Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə27/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   23   24   25   26   27   28   29   30   ...   64

Humphry Davy


17. 12. 1778 - 29. 5. 1829

  • anglický chemik – samouk, zakladatel elektrochemie

  • pocházel z rodiny chudého truhláře

  • roku 1795 se vyučil u chirurga a lékárníka

  • roku 1798 se stal chemikem na Pneumatickém ústavu v Cliftonu u Bristolu

  • stal se členem Královské vědecké společnosti a Petrohradské akademie věd

  • zabýval se nejprve fyzikálními vlastnostmi plynů a roku 1800 vyšlo jeho pojednání o pokusech s oxidem dusným, známým jako rajský plyn – brzy se stal oblíbeným narkotikem

  • v roce 1800 začal také provádět své elektrochemické pokusy, díky nimž se stal zakladatelem elektrochemické teorie (1807)

  • objevil řadu nových prvků (draslík, sodík, hořčík, vápník, stroncium, baryum)

  • rozdělil všechny tehdy známé prvky na kovy a nekovy, podařilo se mu vysvětlit elektrolýzu vody, prokázal elementární povahu chloru a jodu, nezávisle na J. J. Berzeliovi objevil rtuťovou metodu elektrolýzy, objevil fosgen, zkonstruoval hornický bezpečnostní kahan s kovovou síťkou (zabraňoval vznícení důlních plynů a zabránil tak četným obětem na životech horníků)

  • v roce 1802 pozoroval a popsal elektrický oblouk (použil k tomu velmi silné baterie Voltových galvanických článků), v dalších letech se mu podařilo získat elektrické oblouky mezi elektrodami až 10 cm dlouhé a upozornil na možnosti elektrické obloukové lampy – poukázal na možnost budoucího využití rozžhaveného drátu, který vydává teplo, při osvětlování žárovkami

  • je autorem kinetické teorie tepla (1821)

  • roku 1813 přijal do Královského vědeckého institutu fyzika M. Faradaye

Démokritos z Abdér


asi 460 – 370 př. n. l.

  • řecký filozof, myslitel a vědec, spoluzakladatel řecké atomistické filozofie

  • autor spisů Malý vesmír, Velký vesmír, O ideách, Rady aj.

  • zabýval se způsoby lidského vnímání, kde dával přednost rozumu před smysly, neboť se domníval, že smyslové vnímání za určitých okolností klame

  • Démokritos na rozdíl od Empedokla tvrdil, že podstatou celého světa jsou atomy = nedělitelné a nejmenší částice. Atomy nikdy nevznikly a nikdy nezaniknou. Atomy pocházejí ze stejné hmoty a liší se tvarem, velikostí a hmotností. Jsou nezměnitelné, nestlačitelné, tvrdé a v neustálém pohybu. Shlukováním atomů vznikají různé látky.

Abu Musa Džafar al Sofi


8. století

  • arabský alchymista pocházející z Mezopotámie

  • mezi Araby zvaný Džafar, mezi křesťany Geber

  • pokusil se o nový pohled na podstatu kovů: vycházel z Aristotelovy teorie čtyř živlů, k níž přidal princip rtuti a síry; tvrdil, že kovy jsou složeny ze síry a rtuti, které se spojily pod vlivem planet, rtuť vznikla ze země a vody, síra ze vzduchu a ohně

  • v jeho spisech je zmínka o kyselině citrónové, popis získávání octové kyseliny destilací octa, přípravy salmiaku z trusu

  • znal i výrobu oceli

Empedoklés z Akragantu


asi 493 – 433 př. n. l.

  • řecký filozof, lékař, fyziolog a fyzik

  • autor básně O přírodě a sbírky veršů Očišťování

  • podle jeho pojetí vznikly všechny látky a věci smíšením čtyř živlů (pralátek) – ohně, vody, vzduchu a země = teorie čtyř živlů; čtyři živly odpovídají čtyřem stavům hmoty: země je výrazem pevnosti a suchosti, voda znamená stav tekutý, vzduch symbolizuje těkavost a plynný stav a oheň je nositelem tepla a světla; tato teorie byla později rozvíjena Platónem a Aristotelem

Michael Faraday


22. 9. 1791 - 25. 8. 1867

  • anglický fyzik a chemik

  • byl největším experimentálním fyzikem 19. století v oboru elektřiny a magnetismu

  • pocházel z rodiny kováře

  • ve třinácti letech vstoupil do učení ke knihaři a knihkupci – mnoho četl a stále se vzdělával, navštěvoval lidové večerní přednášky, na nichž se seznámil s profesorem chemie H. Davym, který ho roku 1813 přijal do své laboratoře v královském institutu

  • pod vedením Davyho konal Faraday nejdříve různé chemické výzkumy a později se začal věnovat vlastním výzkumům

  • roku 1825 se stal ředitelem laboratoře a roku 1827 byl povolán jako profesor na královský ústav

  • položil základy elektrochemii (1834 – tzv. Faradayovy zákony), nauce o elektřině a magnetismu (objev elektromagnetické indukce 1831, paramagnetismu 1845, elektrického výboje ve zředěných plynech, konstrukce elektromagnetu)

  • je také autorem mnoha dnes používaných termínů: elektrolyt, elektroda, anoda, katoda, ion, kation, anion

  • roku 1825 separoval z londýnského svítiplynu benzen

  • zabýval se zkapalňováním plynů s použitím chladících směsí (roku 1823 zkapalnil tímto způsobem chlor), výzkumem plamene svíčky a lampy

  • je vynálezcem skleněného cylindru petrolejových lamp majáku

  • byl také průkopníkem v metalurgii; připravil 79 druhů ocelí a dalších slitin

  • stal se členem 68 akademií po celém světě, čestným doktorem několika univerzit

  • celý svůj život zůstal prakticky samoukem, bez jakéhokoliv školního vzdělání

Joseph Louis Gay-Lussac


6. 12. 1778 - 9. 5. 1850

  • francouzský chemik a fyzik, slavný vzduchoplavec a jeden z nejvýznamnějších vědců první poloviny 19. století

  • zabýval se především problematikou plynů; v roce 1802 objevil současně a nezávisle na J. Daltonovi zákon pro objemovou roztažnost plynů, nazývaný též Gay-Lussacův zákon (tento zákon vedl později k zavedení absolutní stupnice teplot a formulaci stavové rovnice ideálního plynu), roku 1808 objevil zákon stálých poměrů objemových (tento zákon přivedl A. Avogadra k formulaci jeho zákona, k představě, že se slučují molekuly látek a ne jenom atomy a napomohl také k zavedení molekulových vzorců, kterými dnes zapisujeme chemické reakce)

  • roku 1804 vystoupil v balónu do výše přes 7000 m, aby zde vykonal četná pozorování – provedl rozbor vzduchu, zjistil pokles teploty o jeden stupeň na každých 174 m výšky

  • od roku 1809 profesorem chemie na polytechnické a inženýrské škole, v letech 1808-1832 profesorem fyziky na Sorbonně

  • od roku 1818 byl členem poradního sboru pro průmysl, členem rady pro zdokonalení střelného prachu, zkoumatelem hodnoty mincí, odborníkem při výrobě tabáku

  • roku 1826 zvolen za člena petrohradské Carské akademie věd

  • od roku 1830 byl několikrát zvolen poslancem, roku 1839 senátorem

  • od roku 1832 působil jako profesor chemie při Muzeu města Paříže

  • vynalezl několik přístrojů, např. hygrometr, alkoholometr, apod.

  • intenzivně se zabýval vědeckou prací, napsal 150 publikací, konal vědecké cesty, vedl několik let chemický závod, vykonával redakční práci (redigoval časopis Annales de chimie et de physique)


Dostları ilə paylaş:
1   ...   23   24   25   26   27   28   29   30   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə