Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə1/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   64

Příloha č. 4

Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“)
MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra chemie

logo mu

Historie chemie

Hana Cídlová, Petra Křivánková, Barbora Loučková, Kamil Štěpánek, Barbora Valová

Brno, 2013


Úvod - poslání studijního materiálu


Studijní materiál je určen pro studenty volitelného předmětu Historie chemie. Je součástí řešení projektu FR VŠ 464/2011.

Cílem není obsáhnout celý historický vývoj chemie, ale přiblížit některé důležité chemické mezníky v dějinách lidstva a provázanost přírodních věd v průběhu staletí.

Historie chemie sahá k samým počátkům lidstva, až do pravěku a chemie až dosud v lidské historii značnou měrou přispívala k uspokojení intelektuální zvědavosti a k materiálnímu pohodlí lidstva.

Vývoj přírodních věd se v posledních dvou stoletích velmi zrychlil. Do budoucna však musí být rovnováha ve všech oblastech lidského vzdělání. Lidstvo by trpělo a strádalo, kdyby všechny mladé chytré hlavy byly zaměstnány pouze přírodními vědami. Musí být také někdo, kdo dobře rozumí lidským vztahům, protože se ukazuje, že právě odtud lidstvu nyní hrozí největší nebezpečí. A toto nemůže být vyřešeno ani největším úsilím sebekvalitnějších přírodních věd, přestože ty mohou napomoci alespoň k vývoji šetrnějších a efektivnějších metod využívání přírodních bohatství Země. Vědci musejí mnohem více než dříve uvažovat o možných následcích svých aktivit. A nevědečtí vůdci musejí mít lepší představu o povaze a limitujících faktorech vědy.

Věda ještě může pro lidstvo udělat velmi mnoho, avšak člověk také pomocí vědy může sám sebe zničit.

pravěk


Pravěk je nejdelší období lidských dějin. Začíná vývojem člověka a končí ve chvíli, kdy se na daném území začalo používat písmo obvykle spojené s vytvořením nějaké formy státu. Proto skončil na různých místech světa v různou dobu. Dokud nemůžeme (pravěkou) minulost zkoumat v psané podobě, nazíráme ji podle materiálu, ze kterého si lidé (resp. jejich předchůdci) vyráběli nástroje – doba kamenná, bronzová, železná,…. Vývoj člověka dnešního typu byl ukončen zhruba před 40 000 lety.

V pravěku odlišíme následující základní období:

Paleolit (starší doba kamenná)

Mezolit (střední doba kamenná)

Neolit (mladší doba kamenná)

Eneolit (doba měděná)

Doba bronzová

Doba železná


Paleolit (starší doba kamenná)


Paleolit (starší doba kamenná) je nejstarší a nejdelší období lidských dějin. Začal v době, kdy se člověk zručný poprvé (Homo habilis) naučil užívat nástrojů (rozhraní třetihor a čtvrtohor) a skončil koncem poslední doby ledové.

Hlavním úkolem člověka v této době byl boj o udržení existence. Podstatnou činností byl lov, zejména stádové zvěře, doplňovaný sběrem rostlin a plodů. Avšak největším úspěchem pravěkých lidí bylo zjištění, jak ovládnout oheň. Nejdříve byl oheň využíván jako ochrana před divokou zvěří a zdroj tepla a světla. Postupně se ale člověk naučil oheň využívat v daleko širším měřítku k nejrůznějším činnostem, především k přípravě jídla a dalších řemeslných dovedností. Tím byl umožněn vznik hrnčířství (8. tisíciletí př. n. l.), zpracování kovů (od 6. - 7. tisíciletí př. n. l.), výrobu kovů z rud (od 4. tisíciletí př. n. l.) a výrobu skla (od 4. tisíciletí př. n. l.)

Fosilní důkazy prvních ohnišť se datují do doby před 250 000 lety a vrstvy popela z Číny jsou staré až 400 000 let. Přesto je možné, že oheň byl využíván již před 1,5 milionem let. Hoření bylo první chemickou reakcí, kterou člověk ovládl a využil ke svému prospěchu. Oheň je dynamický děj, který má schopnost přeměňovat látky a jejich vlastnosti. Můžeme říci, že se chemie zrodila v ohni. Podstata hoření zůstala ovšem tajemstvím až do dob A. L. Lavoisiera (18. století). Význam ohně je technologický, potravinářský a sociologický.

Mezolit (střední doba kamenná)


Mezolit (střední doba kamenná) označuje období, jehož časové vymezení přímo závisí na ústupu poslední doby ledové (na ústupu ledovce k severu) a šíření zemědělství z jihu (tedy z Blízkého východu). V různých zemích se udává rozdílně - pro střední Evropu cca 8000 – 5000 př. n. l. Jako poslední předzemědělská epocha je chakteristický přizpůsobováním lovců a sběračů na rychle se oteplující klima. Výroba nástrojů této doby je rozšířena o mikrolity = miniaturní kamenné nástroje.

Neolit (mladší doba kamenná)


Počátky neolitu (mladší doby kamenné) začínají již 9 000 let př. n. l., konec tohoto období představuje eneolit (polovina 5. tisíciletí př. n. l.).

V období neolitu vzniklo zemědělství a počátky chovu dobytka. Lidé začali záměrně a cílevědomě vyrábět, co potřebovali k životu. Zemědělské práce vyžadovaly nové druhy nářadí. Lidé potřebovali nástroje pro rozrývání, kypření půdy a ke slizni obilí.

Nový způsob života přinutil lid vyřešit mnoho otázek. Lidé potřebovali uskladnit přebytky vypěstovaných potravin, proto začali vyrábět hliněné nádoby, naučili se je vypalovat, a tak zvyšovat jejich pevnost. Vzniklo hrnčířství, které se samostatným řemeslem stalo v době eneolitu. První známé využití hrnčířských výrobků bylo kolem 10 000 př. n. l., keramická pec byla známa od 8 000 př. n. l.

Eneolit (doba měděná)


Eneolit (doba měděná) se datuje od poloviny 5. tisíciletí př. n. l. do 3. tisíciletí př. n. l. V této době se objevily kvalitativní změny ve způsobu obdělávání půdy - použití oradla, tažné síly dobytka, užití prvních vozů.

V eneolitu se používaly dva známé druhy výrobních materiálů – tradiční kámen a nové kovy, zejména zlato, stříbro a měď, která byla v této době považována spíš za prestižní záležitost než ekonomicky významný činitel.

Zlato lidé zpracovávali na ozdoby za studena již před 6000 - 5 000 let př. n. l. Pravděpodobně bylo zlato prvním kovem, s nímž se lidstvo setkalo, ať už dobýváním nebo z náplaveb řek.

Stříbro poznali lidé později, protože se nevyskytovalo tak často ve formě čistého kovu jako zlato. Byla známa slitina zlata a stříbra (tyto kovy se v přírodě nacházely společně) pod názvem „as“, ale lidé zlato a stříbro společně přítomné ve slitině od sebe neuměli oddělit. Hlavní význam stříbra spočíval v jeho pozdějším využití - zejména v mincovnictví (v eneolitu mince ještě nebyly)

Měď nacházeli pravěcí lidé v přírodě čistou (bez příměsí jiných nerostů). Její předností bylo, že se dala snadno opracovávat.

Nejstarší civilizace patrně znaly i antimon. Úlomky vázy z čistého antimonu se našly v Mezopotámii a jsou staré asi 6 000 let.




Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə