Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita



Yüklə 1,6 Mb.
səhifə49/64
tarix17.11.2018
ölçüsü1,6 Mb.
1   ...   45   46   47   48   49   50   51   52   ...   64

Robert Sanderson Mulliken


7. 6. 1996 – 31. 10. 1986

Nobelovu cenu získal v roce 1966 za práce v oblasti chemické vazby a elektronových struktur molekul pomocí orbitální metody

  • americký fyzikální chemik

  • studium:

      • Massachussetský technologický institut (chemie)

      • univerzita v Chicagu

  • pracoval na Harvardově univerzitě v Cambridgi a na univerzitě v New Yorku

  • stal se profesorem na univerzitě v Chicagu, kde byl také ředitelem laboratoře pro výzkum molekulových struktur a spekter

  • byl hostujícím profesorem na různých amerických a evropských univerzitách

  • na počátku své vědecké dráhy se věnoval v letech 1920–1922 oddělování izotopů a v roce 1923 se soustředil na problémy molekulových spekter a struktur

  • prozkoumal zvláštní typ chemické vazby, při které mají dva atomy v molekule společný pár elektronů, přičemž se zúčastňují na jeho tvorbě – tato vazba nese znaky vazby kovalentní a tím, že se dva atomy společně podílí na tvorbě páru elektronů, objevuje se mimo jejich existujícího kmitání nová oscilace a elektrony vytváří společně elektronové vlnění

  • objasnil také strukturu a funkci makromolekul, které do té doby nemohly být pro své malé rozměry podrobeny experimentálnímu výzkumu

  • odhalil mezitvar chemických reakcí a molekulových struktur, které jsou důležité pro výzkum kosmu a mají obrovský význam pro pochopení procesů v organické přírodě

Kary Banks Mullis


28. 12. 1944

Nobelovu cenu získal v roce 1993 společně s M. Smithem za svou práci v oboru molekulární genetiky

  • americký chemik

  • studium:

      • Georgijská technika

      • univerzita v Berkeley

      • univerzita v San Franciscu

  • na univerzitě v San Franciscu nějaký čas také přednášel

  • je členem Americké chemické společnosti

  • podstatnou část své vědecké práce vykonal jako zaměstnanec soukromé biotechnologické firmy Cetus v Kalifornii

  • v současné době působí jako nezávislý pracovník-konzultant v La Jolle v Kalifornii

  • v době svého životního objevu pracoval u soukromé biotechnologické firmy Cetus v kalifornii

  • zavedl metodu nazvanou polymerázová řetězová reakce (PCR), která se ujala v mnoha laboratořích po celém světě - pomocí této metody je možné ve velmi krátké době několika hodin namnožit třeba i jen jedinou molekulu DNA do množství mnoha nanogramů (pomocí metod současné genetiky je pak možno si DNA dále namnožit stejnou metodou nebo klonováním)

  • jeho metoda PCR využívá enzymu DNA-polymerázy izolovaného z termofilních bakterií, které žijí v horkých pramenech o teplotě až 100°C - tento enzym je schopen při vysokých teplotách kopírovat dodanou předlohu DNA, jejíž vlákna šroubovice po rozpletení slouží právě jako předloha

  • zavedl teplotní cyklus, při které je molekula DNA nejprve rozpletena zahřátím na 95°C, pak je ochlazena zhruba na 40°C a je kopírována při 70°C - celý cyklus je možno mnohokrát opakovat a molekula DNA se tak množí geometrickou řadou

Giulio Natta


26. 2. 1903 – 1. 5. 1979

Nobelovu cenu získal v roce 1963 společně s K. Zieglerem za objevy v oblasti chemie a technologie vysokých polymerů

  • italský chemik

  • studium:

      • technika v Miláně (chemie)

  • od roku 1933 byl profesorem na univerzitě v Pavii

  • v roce 1935 se stal profesorem fyzikální chemie na univerzitě v Římě a Turíně a v roce 1938 na technologickém institutu v Miláně

  • veškerá jeho vědecká činnost je věnována výzkumu struktury makromolekulárních uhlíkatých sloučenin, přičemž se mu podařilo objevit technologické základy syntetické výroby nových látek

  • své první práce zaměřil na výzkum tuhých látek pomocí rentgenové strukturní analýzy a stejnou metodou zkoumal i katalyzátory a struktury některých organických polmerů vysokého polymeračního stupně

  • v roce 1938 studoval produkci syntetické gumy v Itálii a byl prvním, kterému se podařilo separovat butadien od tzv. buta-1,3-dienu

  • využil některé Zieglerovy poznatky, které se týkaly organokovových katalyzátorů, a s jejich pomocí objevil novou skupinu polymerů s časově uspořádanou strukturou

  • na základě jeho poznatků byla průmyslově vyrobena nová termoplastická látka – izotaktický polypropylen – tato nová látka vyrobená firmou Montecatini v roce 1957 dostala název „moplen“, syntetické vlákno „meraclon“, jednovláknitá tkanina „merakrin“ a filmový obal „moplefan“

  • důležitá je také jeho syntéza nového elastomeru dvěma různými chemickými cestami

Walther Hermann Nernst


25. 7. 1864 – 18. 11. 1941

Nobelovu cenu získal v roce 1920 za své vědecké práce v termochemii

  • německý fyzik a fyzikální chemik

  • narodil se v rodině soudce

  • studium:

      • univerzity v Curychu, Berlíně, Štýrském Hradci a Würzburku (fyzika, chemie a matematika)

  • roku 1894 se stal profesorem teoretické fyziky na univerzitě v Berlíně jako nástupce L. Bolzmana

  • od roku 1905 byl profesorem a vedoucím ústavu fyzikální chemie na univerzitě v Berlíně

  • v roce 1921 se stal prezidentem Říšského ústavu technické fyziky v Charlottenburku

  • zprvu studoval roztoky elektrolytů, přičemž navázal na Arrheniovu teorii elektrolytické disociace a teorii elektromotorické síly v galvanických článcích

  • objevil rozdělovací zákon (Nernstův zákon), kterého se užívá ke zjištění, v jakém poměru se rozdělí látka ve dvou kapalinách, které se vzájemně nemíchají

  • rozpracoval difúzní teorii kinetiky heterogenních chemických reakcí probíhajících na hranici fází

  • v roce 1897 zkonstruoval zvláštní typ elektrické žárovky (Nernstova lampa)

  • největší význam měly jeho práce v oblasti nízkých teplot – v roce 1906 formuloval třetí hlavní větu termodynamiky, podle které se entropie chemicky stejnorodého tělesa v blízkosti absolutní nuly blíží nulové hodnotě


Dostları ilə paylaş:
1   ...   45   46   47   48   49   50   51   52   ...   64


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2017
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə