Specificky lidská schopnost dosahovat a používat komplexní systémy komunikace



Yüklə 445 b.
tarix14.04.2018
ölçüsü445 b.



specificky lidská schopnost dosahovat a používat komplexní systémy komunikace

  • specificky lidská schopnost dosahovat a používat komplexní systémy komunikace

  • v obecném hledisku můžeme rozlišit tři definice jazyka:

  • mentální schopnost (orgán, instinkt)

  • symbolický systém

  • nástroj komunikace



orgán, instinkt (kognitivně vědný pohled)

  • orgán, instinkt (kognitivně vědný pohled)

  • univerzálnost jazyka napříč všemi lidmi, biologický základ jazyka, vlastnost mozku (vrozenost – Chomsky, Fodor)

  • studium vývoje jazyka (paleolingvistika), vývoj jazyka u dětí (psycholingvistika), poruchy v používání jazykového instinktu (neurolingvistika) ad.



formální systém znaků řízený gramatickými pravidly (strukturalistický pohled – Saussure)

  • formální systém znaků řízený gramatickými pravidly (strukturalistický pohled – Saussure)

  • množina vět, která může být generována množinou pravidel (Chomsky)

  • základní struktura pravidel jazyka (formální logika), vztah znaku a významu (sémiotika), strukturální gramatiky ad.



komunikační systém, který umožňuje kooperaci (sociální, antropologický pohled)

  • komunikační systém, který umožňuje kooperaci (sociální, antropologický pohled)

  • sociální funkce jazyka (funkcionální a pragmatický rámec)

  • Wittgenstein II, Moore, Grice, Searle, Austin ad.



produkce potenciálně nekonečné množiny výroků z konečné množiny prvků

  • produkce potenciálně nekonečné množiny výroků z konečné množiny prvků

  • symboly a pravidla (jednotlivých jazyků) jsou přitom značně arbitrární – čili jazyku se lze naučit pouze skrze sociální interakci









symbolický systém užívaný k reprezentaci jednotlivin (vět) vyjádřitelných v jazyce

  • symbolický systém užívaný k reprezentaci jednotlivin (vět) vyjádřitelných v jazyce

  • mluvený jazyk x psaný jazyk



Jeskynní malby (kognitivní archeologie)

  • Jeskynní malby (kognitivní archeologie)

  • Petroglyfy

  • Piktogramy

  • Ideogramy

  • Logogramy

  • Fonogramy



studium historických společností s důrazem na studium historických způsobů myšlení a symboliky z dochovaných reliktů

  • studium historických společností s důrazem na studium historických způsobů myšlení a symboliky z dochovaných reliktů

  • výraz použil poprvé Colin Renfrew (1973)



*1934

  • *1934

  • profesor kognitivní archeologie na univerzitě Witwatersrand v Johannesburgu

  • spisy:

  • Mysl v jeskyni (2002)

  • Uvnitř neolitické mysli (2005)



primární vědomí a vědomí vyššího řádu (člověk dnešního typu a neandrtálec)

  • primární vědomí a vědomí vyššího řádu (člověk dnešního typu a neandrtálec)

  • role změněných stavů vědomí

  • role snů – pozůstatky zárodečného stavu vědomí









změněné stavy vědomí a zrod kosmologie neolitu

  • změněné stavy vědomí a zrod kosmologie neolitu

  • zemědělství a domestikace jako sekundární důsledek vzniku náboženské praxe

  • role změněných stavů vědomí

  • smlouva s vědomím a společenská smlouva – sociální stratifikace









obrazy tvořené opracováním povrchu kamene (řezání, tesání, obrušování)

  • obrazy tvořené opracováním povrchu kamene (řezání, tesání, obrušování)

  • rozšířeny po celém světě

  • mnohotvárnost významů (od astronomických značek, přes lovecké výjevy až po náboženské a rituální projevy)

  • paralelně jistě užíváno i dřevo (kost – viz Pálava), malování a tetování kůže (viz MMK)









symbol ilustrující událost, místo, aktivitu, objekt

  • symbol ilustrující událost, místo, aktivitu, objekt

  • na rozdíl od petroglyfu (znázornění události) zachycuje příběh (vyprávění) – mohou být uspořádány v chronologickém sledu

  • období 6. tisíciletí př. Kr. (vývoj do klínového a hieroglyfického písma)





grafický symbol, který reprezentuje pojem – na rozdíl od piktogramů vyjadřují i abstraktní pojmy (slunce – teplo, nohy – chůze ad.)

  • grafický symbol, který reprezentuje pojem – na rozdíl od piktogramů vyjadřují i abstraktní pojmy (slunce – teplo, nohy – chůze ad.)

  • základem logografického písma





nejstarší písma byla logografická (na základech piktogramů a ideogramů)

  • nejstarší písma byla logografická (na základech piktogramů a ideogramů)

  • veškerá písma lze rozdělit na:

  • logografická

  • sylabická

  • hlásková (alfabetická)

  • často jsou všechny druhy promíseny

  • vznik na sklonku neolitu



grafémy, které reprezentují celé slovo

  • grafémy, které reprezentují celé slovo

  • nejstarší písma: Mezopotámie (Sumer), Egypt, (Indie)

  • kontrast: řeč (fonémy) x písmo (logogramy)

  • znalost písma exkluzivní záležitostí (kněží-úředníci)







původ u Sumerů (na sklonku 4. tisíciletí)

  • původ u Sumerů (na sklonku 4. tisíciletí)

  • logografický základ postupně doplněn o symboly pro slabiky (sylabická vrstva) a číslovky





grafémy, které reprezentují fonémy (hlásky, skupiny hlásek)

  • grafémy, které reprezentují fonémy (hlásky, skupiny hlásek)

  • nejstarší: Egypt (na sklonku 3. tisíciletí př. Kr.), ale nesloužily k vyjádření řeči





nejstarší: proto-sinajské písmo (19. stol. př. Kr.) – následně fénická abeceda (sklonek 11. stol. př. Kr.)

  • nejstarší: proto-sinajské písmo (19. stol. př. Kr.) – následně fénická abeceda (sklonek 11. stol. př. Kr.)

  • korespondence: řeč – písmo

  • znalost písma přestává být exkluzivní záležitostí











proměna archaické řecké kultury – vzrůst vzdělanosti

  • proměna archaické řecké kultury – vzrůst vzdělanosti

  • proměna orální kultury v psanou kulturu

  • přechod od mýtu k logu – vznik filosofie

  • přechod od ukazování k dokazování – vznik subjekt-predikátové logiky



básně o Tróji a Odysseovi x Homérovy eposy

  • básně o Tróji a Odysseovi x Homérovy eposy

  • Hesiodův Chaos x Anaximandrovo apeiron

  • Parmenidovo Jedno x Zenónovy aporie





Dostları ilə paylaş:


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2019
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə