|
Příloha č. 4 Vytvořený studijní materiál („verze pro tisk“) masarykova univerzita
|
səhifə | 30/64 | tarix | 17.11.2018 | ölçüsü | 499,61 Kb. | | #80237 |
| Dmitrij Ivanovič Mendělejev
8. 2. 1834 – 2. 2. 1907
-
pokládán za nejslavnějšího ruského a slovanského chemika
-
objevitel periodického zákona vlastnosti prvků
-
pracoval ve všech oborech chemie, zejména v chemii fyzikální, anorganické a v technologii
-
měl velké zásluhy o ruský průmysl (petrolejový, hutnický, třaskavin), působil i ve veřejném životě a zasloužil se o spisovnou ruštinu
-
veškeré laboratorní práce prováděl v soukromé laboratoři, kterou mu poskytl k užívání bohatý amatér
-
již na začátku své vědecké činnosti se věnoval systematice chemických prvků; byl přesvědčen, že existuje zákonitá souvislost, která spojuje prvky do jediné soustavy – došel k závěru, že tímto pojítkem je „atomová váha“ (dnes relativné atomová hmotnost)
-
roku 1869 poprvé publikoval v časopise Ruské chemické společnosti svou tabulku prvků a na základě periodického zákona nově uspořádal a napsal základy anorganické chemie
-
roku 1870 předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky
-
předpověděl také existenci prvků do té doby neobjevených, pro které rezervoval v tabulce přesná místa a určil jejich fyzikální a chemické vlastnosti
-
kromě anorganické chemie se věnoval i problémům organické a fyzikální chemie, vzduchoplavbě, meteorologii, technice měření, atd.
-
usiloval o využití minerálního bohatství a o rozvoj průmyslu v Rusku, navrhl průmyslový způsob ratifikace ropy, vyrobil bezdýmný střelný prach
-
z jeho přednášek vznikla v letech 1869-1871 dvousvazková učebnice Osnovy chemii (Základy chemie), podle níž se několik desetiletí učilo v Rusku i zahraničí
1493 – 24. 9. 1541
-
vlastním jménem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim
-
přezdívka „Paracelsus“ měla naznačit, že byl svými schopnostmi „nad“ Corneliem Celsiem, starořímským, v té době velmi uznávaným lékařem
-
švýcarský chemik, astrolog a lékař, který předznamenal vznik novodobého lékařství
-
část života strávil v Moravském Krumlově, kde léčil zemského maršálka Jana z Lipé
-
zavrhnul Aristotelovu teorii čtyř živlů jako hmotný základ reálných látek a doplnil jednu ze základních alchymistických teorií, Geberovu teorii dvou principů - rtuti a síry o sůl, čímž zavedl teorii tří principů
-
podle jeho představ byl člověk zdravý tehdy, pokud v těle nastala harmonie rtuti, síry a soli
-
vyslovil teorii o vnějším znaku, podle které např. rostliny s červenými květy léčí podle něj krvácení, rostliny se žlutými květy slouží proti žloutence, rostliny s listy ve tvaru srdce léčí choroby srdce aj.
-
poprvé použil termín „alkohol“ jako produkt destilace, destilaci vína pojmenoval termínem alcool vini jako označení pro konzistenci látky
-
získával reakcí železa s kyselinou sírovou plyn - vodík, který nazval „hořlavý vzduch“
-
z jeho děl vynikají Die große Wundarzney (Velké ranhojičství) a Die große Sternkunde (Velká astronomie), která dokončil na našem území
| Louis Pasteur
27. 12. 1822 - 28. 9. 1895
-
francouzský chemik, zakladatel mikrobiologie a lékařské imunologie
-
jako mladý chemik se uvedl svými pracemi o rozštěpení hroznové kyseliny na optické antipody, které vedly k vybudování stereochemie – opticky neúčinná hroznová kyselina je směsí dvou opticky aktivních vinných kyselin – pravotočivé a levotočivé
-
určil vztah mezi molekulární stavbou látky a její krystalickou mřížkou a jeho význam pro polarizaci světla
-
vynikl obzvláště v mikrobiologii – prvním průkopnickým objevem bylo zjištění, že kvašení je biologický jev zapříčiněný mikroorganismy
-
dokázal, že štěpení cukrů při alkoholovém kvašení je způsobeno činností kvasinek
-
známý je jeho spor s německým chemikem L. von Liebigem – Pasteur zastával názor, že zkvašení je proces vázaný na živé buňky, Liebig zase tvrdil, že kvašení je čistě chemický proces – rozklad mrtvých částí buněk
-
vyvrátil učení o samooplození, na čemž má podíl jeho objev z roku 1861, že každý organismus pochází z jiného mateřského organismu a že podstatou nákazy jsou zárodky různých mikroorganismů
-
dokázal, že některé mikroorganismy jsou schopny žít bez kyslíku a vytvořil za pomoci profesora řečtiny Chassanga dvě nová jména – „Aerobie“ pro bytosti potřebující vzduch a „Anaerobie“ pro bytosti žijící bez kyslíku
-
objevil ochranu před kvašením, tzv. pasterizaci (tepelná sterilizace potravinářských produktů), když v roce 1865 zjistil, že příčinou kysnutí vína jsou mikroorganismy, které však při teplotě 60°C hynou
-
roku 1865 zjistil mikrobiální původ ničivé choroby bource morušového zajišťujícího výrobu přírodního hedvábí a podařilo se mu zabránit rozšíření této choroby
-
roku 1880 získal původce slepičí cholery a dosáhl odolnosti slepic proti této chorobě
-
vynalezl léčivé sérum proti vzteklině a provedl úspěšná očkování – roku 1885 poprvé zachránil před jistou smrtí člověka, později stejným způsobem vyléčil na 350 lidí
-
byl poctivým a pracovitým člověkem, díky své velmi tolerantní ženě se mohl celý oddat svým pokusům a objevům, jeho dílo pomohlo vědě kupředu a pomohlo zachránit spoustu lidských životů
13. 3. 1733 – 8. 2. 1804
-
anglický teolog, filozof, chemik a fyzik
-
objevil „sodovku“ (1767) – roztok „fixního vzduchu“ (oxid uhličitý ve vodě), za tento objev získal nejvyšší vyznamenání královské společnosti – Copleyovu medaili
-
zjistil, že kaučuk lze používat k odstraňování tuhy nebo inkoustu z papíru
-
objevil kyslík (1774) zahříváním červeného oxidu rtuťnatého a nazval jej „deflogistovaným vzduchem“, protože se podobal flogistonu více než obyčejný vzduch
-
objevil také dusík, kyselinu siřičitou, oxid uhličitý, amoniak a oxid dusný
-
svou vědeckou dráhu odstartoval v roce 1767 dílem History of Electricity (Historie elektřiny)
|
Dostları ilə paylaş: |
|
|