Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə31/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   27   28   29   30   31   32   33   34   ...   64

ar-Razí


8. – 9. století n. l.

  • též zvaný Rhenes

  • ve spisu Secretum secretorum omnium (Tajemství všech tajemství) rozdělil chemické látky do tří skupin: nerostné, rostlinné a živočišné látky

  • popsal způsob přípravy sádry a navrhl její použití při zlomeninách kostí

  • poprvé připravil kovový antimon

  • k principu rtuti a síry přidal třetí princip – sůl – princip tvrdosti; podle tohoto principu mohou rtuť a síra vytvořit pevnou látku jedině za přítomnosti soli

Wilhelm Conrad Roentgen


27. 3. 1845 - 10. 2. 1923

  • německý fyzik,

  • nositel Nobelovy ceny za fyziku roku 1901 za významný objev paprsků, které byly na jeho počest pojmenovány jeho jménem

  • ve svých prvních pracích se zabýval základními vlastnostmi kapalin, elektrickými jevy v dielektriku (zejména v krystalech)

  • roku 1895 objevil nový druh paprsků, které pojmenoval paprsky X (dnes rentgenové paprsky); paprsky rychle nabyly obrovského významu ve vědeckém výzkumu, technice i lékařství



Carl Wilhelm Scheele


9. 12. 1742 – 21. 5. 1786

  • švédský lékárník a badatel

  • izoloval a určil např. kyselinu fluorovodíkovou, šťavelovou, mléčnou, glycerol, oxid barnatý aj.

  • objevil chlor a jeho odbarvovací účinek;

  • působil na oxid manganičitý kyselinou chlorovodíkovou, při této chemické reakci unikal štiplavý plyn – chlor, který nazval „deflogistovaná kyselina“, neboť byl přesvědčen, že oxidem manganičitým odebral z kyseliny chlorovodíkové její spalitelnou složku neboli flogiston

  • v roce 1771 objevil kyslík, který nazval „ohnivý vzduch“, avšak svou práci publikoval až v roce 1777

  • věděl, že kyslík je součástí obyčejného vzduchu, z něhož se dá odstranit absorpcí pomocí různých látek nebo např. spálením fosforu

  • domníval se, že kyslík s flogistonem dávají „tepelnou látku“, čímž vysvětloval ubývání kyslíku při spalování látek v uzavřeném prostoru

Georg Ernst Stahl


22. 10. 1659 – 24. 5. 1734

  • německý přírodovědec, lékař, chemik, žák a následovatel J. J. Bechera

  • autor několika spisů, v nichž vyložil a objasnil flogistonovu teorii

  • působil v Halle jako profesor lékařství a chemie, později byl jmenován osobním lékařem pruského krále

  • základem pro jeho bádání se stala teorie tří principů (rtuť, síra, sůl),

  • měl schopnost uvádět různé poznatky v ucelený systém, což jej přivedlo k rozpracování nauky o flogistonu

  • zjistil, že při žíhání kovů na vzduchu je hmotnost produktů větší než hmotnost výchozího kovu, na základě toho formuloval vlastní teorii o existenci flogistonu

Thalés z Milétu


asi 624 – 547/548 př. n. l.

  • řecký filozof, matematik, vědec, inženýr, zakladatel milétské filozofické školy

  • autor spisů O slunovratu a O rovnodennosti

  • určil délku roku na 365 dní, zavedl rozeznávání čtyř ročních období, správně vypočítal zatmění Slunce, objevil souhvězdí Malého vozu

  • autor matematické „Thaletovy věty“

  • za pralátku všech věcí a vesmíru považoval vodu, která byla věčně v pohybu a živá, zřeďováním či vypařováním vody podle Thaléta vznikl vzduch a oheň, naopak zhušťováním vody vznikly všechny pevné látky

Basilius Valentinus z Erfurtu


15. století

  • benediktinský mnich

  • své alchymistické práce psal v němčině a latině, podle obsahu spisů odborníci usuzují, že si velké množství chemických znalostí „vypůjčil“ z Paracelsových děl

  • k jeho nejznámějším dílům patří Triumphwagen des Antimonii (Vítězný vůz antimonu)

  • z jeho spisů vyplývá znalost arsenu, bismutu, skalice zelené a modré, octanu olovnatého; jako první se zmiňuje o kyselině chlorovodíkové

Arnaldus Villanovanus


asi 1240 – 1311

  • italský alchymista a lékař, současník R. Bacona

  • stejně jako Bacon zdůrazňoval význam experimentů a přírodních věd

  • k jeho nejznámějším dílům patří spis Rosarius philosophorum (Růženec filozofů), kde jednomu ze základních cílů alchymie – Kameni mudrců - přisuzoval léčivé vlastnosti

  • zabýval se destilací, vyráběl „tekuté zlato“ (Aurum potabile) – energetický lék dodávající tělu odolnost vůči nemocím, znal vlastnosti alkoholu, složení mnoha jedů aj.

  • varoval před užíváním měděných nádob v kuchyni a v lékárně

Friedrich Wöhler


31. 7. 1800 - 23. 9. 1882

  • německý chemik, který prokázal propojenost anorganické chemie s organickou tím, že připravil organickou sloučeninu z anorganických látek

  • nejprve se věnoval studiu lékařství a získal doktorát

  • roku 1823 se odebral do Stockholmu, kde strávil rok v laboratoři J. J. Berzelia – od této doby se věnoval chemii

  • po návratu do Německa se stal učitelem na průmyslové škole v Berlíně, později na škole v Kasselu, roku 1856 byl povolán na univerzitu do Göttingenu, kde působil jako profesor chemie až do své smrti

  • připravil čistý hliník, yttrium, beryllium a křemík, přispěl svými pokusy k objevu titanu, vanadu, niobu, tantalu a uranu, studoval chemii acetylenu, chinonů a alkaloidů nikotinu a kokainu

  • spolu s J. von Liebigem, s nímž vychoval mnoho mladých chemiků, je objevitelem izomerie, v roce 1823 společně ukázali, že kyanatan stříbrný a třaskavé stříbro jsou látky stejného složení, avšak úplně odlišných vlastností a zkoumali také benzoylové sloučeniny – jejich společné práce objasnily teorii radikálů a substituce v chemických sloučeninách

  • roku 1824 připravil první syntetickou organickou látku z anorganických látek, šťavelovou kyselinu, roku 1828 syntetizoval močovinu – tím byla vyvrácena vitalistická teorie.


Dostları ilə paylaş:
1   ...   27   28   29   30   31   32   33   34   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə