Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə14/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   10   11   12   13   14   15   16   17   ...   64

Helium


  • chemická značka: He

  • název: - český: Helium, - anglický: Helium, - latinský: Helium

  • původ názvu: název je odvozen z řeckého slova hélios (=slunce)

  • doba objevu: 19. století

  • získávání v době objevu:

  • v roce 1868 při úplném zatmění Slunce byla ve sluneční protuberanci pozorována nová žlutá spektrální čára, to vedlo J. N. Lockyera a E. Franklanda k vyslovení předpokladu nového prvku = helia

  • v roce 1881 potvrdil přítomnost helia na Zemi W. Ramsay při svém studiu plynů v atmosféře, o čtyři roky později identifikoval helium jako plyn, který byl nalezen v uranových minerálech

  • v roce 1900 oddělili W. Ramsay a M. W. Travers helium ze vzorků atmosférického neonu

  • použití v době objevu: jako nosný plyn ve vzducholodích

  • naleziště v době objevu: vzácně vyvěral trhlinami v zemi v Kanadě a USA

  • naleziště v Čechách v době objevu: naleziště uranitu (smolince), z něhož bylo helium izolováno - Jáchymov, Dolní Rožínka, Příbramsko

Hliník


  • chemická značka: Al

  • název: - český: Hliník, - anglický: Aluminium, - latinský: Aluminium

  • původ názvu: název pro tento prvek pochází z latinského alumen (hořká sůl), který byl ve starém Řecku a Římě užíván v lékařství jako stahující (adstringentní) látka; název alumium a později aluminum byl modifikován na aluminium

  • doba objevu: počátek 19. století

  • získávání v době objevu:

    • roku 1808 Angličan H. Davy elektrochemicky připravil hliník, avšak Davymu se nezdařilo jej z reakční směsi oddělit

    • úspěšnější byl Dán H. Ch. Oersted, který roku 1825 poprvé izoloval znečištěný kov reakcí zředěného amalgamu draslíku s chloridem hlinitým; metodu přípravy zlepšil roku 1827 F. Wöhler, který použil pro reakci draslík; francouzský chemik H. S.-C. Deville roku 1845 místo drahého draslíku použil k redukci sodík, čímž výrobu hliníku zkvalitnil a zlevnil

    • roku 1886 Američan Charles Martin Hall objevil způsob průmyslové výroby elektrolýzou (základ pro dnešní výrobu hliníku)

  • použití v době objevu: kov byl v době objevu tak drahý, že byl vystavován na pařížské výstavě v roce 1855 vedle korunovačních klenotů, pro jeho vysokou cenu používal císař Ludvík Napoleon III. při státních návštěvách hliníkové příbory

  • výroba v době objevu: Evropa

  • počátky výroby v Čechách: od roku 1953 do roku 1998 probíhala výroba hliníku ve slovenském Žiaru nad Hronom



Hořčík


  • chemická značka: Mg

  • název: - český: Hořčík, - anglický: Magnesium, - latinský: Magnesium

  • původ názvu: název je odvozen od města Magnesia v Malé Asii, kde se už ve starověku dobývaly magnesiové rudy

  • doba objevu: počátek 19. století

  • získávání v době objevu:

  • v roce 1808 podrobil H. Davy bílý prášek (magnesii albu) a bílou sůl (epsomit) elektrolýze a izoloval tak čistý hořčík

  • v roce 1830 připravil A. Bussy hořčík působením par dusíku na chlorid hořečnatý

  • v roce 1833 připravil M. Faraday hořčík elektrolýzou roztoku chloridu hořečnatého

  • použití v době objevu: jako zdroj intenzivního světla pro fotografovanou scénu

  • naleziště v době objevu: není známo

  • naleziště v Čechách v době objevu: není známo



Chlor


  • chemická značka: Cl

  • název: - český: Chlor, - anglický: Chlorine, - latinský: Chlorum

  • původ názvu: název pochází z řeckého slova chloros (= nažloutlý nebo světle zelený), charakterizuje zbarvení tohoto plynu

  • doba objevu: 19. století, sloučeniny chloru byly známé již ve starověku

  • získávání v době objevu:

  • v roce 1779 připravil C. W. Scheele chlor reakcí kyseliny chlorovodíkové a oxidu manganičitého, studoval jeho vlastnosti, považoval ho za sloučeninu, nikoli za prvek

  • v roce 1823 se podařilo M. Faradayovi zkapalnit chlor tím, že zahříval jeho hydrát v zatavené trubici

  • v roce 1851 vynalezl C. Watt elektrolytický způsob výroby chloru

  • použití v době objevu: především jako bělicí činidlo, později i dezinfekční činidlo a činidlo k chlorování pitné vody

  • výroba v době objevu: Evropa, USA

  • počátky výroby v Čechách: Neratovice, Ústí nad Labem


Křemík


  • chemická značka: Si

  • název: - český: Křemík, - anglický: Silicon, - latinský: Silicium

  • původ názvu: latinský název je odvozen z latinského slova silex (= křemen), anglický název navrhl T. Thomson – koncovka -on má zdůraznit analogii s anglickými názvy uhlíku (carbon) a boru (boron)

  • doba objevu: 18. století

  • získávání v době objevu:

  • v roce 1787 poprvé křemík identifikoval A. L. Lavoisier jako složku pazourku a křemíkatých hornin

  • roku 1811 získali J. L. Gay-Lussac a L. J. Thénard amorfní křemík zahříváním draslíku s fluoridem křemičitým

  • roku 1824 získal J. J. Berzelius amorfní křemík podobným postupem jako J. L. Gay-Lussac a L. J. Thénard, reakční produkty navíc důkladně promyl vodou, čímž dostal poměrně čistý křemík

  • roku 1854 získal S.-C. Deville hrubě krystalický křemík, kdy elektrolyzoval taveninu chloridu sodnohlinitého obsahující kyselinu křemičitou, vyloučený hliník obsahoval křemík, který vypadl po rozpuštění hliníku v kyselině chlorovodíkové v krystalické podobě

  • použití v době objevu: sloučeniny křemíku se již dlouhou dobu před objevem samostatného prvku používaly na výrobu šperků, skla a jako křesací kamínek v puškách

  • naleziště v době objevu: křemík se v přírodě vyskytoval jako součást sloučenin, které byly známé po celém světě

  • naleziště v Čechách v době objevu: těžba sloučeniny křemíku – kaolínu probíhala v obci Nevřeň v Plzeňském kraji


Dostları ilə paylaş:
1   ...   10   11   12   13   14   15   16   17   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə