči Kubě. Nejenže Kubánská republika v minulosti otevřeně podporovala protiamerické aktivity, ale ani dnes tento stav neprošel na Kubě žádnou výraznější proměnou. Kubánská republika není na cestě k pluralitní demokracii – proti projevům opozice, a stejně tak i jakékoliv kritiky, jsou používány nejtvrdší metody potírání a hlášení o porušování lidských práv se tak za poslední roky v zásadě nezměnila. Pro USA i Kubu jsou však nové obchodní styky nesporným lákadlem. S otevřením se Spojeným státům, první návštěvou prezidenta Spojených států na kubánské půdě za desítky let, však také vzniká prostor, jak zvýšit informovanost obyvatel Kuby a uvést na pravou míru informace, které jsou v současnosti kubánským občanům k dispozici pouze ze státních médií. Je zřejmé, že nová Obamova strategie vytváří nejen nové příležitosti, ale i jisté kontroverze, zejména ze strany ochránců lidských práv.

Téma této práce bylo vybráno z mnoha důvodů. Vzniká tu prostor pro ohlédnutí se za starou politikou a zhodnotit její účinnost v porovnání s novou strategií, která na základě výše zmíněného může znamenat naději na změnu dlouho stagnujícího vztahu mezi těmito dvěma sousedními státy. Důležitou motivací je i zájem o hlubší analýzu procesu, který samotné změně v politice vůči Kubě předcházel, popis dosažených změn vzhledem k limitacím prezidenta ze strany Kongresu, stejně jako fakt, že takové téma ještě nebylo zevrubně popsáno. Vytvořilo se tím prázdné místo, které se tato práce pokouší zaplnit.

Tématem předloženého textu je tedy politika Obamovy administrativy vůči Kubě. Mapuje její vývoj, stejně jako překážky, kritiku a budoucí implikace pro normalizaci vztahů mezi těmito dvěma zeměmi. Pro lepší pochopení komplexnosti vztahů mezi těmito státy je také zmapována historie událostí, kterými se oba státy vzájemně ovlivňovaly od Monroevy doktríny až po samotnou Castrovu revoluci, která byla příčinou přijetí restriktivní politiky ze strany Spojených států. Další cíle této práce jsou shrnuty třemi výzkumnými otázkami, které jsem pro tuto práci zvolila:



  1. Jaké byly motivace prezidenta Baracka Obamy ke změně politiky USA vůči Kubě?

  2. Proč ke změně došlo až v Obamově druhém funkčním období?

  3. Jaká je recepce Obamovy politiky vůči Kubě?

K zodpovězení výzkumných otázek bude využito primárních a sekundárních zdrojů, zejména oficiálních prohlášení prezidenta Spojených států amerických, záznamů z kongresových slyšení, analýz odborníků na oblast Latinské Ameriky a historických pramenů ministerstva zahraničí USA. K zodpovězení druhé výzkumné otázky bude použita teorie Johna Kingdona, kterou vyvinul a popsal ve své knize Agendas, Alternatives and Public Policies. Kingdonova teorie tvrdí, že soutok tří proudů - proudu problematiky (problems stream), proudu politik (policy stream) a politického proudu (politics stream) - vytváří moment, ve kterém je možné dosáhnout politické změny. Problematika, kterou kritické množství lidí chce změnit, může vzniknout z mnoha důvodů, mezi které patří neefektivita původně dobře míněných přijatých politik. Proud politik sestává z navržených uskutečnitelných strategií, které mohou být předkládány vlivnými jednotlivci nebo skupinami. Politický proud je tvořen změnami v politické reprezentaci, volbou nových charismatických postav a preferencemi voličů. (Larkin jr. 2011)

Limitacemi této práce je zejména ten fakt, že zkoumaná problematika je relativně nová a některé zdroje stále nejsou běžnými cestami dostupné. Zejména ve fázi tajných vyjednávání bylo nutné spoléhat se na omezený počet zdrojů, což může vést k nedostatečné artikulaci některých detailů. Krátká doba, která od nové politiky uplynula, je zároveň i limitem pro analýzu dopadů.

První část práce se věnuje historii ekonomických restrikcí a vztahů mezi USA a Kubou. Objasňuje důvody pro uvalení embarga a politický vývoj obou zemí, díky kterému došlo k vybudování nepřátelského vztahu. Druhá část se věnuje Obamově politice, procesu, který předcházel novému směru ve vzájemných vztazích a také se zde nachází výzkumná část bakalářské práce, která bude odpovídat na níže uvedené výzkumné otázky. V poslední části jsou pak přehledně shrnuty všechny výsledky, kterých se v této práci podařilo dosáhnout.


Yüklə 116,06 Kb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə