Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə33/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   29   30   31   32   33   34   35   36   ...   64

Sidney Altman


7. 5. 1939

Nobelovu cenu získal v roce 1989 společně s T. R. Cechem za objev katalytické aktivity ribonukleové kyseliny

  • americký chemik kanadského původu

  • studium:

      • Harvardská univerzita

      • univerzita v Cambridgi

  • společně s Cehcem studoval pochod zkracování molekuly RNA

  • společně se svými spolupracovníky ukázal, že enzym zodpovědný za zkrácení molekul tRNA v bakterii Escherichia coli (tj. ribonukleáza P), je složen ze dvou částí - RNA a proteinu, a že obě tyto části jsou nezbytné pro správnou funkci enzymu

  • společně se svými spolupracovníky studoval maturaci rRNA u bičíkovce Tetrahymena thermophila a jako první dokázali, že vystřižení úseku RNA z prekurzoru je katalyzováno samotným prekurzorem - tedy molekulou RNA a nikoliv proteinem

  • Altmanova skupina později prokázala enzymovou aktivitu té součásti ribonukleázy P, která je tvořena molekulou RNA

  • práce Altmana a Cecha mají obrovský teoretický a praktický význam pro zkoumání života na Zemi, jelikož do jejich objevu katalytické aktivity ribonukleové kyseliny se předpokládalo, že všechny pochody v živém organismu jsou výsledkem chemických reakcí katalyzovaných proteinovými molekulami, které se nazývají enzymy

Christian Boehmer Anfinsen


26. 3. 1916 – 14. 5. 1995

Nobelovu cenu získal v roce 1972 společně s S. Moorem a W. H. Steinem za studium vztahu mezi strukturou a funkcí biologicky aktivních bílkovin, zvláště enzymu ribonukleázy

  • americký biochemik

  • studium:

      • Harvardova univerzita

  • pracoval v mnoha zahraničních biochemických laboratořích – v roce 1939 v Carlsbergské laboratoři v Kodani, v letech 1954–1955 v Nobelově lékařském ústavu ve Stockholmu, v roce 1958 ve Weizmannově ústavu v Bethesdě

  • v letech 1962–1963 působil jako profesor biochemie na Harvardu

  • v roce 1952 publikoval svou práci o štěpení pankreatické hovězí ribonukleázy pepsinem, kterou započal studium funkce a struktury tohoto enzymu

  • v padesátých letech publikoval práce věnované struktuře bílkovin a jejich vztahu k funkci ribonukleázy, které přinesly velmi cenné základní poznatky

  • v roce 1959 společně se svými spolupracovníky prokázal, že je možno přes lysinové zbytky navázat na pankreatickou ribonukleázu osm polyalanylových řetězců, každý o 5–7 zbytcích alaninu, aniž by došlo ke ztrátě enzymatické aktivity – na základě studia chymotrypsinu vznikla v roce 1965 v Anfinsenově laboratoři hypotéza, že hormon inzulín je v organismu syntetizován ve formě jednořetězcového prekursoru, která byla v roce 1967 potvrzena nalezením proinzulínu D. F. Steinerem

Svante August Arrhenius


19. 2. 1859 – 2. 10. 1927

Nobelovu cenu získal v roce 1903 za mimořádné zásluhy o rozvoj chemie, hlavně za teorii elektrolytické disociace

  • švédský fyzikální chemik a badatel

  • narozen v rodině zeměměřiče

  • studium:

      • univerzita v Uppsale (v sedmnácti letech)

  • pracoval v laboratoři švédské akademie věd

  • v roce 1884 se stal docentem fyzikální chemie na univerzitě v Uppsale

  • v roce 1882 vymyslel teorii elektrolytické disociace, za kterou získal roku 1903 Nobelovu cenu

  • Arrheniova teorie se stala základem elektrochemie, ve 20. století byla ještě zdokonalena a sehrála významnou úlohu v rozvoji vědy

Francis William Aston


1. 9. 1877 – 20. 11. 1945

Nobelovu cenu získal v roce 1922 za objev izotopů několika neradioaktivních prvků pomocí hmotnostního spektrografu a za objev tzv. zákona celých čísel

  • anglický fyzik

  • studium:

      • universita v Birminghamu

  • v roce 1909 se stal docentem na univerzitě v Edgbanstonu

  • několik let pracoval v Cavendishově laboratoři u J. J. Thompsona

  • během první světové války pracoval u letectva a zkoumal povětrnostní účinky a účinky slune

  • ního světla

  • v roce 1921 se stal členem anglické akademie věd Royal Society v Londýně

  • od roku 1919 rozvíjel hmotnostní spektroskopii a dokázal, že chemické prvky obsahují atomy nestejných hmotností – sestrojil hmotnostní spektrograf, ve kterém jsou svazky iontů odchylovány elektrickým a magnetickým polem, a podle této odchylky lze zjistit poměr velikosti náboje a jejich hmotnosti

  • na základě svých pozorování hmotnostním spektrografem zjistil, že většina prvků je směsí izotopů

  • v roce 1925 spektrograf zdokonalil a určil s jeho pomocí hmotnosti mnoha stabilních izotopů vědci pomocí jeho spektrografu objevili stovky dalších izotopů, což přispělo k rozšíření periodické soustavy chemických prvků

Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer


31. 10. 1835 – 20. 8. 1917

Nobelovu cenu získal v roce 1905 za své práce o organických barvivech a hydroaromatických sloučeninách

  • německý chemik a zakladatel německého chemického průmyslu barviv

  • narozen roku 1835 v rodině důstojníka a zeměměřiče

  • ve svých dvanácti letech učinil svůj první objev – objevil novou podvojnou sůl mědi

  • studium:

      • univerzita v Berlíně (matematika, fyzika a později chemie u W. R. Bunsena)

  • na univerzitě v Berlíně se stal docentem

  • dvanáct let působil jako učitel na průmyslovém ústavu

  • pracoval na univerzitě ve Freiburku

  • od roku 1875 pracoval jako profesor na univerzitě v Mnichově

  • v letech 1878-1883 provedl úplnou syntézu indiga a určil jeho strukturu

  • určil strukturu alizarinu, uskutečnil jeho syntézu a připravil první technickou výrobu přírodního barviva

  • věnoval se výzkumu kondenzačních reakcí, kde proslul objevy kondenzace anhydridů a fenolů, studiu pyrolových a piridinových základů sloučenin ze skupiny kyseliny močové, výrobě maleinového a antracénového barviva (hlavně syntéze fluoresceinu, který společně se svým derivátem rhodaminem poskytl průmyslu nádherná barviva), syntéze terpinů atd.

  • zasloužil se také o objev barbiturátů, které znamenaly pokrok v medicíně při aplikaci nitrožilní narkózy


Dostları ilə paylaş:
1   ...   29   30   31   32   33   34   35   36   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə