Seznam místopisných pojmů z čR
Yüklə 62,11 Kb.
|
|
SEZNAM MÍSTOPISNÝCH POJMŮ Z ČR Geomorfologické členění ČR
ČESKÁ VYSOČINA I. Šumavská soustava
- Šumavské podhůří - Novohradské hory: NPR Žofínský prales - Novohradské podhůří 2. Českoleská oblast - Český les (Čerchov 1042 m): stupňovitá hrásť (zlomový svah v ČR) II. Českomoravská soustava 1. Středočeská pahorkatina - Středočeský pluton, Blanická brázda (tektonicky podmíněná) 2. Jihočeské pánve - Českobudějovická a Třeboňská : tektonicky podmíněné, křídové sedim. 3. Českomoravská vrchovina- budovaná krystalickými horninami (granitoidy), na okraji pahorkatiny - Železné hory: težba Fe rud - Hornosvratecká vrchovina → Žďárské vrchy (Devět skal 836 m) 4. Brněnská vrchovina - brněnský pluton obklopený vápenci, pískovci, droby a břidlicemi (1-h) - Boskovická brázda - Bobravská vrchovina - Drahanská vrchovina: klenba budovaná drobami, břidlicemi, slepenci, vápenci (Moravský kras), granitoidy III. Krušnohorská soustava 1. Krušnohorská hornatina - Smrčiny (Háj 758 m) - Krušné hory (Klínovec 1244 m): kerné pohoří → klínová kra, třetihorní sopečná činnost → čedičové vrchy (Božídarský špičák), široce rozevřená i hluboce zařezaná údolí - Děčínská vrchovina: rozdělena tokem Labe, Jetřichovické skalní město → Pravčická brána (CHKO Labské pískovce), NP České Švýcarsko 2. Podkrušnohorská oblast - České středohoří (Milešovka 837 m): rozděleno tokem Labe → průlomové údolí Labe „Porta Bohemica“, třetihorní vulkanismus → vyklenutí povrchu → tvary (lakolit, batolit), CHKO - Doupovské hory (Hradiště 834 m) : stratovulkán, řeka Ohře vytváří nucený meandr - Chebská pánev : křížení zlomových linií → Komorní hůrka a Železná hůrka – sopka pleistocenního původu, bahenní sopky, NPR SOOS - Sokolovská pánev : náplavové kužely - Mostecká pánev : sprašové závěje 3. Karlovarská vrchovina - Slavkovský les - Tepelská vrchovina
1. Krkonošská oblast - Krkonoše (Sněžka 1602 m): krkonošské hřbety x rozsochy, ledovcová modelace – periglaciální tvary (tor – Dívčí kameny), Luční hora, Studniční hora, botanické lokality: Čertova rokle; NP, Pančavské rašeliniště, Mumlavské vodopády, biosférická rezervace UNESCO - Krkonošské podhůří : Bozkovské jeskyně - Šluknovská pahorkatina - Lužické hory (Luž 793 m - znělec): pseudokrasová Ledová jeskyně, CHKO - Frýdlantská pahorkatina - Žitavská pánev: tektonická sníženina - Ještědsko-kozákovský hřbet: okraj České tabule - Jizerské hory (Smrk 1124 m): Bukovec – nejvyšší sopka ve střední Evropě 2. Orlická oblast - Broumovská vrchovina: skalní města – Adršpašsko-teplické sklaní město, stolové hory (př. Ostaš a Hejda) - Orlické hory (Velká Deštná 1115 m): součást orlicko-kladské klenby → prolomení 3. Jesenická oblast - Zábřežská vrchovina: Javoříčské a Mladečské jeskyně - Mohelnická brázda: tektonická sníženina - Králický Sněžník (1423 m): pramen řeky Moravy - Rychlebské hory: vápencová oblast → jeskyně Na Pomezí - Hrubý Jeseník (Praděd 1491 m): mrazové zvětrávání – Petrovy kameny, periglaciální tvary – TOR (Vozka), tlak Alpskohimalájského vrásnění → kerná stavba, CHKO - Nízký Jeseník (Slunečná 800 m): kra ukloněná k V, čtvrtohorní vulkanity, pramen řeky Odry v Oderských vrších, vodní nádrže, kulm (břidlice, slepence)
1. Brdská oblast - Brdská vrchovina: břidlice, pískovce, křemence - Pražská plošina : říční terasy Vltavy, oblast Barrandienu 2. Plzeňská pahorkatina - metamorfované horniny VI. Česká tabule 1. Severočeská tabule - kaolinické, vápnité pískovce prostoupené drobnými bazaltovými tělesy, strukturní denudační reliéf, CHKO Český ráj – Prachovské skály, Hrubé skály, …) 2. Středočeská tabule - neovulkanity – Říp, erozně-denudační reliéf, křídové pískovce a slínovce 3. Východočeská tabule STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA
1. Slezská nížina - sprašové hlíny ZÁPADNÍ KARPATY I. Vněkarpatské sníženiny 1. Západní Vněkarpatské sníženiny - Dyjskosvartecký úval: sníženina s plochým reliéfem, sedimenty (4-h) - Vyškovská brána: tektonická sníženina, kvartérní sedimenty - Hornomoravský úval: náplavové kužely, CHKO Litovelské Pomoraví - Moravská brána: sprašové pokryvy, zalednění 2. Severní Vněkarpatské sníženiny - Ostravská pánev: 3 a 4 h sedimenty, karbonské sedimenty → černé uhlí, antropogenní tvary II. Vnější Západní Karpaty 1. Jihomoravské Karpaty - Mikulovská vrchovina: flyšové pískovce a jílovce, jurské vápence → Pavlovské vrchy 2. Středomoravské Karpaty - Ždánický les - Chřiby 3. Slovensko-moravské Karpaty - Vizovická vrchovina - Bílé Karpaty: plochá hornatina z pískovců a jílovců, CHKO Bílé Karpaty - Javorníky (Javorník 1019 m): skalní město Pulčínské skály 4. Západobeskydské podhůří - Podbeskydská pahorkatina 5. Západní Beskydy - Hostýnsko-vsetínská hornatina: sesuvy - Rožnovská brázda: sníženina ve zvrásněných souvrstvích - Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323 m): CHKO Beskydy - Jablunkovská brázda - Slezské Beskydy (Velká Čantoryje 995 m)
systém LABE
3 pravostranné: Jizera (v Brandýse n/L), Cidlina (Nymburk), Ploučnice (Děčín) 4 levostranné: Orlice (Hradec Králové), Vltava (Mělník), Ohře (Litoměřice), Bílina (Ústí n/L) Vltava: Teplá a Studená Vltava, Malše, Lužnice s Nežárkou, Otava, Sázava, Berounka s Mží; Vltavská kaskáda: Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Vrané
systém MORAVY
systém ODRY
Vodní kanály v ČR Schwarzenberský plavební kanál – propojuje Vltavu s Dunajem, splavování dřeva ze Šumavy do Vídně, 1775 Zlatá stoka – napájení rybníků na Třeboňsku Opatovický kanál – vybudován Perštejny k napájení rybníků Baťův plavební kanál – mezi Otrokovicemi a Rohatcem, k dopravě lignitu Jezera
Vodní nádrže → rybníky, vodní nádrže RYBNÍKY
1. Třeboňská rybniční soustava - Rožmberk (Lužnice) → nejrozsáhlejší - Horusický rybník - rybník Dvořiště → největší objem
- Bezdrev (Perštejni) - Dehtář
- Velké Dářko, Malé Dářko 4. Dokeská oblast - Velký dokeský rybník 5. Tovačovské rybníky - Hradecký, Zámecký, Skašov 6. Lednicko-valtická oblast - Nesyt
Podle funkce:
→ Vír (Svratka), Želivka=Švihov (Želivka), Kružberk, Slezská Harta
→ Hněvkovice (pro JETE), Dalešice (Jihlava), Žermanice (Lučina)
→ Dalešice, Dlouhé stráně, Štěchovice → přehrady s vodními elektrárnami: Lipno I,II, Orlík (největší V), Kamýk, Slapy, Vrané 4.) regulace průtoků → zejména v horských oblastech,př. Harcov (ochrana Liberce)
→ Rozkoš, Nové Mlýny Podpovrchové vody vody prosté < 1g/l < vody minerální Prosté vody
Minerální vody 1. Podkrušnohorská zřídelní oblast Františkovy Lázně – max. mineralizace 23g/l, sirné prameny Mariánsko-lázeňská oblast – max. mineralizace 12g/l, 40 pramených studených kyselek Karlovarská oblast – údolí říčky Teplé, vytváří se chemickou sedimentací aragonitový krunýř, horké vody – Vřídlo (73°C) Doupovské hory Jáchymovsko – radioaktivní teplé minerální vody
Jizerské hory, Lázně Libverda 3. Hradecko-pardubická oblast Janské Lázně – nejstarší Lázně Bohdaneč
Velké Losiny (sirné prameny), Lázně Bludov, Lázně Jeseník (Priessnitzovy lázně), Karlova Studánka 5. střední Morava Teplice nad Bečvou, Horní moštěnice Yüklə 62,11 Kb. Dostları ilə paylaş:
|