Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə38/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   34   35   36   37   38   39   40   41   ...   64

Manfred Eigen


9. 5. 1927

Nobelovu cenu získal v roce 1967 společně s R. G. W. Norrishem a G. Porterem za výzkum mimořádně rychlých chemických reakcí

  • německý fyzikální chemik

  • narodil se v rodině hudebníka a od malička se toužil stát klavíristou

  • studium:

      • univerzita v Göttingenu

  • v šestnácti letech se stal pomocným mechanikem u letectva a jako osmnáctiletý se dostal do zajetí

  • působil v ústavu fyzikální chemie na univerzitě v Göttingenu a v roce 1964 zde převzal oddělení pro chemickou kinetiku

  • celosvětové uznání získal za své úspěchy dosažené při rozvíjení nové metody, která umožňuje pozorovat mimořádně rychle probíhající chemické a biochemické reakce

  • rozvinul tepelnou, tlakovou a relaxační metodu pozorování velmi rychlých chemických reakcí – jeho metodou se rovnovážný stav chemického reakčního systému posouvá impulsem o vysokém napětí přibližně o jednu miliardtinu sekundy – takto vyvolanou změnu v koncentraci reakčních složek lze například pomocí absorpce světla při určité vlnové délce opticky poměrně snadno pozorovat reakční stavy, jejichž doba trvání je jedna miliardtina sekundy

  • práce zaměřené na metody umožňující zkoumat velmi rychle probíhající chemické a biochemické reakce představují novou etapu v rozvoji kinetiky a fyzikální chemie

Richard Robert Ernst


14. 8. 1933

Nobelovu cenu získal v roce 1991 za příspěvky k vývoji metodologie nukleární magnetické rezonanční spektroskopie vysokého rozlišení

  • švýcarský chemik

  • studium:

      • univerzita v Curychu (chemii)

  • v roce 1963 začal pracovat u kalifornské firmy vyrábějící spektrometry a během následujícíh pěti let revolučně změnil techniku měření nukleární magnetické rezonance spekter prakticky do její dnešní podoby

  • ukázal výhody a praktické cesty použití počítače pro akumulaci spektrálních dat a vzápětí také ukázal, že je mnohem výhodnější proti do té doby používanému kontinuálnímu postupu měření spekter použít postup pulsní, pro který vypracoval optimalizovaný měřící postup (tzv. Ernstův úhel) - toto pulsní měření je mnohem citlivější, proto dovoluje měřit magnetická rezonanční spektra i jiných atomových jader

  • pro zjednodušení spekter složitých látek zavedl metodu šumového decouplingu a na základě jeho prací jsou od konce šedesátých let nukleární magnetické rezonanční spektometry vybavovány počítači

  • po svém návratu do Curychu vyvinul metodu stochastické rezonance, vypracoval teorii nukleární magnetické rezonanční spektroskopie nerovnovážných stavů a věnoval se některým aspektům operátorové teorie

  • od roku 1974 se věnoval myšlence dvoudimenzionální spektroskopie a z jeho pracoviště vzešly základní práce věnované této problematice

Hans Karl August Simon von Euler-Chelpin


15. 2. 1873 – 6. 11. 1964

Nobelovu cenu získal v roce 1929 společně s A. Hardenem za výzkum v oblasti kvašení cukru a působení enzymů při tomto procesu

  • švédský biochemik

  • narodil se v rodině důstojníka

  • studium:

      • univerzita v Mnichově

      • univerzita v Würzburku

      • univerzita v Ulmu

      • univerzity v Göttingenu, Berlíně a Würzburku u E. Fischera, Warburga, M. Plancka, W. Nernsta

  • pracoval jako asistent v laboratoři u S. Arrhenia na univerzitě ve Stockholmu, u E. Buchnera v Berlíně a Ústavu L. Pasteura v Paříži

  • v roce 1906 se stal profesorem obecné a organické chemie na univerzitě ve Stockholmu

  • těžištěm jeho vědecké práce bylo studium problémů biochemie a fermentační chemie, ve kterém vycházel z prací L. Pasteura, J. Liebiga a E. Buchnera

  • jeho první práce byly zaměřeny na výzkumy v oblasti kvalitativní chemické analýzy a chemie rostlin, přičemž velké úsilí vynaložil na výzkum kvašení cukru a funkce enzymů při tomto procesu, zkoumal sacharázu a katalázu, ve svém ústavu se specializoval na studium fosforylace a prvních stupňů kvašení

  • společně s A. Hardenem přispěl k poznatkům o koenzymech, které vyvolávají katalytický účinek

Emil Hermann Fischer


9. 10. 1852 – 15. 7. 1919

Nobelovu cenu získal v roce 1902 za mimořádné zásluhy v oblasti syntézy cukrů a purinů

  • německý organický chemik a biochemik

  • narodil se v rodině obchodníka

  • studium:

      • univerzita v Bonnu

      • univerzita ve Štrasburku

  • byl žákem A. Bayera

  • v roce 1879 se stal profesorem na univerzitě v Mnichově, později působil na univerzitě v Erlangen, ve Wurzburku a v Berlíně

  • považován za zakladatele lékařské chemie

  • v roce 1877 objevil fenylhydrazin (sloučenina, se kterou cukry tvoří dobře krystalizující látku)

  • objasnil složení kofeinu a teobrominu a dal podnět k jejich syntetické výrobě

  • analýzou bílkovin zjistil, že jejich základními látkami jsou aminokyseliny, polypeptidy a proteiny

  • vypracoval metodu dělení aminokyselin

  • v roce 1903 objevil veronal, který se stal velmi populárním a dlouho používaným uspávacím prostředkem

Ernst Otto Fischer


10. 11. 1918 – 23. 7. 2007

Nobelovu cenu získal v roce 1973 společně s G. Wilkinsonem za výzkum v oblasti chemie organometalických sloučenin sendvičové struktury

  • německý chemik

  • narodil se v rodině vysokoškolského profesora

  • studium:

      • Vysoká škola technická v Mnichově

  • v roce 1959 se stal profesorem na univerzitě v Mnichově a v roce 1964 stanul v čele anorganického ústavu na Vysoké škole technické v Mnichově

  • zabýval se výzkumem a studiem komplexů kovů s cyklopentadienem a indenem, π-komplexů kovů s benzoidními aromáty a olefinových komplexů přechodných kovů a své výsledky publikoval ve více než 350 původních pracích

  • v padesátých letech se věnoval studiu karbonylových komplexů přechodných kovů s karbenovými ligandy

  • nobelovu cenu získal společně s G. Wilkinsonem jako ocenění průkopnické práce, kterou oba vykonali při studiu zcela nového typu sloučenin komplexního charakteru, ve kterých je centrální atom kovu vázán tzv. π-vazbou k molekulám majícím pro tuto vazbu vhodné elektronové funkce – název „sendvičové komplexy“ velmi názorně vystihuje způsob strukturního uspořádání těchto sloučenin


Dostları ilə paylaş:
1   ...   34   35   36   37   38   39   40   41   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə