Okruhy otázek k magisterským szzk



Yüklə 29,8 Kb.
tarix18.07.2018
ölçüsü29,8 Kb.
#56476

Okruhy otázek k magisterským SZZk


Povinné předměty:

METAV

  1. Co je to metoda a co je to teorie? Deduktivní a induktivní postupy. Kritéria volby metody a výzkumné strategie (kvalitativní/kvantitativní).




  1. Reprezentativita vzorku a generalizace (zobecnění). Jak provést výběr vzorku, který splňuje kritéria reprezentativity.




  1. Operacionalizace: vytváření hypotéz a výzkumných nástrojů z teoretických pojmů.




  1. Dotazník - Reliabilita a validita; variabilita.




  1. Interpretativní přístup k sociální realitě, zkoumání sociálních konstrukcí a porozumění světu z pohledu aktérů.




  1. Etnografický výzkum: výběr tématu, výzkumná otázka, výběr vzorku.




  1. Zúčastněné a nezúčastněné pozorování.




  1. Rozhovor.




  1. Zaznamenávání dat v etnografickém výzkumu.




  1. Analýza dat. Kvalitativní: zpracování textů a obrazů, interpretace významů. Kvantitativní: základní logika statistického a) popisu a b) odhadu.




  1. Aplikace antropologie. Jak lze antropologii „použít“. Přemýšlejte nad různými odvětvími, např. antropologie environmentální, rozvojová, medicínská, aktivistická, antropologie politik, byznysu nebo vzdělávání. Pozice konzultanta, vyjednavače (broker) a „obhájce“.




  1. Etika v antropologickém výzkumu, její vývoj, otázky participace a změn působených přítomností antropologa. Otázky reciprocity a vztahu. Problematika etiky v aplikované antropologii.




  1. Srovnání kvantitativních a kvalitativních metod: kódování a analýza; interpretace a teoretická citlivost; reprezentativnost a reflexivita.




  1. Archiv a prameny v antropologii. Studium dokumentů a pramenů v antropologii. Co jsou to tzv. etnografické prameny? Jak je prováděno jejich studium a uchovávání. Co je to pramenný výzkum? Antropologické zkoumání minulosti. Metoda a přístup orální historie.




  1. Příklady metod výzkumu vztahů mezi jazykem a společností. Sociolingvistické metody, diskursivní analýza.




  1. Etika ve výzkumech marginalizovaných skupin a skupin původních obyvatel; propojení české antropologie a aplikovaných výzkumů marginalizace; dilemata antropologického výzkumu těchto skupin. Příklady konkrétních výzkumů (českých i zahraničních) problematických z hlediska etické dimenze.




  1. Základní epistemologické otázky antropologického výzkumu: Determinace a aktivní přístup (structure versus agency). Objektivismus, relativismus a kritická intersubjektivita.




  1. Základní epistemologické otázky antropologického výzkumu: Poznání a sdílení zkušenosti (poznání a význam). Kauzalita, interpretace a chápání druhých.


TESAS

  1. Epistemologie a „klasikové“ sociologie. Odhalování zákonů versus porozumění. Durkheim a Weber. Epistemologie a metody „tradiční“ sociální a kulturní antropologie. Malinowski a Boas



  1. Epistemologický obrat v sociální/kulturní antropologii v 60. letech 20. století, kritika "tradiční" sociální a kulturní antropologie.




  1. Interakcionismus, goffmanovský přístup k sociokulturním jevům, jeho následovníci a kritici. Kritika binarismu.




  1. Od struktury k praxi. P. Bourdieu, S. Ortner. Základní teoretické koncepty (habitus; symbolické násilí; symbolický, sociální a kulturní kapitál; doxa; sociální pole). Teorie praxe. Vliv a kritika jeho díla.




  1. Epistemologický obrat v sociální/kulturní antropologii v 80. letech 20. století, postmoderní antropologie, její principy, charakteristika, kritika.



  1. Koncept kultury: historický kontext vzniku tohoto konceptu, kritika konceptu kultury a jeho obhajoba (writing against/for culture).



  1. Kulturní relativismus: historický kontext vzniku tohoto konceptu, argumenty pro kulturní relativismus, kritika kulturního relativismu.



  1. Kultura a politika: kultura jako kolektivní identita; politizace kultury; nové akademické obory založené na kultuře jako politice (kulturální studia, postkoloniální, subalterní, postrozvojová studia).



  1. Kultura jako věda versus kultura jako text; nejvýznamnější školy a jejich představitelé; epistemologické a metodologické důsledky obou pojetí na zkoumání sociální reality.



  1. Od kolonialismu k diskurzu rozvoje: role antropologie za kolonialismu; vznik a vývoj diskurzu rozvoje; kritika diskurzu rozvoje; postkoloniální studia a kolonizace mysli.



  1. Vzájemná interakce společnosti a kultury skrze média a mediální realitu. Společnost a její přetváření v době rostoucího vlivu kulturního průmyslu a masových médií (Frankfurtská škola, Adorno, Habermas, Anderson, Gellner, Bourdieu, Baudrillard, Vatimo).




  1. Zkoumání moci. Vznik státu a zavedení kontroly populace. Governmentalita (Michel Foucault), symbolické násilí (Pierre Bourdieu), diskurs. Nové nadnárodní a korporátní systémy moci.



  1. Sociální třída, sociální reprodukce a sociální stratifikace (Marx, Bourdieu, Burawoy, Jan Keller)



  1. Ekonomická antropologie. Východiska, zaměření a představitelé. Ekonomické chování jako sociální chování, racionalizace, ekonomizace, altruismus, modely rozhodování. Výměnný obchod, otázka daru a ekonomie. Jednotlivé formy distribuce a vztah k organizaci a institucím společnosti. Symbolická ekonomická antropologie.



  1. Lingvistická antropologie. Tři fáze ve vývoji lingvisticko-antropologického paradigmatu. Vztah k sociolingvistice a postavení lingvistické antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie. Typické výzkumné otázky.



  1. Jaký je vztah mezi jazykem a naším obrazem světa? Vývoj whorfovských a postwhorfovských studií. Jazyk, čas a prostor.



  1. Franz Boas a vztah jazyka, kultury a fyzických rysů. Řečová a jazyková komunita. Hranice mezi jazyky. Dialekt versus sociolekt. Kontaktová lingvistika: pidžiny a kreolštiny, lingua franca; substrát, superstrát, adstrát.



  1. Antropologie genderu. S. de Beauvoir, Bourdieu, Ortner, Lacan, Butler.



  1. Antropologie (post)socialismu a střední a východní Evropy. Gender za socialismu a dnes (Susan Gal, Gail Kligman). Symbolický řád socialismu (Yurchak).


Volitelné předměty:

SOCAN

  1. Sociálně konstruktivistické pojetí identity, esencialismus a jejich kritika. Spor o konstruktivistické pojímání Romů: M. Jakoubek, P. Barša a další.



  1. Sociální vyloučení a kultura chudoby: vznik, použití a úskalí těchto konceptů. Moralizace chudoby. Přístup založený na „agency“.




  1. Multikulturalismus: historický kontext vzniku multikulturalismu; kritika tohoto konceptu. Komunitarismus a liberalismus. Nové formy neesencialistického a angažovaného multikulturalismu (transkulturní přístup, kritický multikulturalismus).




  1. Migrace a transnacionalismus.




  1. Etnicita. Etnická problematika v současném světě.




  1. Vztah nacionalismu a národa.




  1. Kolonialismus a postkolonialismus na konkrétním vybraném případě.




  1. Politika moc a ideologie. Problematika lidských práv z antropologického hlediska. Historický kontext vzniku konceptu lidských práv. Individuální práva kontra práva skupin. Univerzalismus versus relativismus.




  1. Globalizace a glokalizace. Roland Robertson, Immannuel Wallerstein, Jonathan Friedman, Zygmunt Baumann, Eric Wolff, Arjun Apparurai, Niklas Luhmann, John W. Meyer.



  1. Sémiotická interpretace světa, jazyk jako znakový systém, C. S. Peirce a typy znaků v jazyce a mimo jazyk. Čeho indexem může být jazykové chování. 



  1. Synchronie versus diachronie ve studiu jazyka a kulturních jevů. Jednotky emické a etické, paradigma a syntagma.



  1.  Jazykový systém, jazykový úzus a jazyková ideologie. Standard a variabilita. Diglosie a semidiglosie. Ideologie jazykové správnosti: preskripce a deskripce. Sociolingvistika a W. Labov.



  1. Město a venkov. Urbánní a rurální antropologie.



  1. Původní obyvatelé. (Problematika práv ve vztahu k státu a k mezinárodním organizacím, etnizace, revitalizace, globalizace, ekologie, média, konkrétní příklady. Roland Niezen, Stephen James Anaya, Faye Ginsburg.)


VIANT

  1. Vznik a rozvoj dokumentárního a etnografického filmu, vymezení dokumentárního a etnografického filmu i ve vztahu k hranému filmu (bratři Lumièrové, Edward Curtis, Robert Flaherty, Alfred Haddon, John Grierson, Georges Rouquier, Oleksandr Petrovyč Dovženko), nejvýznamnější instituce a jejich charakteristiky spjaté s etnografickým filmem či vizuální antropologií (Guy Gauthier, Bill Nichols, Paul Hockings).



  1. Ustavení oboru vizuální antropologie na akademické půdě, osobnosti a kontext jejich tvorby (společenský, etnografický, kinematografický), nejvýznamnější instituce spjaté s etnografickým filmem či vizuální antropologií a jejich charakteristiky (Göttingenský institut, DER, NFB, Comité du Film Ethnographique, CFE).



  1. Vztah etnografů a antropologů k filmu v meziválečném období a v době druhé světové války (záchranná etnografie), Franz Boas, Margaret Meadová a Gregory Bateson, Marcel Griaule.



  1. Poválečné období a 60. léta 20. století – John Marshall, Robert Gardner, Timothy Asch a Napoleon Chagnon, Pierre Perrault, John Adair a Sol Worth – biodokument, John Collier, Jr..



  1. Jean Rouch, dílo, kontext jeho tvorby z hlediska kinematografie a etnografie, cinéma-vérité, etnofikce, kinopravda, Dziga Vertov, direct-cinema, Mario Ruspoli, NFB, Pierre Perrault, Michel Brault, Drew Associates, Albert a David Maysleovi, Richard Leacock.



  1. Film jako interkulturní proces, média a původní obyvatelé (David a Judith MacDougallovi, Dennis O´Rourke, Ilisa Barbash a Lucien Taylor, Bob Connolly, Faye Ginsburg), „citlivá kamera“, etika, intertextuální film.



  1. Film sociální intervence: příklady angažovaných tvůrců, významné filmy a jejich společenský kontext, (Joris Ivens a Henri Storck, René Vautier, Alanis Obomsawin), vizuální intervence v antropologii (Sarah Pink), angažovaný dokumentární film (Vít Klusák a Filip Remunda, Sergej Loznica, Eszter Hajdú, Robert Kirchhof).



  1. Kompozice, rám obrazu, hloubka ostrosti, jejich vztahy a funkce, formáty obrazu, principy zachycení a reprodukce pohyblivého obrazu, různé druhy záznamových médií a konstrukční části záznamových přístrojů.



  1. Produkční a post-produkční proces, jeho fáze a technologie v jednotlivých etapách.



  1. "Vizuální obrat" ve společenských vědách, vztah textu a obrazu, etnografický film a jeho reflexe, reprezentace (George Marcus, Karl Heider, Jay Ruby, Peter Loizos, Trinh T. Min-h-ha).



  1. Smyslová laboratoř (Sensory Lab), možnosti interpretace zvuku a obrazu v etnografii a antropologii (Lucien Taylor, J. P. Sniadecki).



  1. Filmová struktura jako sémantický systém - principy filmové řeči, paradigmatické a syntagmatické kategorie v různých fázích vzniku filmového díla (Miroslav Petříček, Christian Metz).



  1. Možnosti interpretace obrazu, fotografie, filmu jako fenoménu vizuální kultury, film a umění, experimentální film (Catherine Russell).



  1. Vztah filmu a fotografie k času a prostoru, specifické filmové struktury, využívající práce s časem (časosběrný film, střihový film, found footage, autobiografie a biografie).



  1. Český a slovenský film v kontextu etnografie a vizuální antropologie (Karel Plicka, Martin Slivka, Dušan Hanák, Karel Vachek, Vít Janeček, Jana Ševčíková, Martin Ryšavý).

Yüklə 29,8 Kb.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə