Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə48/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   44   45   46   47   48   49   50   51   ...   64

Peter Mitchell


29. 9. 1920 – 10. 8. 1992

Nobelovu cenu získal v roce 1978 za objasnění procesu biologické energie

  • anglický biochemik

  • studium:

      • univerzita v Cambridgi (chemie, fyziologie, matematika, biochemie)

  • svou vědeckou dráhu začal jako mikrobiolog, ale jeho teorie jsou biofyzikální

  • podařilo se mu objasnit princip přeměny energie v živých organismech – nejprve teoreticky odvodil a poté také experimentálně prokázal, že pro využití energie těchto zdrojů je potřeba biologických membrán nacházejících se v organismu a že hlavní úlohu v tomto procesu hrají protony

  • katalytické bílkoviny, které se podílejí na využívání energie, jsou uloženy v membránách a fungují tak, že pumpováním protonů přes membránu vzniká gradient protonů mezi oběma částmi oddělenými biologickou membránou

  • základním principem buňkové energetiky je přeměna světelné a chemické energie na potenciální energii protonů, které jsou nerovnoměrně rozloženy po obou stranách membrány

  • velmi důležitým „protonovým vodičem“ biologických membrán je enzymový komplex, který umožňuje využít protonovou sílu, která je generována absorpcí světelných kvant na syntézu adenozintrifosfátu (ATP)

Henri Moissan


28. 9. 1852 – 12. 2. 1907

Nobelovu cenu získal v roce 1906 za výzkum a izolaci fluoru a za konstrukci speciální elektrické pece pojmenované jeho jménem

  • francouzský chemik

  • narodil se v rodině obchodníka

  • studium:

      • univerzita v Paříži

  • své první vědecké práce začal psát již během svého působení v pařížském přírodovědném muzeu

  • působil na vyšší farmaceutické škole

  • v roce 1900 se stal profesorem chemie na pařížské Sorbonně

  • od roku 1891 byl členem Francouzské akademie věd

  • jeho první vědecká práce se zabývala problémem dýchání listů ve tmě

  • od roku 1879 se věnoval výlučně chemii kovů a dosáhl výsledků, které mu přinesly celosvětové uznání

  • v roce 1886 jako první připravil čistý fluor elektrolýzou fluoridu draselného, který byl rozpuštěn v bezvodém kapalném fluorovodíku

  • v roce 1893 zkonstruoval elektrickou obloukovou pec, s jejíž pomocí získal nové poznatky z oblasti kovů a oxidů (získal v ní například karbidy vápníku, draslíku a dusíku, připravil v ní v čistém stavu molybden, wolfram a další kovy)

  • od roku 1883 se zabýval umělou syntézou diamantu a s použitím uvedené pece provedl první pokus výroby umělých diamantů z uhlí při vysokém tlaku a částečné krystalizaci, kterým byl poprvé vědecky vysvětlen vznik diamantu

Mario José Molina


19. 3. 1943

Nobelovu cenu získal v roce 1995 společně s P. Crutzenem a F. S. Rowlandem za práci v chemii atmosféry

  • americký chemik

  • studium:

      • Kaliforsnká univerzita v Berkeley (obhájil zde doktorskou disertaci v oboru fyzikální chemie - zabýval se v ní chemickými lasery)

  • po studiích získal místo asistenta ve skupině profesora Rowlanda na kalifornské univerzitě v irvine

  • po získání profesorského titulu přesídlil na kalifornskou techniku

  • je členem Národní akademie věd USA

  • od roku 1973 se začal společně s Rowlandem věnovat výzkumu atmosféry

  • v letech 1974-2004 pracoval v oddělení Vědy země, atmosféry a planet na Massachussetské technice v Cambridge

  • v roce 1974 publikovali společně s Rowlandem článek o možném ovlivnění ozonové vrstvy freonovými plyny - vypočetli, že molekuly freonů mohou v atmosféře setrvávat více jak padesát let, a uvědomili si, jaké následky pro lidstvo by neustále rostoucí produkce těchto látek mohla mít

  • v roce 1974 pracovali společně s Rowlandem na rozsáhlé zprávě pro Komisi pro atomovou energii, o výsledcích své práce informovali na zasedání Americké chemické společnosti - od té doby věnovali velké úsilí tomu, aby byla omezena produkce látek poškozujích ozonovou vrstvu

  • práce Molina a Rowlanda vyvolaly rozporuplnou reakci, nebož jim někteří vytýkali spekulativní charakter pro jejich kvantitativně nepodložené závěry - jejich zpráva ale vedla k jistým omezením produkce freonů a iniciovala podrobnější studium mechanizmu reakcí vedoucích ke snižování obsahu ozonu ve stratosféře

  • v současné době (od roku 2007) pracuje na univerzitě California v San Diegu na fakultě chemie a na Scripps Institution of Oceanography

Stanford Moore


4. 9. 1913 – 23. 8. 1982

Nobelovu cenu získal v roce 1972 společně s Ch. B. Anfinsenem a W. H. Steinem za studium vztahu mezi strukturou a funkcí biologicky aktivních bílkovin, zvláště enzymu ribonukleázy

  • americký biochemik

  • studium:

  • působil jako profesor na Rockefellerově univerzitě v New Yorku

  • těžištěm jeho práce byla chemie bílkovin

  • v roce 1941 publikoval společně se Steinem a M. Bergmannem práci o izolaci aminokyseliny L-serinu z fibroinu (bílkovina hedvábí) – jejich cílem, který byl ztížen nedokonalostí srážecích metod, neboť bylo nutno vycházet z gramových množství, bylo stanovení chemického složení bílkovinných molekul a již v další práci přicházejí s podstatně zdokonalenou metodou na srážecím principu

  • v roce 1947 společně se Steinem publikovali svou první práci o dělení aminokyselin chromatografií na škrobových sloupcích, dále novou kvantitativní kolorimetrickou metodu jejich stanovení a popis jednoho z prvních přesných a spolehlivých jímačů frakcí pro sloupcovou chromatografii


Dostları ilə paylaş:
1   ...   44   45   46   47   48   49   50   51   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə