Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia



Yüklə 376,28 Kb.
səhifə1/10
tarix04.02.2018
ölçüsü376,28 Kb.
#23825
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   10

Masarykova univerzita

Ekonomicko správní fakulta



Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

ENERGETICKÁ POLITIKA ZEMÍ VE VYBRANÉM REGIONU (region Kaspického moŘE)

Energy Policy of Countries in Chosen Region

(Caspian Sea)

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Autor:

Ing. Petr MUSIL, Ph.D Mgr. Josef FIŠER

Brno, 2010

Jméno a příjmení autora: Josef Fišer

Název diplomové práce: Energetická politika zemí vybraného regionu – Region Kaspického moře


Název práce v angličtině: Energy Policy Contries of Chosen Region (Caspian Sea)

Katedra: Katedra ekonomie

Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Musil, Ph.D.

Rok obhajoby: 2010



Anotace:

Tato bakalářská práce se zabývá energetickou politikou zemí Kaspického moře. V centru zkoumání leží Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán, nicméně částečně jsou zahrnuty také Rusko a Írán s ohledem na jejich působení v kaspickém regionu. Důraz je kladen na sektory ropného a plynárenského průmyslu. Snahou je podat nejen ucelený obraz produkčních a přepravních kapacit těchto zemí, ale především zhodnotit jejich možné postavení jako dodavatelů energetických surovin na evropské trhy. Proto byla řešena otázka exportních možností dotyčných států, zejména pak projekty přepravní infrastruktury, které připadají v úvahu pro export do Evropy.



Annotation:

This thesis deals with the energy policy of the littoral countries of the Caspian Sea. The main focus of the research lies on Azerbaijan, Kazakhstan and Turkmenistan, however Russia and Iran with regard to their activities in the Caspian region are included as well. The leading ambition of this thesis is not only to give a coherent overview of production and transport capacities in the oil and gas industry of the respective countries, but also to evaluate their possible role as suppliers of energy resources on the European markets. Therefore this thesis has dealt with the question of export capabilities and above all projects of transport infrastructure which could be possibly used for export of energy resources to Europe.



Klíčová slova:

Kaspické moře, energetika, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, ropa, zemní plyn, SOCAR, KazMunaiGas, Turkmengas.



Keywords:

Caspian Sea, Energy Policy, Azerbaijan, Kazakhstan, Turkmenistan, oil, gas, SOCAR, KazMuniaGas, Turkmengas.



Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Energetická politika zemí vybraného regionu – Region Kaspického moře vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Musila, Ph.D.


a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 25. června 2010



vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Rád bych tímto poděkoval Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky, které vedly v napsání této bakalářské práce. Rád bych také poděkoval a ocenil práci varšavského „Centra východních studií“, jejichž analytická práce k tématu regionu střední Asie je dle mého názoru výjimečná. V neposlední řadě patří dík mé rodině za veškerou podporu.





Obsah


Obsah 5

1. Úvod 8

2. Otázka právního statusu Kaspického moře 10

3. Ázerbájdžán 12

3.1. Základní informace o Ázerbájdžánu a jeho energetickém sektoru 12

3.2. Ropný sektor v Ázerbájdžánu 13

3.2.1. Historický úvod 13

3.2.2. Uspořádání sektoru a základní infrastruktura 14

3.2.3. Poslední vývoj a výhled do budoucna 15

3.3. Ázerbájdžánský sektor zemního plynu 16

3.3.1. Uspořádání sektoru a základní infrastruktura 16

3.3.2. Poslední vývoj a výhled do budoucna 17

4. Kazachstán 19

4.1. Základní informace o Kazachstánu a jeho energetickém sektoru 19

4.2. Ropný sektor v Kazachstánu 20

4.2.1. Uspořádání sektoru a základní infrastruktura 20

4.2.2. Aktuální stav a očekávání budoucího vývoje 25

4.3. Sektor zemního plynu 26

4.3.1. Organizace a struktura sektoru 26

4.3.2. Produkce a základní infrastruktura 27

4.3.3. Plánované projekty a budoucí vývoj 27

5. Turkmenistán 28

5.1. Základní informace o Turkmenistánu a jeho energetickém sektoru 28

5.2. Ropný sektor Turkmenistánu 29

5.2.1. Organizace sektoru 29

5.2.2. Základní těžební a přepravní infrastruktura 30

5.3. Sektor zemního plynu 32

5.3.1. Základní produkční a přepravní infrastruktura 32

5.3.2. Poslední vývoj a budoucí výhled 35

6. Stabilita politického systému jako faktor ekonomického prostředí 36

7. Závěr 38

8. Seznam použitých zdrojů 41

9. Seznam zkratek 51

10. Seznam příloh 52


1. Úvod


Energetický sektor je jedním ze strategických odvětví národního hospodářství. Náklady na energie představují významné nákladové položky pro další průmyslové sektory. Nicméně fungování tržních procesů v energetickém odvětví je často narušováno některými negativními tendencemi, ať se jedná o externality (např. v případě nežádoucího dopadu na životní prostředí) či monopolní tendence (způsobené např. síťovou povahou infrastruktury při distribuci některých druhů energetických nosičů). To je také jedním z důvodů, proč se v energetickém sektoru často setkává působení soukromých a veřejnoprávních subjektů.

Energetická politika je proto významnou součástí hospodářské politiky každé země. Otázky energetiky a energetické bezpečnosti se stávají důležitými tématy na všech úrovních politického procesu. Diskutují se na lokální a regionální úrovni, kdy jsou řešeny mimo jiné otázky dopadu energetického odvětví na život obyvatel dané oblasti. Státy vytvářejí své energetické koncepce, ve kterých v dlouhodobém horizontu plánují svou energetickou politiku. A konečně energetická politika je zásadním tématem i na nadnárodní a globální úrovni, jak se ukazuje i na příkladu Evropské unie, která v pravidelném intervalu zpracovává koncepční dokumenty a strategie, týkající se energetiky1. Energetika a energetická bezpečnost byly i jedním z hlavních témat českého předsednictví Rady EU a není důvod se domnívat, že tomu tak nebude i v mnoha předsednictvích nadcházejících.

V této situaci vykazuje Evropa dlouhodobou závislost na dovozu energetických surovin. Vlastní zdroje nacházející se na evropském kontinentu nejsou schopny pokrýt rostoucí potřeby evropských států a dlouhodobé prognózy ve většině případů počítají se stabilním růstem energetické spotřeby v Evropě. Proto se evropské státy snaží zajistit si potřebné suroviny dovozem, z čehož nutně resultuje potřeba spolupráce s dodavatelskými regiony a zeměmi. Může se jednat o oblasti tradiční, jako např. země Perského zálivu či Rusko, stejně tak se objevují potencionální dodavatelské regiony nové.

Jedním z regionů, od kterého si evropské země v budoucnosti slibují v odvětví energetiky mnoho, je oblast Kaspického moře. Tento region má přitom historicky s energetickým sektorem dlouhé zkušenosti. Ázerbájdžán je jednou z prvních zemí, kde se těžila ropa. Jako o možném „novém“ regionu pro dodávky do Evropy o kaspické oblasti hovoříme proto, že až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1990 byly země Kaspického moře pod výrazným vlivem Ruska, který zde více či méně přetrvává dosud. Tato situace, která fakticky znemožňovala nezávislé ekonomické kontakty Evropy se zeměmi v této oblasti, se projevila např. ve velmi omezené, či téměř nulové existenci přepravních tras pro vývoz surovin do Evropy.

Po rozpadu Sovětského svazu vzniklo v oblasti určité bezpečnostní vakuum, které se západní země a energetické společnosti pokusily vcelku brzy využít pro prosazení svých ekonomických a politických zájmů. Nicméně role Ruska a jeho zájmů zůstává v regionu nadále neopominutelná, jak si ukážeme v dalším textu při bližší analýze jednotlivých projektů a politiky konkrétních států. Nový rozměr dostala bezpečnostně politická situace v regionu po útocích na USA 11. září 2001. V boji proti islámskému terorismu hrají země Kaspického moře, vzhledem ke své geografické poloze, významnou logistickou roli. Zároveň zde žijící významná část obyvatelstva muslimského vyznání představuje trvale potenciální zdroj nestability. Nelze pominout ani samotnou přítomnost Íránu v regionu, v souvislosti s jeho jaderným programem.

Cílem této bakalářská práce je zkoumat energetickou politikou zemí v Kaspickém regionu. Při této analýze bude pominuta vlastní energetická politika Ruska a Íránu, neboť těžiště jejich energetické politiky leží v jiných oblastech než v regionu Kaspického moře. O obou zemích bude nicméně diskutováno jako o tranzitních zemích při analyzovaných infrastrukturních projektech. Centrem zájmu budou tedy především následující země: Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán. Klíčovým předmětem zkoumání bude jejich energetická politika s důrazem na ropu a zemní plyn. Představeny budou některé stávající i plánované infrastrukturní projekty, které by mohly posílit pozici regionu jako dodavatele energetických surovin do Evropy. V této souvislosti budou diskutovány především plynovody Nabucco a South Stream a dále pak otázky exportu ropy přes Černé moře a možné varianty přemostění úžin Bospor a Dardanely. Pominuty nebudou také aktivity zahraničních energetických společností působících na domácích trzích dotyčných zemí, ani energetické společnosti Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Turkmenistánu a jejich aktivity doma a v zahraničí.

K účelu analýzy budou využity jak primární data o zásobách energetických surovin, produkci a kapacitách jednotlivých zemí, tak sekundární zdroje týkající se problematiky (analytické studie v odborných publikacích, ekonomické a politické zpravodajství z regionu). Výsledkem této bakalářské práce by mělo být verifikování či falzifikování následující hypotézy: „Region Kaspického moře má kapacity a potenciál stát se v budoucnu významným dodavatelem energetických surovin do Evropy“. Tuto hypotézu lze dále rozložit do několika výzkumných otázek. 1. V regionu existují dostatečné zdroje, aby hrály významnou roli v evropské spotřebě. 2. Země regionu mají kapacity a technologie, aby tyto zdroje dostatečně využily. 3. Existují (vzniknou) vhodné a dostatečné infrastrukturní trasy, kterými je možné přepravit suroviny na evropské trhy. 4. Země regionu jsou politicky a ekonomicky stabilní natolik, aby se mohly stát pro Evropu důvěryhodnými obchodními partnery. Stručné zodpovězení těchto otázek dané omezeným rozsahem této práce je ambicí následujícího textu.


Yüklə 376,28 Kb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   10




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə