Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 499,61 Kb.
səhifə27/64
tarix17.11.2018
ölçüsü499,61 Kb.
#80237
1   ...   23   24   25   26   27   28   29   30   ...   64

Humphry Davy


17. 12. 1778 - 29. 5. 1829

  • anglický chemik – samouk, zakladatel elektrochemie

  • pocházel z rodiny chudého truhláře

  • roku 1795 se vyučil u chirurga a lékárníka

  • roku 1798 se stal chemikem na Pneumatickém ústavu v Cliftonu u Bristolu

  • stal se členem Královské vědecké společnosti a Petrohradské akademie věd

  • zabýval se nejprve fyzikálními vlastnostmi plynů a roku 1800 vyšlo jeho pojednání o pokusech s oxidem dusným, známým jako rajský plyn – brzy se stal oblíbeným narkotikem

  • v roce 1800 začal také provádět své elektrochemické pokusy, díky nimž se stal zakladatelem elektrochemické teorie (1807)

  • objevil řadu nových prvků (draslík, sodík, hořčík, vápník, stroncium, baryum)

  • rozdělil všechny tehdy známé prvky na kovy a nekovy, podařilo se mu vysvětlit elektrolýzu vody, prokázal elementární povahu chloru a jodu, nezávisle na J. J. Berzeliovi objevil rtuťovou metodu elektrolýzy, objevil fosgen, zkonstruoval hornický bezpečnostní kahan s kovovou síťkou (zabraňoval vznícení důlních plynů a zabránil tak četným obětem na životech horníků)

  • v roce 1802 pozoroval a popsal elektrický oblouk (použil k tomu velmi silné baterie Voltových galvanických článků), v dalších letech se mu podařilo získat elektrické oblouky mezi elektrodami až 10 cm dlouhé a upozornil na možnosti elektrické obloukové lampy – poukázal na možnost budoucího využití rozžhaveného drátu, který vydává teplo, při osvětlování žárovkami

  • je autorem kinetické teorie tepla (1821)

  • roku 1813 přijal do Královského vědeckého institutu fyzika M. Faradaye

Démokritos z Abdér


asi 460 – 370 př. n. l.

  • řecký filozof, myslitel a vědec, spoluzakladatel řecké atomistické filozofie

  • autor spisů Malý vesmír, Velký vesmír, O ideách, Rady aj.

  • zabýval se způsoby lidského vnímání, kde dával přednost rozumu před smysly, neboť se domníval, že smyslové vnímání za určitých okolností klame

  • Démokritos na rozdíl od Empedokla tvrdil, že podstatou celého světa jsou atomy = nedělitelné a nejmenší částice. Atomy nikdy nevznikly a nikdy nezaniknou. Atomy pocházejí ze stejné hmoty a liší se tvarem, velikostí a hmotností. Jsou nezměnitelné, nestlačitelné, tvrdé a v neustálém pohybu. Shlukováním atomů vznikají různé látky.

Abu Musa Džafar al Sofi


8. století

  • arabský alchymista pocházející z Mezopotámie

  • mezi Araby zvaný Džafar, mezi křesťany Geber

  • pokusil se o nový pohled na podstatu kovů: vycházel z Aristotelovy teorie čtyř živlů, k níž přidal princip rtuti a síry; tvrdil, že kovy jsou složeny ze síry a rtuti, které se spojily pod vlivem planet, rtuť vznikla ze země a vody, síra ze vzduchu a ohně

  • v jeho spisech je zmínka o kyselině citrónové, popis získávání octové kyseliny destilací octa, přípravy salmiaku z trusu

  • znal i výrobu oceli

Empedoklés z Akragantu


asi 493 – 433 př. n. l.

  • řecký filozof, lékař, fyziolog a fyzik

  • autor básně O přírodě a sbírky veršů Očišťování

  • podle jeho pojetí vznikly všechny látky a věci smíšením čtyř živlů (pralátek) – ohně, vody, vzduchu a země = teorie čtyř živlů; čtyři živly odpovídají čtyřem stavům hmoty: země je výrazem pevnosti a suchosti, voda znamená stav tekutý, vzduch symbolizuje těkavost a plynný stav a oheň je nositelem tepla a světla; tato teorie byla později rozvíjena Platónem a Aristotelem

Michael Faraday


22. 9. 1791 - 25. 8. 1867

  • anglický fyzik a chemik

  • byl největším experimentálním fyzikem 19. století v oboru elektřiny a magnetismu

  • pocházel z rodiny kováře

  • ve třinácti letech vstoupil do učení ke knihaři a knihkupci – mnoho četl a stále se vzdělával, navštěvoval lidové večerní přednášky, na nichž se seznámil s profesorem chemie H. Davym, který ho roku 1813 přijal do své laboratoře v královském institutu

  • pod vedením Davyho konal Faraday nejdříve různé chemické výzkumy a později se začal věnovat vlastním výzkumům

  • roku 1825 se stal ředitelem laboratoře a roku 1827 byl povolán jako profesor na královský ústav

  • položil základy elektrochemii (1834 – tzv. Faradayovy zákony), nauce o elektřině a magnetismu (objev elektromagnetické indukce 1831, paramagnetismu 1845, elektrického výboje ve zředěných plynech, konstrukce elektromagnetu)

  • je také autorem mnoha dnes používaných termínů: elektrolyt, elektroda, anoda, katoda, ion, kation, anion

  • roku 1825 separoval z londýnského svítiplynu benzen

  • zabýval se zkapalňováním plynů s použitím chladících směsí (roku 1823 zkapalnil tímto způsobem chlor), výzkumem plamene svíčky a lampy

  • je vynálezcem skleněného cylindru petrolejových lamp majáku

  • byl také průkopníkem v metalurgii; připravil 79 druhů ocelí a dalších slitin

  • stal se členem 68 akademií po celém světě, čestným doktorem několika univerzit

  • celý svůj život zůstal prakticky samoukem, bez jakéhokoliv školního vzdělání

Joseph Louis Gay-Lussac


6. 12. 1778 - 9. 5. 1850

  • francouzský chemik a fyzik, slavný vzduchoplavec a jeden z nejvýznamnějších vědců první poloviny 19. století

  • zabýval se především problematikou plynů; v roce 1802 objevil současně a nezávisle na J. Daltonovi zákon pro objemovou roztažnost plynů, nazývaný též Gay-Lussacův zákon (tento zákon vedl později k zavedení absolutní stupnice teplot a formulaci stavové rovnice ideálního plynu), roku 1808 objevil zákon stálých poměrů objemových (tento zákon přivedl A. Avogadra k formulaci jeho zákona, k představě, že se slučují molekuly látek a ne jenom atomy a napomohl také k zavedení molekulových vzorců, kterými dnes zapisujeme chemické reakce)

  • roku 1804 vystoupil v balónu do výše přes 7000 m, aby zde vykonal četná pozorování – provedl rozbor vzduchu, zjistil pokles teploty o jeden stupeň na každých 174 m výšky

  • od roku 1809 profesorem chemie na polytechnické a inženýrské škole, v letech 1808-1832 profesorem fyziky na Sorbonně

  • od roku 1818 byl členem poradního sboru pro průmysl, členem rady pro zdokonalení střelného prachu, zkoumatelem hodnoty mincí, odborníkem při výrobě tabáku

  • roku 1826 zvolen za člena petrohradské Carské akademie věd

  • od roku 1830 byl několikrát zvolen poslancem, roku 1839 senátorem

  • od roku 1832 působil jako profesor chemie při Muzeu města Paříže

  • vynalezl několik přístrojů, např. hygrometr, alkoholometr, apod.

  • intenzivně se zabýval vědeckou prací, napsal 150 publikací, konal vědecké cesty, vedl několik let chemický závod, vykonával redakční práci (redigoval časopis Annales de chimie et de physique)

Yüklə 499,61 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   23   24   25   26   27   28   29   30   ...   64




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə