Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 499,61 Kb.
səhifə35/64
tarix17.11.2018
ölçüsü499,61 Kb.
#80237
1   ...   31   32   33   34   35   36   37   38   ...   64

Herbert Charles Brown


22. 5. 1912 – 19. 12. 2004

Nobelovu cenu získal v roce 1979 za objev hydroborace a chemii organoboranů

  • americký organický chemik

  • narodil se v rodině ruských emigrantů

  • studium:

      • univerzita v Chicagu

  • stal se členem skupiny H. I. Schlesingera na univerzitě v Chicagu, která vytvořila materiální základ chemie sloučenin boru

  • v roce 1947 se stal profesorem na Pardueské univerzitě v Lafayette

  • od roku 1938 se systematicky zabýval novými sloučeninami boru a společně se svými spolupracovníky a žáky studoval zejména reakce borohydridů alkalických kovů a diboranu

  • k jeho velkému objevu došlo v roce 1956, kdy při redukci esteru kyseliny olejové borohydridem sodným za přítomnosti chloridu hlinitého se spotřebovalo podstatně více činidla než u ostatních esterů – hledání příčin jej dovedlo až k překvapivému zjištění, že se v éterickém roztoku aduje na dvojnou vazbu diboran za vzniku organoboranů

  • v mnoha následujících pracích rozvinul syntézu a chemické obměny organoboranů a ukázal, že hydroborace, jak reakci sám nazval, může být jedním z nejuniverzálnějších nástrojů organické syntézy – umožňuje nekatalytickou cestou redukovat acetylény na olefiny, olefiny na parafiny, přeměnu vnitřních olefinů na terminální a oxidativní zdvojení alkylů, původně vázaných k boru

  • užitečné jsou také redukce volných karboxylových kyselin na primární alkoholy

Eduard Buchner


20. 5. 1860 – 3. 8. 1917

Nobelovu cenu získal v roce 1907 za biochemické výzkumy a objev bezbuňkového kvašení

  • německý biochemik

  • narodil se v rodině lékaře

  • studium:

      • univerzita v Mnichově

  • pracoval v laboratoři organické chemie

  • později se stal profesorem na univerzitě v Kielu a na univerzitě v Tübingenu

  • v roce 1898 se stal profesorem na zemědělské vysoké škole v Berlíně

  • V roce 1897 zveřejnil výsledky svého dlouholetého výzkumu alkoholického kvašení bez kvasinkových buněk. Zjistil, že příčinou kvašení je neživá chemická látka – enzym zvaný 57káza. Tento první objevený enzym, který Buchner izoloval z kvasinek, vyvolává alkoholické kvašení cukrů i bez přítomnosti živých buněk. Objev se stal základem nového samostatného vědního oboru – biochemie.

Adolf Friedrich Johann Butenandt


24. 3. 1903 – 1995

Nobelovu cenu získal v roce 1939 za práce o pohlavních hormonech

  • německý biochemik

  • studium:

      • univerzita v Marburku (chemie a biologie)

      • univerzita v Göttingenu (u A. Windause)

  • roku 1933 se stal profesorem na technice v Gdaňsku

  • v roce 1936 se stal profesorem na univerzitě v Berlíně a ředitelem Biochemického ústavu císaře Wilhelma

  • byl nacistickou vládou donucen odmítnout Nobelovu cenu, kterou tak mohl přijmout až po zániku třetí říše

  • v roce 1928 jako žák profesora A. Windause izoloval ženský pohlavní hormon (tzv. folikulární hormon) v čisté krystalické formě a v krátké době se mu podařilo také v krystalické formě izolovat mužský pohlavní hormon (androsteron)

  • z velkého množství moči zjistil chemické složení folikulárního hormonu a vypracoval návod k jeho umělé syntéze a výrobě

  • v roce 1932 objevil folikulární hormony estran a estriol a určil jejich strukturu

  • v roce 1934 se svými spolupracovníky izoloval ze žlutého tělíska vaječníků vepřového dobytka krystalický hormon žlutého tělíska zvaný progesteron

  • díky jeho objevu sterolů a díky jeho poznatkům o izolaci a syntéze pohlavních hormonů se jejich výroba stala jednoduchou záležitostí farmaceutických závodů a došlo k jejich použití jako léků v nejširším měřítku

Melvin Calvin


8. 4. 1911 – 8. 1. 1997

Nobelovu cenu získal v roce 1961 za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách

  • americký chemik

  • narodil se v rodině ruských emigrantů

  • studium:

      • Vysoká škola báňská a technologická v Michiganu

  • v letech 1935–1937 působil na univerzitě v Manchesteru a po svém návratu pracoval na univerzitě v Berkeley, kde se stal profesorem

  • v roce 1946 se stal vedoucím biochemického oddělení Lawrencova ústavu

  • zpočátku se zabýval elektronovou afinitou halogenů, později koordinační katalýzou metalografických porfyrinů, přičemž studoval fotoelektrickou a fotochemickou reakci těchto látek, a problémy struktury organických barviv

  • nejvýznamnějších úspěchů dosáhl ve výzkumu asimilace oxidu uhličitého rostlinami

  • objevil třetí stupeň druhé fáze fotosyntézy* (fixaci oxidu uhličitého) a zjistil, že oxid uhličitý vstupuje při fixaci do fotosyntetických reakcí karbonylační reakcí, tj. naváže se na molekulu ribulózového difosfátu, ze které vzniká kyselina 3-fosfoglycerová a dále 3-fosfoglycealdehyd

  • ke svým výzkumům použil radioaktivního uhlíku a objevil, že v procesu této asimilace vzniká deset meziproduktů a že reakce mezi nimi katalyzuje jedenáct různých enzymů

* Druhá fáze fotosyntézy je tvořena sledem biochemických proměn, které se dělí na tři stupně: fotosyntetická fosforylace, fotolytický rozklad vody a fixace CO2


Thomas R. Cech


8. 12. 1947

Nobelovu cenu získal v roce 1989 společně s S. Altmanem za objev katalytické aktivity ribonukleové kyseliny

  • americký chemik českého původu (sám své jméno vyslovuje jako Ček)

  • studium:

      • Kalifornská univerzita v Berkeley (biochemii)

      • Massachusettská technika (obhájil zde doktorskou disertaci)

  • v roce 1983 se stal profesorem chemie a biochemie na Coloradské univerzitě v Boulderu

  • je členem Národní akademie věd

  • v roce 1988 byl jedním z osmi zvaných řečníků na 14. mezinárodním biochemickém kongresu v Praze

  • právě jeho laboratoř objevila polymeraci jistého typu molekuly RNA

  • práce Cecha a Altmana mají obrovský teoretický a praktický význam pro zkoumání života na Zemi, jelikož do jejich objevu katalytické aktivity ribonukleové kyseliny se předpokládalo, že všechny pochody v živém organismu jsou výsledkem chemických reakcí katalyzovaných proteinovými molekulami, které se nazývají enzymy

Yüklə 499,61 Kb.

Dostları ilə paylaş:
1   ...   31   32   33   34   35   36   37   38   ...   64




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2022
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə