Úterý 0. 2018, 19. 30 Divadlo na Vinohradech, náměstí Míru 7, Praha Královny Středomoří Bájné hrdinky v barokních operách



Yüklə 59,8 Kb.
səhifə1/3
tarix29.09.2018
ölçüsü59,8 Kb.
#71210
  1   2   3

Úterý 10. 7. 2018, 19.30
Divadlo na Vinohradech, náměstí Míru 7, Praha 2


Královny Středomoří
Bájné hrdinky v barokních operách

J.-B. Lully, J.-Ph. Rameau, J.-M. Leclair, F. Couperin

Véronique Gens – soprán

LES AMBASSADEURS (Francie)

Alexis Kossenko – flauto traverso, umělecký vedoucí
Pondělí 16. 7. 2018, 20.00

Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7

Un compás

Ze Španělska až k branám Orientu

D. Cantemir, G. Sanz, G. Kapsberger, A. Mudarra



Kiya Tabassian – setar (perská loutna)

EUSKAL BARROKENSEMBLE (Španělsko)

Enrike Solinís – barokní kytara, umělecký vedoucí

Čtvrtek 19. 7. 2018, 20.30

kostel Panny Marie na Slovanech, Vyšehradská 49, Praha 2

Mezi nebem a zemí

Chvalozpěvy italského středověku

Marco Ambrosini & Angela Ambrosini – nyckelharpa (Itálie)

TIBURTINA ENSEMBLE

Barbora Kabátková – umělecká vedoucí
Pondělí 23. 7. 2018, 19.00
Lobkowiczký palác, Pražský hrad, Praha 1


Láska a zrada

Příběhy antických mýtů v dílech G. F. Händela a jeho současníků

G. F. Händel, A. Scarlatti, N. Porpora, J. A. Hasse



Hanna Herfurtner – soprán

LAUTTEN COMPAGNEY BERLIN (Německo)

Wolfgang Katschner – theorba, umělecký vedoucí

Čtvrtek 26. 7. 2018, 19.30

kostel sv. Šimona a Judy, Dušní, Praha 1

La tempesta di mare

Středomořské přístavy a jejich slavní mistři

A. Vivaldi, G. A. Guido, A. Jarzębski, A. Scarlatti



{oh!} ORKIESTRA HISTORYCZNA (Polsko)
Martyna Pastuszka – housle, umělecká vedoucí

Pondělí 30. 7. 2018, 20.00

Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7

Barocco napoletano

Písně a tance ve stínu Vesuvu

A. Falconieri, G. da Nola, G. M. Trabaci, G. G. de Antiquis



Lore Binon – soprán

Sarah Louise Ridy – historické harfy, umělecká vedoucí

Jowan Merckx – flétny, píšťaly a dudy

Sofie Vanden Eynde – theorba

Středa 8. 8. 2018, 19.30

Rudolfinum, Dvořákova síň, Praha 1

Evropa galantní

Milostná dobrodružství pod jižním sluncem

balet Andrého Campry, koncertní provedení



André Campra’s ballet, concert performance
Chantal Santon-Jeffery (Francie) – Céphise, Zaïde

Eugenie Lefebvre (Francie) – Doris, Olympia, Roxane

Aaron Sheehan (USA) – Philène, Dom Pedro, Octavio

Clément Debieuvre (Francie) – Un berger, un Espagnol

Philippe-Nicolas Martin (Francie) – La Discorde

Douglas Williams (USA) – Silvandre, Zulliman

Lisandro Abadie (Argentina) – Don Carlos, Le Bostangi
Patrick Cohën-Akenine – koncertní mistr, nastudování

orchestr:



LES FOLIES FRANÇOISES

Patrick Cohën-Akenine – umělecký vedoucí

COLLEGIUM MARIANUM

Jana Semerádová – umělecká vedoucí


Královny Středomoří
Co spojuje čarodějku Armidu, Kréťanku Faidru anebo svůdkyni Kirké? Jistě krása a pohnutý osud. Spojuje je však také moře, u něhož se jejich dramata odehrávají, přičemž někdy je moře samotné příčinou trápení těchto femmes fatales. Francouzský výraz je pak zcela namístě, neboť city hrdinek svým uhrančivým hlasem vyzpívá Francouzka Véronique Gens, spolupracovnice Williama Christieho, Reného Jacobse, či Philippa Herrewegha. Tentokrát ji budou doprovázet Les Ambassadeurs v čele s flétnistou Alexisem Kossenkem, na výsost poučení v hudbě Lullyově, Rameauově, Leclairově a Couperinově. Ti všichni zahájí „středomořské“ Letní slavnosti staré hudby, aby nám připomněli, že moře je ve francouzštině zvláště svázané s hrdinkami už tím, že je ženské – la mer.
Un compás
Pro tento koncert festivalu s tématem „Mediterraneo“ je Zámek Troja místem jako stvořeným. Stojí totiž sám u vody, a to podle svého mytického vzoru, který lstí dobyl Odysseus. Pražskou Troju pak na Letních slavnostech staré hudby pravidelně dobývá španělská hudba. I tentokrát sem vprostřed července vtrhne Euskal Barrokensemble v čele s opojnou kytarou Enrika Soliníse. Protože však chtějí svým hudebním tažením letos dosáhnout až branám Orientu, na cestu se s nimi vydá průvodce nejpovolanější: sugestivní hráč na setar, Peršan Kiya Tabassian. V programu Un compás, naplněném hudbou Gaspara Sanze či Alonsa Mudarry, zjistíme, že „compás“ španělsky neznamená jen onen navigační přístroj, ale také základní pomůcky pro orientaci v hudební prostoru, totiž tempo a rytmus.
Mezi nebem a zemí
Vysoké středomořské nebe vybízí k modlitbě. Ve 14. století seslalo poselství chorvatským mnichům z ostrova Pašman, aby na popud Karla IV. přišli do Prahy a založili zde klášter Na Slovanech – Emauzy. Dvě stě let předtím se pod středomořskou nebeskou klenbou skláněl Svatý František z Assisi, aby pěl chvály k Bohu. Do prostoru mezi nebem a zemí, symbolizovaného vysokými gotickými oblouky kostela Panny Marie na Slovanech, nás zavede Tiburtina Ensemble se svou uměleckou vedoucí Barborou Kabátkovou. K provedení unikátních laud, oslavných jednohlasých duchovních písní, se k Tiburtině přidají dva virtuosové na nyckelharpy – Marco Ambrosini se svou dcerou Angelou. Nyckelharpa byla nástrojem potulných bardů, včetně okcitánských trubadúrů, jejichž nápěvy svatý František tolik miloval.
Láska a zrada
V Praze, městě nad Vltavou, umírá v roce 1683 jeden z nejvýznamnějších freskařů 17. století Fabián Václav Harovník. Tři sta kilometrů odsud, v Halle nad Sálou, se místnímu ranhojiči Händelovi zanedlouho narodí klouček jménem Georg Friedrich, který dobude svět natolik, že jeho příjmení bude navždy synonymem hudební dokonalosti. Oba umělci milovali antické mýty; Harovník jimi vymaloval stropy Lobkowiczkého paláce, Händel jejich osudy vepsal mezi notové linky. Galatea, Agrippina, Penelopa, Dido, Armida a Alcina – ty všechny se setkají pod Harovníkovými freskami za doprovodu věhlasného německého ansámblu lautten compagney BERLIN. Jejich příběhy lásky a zrady pak vyzpívá sopranistka Hanna Herfurtner. Antické hrdinky zůstávaly často osamělé, Händel však byl vždycky obklopen skvělou hudbou svých současníků, například Alessandra Scarlattiho, Niccoly Porpory či Johanna Adolpha Hasseho.
La Tempesta di Mare
Nejen rusovlasý abbé napsal Čtvero ročních dob. Kolem roku 1680 se v italském přístavu Janov narodil skladatel Giovanni Antonio Guido, který o pár let později po vydání Vivaldiho sbírky odpověděl zkomponováním svých pozoruhodných Scherzi armonici sopra le quattro stagioni dell'anno (Žertovné hudební črty na motivy čtyř ročních období). V čele s tímto skladatelem přijíždí do kostela sv. Šimona a Judy polská Orkiestra Historyczna s Martynou Pastuszkou a představuje další středomořské přístavy, kde působili významní skladatelé: samozřejmě Vivaldiho Benátky či Scarlattiho Palermo a Neapol. Na programu však budou také zajímaví polští skladatelé Adam Jarzębski a Marcin Mielczewski, středomořskou hudbou vyškolení a velmi fascinovaní. Vivaldiho skladba La tempesta di mare nemůže chybět, neboť pro dobu barokní představovala bouře na moři nejen důležitý inspirační zdroj, ale také přírodní úkaz zásadně ovlivňující lidské osudy.
Barocco napoletano
Podobně jako shlíží barokní kaple svaté Kláry na Zámek Troja, rozkládá se svůdná Neapol pod dohledem Vesuvu. A je to také Svatá Klára, která obě místa spojuje, neboť její veliký klášter tvoří samotný středobod Neapole. Do centra dávného neapolského hudebního dění nás v programu Barocco napoletano přenese pozoruhodná čtveřice – anglická virtuoska na historické harfy Sarah Louise Ridy, sopranistka Lore Binon a její belgičtí krajané, pištec a dudák Jowan Merckx a teorbistka Sofie Vanden Eynde. Do křivolakých uliček plných hudby se za neapolskými skladateli Falconierim, Da Nolou či Trabacim pustí muzikanti vskutku povolaní, neboť holdují rovněž improvizaci a hudbě současné. To se bude zvláště hodit při provedení mnohdy komických a satirických villanell, bez nichž není Napule, jak jí říkají místní, myslitelná.
L’Europe galante
Psal se 24. říjen 1697 a ve staroslavné Pařížské opeře pozvedl své ruce dirigent večera Marin Marais, jeden z největších gambistů historie, aby zahájil premiéru opery L´Europe galante Andrého Campry. Šlo o první dílo specifického francouzského žánru opéra-ballet, v němž se zpěv snoubí s instrumentálními tanečními větami a komickými prvky, a Campra s ním hned dobyl barokní Evropu. Mistrně hudbou zkarikoval přelétavé Francouze, rozněžnělé Španěly, žárlivé Italy a prudké Turky. Geniálním způsobem spojil francouzskou a italskou hudbu. A stejně tak se spojí soubor Les Folies françoises v čele s Patrickem Cohën-Akeninem a pražské Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové, aby připomněli Evropě současné, žel již negalantní, jak tanec a láska kdysi spojovaly a jak by mohly spojovat zase. Sólových partů se ujmou skvělí pěvečtí sólisté z Francie, USA a Argentiny, v čele se sopranistkami Chantal Santon-Jeffery a Eugenie Lefebvre, tenoristou Aaronem Sheehanem, bas-barytonisty Douglasem Williamsem a Lisandrem Abadiem.
Královny Středomoří

Véronique Gens

Poté, co byla více než deset let hvězdou barokní opery, si Véronique Gens vydobyla mezinárodní renomé jako jedna z předních interpretek mozartovského repertoáru. Její ztvárnění role Donny Elvíry v Donu Giovannim na festivalu v Aix-en-Provence v režii Petera Brooka a pod taktovkou Claudia Abbada se dočkalo celosvětového uznání.

Repertoár Véronique Gens zahrnuje nejvýznamnější mozartovské role (vedle Donny Elvíry např. La contessa di Almaviva, Vitellia a Fiordiligi), slavné role z oblasti francouzské tragédie lyrique (Ifigenie na Tauridě, Ifigenie v Aulidě či Alcesta), ale také pozdějšího repertoáru – například Alice Fordová (Falstaff), Eva (Mistři pěvci Norimberští), Madame Lidoine (Dialogy Karmelitek), Hélène (Krásná Helena)Missia Palmeri (Veselá vdova).

Vedle rozsáhlého operního repertoáru se Véronique Gens věnuje také koncertní činnosti a vystupovala na koncertních pódiích v Paříži, Drážďanech, Berlíně, Pekingu, Vídni, Praze, Londýně, Tanglewoodu, Stockholmu, Moskvě, Ženevě, Edinburghu a dalších místech.

Véronique Gens hostovala na nejprestižnějších světových scénách, například v Královské opeře v Covent Garden, Vídeňské státní opeře, Pařížské opeře, Bavorské státní opeře, v Královském divadle La Monnaie v Bruselu, v barcelonském Gran Teatre del Liceu, Teatro Real v Madridu a Nederlandse Opera v Amsterdamu, stejně jako na festivalech v Aix-en-Provence, Salzburku a Glyndebourne. Měla také příležitost zpívat pod taktovkou osobností jako Claudio Abbado, Charles Dutoit, Louis Langrée, William Christie, Marc Minkowski, Myung-Whun Chung, Ivor Bolton, Jean-Claude Malgoire, Daniel Harding, Christophe Rousset, Sir Neville Marriner, Marek Janowski, Thomas Hengelbrock, Philippe Jordan, Alain Altinoglu, Jérémie Rhorer a Bertrand de Billy. Spolupracovala s význačnými režiséry, jako jsou Peter Brook, Olivier Py, Krzysztof Warlikowski, Claus Guth, Jurgen Flimm, Graham Vick, Calixto Bieito, Christof Loy, Pierre Audi, Willy Decker a Michael Haneke.

K významným angažmá Véronique Gens z poslední doby patří tituly jako Alcesta ve Vídeňské státní opeře, Krásná Helena v Grand Théâtre de Genève, Don Giovanni v Amsterdamu, Alcesta, Ifigenie na Tauridě a Veselá vdova v Pařížské opeře, Don Giovanni a Falstaff v Bavorské státní opeře v Michově, La Clemenza di Tito v drážďanské Semperoper a Vídeňské státní opeře a Dialogy karmelitek v Královském divadle v La Monnaie v Bruselu. Z koncertních vystoupení jmenujme například provedení písní Henri Duparca za doprovodu Berlínské filharmonie či Le Poème de l’amour et de la mer Ernesta Chaussona ve spolupráci s Orchestre national de Lille.

Současné a budoucí projekty Véronique Gens zahrnují inscenace Les Troyens a Hoffmanových povídek v Pařížské opeře, Dialogů karmelitek v Caenu, v Théâtre des Champs-Elysées a v barcelonském Gran Teatre del Liceu, Les Indes Galantes v Budapešti, koncertní provedení oper Faust a Maître Péronilla, inscenaci Korunovace Poppey v Théâtre des Champs-Elysées, Dona Giovanniho ve Vídeňské státní opeře a Armidy v Théâtre des Champs-Elysées a v operních domech v Metech a Bruselu.

Její četné nahrávky (přes 80 CD a DVD) získaly řadu mezinárodních ocenění; nahrávka s titulem „Néère“, věnovaná francouzskému písňovému repertoáru, získala v roce 2016 prestižní „Gramophone Award“.

V roce 1999 získala Véronique Gens v rámci udílení cen „Victoires de la Musique Classique“ titul „Operní interpret roku“. Véronique Gens je držitelkou rytířského řádu „Légion d’Honneur“ a řádu za zásluhy v oblasti umění a literatury.

Alexis Kossenko

Alexis Kossenko pochází z francouzské Nice. Webový portál Musica Pointers jej popisuje jako mladého génia „mnoha dovedností se slibně se rozvíjející kariérou […] Jen na málokterého dirigenta je tak příjemný pohled, ať už pro hráče v orchestru nebo obecenstvo, a přesto na jeho výkonu není patrná žádná snaha udělat dojem či ohromit.“

Jako sólista vystupoval s Německým symfonickým orchestrem Berlín, Stockholmskou filharmonií a dalšími soubory jako Concerto Copenhagen, Ensemble Matheus, Philharmonie der Nationen, La Grande Ecurie et la Chambre du Roy, Le Concert d’Astrée, Stradivaria, Barokksolistene, B’Rock Orchestra, Le Cercle de l’Harmonie, La Chambre Philharmonique, Modo Antiquo, Le Concert Lorrain, Holandská Bachova společnost a Helsinki Baroque Orchestra, a to v repertoáru od Vivaldiho až po Chačaturjana. V poslední době se představil ve významných koncertních síních, jako jsou sídla Berlínské, Stockholmské a Moskevské filharmonie, Koncertní síň Ference Liszta v Budapešti, Wigmore Hall a Royal Albert Hall v Londýně, Mozarteum Salzburg, Théâtre des Champs-Elysées a Salle Gaveau v Paříži, Opéra Royal a Chapelle Royale ve Versailles, Tonhalle v Curychu a sály Concertgebouw v Bruggách a Amsterdamu.

Alexis Kossenko je znalcem nejrůznějších historických variant svého nástroje od barokní flétny přes klasicistní flétnu až po romantickou, ale hraje také na moderní příčnou flétnu (je absolventem Conservatoire National Supérieur v Paříži, kde studoval u Alaina Mariona). V současné době je prvním flétnistou souborů jako L’Orchestre des Champs-Elysées (Philippe Herreweghe), La Chambre Philharmonique (Emmanuel Krivine), Ensemble Matheus (Jean-Christophe Spinosi), Gli Angeli Genève (Stephan MacLeod) a Le Concert Spirituel (Hervé Niquet).

Nahrál řadu alb s flétnovými koncerty Carla Nielsena, J. Haydna či Josepha Touchemoulina a pořídil kompletní nahrávky koncertů C. P. E Bacha (oceněno Choc de Classica), A. Vivaldiho (Editor’s Choice de Gramophone), G. Ph. Telemanna (Choc de Classica), G. Tartiniho (Choc de Classica) a kompletních Pařížských kvartetů G. Ph. Telemanna.

Alexis Kossenko byl hostujícím dirigentem u Barokního orchestru Evropské unie, B’Rock Orchestra, Le Concert d’Astrée, Holland Baroque Society, Arte dei Suonatori, Orkiestra Historyczna a dalších. Jeho nejvýznamnější projekty jsou výsledkem spolupráce se souborem Les Ambassadeurs, jehož je uměleckým vedoucím a s nímž také připravil programy zaměřené na hudbu G. Ph. Rameaua, H. Purcella, W. A. Mozarta, G. Rossiniho a rozsáhlý projekt kompletního provedení Bachových kantát.

Z mnoha projektů minulé sezony, v nichž se Alexis Kossenko ujal taktovky, jmenujme 24 úspěšných provedení Mozartovy Figarovy svatby v režii Galina Stoeva. Jako hostující dirigent souboru Sinfonia Iuventus v sále Varšavské filharmonie dirigoval Kossenko programy s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Carla Reineckeho a Johanese Brahmse.

Příští sezona přinese Alexisi Kossenkovi možnost dirigovat nastudování Mozartovy Figarovy svatby v Královském dánském divadle v Kodani a provedení Rameauových Les Paladins ve Státním divadle Oldenburg v Německu. Alexis Kossenko byl navíc přizván ke spolupráci se soubory Holland Baroque, Cornu Copiae a Lviv Baroque Orchestra. Provede také flétnové koncerty W. A. Mozarta a Bernharda Moliqua se soubory Gli Angeli a JOA, se souborem Les Ambassadeurs uvede Rameauovu operu Platée, Mozartovy Cosi fan tutte, Händelova Pora a v novodobé premiéře Rameauovu operu Acante et Céphise, připravovanou ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles.

Les Ambassadeurs

Les Ambassadeurs je panevropským ansámblem, jehož hráči pod vedením flétnisty Alexise Kossenka uvádějí široký repertoár od raného baroka po klasicistní a romantický repertoár a od komorní hudby po velká orchestrální díla. Posláním souboru je sdílet s co nejširším publikem nekonečnou škálu emocí, jež hudba dokáže sdělovat. Jeho hráči se vyhýbají interpretačním dogmatům, módám a školám a usilují o ideál, v němž se poučený způsob hry na staré nástroje snoubí s uměním rétoriky a přirozenou muzikalitou. Les Ambassadeurs se zvláště soustředí na znovuobjevování odkazu Drážďanské dvorní kapely, která byla za Bachových časů označována za „nejlépe hrající orchestr na světě“ a díky své příkladné disciplíně, virtuozitě, a zvukové barevnosti může být považována za první v pravém slova smyslu „moderní“ orchestr. Bylo to v Drážďanech, kde se spojily italský, francouzský a německý styl a daly tak vzniknout tak takzvaným „goûts réunis“, čili „spojeným stylům“. Po vzoru Drážďanské dvorní kapely přizval Alexis Kossenko ke spolupráci hudebníky ze všech částí Evropy.

Les Ambassadeurs a Alexis Kossenko vystupovali na mnoha prestižních festivalech v Belgii (Bozar – Palais des Beaux-Arts a Concertgebouw Bruges), Francii (Auditorium du Louvre, Salle Gaveau, Salle Cortot, Opéra Royal de Versailles, Pontoise, Arsenal de Metz ad.), Německu (Festspiele Potsdam–Sanssouci, Výmar, Hamburk, Řezno), Rakousku (Trigonale Festival), Slovinsku (Brezice Festival), Polsku (festivaly v Poznani, Paradyzu a Varšavě), Lotyšsku (International Bach Chamber Music Festival v Rize), Bulharsku (Sofia Baroque Arts Festival), Nizozemí (TivoliVredenburg, Utrecht), Maďarsku (Esterháza), Spojeném království (Wigmore Hall) a Maltě (Valletta Festival).

Pravidelně spolupracují s předními pěveckými sólisty jako Sabine Devieilhe, Francisco Fernandez Rueda, Anders Dahlin, Reinoud Van Mechelen, Jodie Devos, Chantal Santon-Jeffery, Stephan MacLeod, Blandine Staskiewicz a Delphine Galou.

Od svého založení v roce 2012 nahráli Les Ambassadeurs šest CD. V 2013 uvedli u vydavatelství Alpha řadu s názvem “Concerti per l’orchestra di Dresda”, jejíž první nahrávka věnovaná Vivaldimu se setkala s nadšeným přijetím kritiky. Rameauovská nahrávka se sopranistkou Sabine Devieilhe (“Le Grand Théatre de l’Amour”, pro Erato) se stala bestselerem a získala ocenění Diapason d’Or pro rok 2014, cenu Diamond časopisu Opera Magazine a dále Caecilia Prize a Grand Prix akademie Charles Cross. V roce 2015 vyšlo CD s hudbou Carla Philippa Emanuela Bacha (“Trio Sonatas – Flute Concertos”), nahrávka operních árií Händela a Vivaldiho s Blandine Staskiewicz u vydavatelství Glossa, stejně jako „Ouvertures and Concertos“ G. Ph. Telemanna, oceněné Shock of Classica. V následujícím roce nahrál soubor pro společnost Sony průřez duchovní hudbou od Bacha po Barbera s violoncellistou Christianem-Pierrem La Marcou. Nejnovější nahrávka Les Ambassadeurs, „Soave e Virtuoso“ věnovaná flétnovým koncertům G. Tartiniho, A. Vivaldiho a G. B. Sammartiniho, vznikla v roce 2017 pro label Aparté a získala ocenění Choc de Classica.

V loňském, telemannovském roce vydali Les Ambassadeurs kompletní video nahrávku dvanácti „Pařížských kvartetů“ a získali prestižní označení Telemann 2017.

Mezi projekty z nedávné doby patří rossiniovský program se Sabine Devieilhe, dvacet čtyři velmi úspěšných provedení Mozartovy Figarovy svatby (v režii Galina Stoeva) ve Francii, Švýcarsku a Bulharsku, dále vystoupení v Postupimi, na Maltě a v sále Hamburské filharmonie s programem věnovaným J.-Ph. Rameauovi a handelovský recitál s tenoristou Franciscem Fernandez-Ruedou.

V sezoně 2018–2019 čeká Les Ambassadeurs spolupráce s Véronique Gens, Katherine Watson, Franciscem Fernandez-Ruedou, Carlosem Menou, Stephanem MacLeodem, Chouchane Siranossian a dalšími význačnými umělci. K plánovaným projektům patří provedení Mozartovy opery Cosi fan tutte, koncertní i nahrávací projekt s názvem „L’Opéra du Roi Soleil“ s hudbou J.-B. Lullyho, A. Campry, M. Maraise a dalších, Händelův Poro, Rameauova Platée, projekt “Concerti per l’Orchestra di Dresda” a v roce 2020 také dlouho očekávaná obnovená inscenace Rameauovy opery Acante et Céphise. Les Ambassadeurs se věnují dlouhodobému hloubkovému výzkumu Bachových kantát a plánují uvést cyklus s kompletním provedením kantát s počátkem v roce 2020.

Les Ambassadeurs podporuje společnost La Caisse des Dépôts.

Un compás
Euskal Barrokensemble
Soubor, který vznikl z popudu kytaristy Enrika Soliníse, se věnuje hudební tradici evropských a amerických kultur. Přístup k interpretaci historického repertoáru vyzdvihuje přirozenost a spontaneitu a klade důraz na uvádění pozapomenutých děl s poukazem na nepřeberné hudební dědictví. Všechny projekty souboru se opírají o důsledný muzikologický výzkum, ale také kreativní přístup k interpretaci. Řada programů (např. nedávno sestavený projekt s názvem „Euskal Antiqva proyect“) zahrnuje repertoár a provozovací praxi z různých zemí a oblastí na rozsáhlém území od Středního východu po Středomoří a

asto představuje hudbu pocházející až z Nového světa. Euskal Barrokensemble je pravidelným hostem mezinárodních hudebních festivalů jako Montreal Baroque Festival, Auditorio Nacional v Madridu, Euskalduna Jauregia v Baskicku, Festival Leo Brouwer v Havaně a další. Vystoupení souboru se setkávají s nadšeným ohlasem posluchačů i kritiky.


Enrike Solinís
Enrike Solinís Azpiazu pochází z Bilbaa, kde také studoval hru na kytaru a historicky pou

enou interpretaci na Conservatorio Superior de Música J. C. de Arriaga. Ve studiích pokra

oval na Escola Superior de Música de Catalunya v Barceloně. Je laureátem řady mezinárodních soutěží, jako například Concurso Internacional de Comillas, Mezinárodní hudební soutěže Ataulfa Argenty a Mezinárodní hudební soutěže Andrése Segoviy, a je považován za jednoho z předních kytarových virtuosů své generace. Solinís pravidelně spolupracuje s řadou předních hudebních těles, jako jsou Hespèrion XXI, Le Concert des Nations a la Capella Real de Catalunya (vše pod vedením Jordi Savalla), Akademie für Alte Musik a Le Concert d’Astrée. Je zván k účinkování na význačných světových pódiích, z nichž uvádíme alespoň Carnegie Hall, Konzerthaus Berlin či Théâtre des Champs-Elysées v Paříži. Nahrával pro společnosti Glossa, Naïve, Zig-Zag Territories, Arsis, Alta Vox a další. V roce 2006 založil soubor Euskal Barrokensemble, jehož je uměleckým vedoucím.


Yüklə 59,8 Kb.

Dostları ilə paylaş:
  1   2   3




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©genderi.org 2024
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə