|
Okruhy otázek k magisterským szzk
|
tarix | 18.07.2018 | ölçüsü | 29,8 Kb. | | #56476 |
| Okruhy otázek k magisterským SZZk
Povinné předměty:
METAV
-
Co je to metoda a co je to teorie? Deduktivní a induktivní postupy. Kritéria volby metody a výzkumné strategie (kvalitativní/kvantitativní).
-
Reprezentativita vzorku a generalizace (zobecnění). Jak provést výběr vzorku, který splňuje kritéria reprezentativity.
-
Operacionalizace: vytváření hypotéz a výzkumných nástrojů z teoretických pojmů.
-
Dotazník - Reliabilita a validita; variabilita.
-
Interpretativní přístup k sociální realitě, zkoumání sociálních konstrukcí a porozumění světu z pohledu aktérů.
-
Etnografický výzkum: výběr tématu, výzkumná otázka, výběr vzorku.
-
Zúčastněné a nezúčastněné pozorování.
-
Rozhovor.
-
Zaznamenávání dat v etnografickém výzkumu.
-
Analýza dat. Kvalitativní: zpracování textů a obrazů, interpretace významů. Kvantitativní: základní logika statistického a) popisu a b) odhadu.
-
Aplikace antropologie. Jak lze antropologii „použít“. Přemýšlejte nad různými odvětvími, např. antropologie environmentální, rozvojová, medicínská, aktivistická, antropologie politik, byznysu nebo vzdělávání. Pozice konzultanta, vyjednavače (broker) a „obhájce“.
-
Etika v antropologickém výzkumu, její vývoj, otázky participace a změn působených přítomností antropologa. Otázky reciprocity a vztahu. Problematika etiky v aplikované antropologii.
-
Srovnání kvantitativních a kvalitativních metod: kódování a analýza; interpretace a teoretická citlivost; reprezentativnost a reflexivita.
-
Archiv a prameny v antropologii. Studium dokumentů a pramenů v antropologii. Co jsou to tzv. etnografické prameny? Jak je prováděno jejich studium a uchovávání. Co je to pramenný výzkum? Antropologické zkoumání minulosti. Metoda a přístup orální historie.
-
Příklady metod výzkumu vztahů mezi jazykem a společností. Sociolingvistické metody, diskursivní analýza.
-
Etika ve výzkumech marginalizovaných skupin a skupin původních obyvatel; propojení české antropologie a aplikovaných výzkumů marginalizace; dilemata antropologického výzkumu těchto skupin. Příklady konkrétních výzkumů (českých i zahraničních) problematických z hlediska etické dimenze.
-
Základní epistemologické otázky antropologického výzkumu: Determinace a aktivní přístup (structure versus agency). Objektivismus, relativismus a kritická intersubjektivita.
-
Základní epistemologické otázky antropologického výzkumu: Poznání a sdílení zkušenosti (poznání a význam). Kauzalita, interpretace a chápání druhých.
TESAS
-
Epistemologie a „klasikové“ sociologie. Odhalování zákonů versus porozumění. Durkheim a Weber. Epistemologie a metody „tradiční“ sociální a kulturní antropologie. Malinowski a Boas
-
Epistemologický obrat v sociální/kulturní antropologii v 60. letech 20. století, kritika "tradiční" sociální a kulturní antropologie.
-
Interakcionismus, goffmanovský přístup k sociokulturním jevům, jeho následovníci a kritici. Kritika binarismu.
-
Od struktury k praxi. P. Bourdieu, S. Ortner. Základní teoretické koncepty (habitus; symbolické násilí; symbolický, sociální a kulturní kapitál; doxa; sociální pole). Teorie praxe. Vliv a kritika jeho díla.
-
Epistemologický obrat v sociální/kulturní antropologii v 80. letech 20. století, postmoderní antropologie, její principy, charakteristika, kritika.
-
Koncept kultury: historický kontext vzniku tohoto konceptu, kritika konceptu kultury a jeho obhajoba (writing against/for culture).
-
Kulturní relativismus: historický kontext vzniku tohoto konceptu, argumenty pro kulturní relativismus, kritika kulturního relativismu.
-
Kultura a politika: kultura jako kolektivní identita; politizace kultury; nové akademické obory založené na kultuře jako politice (kulturální studia, postkoloniální, subalterní, postrozvojová studia).
-
Kultura jako věda versus kultura jako text; nejvýznamnější školy a jejich představitelé; epistemologické a metodologické důsledky obou pojetí na zkoumání sociální reality.
-
Od kolonialismu k diskurzu rozvoje: role antropologie za kolonialismu; vznik a vývoj diskurzu rozvoje; kritika diskurzu rozvoje; postkoloniální studia a kolonizace mysli.
-
Vzájemná interakce společnosti a kultury skrze média a mediální realitu. Společnost a její přetváření v době rostoucího vlivu kulturního průmyslu a masových médií (Frankfurtská škola, Adorno, Habermas, Anderson, Gellner, Bourdieu, Baudrillard, Vatimo).
-
Zkoumání moci. Vznik státu a zavedení kontroly populace. Governmentalita (Michel Foucault), symbolické násilí (Pierre Bourdieu), diskurs. Nové nadnárodní a korporátní systémy moci.
-
Sociální třída, sociální reprodukce a sociální stratifikace (Marx, Bourdieu, Burawoy, Jan Keller)
-
Ekonomická antropologie. Východiska, zaměření a představitelé. Ekonomické chování jako sociální chování, racionalizace, ekonomizace, altruismus, modely rozhodování. Výměnný obchod, otázka daru a ekonomie. Jednotlivé formy distribuce a vztah k organizaci a institucím společnosti. Symbolická ekonomická antropologie.
-
Lingvistická antropologie. Tři fáze ve vývoji lingvisticko-antropologického paradigmatu. Vztah k sociolingvistice a postavení lingvistické antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie. Typické výzkumné otázky.
-
Jaký je vztah mezi jazykem a naším obrazem světa? Vývoj whorfovských a postwhorfovských studií. Jazyk, čas a prostor.
-
Franz Boas a vztah jazyka, kultury a fyzických rysů. Řečová a jazyková komunita. Hranice mezi jazyky. Dialekt versus sociolekt. Kontaktová lingvistika: pidžiny a kreolštiny, lingua franca; substrát, superstrát, adstrát.
-
Antropologie genderu. S. de Beauvoir, Bourdieu, Ortner, Lacan, Butler.
-
Antropologie (post)socialismu a střední a východní Evropy. Gender za socialismu a dnes (Susan Gal, Gail Kligman). Symbolický řád socialismu (Yurchak).
Volitelné předměty:
SOCAN
-
Sociálně konstruktivistické pojetí identity, esencialismus a jejich kritika. Spor o konstruktivistické pojímání Romů: M. Jakoubek, P. Barša a další.
-
Sociální vyloučení a kultura chudoby: vznik, použití a úskalí těchto konceptů. Moralizace chudoby. Přístup založený na „agency“.
-
Multikulturalismus: historický kontext vzniku multikulturalismu; kritika tohoto konceptu. Komunitarismus a liberalismus. Nové formy neesencialistického a angažovaného multikulturalismu (transkulturní přístup, kritický multikulturalismus).
-
Migrace a transnacionalismus.
-
Etnicita. Etnická problematika v současném světě.
-
Vztah nacionalismu a národa.
-
Kolonialismus a postkolonialismus na konkrétním vybraném případě.
-
Politika moc a ideologie. Problematika lidských práv z antropologického hlediska. Historický kontext vzniku konceptu lidských práv. Individuální práva kontra práva skupin. Univerzalismus versus relativismus.
-
Globalizace a glokalizace. Roland Robertson, Immannuel Wallerstein, Jonathan Friedman, Zygmunt Baumann, Eric Wolff, Arjun Apparurai, Niklas Luhmann, John W. Meyer.
-
Sémiotická interpretace světa, jazyk jako znakový systém, C. S. Peirce a typy znaků v jazyce a mimo jazyk. Čeho indexem může být jazykové chování.
-
Synchronie versus diachronie ve studiu jazyka a kulturních jevů. Jednotky emické a etické, paradigma a syntagma.
-
Jazykový systém, jazykový úzus a jazyková ideologie. Standard a variabilita. Diglosie a semidiglosie. Ideologie jazykové správnosti: preskripce a deskripce. Sociolingvistika a W. Labov.
-
Město a venkov. Urbánní a rurální antropologie.
-
Původní obyvatelé. (Problematika práv ve vztahu k státu a k mezinárodním organizacím, etnizace, revitalizace, globalizace, ekologie, média, konkrétní příklady. Roland Niezen, Stephen James Anaya, Faye Ginsburg.)
VIANT
-
Vznik a rozvoj dokumentárního a etnografického filmu, vymezení dokumentárního a etnografického filmu i ve vztahu k hranému filmu (bratři Lumièrové, Edward Curtis, Robert Flaherty, Alfred Haddon, John Grierson, Georges Rouquier, Oleksandr Petrovyč Dovženko), nejvýznamnější instituce a jejich charakteristiky spjaté s etnografickým filmem či vizuální antropologií (Guy Gauthier, Bill Nichols, Paul Hockings).
-
Ustavení oboru vizuální antropologie na akademické půdě, osobnosti a kontext jejich tvorby (společenský, etnografický, kinematografický), nejvýznamnější instituce spjaté s etnografickým filmem či vizuální antropologií a jejich charakteristiky (Göttingenský institut, DER, NFB, Comité du Film Ethnographique, CFE).
-
Vztah etnografů a antropologů k filmu v meziválečném období a v době druhé světové války (záchranná etnografie), Franz Boas, Margaret Meadová a Gregory Bateson, Marcel Griaule.
-
Poválečné období a 60. léta 20. století – John Marshall, Robert Gardner, Timothy Asch a Napoleon Chagnon, Pierre Perrault, John Adair a Sol Worth – biodokument, John Collier, Jr..
-
Jean Rouch, dílo, kontext jeho tvorby z hlediska kinematografie a etnografie, cinéma-vérité, etnofikce, kinopravda, Dziga Vertov, direct-cinema, Mario Ruspoli, NFB, Pierre Perrault, Michel Brault, Drew Associates, Albert a David Maysleovi, Richard Leacock.
-
Film jako interkulturní proces, média a původní obyvatelé (David a Judith MacDougallovi, Dennis O´Rourke, Ilisa Barbash a Lucien Taylor, Bob Connolly, Faye Ginsburg), „citlivá kamera“, etika, intertextuální film.
-
Film sociální intervence: příklady angažovaných tvůrců, významné filmy a jejich společenský kontext, (Joris Ivens a Henri Storck, René Vautier, Alanis Obomsawin), vizuální intervence v antropologii (Sarah Pink), angažovaný dokumentární film (Vít Klusák a Filip Remunda, Sergej Loznica, Eszter Hajdú, Robert Kirchhof).
-
Kompozice, rám obrazu, hloubka ostrosti, jejich vztahy a funkce, formáty obrazu, principy zachycení a reprodukce pohyblivého obrazu, různé druhy záznamových médií a konstrukční části záznamových přístrojů.
-
Produkční a post-produkční proces, jeho fáze a technologie v jednotlivých etapách.
-
"Vizuální obrat" ve společenských vědách, vztah textu a obrazu, etnografický film a jeho reflexe, reprezentace (George Marcus, Karl Heider, Jay Ruby, Peter Loizos, Trinh T. Min-h-ha).
-
Smyslová laboratoř (Sensory Lab), možnosti interpretace zvuku a obrazu v etnografii a antropologii (Lucien Taylor, J. P. Sniadecki).
-
Filmová struktura jako sémantický systém - principy filmové řeči, paradigmatické a syntagmatické kategorie v různých fázích vzniku filmového díla (Miroslav Petříček, Christian Metz).
-
Možnosti interpretace obrazu, fotografie, filmu jako fenoménu vizuální kultury, film a umění, experimentální film (Catherine Russell).
-
Vztah filmu a fotografie k času a prostoru, specifické filmové struktury, využívající práce s časem (časosběrný film, střihový film, found footage, autobiografie a biografie).
-
Český a slovenský film v kontextu etnografie a vizuální antropologie (Karel Plicka, Martin Slivka, Dušan Hanák, Karel Vachek, Vít Janeček, Jana Ševčíková, Martin Ryšavý).
Dostları ilə paylaş: |
|
|