Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita

Walter Kohn

9. 4. 1923

Nobelovu cenu získal v roce 1998 společně s J. A. Poplem za objevy, které pomáhají odhalit tajemství obestírající strukturu hmoty

• 
  americký chemik rakouského a židovkého původu
  
• 
  Nobelovu cenu získal za teorii funkce hustoty
  
• 
  jeho práce spočívá v tom, že objevil nové a jednodušší matematické postupy, které popisují vazby mezi atomy v molekulách
  
• 
  nesnažil se popsat pohyb každého elektronu zvlášť, ale pracoval s hustotou těchto částic - statisticky popisoval průměrný počet elektronů v každém bodě
  
• 
  model, který spoluvytvářel, umožnil kvantové chemii a fyzice studovat i velké a složité molekuly
  
• 
  spolu s Poplem přispěli k tomu, že v součastnosti umíme modelovat chemické procesy na počítači - chemici už díky tomu nemusejí každou látku, kterou chtějí zkoumat, nejprve laboratorně připravit - místo toho "vytvářejí" základní stavební jednotky nejrůznějších chemikálií přímo na obrazovce počítače a pomocí počítačových programů pak studují vzájemné vazby molekul či atomů, a také různé projevy sloučeniny, která je zajímá
  

Sir Harold Walter Kroto

7. 10. 1939

Nobelovu cenu získal v roce 1996 společně s R. F. Curlem a R. E. Smalleyem za objev fullerenů

• 
  anglický chemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita Sheffield (v roce 1964 zde získal doktorát)
    
• 
  v roce 1967, po absolvování stáží v Ottawě a v Bellových laboratořích v New Yorku, začal pracovat na univerzitě v Sussexu
  
• 
  v návaznosti na radioastronomická měření se zabýval otázkou vzniku sloučenin s dlouhým uhlíkovým řetězcem v blízkosti uhlíkatých hvězd - červených obrů
  
• 
  k nečekanému objevu kulovitých makromolekul uhíku - fullerenu - jej přivedly jeho experimenty, které modelovaly chemické reakce na povrchu červených obrů (uhlíkatých hvězd)
  
• 
  jeho experimenty spočívaly v laserovém odpařování grafitu - vzniklé klastry uhlíku byly unášeny heliem a prudce ochlazeny rychlou expanzí - takto stabilizované klastry pak byly poslány do hmotnostního spektrometru - od tohoto objevu se odvozují následné výzkumy fullerenové chemie, různých seskupení, uhlíkových nanotrubiček apod., které sahají od základního výzkumu až po aplikace
  
• 
  založil společnost Vega Science Trust, která produkuje vědecké filmy pro laickou veřejnost a vědeckou komunitu s cílem zlepšit znalosti o vědeckých úspěších
  
• 
  jeho hlavní vášní je grafická tvorba, za kterou dostal v roce 1994 cenu Moet Hennessy
  
• 
  od roku 2004 pracuje na Florida State University
  

Richard Kuhn

3. 12. 1900 – 1. 8. 1967

Nobelovu cenu získal v roce 1938 za práce o karotenoidech a vitamínech

• 
  německý chemik rakouského původu
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Mnichově (chemie, u R.M. Willstattera)
    
• 
  roku 1926 se stal docentem a později profesorem všeobecné analytické chemie na univerzitě v Curychu
  
• 
  od roku 1928 byl profesorem na univerzitě Heidelbergu a ředitelem zdejšího chemického oddělení Ústavu císaře Wilhelma pro lékařský výzkum
  
• 
  na příkaz nacistické německé vlády nesměl převzít peněžitou odměnu spojenou s Nobelovou cenou a také diplom a zlatou medaili převzal později
  
• 
  během působení na univerzitě v Curychu začal zkoumat uspořádání atomů v polyénech (tzv. konjugované dvojité vazby) – nejprve určil konstituci polyénových barviv z rostlinného materiálu a provedl syntézu okolo 300 látek z této skupiny, aby zjistil obecné vztahy mezi chemickou vazbou těchto nenasycených uhlovodíků a mezi jejich optickými, magnetickými a dielektrickými vlastnostmi
  
• 
  nejvýznamnějších výsledků dosáhl ve výzkumu karotenoidů, přičemž navázal na práce P. Karrera – pomocí polarizovaného světla objevil provitamín karotenu v mrkvi a zjistil fyziologický a biologický význam karotenu jako růstového faktoru
  
• 
  ve spolupráci s Szent-Gyorgyim pracoval také na výzkumu vitamínu B₂ (riboflavinu) a objasnil jeho chemickou strukturu
  
• 
  roku 1939 izoloval vitamín B₆
  

Irving Langmuir

31. 1. 1881 – 16. 8. 1957

Nobelovu cenu získal v roce 1932 za výzkumy a objevy v oblasti chemie povrchu

• 
  americký fyzik, chemik a elektrochemik
  
• 
  studium:
  
  • 
    různé vysoké školy v USA
    
  • 
    Columbijská univerzita (v roce 1903 získal diplom báňského inženýra)
    
  • 
    univerzita v Göttingenu (fyzikální chemie u W. Nernsta)
    
• 
  po návratu do USA v roce 1906 se stal profesorem chemie v Stevensonově technologickém ústavu v Hobokenu
  
• 
  stal se ředitelem výzkumné laboratoře General Electricity Company v Schenectady
  
• 
  věnoval se problémům nízkých tlaků v chemii, fyzice a technice, ale mimo toho se zabýval molekulovým mechanismem chemických a fyzikálních povrchových jevů (jsou to fyzikální, chemické a elektrické procesy, které probíhají na mezifázovém rozhraní a Langmuir získal základní poznatky o vlastnostech adsorpčních polí na povrchu)
  
• 
  objevil povahu elektrických výbojů ve vysokém vakuu a v plynech při nízkém tlaku
  
• 
  známý je jeho jev, při kterém se plyny v kontaktu se žhavícím kovovým povrchem mění na ionty
  
• 
  vysvětlil tepelnou ztrátu při rovném povrchu, jeho poznatky umožnily zkonstruovat žárovku plněnou plynem, rozpracoval proces sváření kovů s vysokým bodem tavení pomocí plamene jednoatomového vodíku (tzv. Langmuirova plamene), objevil kenotron a tynatron
  

Yuan Tseh Lee

29. 11. 1936

Nobelovu cenu získal v roce 1986 společně s D. Herschbachem a J. C. Polanyim za výzkum mechanismů elementárních chemických reakcí a objasnění základních zákonitostí, které určijí průběh chemických procesů na molekulové úrovni

• 
  americký chemik thaj-wanského původu
  
• 
  studium:
  
  • 
    univerzita v Berkeley (obhájil zde doktorskou disertaci)
    
• 
  působil jako profesor na univerzitě v Chicagu
  
• 
  v roce 1974 se stal profesorem chemie na univerzitě v Berkeley
  
• 
  počátek jeho vědecké dráhy silně ovlivnila několikaletá spolupráce s D. Herschbachem
  
• 
  stal se autorem vylepšené "superaparatury" s univerzálním detektorem (zařízení pro účinnou ionizaci molekulového paprsku a hmotnostní spektrometr), který se stal modelem pro řadu zařízení v jiných laboratořích - právě jeho zásluhou se výzkum elementárních reakcí v molekulových paprscích dostal z omezené oblasti reakcí alkalických kovů a solí
  
• 
  zásadní význam mají jeho práce o dynamice tvorby komplexu v reakcích atomu fluoru s nenasycenými uhlovodíky, zvláště objasnění dynamiky elementární reakce F + D₂ -> DF + D, která je podkladem účinného chemického laseru